Cesta posvátného osudu: Království Motian a pyramida (19. část)

Rok po uctívání Buddhy Majestátu během ranní meditace spatřila Mo Cchaj kněze s batohem, jak kráčí do dáli. Kamkoli šel, mihotalo se světlo a jeho vysoká postava v zlaté záři působila na Mo Cchaj zvláštním pocitem blízkosti. Jak sledovala vzdalující se postavu ve zlatém světle, byla nevysvětlitelně dojata a slzy jí stékaly po tváři. Věděla, že kněz opouští království Motian, aby rozšířil světlo do světa.

Mo Cchaj rychle ukončila meditaci a spěchala ke Zlaté věži. Uviděla kněze a jeho batoh položený na stole. Mo Cchaj poklekla před knězem, vzhlédla k němu a její srdce bylo plné lítosti, nevěděla však, co říci.

Kněz pomohl Mo Cchaj vstát a pravil: „Princezno, všichni jsme sem přišli s úkoly a máme posvátný slib se životy nebeské říše. Pohlížejte na odchody a vše na tomto světě se vznešeností a odpoutaností kultivujícího a usilujte o to, abyste si uchovala mentalitu kultivujícího. Buddha již zasadil čisté lotosové semínko do světa. Po milionech let toto semínko tiše vyklíčí, rozkvete a rozšíří vůni světem. Království Motian bude zářit jasem díky rozkvětu lotosového květu a všechny bytosti budou znovuzrozeny díky jeho rozkvětu. V každém životě se vždy setkáme v různých podobách. Ve vesmíru nekonečném, ve světě plném záhad, budou děti království Motian, bloudící v lidském světě, vedeny rukou osudu, nekonečně se proměňovat a společně pronikat prachem. Princezno, nenechte se poutat světskými city. Čistá země Buddhy očekává návrat svého Pána. Na vše na tomto světě musíte pohlížet vyrovnaným srdcem.“ Mo Cchaj přikývla a znovu se knězi poklonila.

Kněz vytáhl dopis a požádal Mo Cchaj, aby jej dala Mo Lemu. Poté opustil království Motian. I když Mo Cchaj cítila lítost nad knězovým odchodem, věděla, že má štěstí na silné posvátné spojení a neviditelnou vedoucí ruku. Tiše se modlila, aby se s knězem znovu setkala.

V dopise kněz informoval krále, že se vydá na cestu po světě a vrátí se za několik let. Také uvedl, že se v hlavním městě do půl měsíce objeví mladý kněz Žan Čchen, a požádal krále, aby jej ustanovil knězem Zlaté věže.

O deset dní později dorazil zaprášený kněz do hlavního města a byl srdečně přivítán králem, když si pozorně prohlížel Zlatou věž. Král jej pozval, aby se stal knězem Zlaté věže.

Čas plynul tiše. Mo Cchaj se během svých buddhistických rituálů dostala do velmi klidného stavu. Mo Le se již nevěnoval státním záležitostem a předal je Mo Čchimu. Oba sourozenci často tiše meditovali.

Ve věku 53 let si po buddhistickém obřadu Mo Cchaj uvědomila, že brzy opustí tento svět. Obdržela božské poselství: „Díky vaší účasti na stavbě Zlaté pagody jste získala nesmírné zásluhy. Zlatá pagoda bude na světě existovat osmdesát milionů let. V době konce světa, když obrovský Buddha bude kázat Velkou Dharmu, použije tuto věž jako odkaz a Zlatá pagoda zazáří díky odkazu Velkého Buddhy. Tehdy se otevřou vzpomínky, které máte zapečetěné, a vy a váš bratr zapíšete původ Zlaté pagody a sdělíte světu, že Zlatá pagoda je nesmrtelná a že Boží uspořádání je také nesmrtelné. Všechny záhady budou odhaleny.“

Mo Cchaj sdělila bratrovi božské poselství a brzy poté zemřela. Třetího dne po její smrti se o ní Mo Leovi zdálo. Řekla mu: „Bratře, mé srdce je neklidné. Postav budovu, která odvrátí zlo a ochrání mou duši.“ Ve snu Mo Le spatřil majestátního lva s lidskou tváří a po probuzení si pomyslel: „To je podoba budovy, která bude chránit proti zlu.“ Při uctívání bohů a buddhů obdržel Mo Le božské poselství: „Vytvořte Mokšu, která ochrání proti zlu, bude chránit dobro a bude existovat spolu se Zlatou pagodou.“ Na základě toho snu nechal Mo Le Žuo-lien nakreslit podobu budovy k ochraně.

Mezitím, na jihovýchodě hlavního města, kde byly nalezeny kameny, se nacházely vysoké pahorky. Mo Le nařídil dělníkům odstranit povrchové vrstvy skal. Zjistili, že jde o obrovský kus kamene, což je velmi překvapilo a považovali to za vzácný objev. Mo Le a Mo Čchi vedli dělníky, aby děkovali bohům a buddhům.

Mo Čchi nařídil všem řemeslníkům v zemi, aby se co nejrychleji dostavili do hlavního města. Vybral šest set řemeslníků, kteří měli vytesat kamenné sochy ve tvaru lvího těla s lidskou tváří, majestátního a impozantního vzhledu. Tato stavba byla nazvána věží Mokalita, zkráceně věží Moli, což odpovídá obrazu Boha ochránce Moky z vyšší nebeské říše. Tento Bůh se specializuje na ochranu dobra, potírání zlých bohů a slouží k ochraně a odvracení zla.

Během vyřezávání Moky se do hlavního města vrátil kněz Meng Kang. Lidé z celého města se k němu hrnuli v zástupech. Meng Kang často obcházel kolem sochy Moky a Žuo-lien viděla oslnivé světlo dopadající na stavbu. Nespočet nebeských nesmrtelných sledovalo každý knězův krok.

Království Motian poté prošlo vládou dalších patnácti králů. Poslední z nich se jmenoval Pi Tchien. Když se Pi Tchien narodil, měl v ústech kousek kovu ve tvaru půlkruhu, tehdejší počasí bylo zatažené a ve vzduchu poletoval žlutý písek. Kněží to považovali za zlověstné znamení. Po nástupu na trůn se Pi Tchien stal zkorumpovaným a zkaženým vládcem. Navzdory opakovaným pokusům královny přesvědčit ho, aby změnil své chování, nakonec spáchala sebevraždu. Pi Tchien se stal ještě zhýralejším a ve společnosti se začaly objevovat různé ohavné jevy.

V té době kolovalo mnoho lidových říkanek:

„Zemská Bohyně Momǔ je důstojná a svět je ctnostný.

Zemská Bohyně Momǔ promlouvá a katastrofy se šíří po celém světě.“

Momǔ byla zodpovědná za jednu oblast. Když se Momǔ objevila, lidé s dobrým chováním ji viděli jako vznešenou a důstojnou postavu, zatímco lidé se špatným chováním ji viděli jako nesmírně ošklivou postavu, která je svým jediným slovem vyděsila k smrti.

Král Pi Tchien nedodržoval cestu spravedlnosti, říkanky se šířily všude, ale on se nechtěl napravit a pokračoval v absurdnostech. Měl aféry s dámami z paláce, a dokonce násilím odváděl manželky a dcery ministrů. Jedné noci, po požití alkoholu, se pokusil přivést necudnou ženu do Zlaté věže. Kněze, kteří se ho pokusili zastavit, nechal zbít. Jakmile vstoupil do věže, ucítil se neklidně, potácel se kolem a dotkl se sochy Buddhy, načež rychle odešel.

O dva dny později zmizela obrovská socha Buddhy beze stopy, což způsobilo paniku po celém království Motian. Pi Tchien měl strach a snažil se to zakrýt dalším pitím, načež se vydal do první Zlaté věže a tropil si žerty o Momǔ. To ji rozhněvalo. Toho odpoledne došlo k zemětřesení, které způsobilo zřícení jihovýchodního rohu paláce. Pi Tchien se stále nechtěl napravit. O půl měsíce později, během bouřky a silného deště ho zasáhl blesk, což zanechalo jeho tělo ve strašném stavu rozdělené napůl.

Království Motian bez ochrany bohů a buddhů bylo nakonec dobyto jinými zeměmi. Všechny sochy byly odvezeny ze Zlaté věže. Před šedesáti miliony let kontinent, na kterém Zlatá věž stála, klesl do moře. Nespočet nesmrtelných chránilo Zlatou věž vytvořením světelného štítu, který ji pokrýval. Před třiceti osmi miliony let Bůh, který měl na starosti změny terénu, rozkázal: „Teď může jít nahoru.“ A tak se kontinent znovu vynořil na povrch a stabilizoval se. Zlatá věž prošla mnoha civilizacemi světa a byla mnohokrát využívána lidmi. V některých civilizacích byla používána jako sklad na obilí, mince, látky, zbraně a alkohol. V jiných civilizacích byla uctívána jako božstvo nebo využívána k zadržování zlých duchů. V některých civilizacích sloužila jako místo pro léčení nemocí. V rozvinutější civilizaci byla Zlatá věž využívána jako pomocná struktura pro startování raket a v jiných civilizacích jako přistávací plocha pro létající talíře. Tyto způsoby využití byly vysoce destruktivní, ale Zlatá věž zůstala neporušená díky požehnání během její výstavby. Zachovat něco v prehistorické době nebylo snadné, a co zůstalo zachováno, bylo díky ochraně spravedlivých bohů, kteří nesnižovali svou ostražitost. Jakákoli nepozornost by mohla vést k jejímu zničení. To, co může být zachováno, má také velmi hluboké kořeny.

V různých obdobích civilizace různé země stavěly Zlatou věž. Bez požehnání božské síly však žádná z nich nebyla schopná ji zcela uchovat. Zlatá věž stojí tiše, svědkem historie, čekající na své odhalení.

V naší současné civilizaci faraoni Egypta zneužili Zlatou věž jako hrobku, přičemž vnitřek věže byl proklet čaroději zlými kouzly, která vypouštěla černé látky. To bylo znesvěcením Zlaté věže. Faraon, který zneužil Zlatou věž, byl uvržen do pekla, které je tak hluboké a rozlehlé, že se před ním třesou i samotní bohové. Zneužití Zlaté věže také vedlo k dlouhodobému nepochopení jejího skutečného účelu.

V této současné civilizaci byla věž Mokalita zlomyslně ozdobena obrazem hada na čele, který byl později zasažen Bohem hromu. Když Napoleon vstoupil do Egypta, obdržel vizi v podobě snu a nařídil svým mužům, aby bombardovali čelo věže Mokalita, aby odstranili zbývající auru a obraz hada. Rozšiřování území, sběr artefaktů a ochrana kultury byly mezi Napoleonovými celoživotními misemi. V nebeské říši byl Napoleon kdysi učedníkem ochránce Moky a přišel s nebeskou smlouvou. V době království Motian byl třetí generací kněží Zlaté věže Ťin Žanem.

Po procházení pečlivě vytvořenou historií a dlouhými věky jsme dorazili na konec světa a zjistili jsme, že naděje, na kterou jsme čekali, již přišla. V knize Zhuan Falun je použit termín „pyramida“. (Poznámka: Název „Zlatá věž nebo Zlatá pagoda“, jak je zmíněno v této sérii článků, je přímo přeložen z čínštiny, ale odkazuje na pyramidu.) Zlatá věž má své poslání, kterým je příchod za účelem nápravy Fa. Ve spojení s Pánem Buddhů získala Zlatá věž nový život a vyzařuje zářivé světlo odpovídající nebeské říši.

Ve světě kultivace je známo, že prvotní duch je nezničitelný a bude nosit různý oděv v neustálých reinkarnacích. V této lidské civilizaci hrálo tři sta mladých žen, které se podílely na stavbě Zlaté věže, významnou roli v bitvách ženské armády na počátku dynastie Tang.

Tři tisíce obrů, kteří postavili Zlatou věž a věž Moli, hrály roli tří tisíc vojáků Jüe-ťia pod vedením krále Kou-ťia-na, kteří porazili stát Wu. Během dynastie Tang těchto tři tisíc lidí tvořili elitní oddíl „Černé brnění“. Pod vedením rodiny Jangů v Severní dynastii Sung se z nich stali tři tisíce statečných bojovníků. V bitvě u Jen-čchengu, kterou vedl Jüe Fej v Jižní dynastii Song, se také objevily tři tisíce hrdinů. Na konci dynastie Čching hrály tyto tři tisíce klíčovou roli v bitvě o dobytí hlavního města Nebeského království Tchaj-pching, Tchien-ťing. Během pěti tisíc let civilizace jsem neustále sledovala jejich hrdinské postavy. Do určité míry království Motian odpovídá nebeské říši a tyto tři tisíce bojovníků jsou spojeny s třemi tisíci velkými světy v mikrokosmu.

Dnes jsem díky božským schopnostem a moudrosti, které jsem získala v Dafa, překročila čas a prostor a byla svědkem vzniku Zlaté pagody. Vzpomněla jsem si na božský záměr, který mi byl v minulosti předán: „Pojednej o původu Zlaté pagody.“ Po prožití milionů let a s nesením příslibů života jsem vzala do ruky božský štětec, který mi byl svěřen Mistrem, a napsala to, o co mě božstvo žádalo.

Během psaní tohoto článku mi nepřetržitě tekly slzy. Viděla jsem sebe, oděnou ve skvostném oděvu, jak znovu a znovu dávám sliby před Velkým Buddhou: „Když dosáhnu dobrého osudu, nezapomenu na vnímající bytosti, které mají se mnou karmická pouta. Doufám, že všechny vnímající bytosti, které se mnou mají karmické vazby, budou zachráněny a budou se moci koupat ve světle Buddhy.“

Prošli jsme tak dávnou historií a nesli jsme v sobě naděje vnímajících bytostí. Možná jsme sice ztratili svůj tehdejší vzhled, postavení a důstojnost, ale získali jsme ten nejvznešenější titul ve vesmíru: „Učedníci Dafa v období nápravy Fa“. Proto musíme splnit Mistrovy požadavky a naplnit verš:

„Se spravedlivými myšlenkami na každém kroku cesty – ve světě jsou bohové

S vrchovatou odměnou se vracejí, všichni bohové je vítají.“

(Hong Yin IV, Pohnut úvahou, 29. 6. 2010)

Závěr:

Před několika lety jsem navštívila výstavu Umění Pravdivost, Soucit a Snášenlivost a byla jsem hluboce pohnuta dílem „Buddha“ od Čang Kchun-luna. Účinek tohoto díla způsobil vrstvy otřesů v mém těle a viděla jsem zářící světlo, které explodovalo do mikrokosmu mého těla. Když jsem spatřila jméno autora, byla jsem rovněž hluboce zasažena a pocítila jsem silný dopad. Tehdy jsem ještě nevěděla, že se mé vzpomínky probouzejí a vše zapečetěné se chystá otevřít.

V historii obři postavili pyramidy. Dnes lidé nemohou tyto obry vidět, ale pyramidy a sfinga, které postavili, stále existují. Po prožití dlouhé historie a nesčetných reinkarnací doufám, že můj článek dokáže probudit zaprášené vzpomínky.

Když jsem vyprávěla praktikujícím o obrech, viděla jsem mnoho z nich, jak pozorně naslouchají v prostoru vedle nás. Jakmile jsem dopsala článek a vyjádřila jim své požehnání, viděla jsem, jak roní slzy. Při vyprávění vzdálené historie a slibů z minulosti se mi zjevili bohové a buddhové, jak pláčou na nebesích. Rovněž jsem v prastarých záznamech nebeských říší viděla, že božské bytosti, které chránily Zlatou pagodu a lidi ve světě, nashromáždily obrovské zásluhy.

Mistr hovořil o tom, jak dávní lidé stavěli pyramidy:

„Práve som odhalil závoj zakrývajúci ľudskú históriu. Nebolo to kvôli diskutovaniu o histórii, pretože ľudstvo bolo stvorené a vyformované pre Dafa. Takže som vám vyučoval Fa, zatiaľ čo som vám hovoril túto históriu, keďže všetko to súvisí s Fa. Mnohé veci sú pre učeníkov Dafa naozaj dôležité, najmä preto, že tie veci a všetko, čo teraz robíte, je popretkávané s vašimi zodpovednosťami k Dafa, a keďže zahŕňajú vlastné hlboké a dôležité činitele učeníkov Dafa. Vysvetľujem to v nádeji, že od tohto bodu sa budete ešte lepšie činiť v náprave Fa. Musíte tomu venovať námahu, musíte to robiť dobre, pretože chcete všetko dovŕšiť a máte zodpovednosti – prišli ste s poslaním a zodpovednosťou spasiť vnímajúce bytosti. Počas histórie ľudia vyhlasovali, že spasia ľudské bytosti. Ale kto poznal pravý zmysel spásy vnímajúcich bytostí? Vy naozaj zachraňujete vnímajúce bytosti a iba vy ste hodní robiť niečo takto veľkolepé. Určite nestraťte túto príležitosť!“ (Vyučovanie Fa na turné v Severnej Amerike, marec 2002)

V této pasáži hluboce vnímám Mistrovu obrovskou milost a chápu Mistrovu pečlivou a starostlivou péči o žáky na každém kroku. Mistr dal žákům slávu, odhalil jim nebeská tajemství a poskytl jim to nejlepší ze všeho.

Když se ohlížím na historické základy a vzácné architektonické zázraky, cítím hluboké pohnutí. Dnes se mnozí obři stali žáky Dafa, koupají se ve velkém soucitu Buddhy a přinášejí dobrou zprávu vnímajícím bytostem, které s nimi sdílejí vrstvu za vrstvou předurčených spojení.

Starověká Zlatá pyramida odpovídá nebeské říši, principům Fa a všemu, co funguje na makro i mikroúrovni, zahrnuje mnohé významy týkající se materiálu, struktury, ducha, charakteristik, mechanismů a všeho hmotného i nehmotného.

S odhalením Zlaté pyramidy bohové přikyvují na souhlas a její záře se znovu objevuje. V průběhu věků bohové a buddhové ukazovali cestu, chránili nás a žehnali nám, a jsme vděční za jejich milost, na kterou nikdy nezapomeneme!

Skrze cestu posvátného osudu jsme došli k tomuto okamžiku, skláníme se s oddaností a vděčností před Stvořitelem a Spasitelem vesmíru a otevíráme novou éru mezi lidstvem a božskou říší!

Vidím, že bohové a buddhové jsou s námi neustále! Vděčnost lidstva rezonuje jako hrom v nebeské říši a nejkrásnější a nejdojemnější slova jsou ta, která vyjadřují úctu k bohům a buddhům.

Važme si času, který trávíme s bohy a buddhy! Naplňme své posvátné poslání, které trvá již od pradávna! Ve svém úsilí jít vpřed se nenechme ukolébat a ponořit se do světského světa.

Děkuji, že jste si tento článek přečetli!

Poznámka překladatele: Jméno autora článku může být přeloženo z čínštiny jak v mužském, tak v ženském rodě. Pro zachování konzistence textu byl však zvolen ženský rod.

Čínská verze: https://www.zhengjian.org/node/243061

Anglická verze: https://www.pureinsight.org/node/7855

* * *