Cesta posvátného osudu: Království Motian a pyramida (13. část)

Král Kang Le z království Mo-ti vedl vojsko, aby porazil království Ťü-le. Postupoval na jih, přičemž po cestě zabíjel, pálil a plenil. Rychlým tempem dorazil až k hlavnímu městu království Ťü-le. U městské brány narazili na odpor, ale poté, co bránu prolomili, byl Kang Le překvapen, když zjistil, že šlo o plán královny. Vedl své muže přímo k paláci. Zjistil, že u vchodu nikdo nehlídá. Kang Le sebejistě vstoupil.

Uvnitř paláce spatřil královnu. V tu chvíli se mu trochu zatočila hlava. Královna měla na sobě bílé šaty, byla krásná, klidná a vyrovnaná a vyzařovala neviditelnou důstojnost, která ho zastavila. Kang Le otevřel ústa, ale nevěděl, co říct, jen zíral na Mo Cchaj.

Mo Cchaj řekla: „Králi, slyšela jsem, co vaše vojsko po cestě sem provedlo. Chci vědět, co dalšího máte v plánu.“

Kang Le se uklidnil a rychle se rozhodl. Pronesl: „Zajistím, aby moje vojsko již neobtěžovalo lid a postarám se o bezpečí hlavního města.“ Otočil se a dal poslovi příkaz, aby zbytek jeho jednotek byl umístěn mimo město. Posel se na něj překvapeně podíval, dvakrát zamrkal a poté pod Kang Leho autoritativním pohledem odešel.

Kang Le pokračoval: „Prokážu svou upřímnost, aby lidé neměli obavy. Ale na oplátku mám jednu žádost. Rád bych vás pozval, abyste navštívila království Mo-ti.“ Mo Cchaj přikývla na znamení souhlasu. Modlila se ale k bohům, aby ji její bratr přišel zachránit.

Poté ho Mo Cchaj požádala, aby jí vydal Taj Leho tělo, aby ho mohla řádně pohřbít. Kang Le se na chvíli zamyslel a odpověděl: „Dobře, vydám vám královo tělo, ale necháme to na kněžích, aby zajistili klid jeho duše. Doufám, že se do toho nebudete vměšovat a budete to respektovat.“ Mo Cchaj souhlasila.

Podivné bylo, že figurka „zničení“ na Tchung-tchienské šachovnici pomalu přestala poskakovat.

Po třech dnech pobytu v hlavním městě království Ťü-le vydal Kang Le několik příkazů, aby omezil chování svých vojáků. Předal správu království Ťü-le svému bratranci, poskytl pomoc severozápadním oblastem, které byly postiženy pohromami, a poté se vydal zpět do své země. Během cesty projevoval Mo Cchaj velkou úctu a snažil se předvést své schopnosti. V srdci držel tajemství – chtěl, aby se Mo Cchaj stala jeho královnou, ale z nějakého důvodu se ohledně toho cítil neklidný.

Po návratu do své země Kang Le poslal Mo Cchaj ke své matce. Poté smyl prach a špínu, šel uctít bohy a Buddhu a obdržel věštbu: „Neměj nevhodné myšlenky k této ženě. Tvá královna je ve vzdálené zemi. Pošli tuto královnu zpět do království Motian a přiměj ji slíbit, že na království Mo-ti nezapomene, až dosáhne svého úspěchu.“

Když se Kang Le cítil v srdci klidný, šel za Mo Cchaj a vyjádřil svůj záměr poslat ji zpět do království Motian. Zároveň měl žádost a doufal, že mu Mo Cchaj složí slib. Mo Cchaj mu poděkovala za to, že ji posílá zpět do rodné země, a souhlasila s jeho žádostí složit slavnostní slib. V chrámu učinila slavnostní slib, že na království Mo-ti nezapomene, až dosáhne svého úspěchu.

Na dvorní hostině, kterou Kang Le pořádal, jí bylo nabídnuto čestné místo. Po jeho pravé straně stál stůl zdobený perlami a jadeity. Mo Cchaj seděla klidně před tímto stolem. Političtí představitelé království Mo-ti na Mo Cchaj pohlíželi a tajně vyjadřovali svůj údiv. Mo Cchaj byla krásná, mimořádná a elegantní a svým vystupováním vzbuzovala respekt. Nikdo na ni nepohlížel shora. Naopak, všichni tito hodnostáři věděli, že bohové si této ženy velmi cení. Bylo jí předurčeno stát se bohyní, protože pouze bohyně by mohla naplnit velké sliby a vyzařovat světlo nejen z tváře, ale i ze šatů. Král si jí také nesmírně vážil.

V ten čas měl Mo Le sen. Zdálo se mu, že přišel na bujné místo, kde viděl velký strom, pod kterým rostla růžová květina. Květina byla velkolepá a krásná, ale strom se najednou naklonil na jednu stranu. Mo Le byl zmatený náhlým pádem stromu. Podíval se na květinu, která znenadání zbělala a stala se křehkou. Mo Le to nemohl snést a chtěl květinu přenést do paláce. Když se probudil, nemohl pochopit význam snu. Šel do pagody, aby vyhledal vedení božské vůle, která ukázala, že princezna se vrací zpět.

Mo Le okamžitě poslal někoho, aby zjistil situaci v království Ťü-le. Brzy se dozvěděl, že Taj Le zemřel a Mo Cchaj byla odvezena králem království Mo-ti. Mo Le zuřil. Chtěl zaútočit na království Mo-ti. Rychle se však uklidnil a šel do pagody, aby znovu vyhledal vedení božské vůle. Dozvěděl se, že to není potřeba, protože zásluhy Mo Cchaj při stavbě věže jí přinesou požehnání v tomto i budoucím životě a bohové zajistí její bezpečný návrat. Mo Le pocítil úlevu a začal připravovat její uvítání. Spolu s Wen Mej znovu vyzdobili její pokoj.

V té době se v hlavním městě království Motian začala šířit lidová říkanka:

„Nebe je jasné a nelze ho oklamat,

zelené kopce a čisté vody vítají posvátnou šachovou hru.

Voda je jemná a rosa se usmívá,

šachová dívka se vrací, aby předala posvátné šachy.

Světlo nebes a stín mraků odhalují obřího Buddhu,

starobylá brána nebes zanechává žebřík do nebe.“

Když Meng Kang uslyšel tuto říkanku, pousmál se. Když ji Mo Le slyšel, šel za knězem a požádal o božské vedení. Meng Kang mu řekl, že říkanka odkazuje na objevení Tchung-tchienských šachů v království Motian. Když se objeví, bude v království Motian uctíván velký Buddha, který lidem přinese naději na spásu.

Kang Le přivezl Mo Cchaj zpět do království Motian s velkolepým doprovodem. Mo Le obdržel od posla království Mo-ti omluvný dopis a potvrzení o bezpečí své sestry, což ho naplnilo radostí. Osobně vedl své muže, aby ji přivítal už zdaleka.

Kang Leho ceremoniální průvod se setkal s Mo Leho uvítací delegací. Kang Le se Mo Leovi omluvil a Mo Le s ním jednal zdvořile. Kang Le byl ohromen jeho chováním a uvědomil si, že vždy existují lidé, kteří vynikají. Mo Le a Mo Cchaj se znovu setkali. Cítili, jako kdyby se po dlouhém odloučení konečně shledali, se smíšenými pocity radosti a smutku. Když spolu hovořili, překvapivě zjistili, že během tří let odloučení snili o sobě navzájem, což je dojalo k slzám. Věřili, že jejich srdce jsou propojená a rozumějí si.

Po příjezdu do hlavního města Kang Le bez přestání chválil Zlatou věž. S oddaným srdcem uctíval společně s Mo Leem Buddhu. Kang Le velmi obdivoval etiketu a kulturu království Motian. Kang Le a Mo Le se poté stali přísežnými bratry. Slíbili si, že si vždy budou pomáhat a nikdy na sebe nezapomenou, ať uběhne jakkoli dlouhá doba.

Na uvítací hostině si Kang Le všiml krásné ženy s elegantním vystupováním, zdrženlivým úsměvem a půvabným vzhledem. Jeho srdce se zachvělo a sem tam na ženu nenápadně pohlédl. Byla to Wen Siou, sestra Wen Mej. Wen Siou cítila, že se na ni někdo dívá, a pokusila se zjistit, kdo to je, ale když se rozhlédla, nikoho konkrétního nezpozorovala.

V noci měla Wen Mej sen o červené niti, která byla přivázána k noze její sestry a vedla daleko, kde byla připevněna k člověku s korunou. Chtěla vidět tvář té osoby, ale probudila se. Wen Mej poté řekla Mo Leovi: „Manželská nit Wen Siou se aktivovala. Viděla jsem, že druhý konec nitě je přivázán ke králi.“ Mo Le se na chvíli zamyslel a poznamenal: „Předurčeným manželem Wen Siou by měl být Kang Le. Pokud to bude vzájemné, ujmu se role dohazovače.“

Kang Le byl potěšen, když na hostině znovu spatřil Wen Siou. Wen Siou si k němu také vytvořila náklonnost. Po hostině Mo Le vystoupil jako dohazovač a jejich spojení naplnilo jak osud, tak lidské touhy.

V království Motian se Kang Le a Wen Siou zasnoubili. Šli do Zlaté pagody, aby uctili Buddhu. Kang Le poděkoval za to, že se setkal s milovanou ženou z daleké země, a slíbil, že bude Wen Siou věrný. Wen Siou vyslovila přání, aby královská rodina měla potomky a aby s Kang Leem zestárli společně. Po několika dnech strávených v království Motian se Kang Le s Wen Siou vrátili do království Mo-ti. Mo Le je vyprovodil a obdaroval bohatými dary.

Pokračování:

Čínská verze: https://www.zhengjian.org/node/242254

Anglická verze: https://www.pureinsight.org/node/7840

* * *