Starověké příběhy
-
Drahé protézy a lacné topánky
2008-03-31(PureInsight.org) Yan Zhi bol vysoko postavený úradník v štáte Qi počas obdobia Jari a Jesene. Raz sa Qi Jing Gong, kráľ štátu Qi veľmi nahneval, pretože jeho obľúbený kôň náhle zomrel. Nariadil, aby opatrovateľa koni rozštvrtili. Yan Zhi povedal,“ Neviem, či by vládcovia Yao a Yu* štvrtili telo.“ Jing Gong bol trochu v rozpakoch a povedal, “tak ho dajte zatiaľ do väzenia.“ Yan Zhi povedal, “Dovoľte mi najprv mu povedať jeho zločiny, aby vedel, čo spravil zle. Potom ho dáme do väzenia. Je v poriadku spraviť to takto, Vaše Veličenstvo? -
Študovanie a premýšľanie
2008-03-28(PureInsight.org) Konfucius raz povedal: “Nejedol som celý deň a nespal celú noc, len aby som premýšľal. Ale nič som tým nezískal. Nie je to také dobré ako štúdium.“ Konfucius tiež povedal: “Ak človek iba študuje a nepremýšľa, bude popletený. Ak človek iba teoreticky premýšľa a neštuduje, bude mať pochybnosti.“ Ďalej nasleduje niekoľko príbehov o Lu Juyuanovi, ktorý sa pýtal otázky o vesmíre. -
Nejkrásnější příběhy z Číny: Konfucius o přínosech studia
2007-11-19Jednou se Konfucius[1] zeptal C‘-lu, jednoho ze svých učedníků, který se později velmi proslavil: „Co je tvůj oblíbený koníček?“ C‘-lu odpověděl: „Trénování s dlouhým mečem.“ Konfucius pravil: „To není to, nač jsem se ptal. Myslím, že když ke svým schopnostem přidáš studium, nikdo tě nebude schopen dostihnout.“ C‘-lu se zeptal: „Jaké jsou přínosy studia?“ Konfucius odvětil: „Král nedokáže dobře zvládat záležitosti státu, nemá-li ministry, kteří se odváží říci, co mají na mysli. Nemá-li muž žádné přátele, aby mu nabídli radu, potom bude mít nedostatky ve svém charakteru. -
Příběhy ze staré Číny: Rada starého Mistra
2007-11-05Starý mistr vzal sušené plody a stříbro a dal je stařence. Učedník se zdráhal podělit se o ně. Starý mistr se ho snažil osvítit a řekl mu: „Život a smrt a ctnost jsou jen našimi vžitými představami. Jídlo a stříbro jsou tu jen pro to, abychom zůstali dočasně naživu. Jí ale mohou zachránit život.“ -
Staré kultivační příběhy: Kultivace ctnosti a kultivace moudrosti
2007-10-26Před dávnými časy se na jedné odlehlé hoře, daleko od lidských obydlí, setkali čtyři praktikující, aby se tam kultivovali. Přišli z různých kultivačních škol a každý měl svou vlastní kultivační metodu. Dva z nich měli stejného mistra, ale kvůli jejich rozdílnému pochopení byly jejich cesty rozdílné. Starší žák více dbal na kultivaci ctnosti, zatímco ten mladší více dbal na kultivaci moudrosti. Starší žák si tedy více zakládal na kultivaci ctnosti, ale nekultivoval moudrost. -
Okno do mysli: Nejlepší trest
2007-10-05[PureInsight.org] Už dlouhou dobu se traduje příběh o starém židovi, který strašně rád hrál golf. Během šábesu měl neodolatelnou touhu zahrát si golf. Ale židovská víra vyžaduje, aby její následovníci o šábesu odpočívali, nesmějí nic dělat. Tenhle starý žid ale nemohl odolat silné touze a rozhodl se, že si na golfové hřiště zajde tajně. Myslel si, že si zahraje jen pár jamek. Nic víc. A protože to bylo o šábesu, žádní židé nebyli venku, a tak nikdo nebyl na golfovém hřišti. A tak si ten muž myslel, že se o porušení pravidla nikdo nedozví. -
Upřímnost a ctnost pohne lidmi i nebesy
2007-09-10Jüan Te-siou z dynastie Tchang byl z okrsku Chen-an. Muž to byl upřímný, choval lásku k rodičům a byl laskavý. Byl to rovněž nepodplatitelný, skromný úředník mimořádné ctnosti. Jeho starší bratr a švagrová zemřeli krátce poté, co se jim narodilo miminko. V té době byl chudý, a tak si nemohl dovolit platit mzdu kojné. Rozhodl se tedy, že bude opatrovat dítě sám. Možná jeho ctnost pohnula nebem; po několika dnech se mu začalo tvořit mléko, aby nakrmil nemluvně. Bylo to tak do doby, než dítě dokázalo jíst samo, pak se mu přestalo tvořit mléko. -
Zvířecí pohádka: Ješitný kohout
2007-08-31[PureInsight.org] Žil byl velký namyšlený kohout, který si každý den zakokrhal. Jednoho dne, jak si tak pyšně vykračoval, potkal kachňátko. Ten velký kohout pyšně pronesl: „Kachňátko, pověz mi, kdo má příjemnější hlas než já? Kromě mě pravděpodobně nenajdeš nikoho, kdo má příjemnější hlas na poslech.“ Kachňátko se podívalo na kohouta a řeklo: „Jsi pořád ve svém kurníku a nikdy se nejdeš podívat, abys viděl svět kolem. Divoké husy zítra odlétají. Co kdyby ses vydal s nimi na cestu?“ „Neumím létat. Co můžu dělat?“ „To nevadí. Můžeš si sednout na ně.“ -
Príbehy z histórie: Zaobchádzanie s ľuďmi s plnou dôverou
2007-08-27(PureInsight.org) Konfucionizmus učí, že ľudia by sa na seba mali pozerať s dobrou vierou, úctou, pochopením a s dôverou bez podozrievania. Iba potom môžu ľudia spolu harmonicky vychádzať. V dávnych časoch Konfucius a jeho učeníci uviazli v obkľúčení na odlúčenom mieste v susedstve štátu Čchen a štátu Cchaj. Museli bývať vo veľmi jednoduchých a hrubých chatrčiach. Čoskoro sa im minuli všetky zásoby ryže, ktoré si vzali zo sebou. Po sedem dní museli jesť zeleninovú polievku bez jediného zrnka ryže. Všetci boli na hranici svojich síl. -
Příběhy ze staré Číny: Odjezd Lao C'e
2007-08-20Lao C' byl z Čchu a za vlády dynastie Čou byl krátkou dobu zodpovědný za sbírku grafických listů a kreseb. Konfucius se jednou za ním vypravil. Po rozhovoru s Lao C'em Konfucius řekl svým žákům: „Lao C'ova ideologie je jako drak, který je schopný létat ve větru a mracích.“ Lao C' nevyhledával žádné pocty a pouze se soustředil na kultivaci. Když už u dynastie Čou pobýval dlouhou dobu a byl svědkem jejího pádu, uvažoval, že by měl říši Čou opustit. -
Příběhy ze staré Číny: Člověk s obrovským soucitem nemá nepřátele
2007-08-17Meng Kche (známý také jako Mencius), jenž žil mezi léty 372 - 289 před Kr., byl rodákem z království Cou (dnešní hrabství Cou na území Číny). Byl to vrcholný starověký čínský myslitel a vzdělanec, jehož nezapomenutelné citáty zahrnují: „Džentlmen by měl být spravedlivý a měl by mít důstojnost;“ „Vláda se ctností“ a „Člověk s ohromnou láskou nemá na světě nepřátele.“ Zde je příběh o něm. -
Příběhy ze staré Číny: Věnovat se duchovnímu úsilí dokonce v chudobě
2007-08-10Pan Jüan Sien byl učedníkem ctnostného a moudrého Konfucia. Byl uznáván jako chudý učenec za to, že žil spokojeně a vedl prostý a ctnostný život. Dům, v němž žil, měl střechu z rákosu a dveře vyrobené ze tří větví a slámy; střechou zatékalo, a tak v domě bylo často vlhko. Navzdory tomu to Jüan Sien neprožíval jako těžkost; věnoval se studiu konfucianismu a žil šťastně. Jednoho dne ho navštívil jiný Konfuciův žák jménem C' Kung. C' Kung měl na sobě honosné oblečení a přijel v kočáře taženém drahým koněm. -
Nic se nezíská a nic se neztratí
2007-08-06(Clearwisdom.net) Li Š'-cheng byl za vlády dynastie Sung (960 – 1279 n. l.) členem Císařské akademie (šlo o instituci, která byla zodpovědná za psaní důvěrných vládních dokumentů). Jednou byl vyslán do Gaoli (dnešní Korea) jako zplnomocněnec, doprovázel ho vojenský úředník Jü Jing. Poté, co svou misi úspěšně dokončili, Li svěřil Jüovi všechny cenné dary, které dostali. Když se plavili domů, Jü Jing spatřil vodu pronikající do loďky a znepokojil se tím, že všechny jeho osobní věci se promáčí. Položil tedy hedvábí a věci z něj vyrobené, které dostal Li Š'-cheng, pod své věci, aby zabránil tomu, že jeho věci budou mokré. -
Příběhy starověké Číny: Buď štědrý a shovívavý
2007-07-16Wej Pa, vysoce postavený úředník během staročínské východní dynastie Chan, pocházel z Ťü-jangu. Vyrostl v kultivovaném prostředí a rozlišoval správné od nesprávného. V jeho rodině po celé generace byli vysoce postavení úředníci. Wej Pa následoval jednu prostou zásadu: Buď štědrý a shovívavý. Oba rodiče mu zemřeli, když byl ještě malý, a tak žil se svými bratry. Společně žili v harmonii a byli předmětem závisti lidí ze sousedství. Wej Paa vychvalovali díky dobré povaze a neúplatnosti v počátcích jeho kariéry. -
Mudrcova volba
2007-07-02[Pure Insight.org] Jednoho dne si Tchaj-cung z dynastie Tchang četl listiny. Najednou pěstí začal bušit do stolu. Rozzlobeně zakřičel: „Ten chlap, Te Šen, nebude šťastný, dokud se v celé zemi nepřestanou vybírat daně, odvádět do armády a dámy v palácích si nenechají ustřihnout vlasy.“ Wej Čeng, císařský úředník, si vzal listinu a viděl, co zde je napsáno: „Stavba paláce v Luo-jang vyčerpá lidi a vybírání daní z pozemků vyčerpá daňovou soustavu. Dnes ženy následují trend mít vlasy vyčesané nahoru jako dámy v paláci.“