Starověké příběhy

  • Staré kultivační příběhy: Nestranný Konfucius

    Mnoho z četných Konfuciových žáků přišlo z daleka. Urazili stovky mil, než se dostali do království Lu, aby se stali jeho žáky. Jedním z nich byl i Čchen Kchang. Čchen Kchang byl z království Čchen. Byl mladý a nově příchozí, takže dosud neměl příležitost vyslechnout si Konfuciovo učení od počátku. Čchen Kchang byl od přírody přecitlivělý a stále si myslel, že ho Konfucius vůbec nevnímá, protože není občanem království Lu. Vypadalo to sice tak, že Konfucius během přednášení svého učení jednal se všemi svými žáky rovnocenně, ale Čchen Kchang si přesto myslel, že se mu Konfucius vůbec nevěnuje.
  • Příběhy ze staré Číny: Oplácet dobré skutky

    Čan Ku žil v době dynastie Čching, když byl u moci císař Čchien-lung. Čan Ku byl sice chudý muž, ale zato byl dobrosrdečný a důvěryhodný. Na ostrově Čchung-ming v Šanghaji byla jedna zastavárna. Vlastník tohoto obchodu se jmenoval Čchen a pocházel z okresu Wan, provincie S'-čchuan. Čchen zaměstnal Čan Kua ve svém obchodě, aby dělal kancelářskou práci. Čan Ku byl velmi pilný a své práci dobře rozuměl. Každého návštěvníka přijal s vlídností a trpělivostí. Obchodní transakce vyřizoval korektním způsobem, a tak zastavárna jen vzkvétala. Majitel obchodu mu důvěřoval a začal mu přidávat více zodpovědnosti a jednal s ním jako se členem své rodiny.
  • Kao-jaovo pojetí devíti ctností

    Konfucius řekl: „Když byl Šun císařem, vybral si Kao-jaa na velmi důležitý post a špatní lidé zůstali daleko vzadu.“ (Sebrané spisy Konfuciovy, Vévoda Wen z Tchengu, I. část) Podle historických knih byl Kao-jao v době vlády císaře Šuna vedoucím justiční správy. Pečlivě a spravedlivě zastupoval zákon. Díky tomu nebyl nikdo nespravedlivě odsouzen. Kao-jao kladl velký důraz na osvětu a výchovu a uvedl do života pravidla pro ceremonie a hudbu.
  • Příběhy ze staré Číny: Mnich Tao Šun

    Nikdo nevěděl, odkud Tao Šun přišel. Všechno, co lidé věděli, bylo, že žil na odlehlém místě v jedné chatrči s doškovou střechou. Tu chatrč si postavil sám na hoře Jang-tchou v Ce-čou. Tao Šun neměl žádné úspory, takže někdy jedl jen jedno jídlo denně. Zbytek času trávil v meditaci. Pod jeho postelí se ukrývali hadi a krysy a žili společně v míru. Jednou přišel do chatrče tygr a Tao Šun mu vyložil Dharmu (Buddhův Zákon). Později přišel na návštěvu také jeden člověk. Vešel do chatrče, podíval se na tygra, otočil se a chatrč opustil. Tao Šunovi řekl, že se vrátí, až zmizí ten tygr. Tao Šun tedy řekl tygrovi: „Zítra přijde návštěva, a tak musíš v ten den jít někam jinam.“
  • Příběhy ze staré Číny: Některé věci jsou cennější než zlato

    Jako lidské bytosti můžeme být chudí nebo se nacházet v tíživé situaci, ale měli bychom žít podle principu „lidskosti“. Nesmíme shromažďovat bohatství za pomoci nemorálních metod a také nemáme ztrácet svou ctnost. Kdysi dávno šel Jen-li Ťi-c', bratr krále v království Wu, na procházku a uviděl na ulici ležet zlaťák, který asi někdo ztratil. Bylo to v květnu a v té době bylo velké horko. Jeden chudý dřevorubec právě procházel kolem něho a Jen-li Ťi-c' na něho zavolal: „Hej, zdvihni ten zlaťák ze země!“
  • Příběhy z dávných časů: Uctívat nebe, přijmout svůj osud a plnit své povinnosti

    Pan Chan Čchi uctíval nebe, akceptoval svůj osud a plnil své povinnosti. Jeho zásluh bylo tak mnoho, že se o něm šířila sláva po světě a on měl ve své zemi nejvyšší pozici, ale nikdo na něm nikdy nepozoroval přílišné veselí. Do jeho rukou byla vložena obrovská zodpovědnost, setkával se s nečekanými katastrofami a neustále se nacházel v nějakém nebezpečí. Nikdo ho však nikdy neviděl ustaraného. Byl vždycky mírný a vyrovnaný a nikdy ho žádná událost nevyvedla z míry.
  • Příběhy ze staré Číny: To nejcennější v životě je poctivost

    V době dynastie Nan-sung (1127-1279) žil ve městě Čching-tao muž jménem Tchao Siwong. Měl obchod s látkami, které také barvil. Tchao Siwong vedl důstojný a upřímný život. Jednoho dne nakoupil pro barvení látek rumělkovou trávu v hodnotě asi čtyř milionů mincí. Potom zavítal do jeho obchodu jiný obchodník a řekl mu, že tato tráva není pravá. Tchao Siwong tomu zpočátku vůbec nechtěl věřit, ale po důkladném prozkoumání zjistil, že tráva opravdu není pravá.
  • Staré kultivační příběhy: Síla vzniká, pokud jsme bez přání

    Jednoho dne, když Konfucius vyučoval své žáky, s povzdechem pronesl: „Ještě jsem neviděl žádného opravdu silného člověka.“ Po těchto slovech jeho žáci znejistěli. Byli přesvědčeni o tom, že takoví žáci, jako C'-lu a Šen Čcheng mají určitě obrovskou sílu vůle. Obzvláště pak Šen Čcheng. Byl sice velmi mladý, ale nepřijal by snadno žádný kompromis. Šen Čcheng netajil svůj tvrdošíjný postoj dokonce ani mezi staršími spolužáky. Každý mu až do určitého stupně ustupoval.
  • Příběhy ze staré Číny: Zbavit se závisti - a neštěstí se promění ve štěstí

    Tento příběh se udál za doby dynastie Sung. Ťiang Jüan měl deset synů. Jeden byl hrbatý, jeden měl znetvořené nohy, jeden měl zmrzačené končetiny, jeden byl tělesně postižený, jeden byl psychicky nemocný, jeden byl duševně chorý, jeden byl hluchý, jeden byl slepý, jeden byl němý a jeden zemřel ve vězení. Když to uviděl C'-kao, zeptal se: „Co jsi provedl? Proč musíš snášet takové neštěstí?“
  • Příběhy ze staré Číny: Smysl pro stud

    Konfucius jednou pochválil vzdělané učence, kteří uměli být zdrženliví ve všem, co dělali. Člověk se smyslem pro stud se nenechá zlákat pokušením ziskuchtivosti a touhy po penězích. Také neohrozí svou pověst, ani když je přímo ohrožen a hledí nebezpečí do tváře. Je skromný a dobrosrdečný. Bere ohled na druhé a vezme si jen to, co nutně potřebuje. Ať se jedná o osobní etiku, snažení či vlastenectví, předpokladem jeho morálního svědomí je vždy jeho smysl pro stud.
  • Příběhy ze staré Číny: Tradiční hodnoty v sobě skrývají respekt k duchovním učitelům

    V celé dlouhé historii Číny představoval respekt k duchovním učitelům nádhernou a ctnostnou tradici. V dávné Číně se lidé snažili vyjadřovat svým duchovním učitelům respekt. A především také dbali o kultivaci ctnosti. Tímto způsobem života tak zanechávali vynikající odkazy následujícím generacím. V jedné části čínské císařské říše, která byla známá jako národ Lua, v období jarní a podzimní periody (druhá polovina 8. století před Kristem až první polovina 5. století před Kristem), žil muž jménem Jen Chuej. Byl Konfuciovým učedníkem a svůj život trávil studiem Konfuciova učení. Byl proslulý svou velkou ctností.
  • Usilovat o pohodlí bylo pro lidi v dávné Číně tabu

    Nadměrně usilovat o své pohodlí a také s radostí pohodlí vyhledávat je pro člověka zrovna tak škodlivé jako jedovaté víno. Podle této moudrosti bylo proto pro lidi v dávné Číně pohodlí tabu. Jedno čínské přísloví praví: „Lidé přežijí starosti i nebezpečí, ale zemřou na pohodlnost.“ I když pohodlnost nemusí vždycky skončit smrtí, posiluje lenost a může člověka dohnat až tak daleko, že to vzdá a ztratí svou vůli i životní energii.
  • Příběhy z dávných časů: Rozdíl mezi dáváním a braním

    Za vlády dynastie Ming si lidé vyprávěli tento příběh: Kdysi žili dva bratři. Vyrůstali společně, ale přesto byl každý jiný. Ten starší byl doslova žravý a hodně líný. Byl ochoten pustit se do souboje kvůli každé maličkosti. Jeho mladší bratr byl úplný opak. Byl pilný a zodpovědný, měl rád lidi a velmi snadno navazoval s nimi kontakty. Jednoho dne museli oba bratři společně odvést náklad s povozem. Naneštěstí pršelo a cesta byla hodně kluzká. Starší bratr neudržel opratě a tak se oba zřítili z kopce dolů a zabili se. Jejich duše se odebraly k bráně podsvětí.
  • Historické príbehy: Pevné rozhodnutie Dong Pua študovať

    (PureInsight.org) Počas dynastie Ming žil muž menom Dong Pu, ktorý býval v mladosti trochu pomalý. Dokázal si zapamätať len zopár riadkov, hoci študoval celý deň. Starší pán zo susedstva ho ľutoval a povedal jeho otcovi: „Tvoj syn nie je až tak bystrý, prečo ho nútiť študovať? Prečo ho nenechať, aby sa staral o stádo dobytka!“ Dong Pu sa cítil hlboko zahanbený. Preto niekoho požiadal, aby mu nakreslil obraz muža pasúceho dobytok. Nosil ho so sebou vždy, aby sa mohol povzbudiť.
  • Meranie lekárskych zručností

    [PureInsight.org] Vládca Wenhou Wei sa opýtal Bian Quea: “Počul som že ty a tvoji bratia ste lekári. Kto z vás je najlepší lekár?“ Bian Que odpovedal: “Môj najstarší brat je najlepší. Prostredný brat je druhý a ja som posledný.“ Vládca Wenhou sa opýtal: “Môžeš mi to podrobnejšie vysvetliť?“ Bian Que odpovedal: “Najstarší brat pri liečení pacienta zdôrazňuje podstatu. Lieči pacientov odstránením pôvodu choroby, ešte než sa vytvorí.