Pan Jüan Sien byl učedníkem ctnostného a moudrého Konfucia. Byl uznáván jako chudý učenec za to, že žil spokojeně a vedl prostý a ctnostný život. Dům, v němž žil, měl střechu z rákosu a dveře vyrobené ze tří větví a slámy; střechou zatékalo, a tak v domě bylo často vlhko. Navzdory tomu to Jüan Sien neprožíval jako těžkost; věnoval se studiu konfucianismu a žil šťastně.
Jednoho dne ho navštívil jiný Konfuciův žák jménem C' Kung. C' Kung měl na sobě honosné oblečení a přijel v kočáře taženém drahým koněm. Protože průchod vedoucí k Jüan Sienovu domu byl pro kočár příliš úzký, C' Kung musel jít ke dveřím pěšky. Jüan Sien otevřel dveře, měl na sobě klobouk z kůry stromu a v ruce hůlku. Když C' Kung uviděl to ubohé, žalostné Sienovo vzezření, popíchl ho: „Hej! Sklátila tě choroba či co?“ Jüan Sien odpověděl: „Pokud je mi známo, životu bez peněž se říká chudoba, kdežto studovat tao bez realizace je nemoc. A proto jsem chudý, nikoli nemocný.“ Když to vyslechl, C' Kung se cítil zahanbený.
Jen Chuej byl také Konfuciův učedník. Žil prostě o jedné misce jídla a džbánku vody, v nuzné chatrči. Nikdo nemohl unést těžkosti, které on zažíval. Svůj život věnoval duchovnímu úsilí a s tím, jak ho vedl, byl spokojený. Konfucius ho chválil jako muže ohromné ctnosti.
V čínské náboženské kultuře, ať jde o buddhismus, konfucianismus, taoismus apod., je ve skutečnosti „získání taa“ považováno za největší cíl lidského života. Člověk je respektován za poklidný život v chudobě, za neochvějnost v duchovní sféře a za úsilí a obdržení taa, považuje-li to za nejgrandióznější radost. Neexistuje přímá vazba mezi chudobou a získáním taa. Schopnost vzdát se bohatství či chudoby – tak úzce spjatých s vlastním sebe-doceněním – postihuje myšlenku, že, nehledě na světské zájmy či lákadla, usilování o tao zůstane neochvějné.
Zdroj: http://www.clearharmony.net/articles/200704/38768p.html
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.