Clearwisdom, , Blahodárné účinky na zdraví, Fórum pro praktikující, Otevřené Fórum

Příběhy z praktikování Falun Gongu

  • Lidé v Číně čekají, aby mohli vidět představení Shen Yun Performing Arts

    Pan Liou Che (smyšlené jméno) pochází z provincie Chen-an a je mu padesát let. Obvykle nerad sleduje divadelní představení. Ale jednou večer mu jeden ze členů jeho rodiny dal kopii DVD Shen Yun Performing Arts z roku 2008 a on si ji vzal domů. Bylo kolem půlnoci, když začal DVD sledovat. Společně s ostatními členy rodiny jej sledovali až do třetí hodiny ranní a nenechali si ujít ani jedinou scénu. Pan Liou Che si dojetím povzdechl: „Je to tak krásné! Takové velkolepé představení! Ať se na to díváte z kteréhokoliv úhlu; od vytvoření, přes choreografii, až po výkony umělců. To by žádný obyčejný člověk nedokázal. Význam představení byl příliš hluboký, než aby to byla jen pouhá zábava.“
  • Mé zkušenosti při vysílání spravedlivých myšlenek, abych odstranil symptomy chorobové karmy

    Pokud praktikující Falun Dafa mají symptomy chorobové karmy, měli by okamžitě vysílat spravedlivé myšlenky, aby odstranili faktory zla, které je pronásledují. Máme se dívat do svého nitra a zbavovat se svých připoutání. Při vysílání spravedlivých myšlenek na dva podněty, abych odstranil symptomy chorobové karmy, se mi přihodila následující věc. V polovině července roku 2008 jsem se cítil tak zle, že jsem už jen posedával na gauči. Posadil jsem se do lotosového sedu a vysílal jsem spravedlivé myšlenky, protože mi bylo jasné, že mě pronásleduje zlo. Rozhodl jsem se soustředit své myšlenky na zlého ducha Komunistické strany Číny a na temné přisluhovače a prohnilé démony, kteří pronásledovali mé lidské tělo.
  • O karmě myšlenek

    Chci sdílet s ostatními praktikujícími něco, co se mi stalo včera. Nejdřív musím uvést, že jsem vždycky měl problémy s děláním cvičení. Nikdy jsem nebyl pilný při jejich vykonávání. Snad v ostatních směrech své kultivace si vedu lépe. Pokaždé, když jsem zamýšlel, že půjdu cvičit, cítil jsem se stísněně. Ten pocit byl takový zamlžený, nejasný a já jsem se nikdy nepokusil najít jeho kořeny nebo příčinu, i když jsem matně věděl, že to způsobuje lenost. Věděl jsem, že jsem líný, že je to moje velké připoutání, a že mám i spoustu dalších malých připoutání, ale důvod, proč jsem si nevedl dobře, nejvíc odpovídal připoutání lenosti.
  • Píle je klíčem k úspěchu

    Podle legendy, než Buddha Šákjamuni dosáhl nirvány, zanechal svým učedníkům konečnou sadu pravidel. Jedno z nich bylo: Nesmíš zaspat (přispávat si). Jeho učení bylo velmi hluboké a jeho poslední slova byla velmi důležitá. Možná, že toto pravidlo bylo jedno z nejdůležitějších, které svým učedníkům zanechal. Důvodem k přispávání je lenost, jedna z démonických povah lidských bytostí. Když se tento zvyk nepřekoná, pak si člověk v určitém směru pěstuje svoji démonickou povahu.
  • Požehnaný sledováním DVD Shen Yun Performing Arts

    Bydlím ve vesnici v provincii Ťi-lin a šedesát let jsem žil v ateistické společnosti, jejíž mysl je ovládána Komunistickou stranou Číny. Podle mě je naše společnost plná kultury strany a její filozofie třídního boje a ubližování druhým. Chyběl mi soucit. Dnes je naše společnost naplněná morální zkažeností. Využíval jsem ostatní, měl jsem špatné návyky jako je pití alkoholu, pravidelně jsem chodil za prostitutkami a hrál jsem hazardní hry. Nevěřil jsem na karmickou odplatu. Pak jsem před několika lety dostal mrtvičku. Moje zdraví se okamžitě zhoršilo a i když jsem byl několikrát na léčení v nemocnici, nevyléčil jsem se. Hodně jsem trpěl.
  • Studovat Zákon v pevně stanoveném čase a považovat studium Zákona za prioritu

    Pro praktikující Falun Dafa je studování Zákona klíčem k jejich zvýšení. Je to předpoklad pro vysílání spravedlivých myšlenek i pro objasňování pravdy. Chtěla bych všem praktikujícím navrhnout, aby si pro studování Zákona stanovili pevný čas, tak jako jsme to učinili při praktikování cvičení. Lidé, kteří pracují, si mohou zvolit čas od 19.10 do 20.50. Lidé, kteří nepracují, mohou číst v době od 7.10 do 8.50. Pokud to tak budeme dělat, dosáhneme velmi dobrých výsledků. Chtěla bych nyní spolupraktikujícím sdělit, jak jsem si rozdělila denní čas.
  • Co viděla praktikující, když klopýtla na své cestě (7. část)

    Následoval druhý zážitek, při kterém mi šlo o život. Jednou kolem půlnoci mi volala moje máma, abych vstala a vysílala spravedlivé myšlenky. Slíbila jsem jí to, ale nemohla jsem se probrat a zase jsem usnula a začala jsem snít. Vstoupila jsem do haly, která se podobala nějakému kostelu. Uvnitř byla úplná tma a já jsem měla trochu strach. Najednou jsem pocítila závan studeného větru a otřásla jsem se po celém těle. Poté se objevili duchové a volali na mě, že mě jdou zabít. Rychle jsem se posadila, překřížila nohy a začala jsem vysílat spravedlivé myšlenky. Oni se ale začali smát jako pominutí a přibližovali se ke mně.
  • Co viděla praktikující, když klopýtla na své cestě (6. část)

    Chtěla jsem lidem říkat pravdu o Falun Gongu, ale měla jsem zábrany a strach, že mi lidé neporozumí a nebudou mě chtít poslouchat. Když jsem si vzpomněla na své sny, uvědomila jsem si, že vlastně všichni mí spolužáci ze základní školy, ze střední školy a z gymnázia, ti všichni byli bytostmi v mém světě. Často jsem myslela na to, že bych měla svým spolužákům objasnit pravé skutečnosti o pronásledování Falun Gongu a pomoci jim, aby vystoupili z Komunistické strany Číny. Díky tomu strachu, že mě nepochopí, jsem to nechala být, a tak jsem propásla mnoho příležitostí.
  • Co viděla praktikující, když klopýtla na své cestě (5. část)

    Tábory nucených prací, které jsem viděla v jiných dimenzích, vypadaly stejně jako tábory nucených prací v této dimenzi. Jediný rozdíl byl v tom, že tam byly mnohem horší bytosti a celý prostor byl větší než tady. Uprostřed tamějšího tábora byl obrovský rybník naplněný krví. Kolem dokola stáli démoni v uniformách dozorců. Také tam byla monstra, která přihlížela a velmi pozorně sledovala ten krvavý rybník. V rybníce byli zakrvácení praktikující Falun Dafa, kteří spali stočení do klubíčka. Každý praktikující spal v jednom vejci, jako nenarozené dítě. Normálně jsou embrya živena matkou, ale těmto lidem byla odebírána krev, kterou pak nasávali démoni a monstra jako určitý druh energie.
  • Co viděla praktikující, když klopýtla na své cestě (4. část)

    V jiných dimenzích jsem často na své úrovni viděla koleje, po nichž sem a tam jezdily vlaky. Mezi všemi těmi kolejemi byla jen jedna jediná kolej pro vlaky, které vezly praktikující Falun Dafa, zatímco ty ostatní koleje vedly k nízkým světům, do pekla, do říše démonů a do říše zvířat. Mezi nimi byla ještě jedna specielní kolej, po které jeli jen ti, kdo byli pořád ještě spojeni se zlou komunistickou stranou. Pak tam byly ještě koleje, jejichž místo určení bylo neznámé. Podél těch kolejí stáli každý den lidé, kteří čekali na různé vlaky. V jejich očích se zračila obrovská nervozita. Každý z nich jen tiše doufal, že bude moci nastoupit do vlaku pro praktikující Falun Dafa. A tak se všichni báli toho, že je vezme nějaký jiný vlak.
  • Co viděla praktikující, když klopýtla na své cestě (3. část)

    Po začátku nápravy Zákona často cestovalo mé hlavní vědomí do jiných dimenzí. Jednou jsem viděla, jak nebeská panna učí děti písně Dafa. Někdy jsem zpívala s nimi, ale vždycky jsem na stejném místě v textu udělala dvě chyby a děti to zpívaly po mně. Bylo mi trapně. Když jsem v tomto světě četla knihy Dafa, nebe tam se rozjasnilo četnými paprsky a zvuk mého tichého čtení se rozléhal po celém světě. A děti šťastně volaly: „Je čas vyučování, je čas vyučování!“ a shromáždily se na speciálním místě, aby mohly poslouchat Zákon. Někdy jsem při studování Zákona nebyla moc pozorná a tehdy děti mohly slyšet jen nesrozumitelné zvuky. Přestala jsem číst a paprsky i hlas zmizely, a tak byly děti velmi zklamané.
  • Co viděla praktikující, když klopýtla na své cestě (2. část)

    Nakonec jsem tu připoutanost ke strachu odstranila a vrátila jsem se zpátky domů. Na webovou stránku Ming-chuej jsem poslala slavnostní prohlášení, že budu opět pokračovat v kultivaci. Pochopila jsem, že vysíláním spravedlivých myšlenek mohu odmítnout pronásledování a odstraňovat ho. Proto jsem poprvé od začátku pronásledování vysílala spravedlivé myšlenky. Na tuto zkušenost si vzpomínám stále velmi živě. Poté, co jsem napřímila ruku před hrudí, jsem byla ani ne za dvě minuty tak vyčerpaná, že jsem usnula.
  • Co viděla praktikující, když klopýtla na své cestě (1. část)

    S praktikováním Falun Dafa jsem začala v roce 1997. Tehdy mi bylo 18 let. Na cestě, kterou jsem se vydala, mi bylo otevřeno mé třetí oko a uši. Od té doby považuji všechny věci za pravdivé, i když spím a zdají se mi sny. Mám totiž živé sny, z nichž mi mnohé napovídají, že mám kontakt s jinými dimenzemi. Někdy vstoupí mé hlavní vědomí do jiných dimenzí, jakmile zavřu oči. Mohu vidět mnoho věcí a také je udělat. To vše je pro mě velmi skutečné. Jako kultivující jsem však byla velmi líná a dělala mnoho jiných věcí. Zákon jsem studovala málo a také jsem velmi málo cvičila.
  • 4. Česko-slovenská Fa konference: Vzdávání se připoutanosti k žádostivosti

    Je to už nějaký čas, co se potýkám se zkouškami ohledně žádostivosti. V minulosti tělesná rozkoš byla zaseta hluboko do mého těla starými silami a jako obyčejný člověk jsem se v té době o tyto věci velmi zajímal. Když jsem obdržel Velký Zákon, po nějaké době jsem zjistil pojem žádostivosti a začal jsem si ji pomalu uvědomovat v osobní rovině. Nejdříve jsem měl chabé pochopení toho, že je to špatné, a že se to musí odstranit jenom proto, že to říkají ostatní. Dokonce i slovo žádostivost jsem neznal a setkal jsem se s ním poprvé.
  • 4. Česko-slovenská Fa konference: Kázat Zákon, ale řídit se podle sobectví

    Jednou jsem měl při rozdávání letáčků takový zážitek. Když jsem rozdával letáčky na cestě domů z práce, šel jsem přes Jungmannovo náměstí, kde stála skupinka lidí s transparenty. Byl tam také jeden řečník s mikrofonem a reproduktory. Řečník byl z náboženské skupiny a hlásal svoji víru. Zrovna mluvil o tom, pokud si to dobře pamatuji, jak bychom měli milovat bližního svého, a o podobných věcech. Šel jsem za ním a nabídl mu letáček. Symbolicky mě odtlačil dlaní ruky a odvrátil tvář s výrazem, ze kterého jsem odtušil vzkaz: „Nevyrušuj mě, nezasahuj do mého kázání, teď tady něco dělám a ty mě rušíš, nemám zájem se tím letáčkem vůbec zabývat.“