5. Česko-slovenská Fa konference: Jak zlo využilo mých připoutání k Dafa

Od praktikujícího Falun Dafa z České republiky

Ctěný Učiteli, vážení praktikující,

rád bych se s vámi podělil o několik postřehů a pochopení z mé kultivace, ke kterým jsem se osvítil během posledních dnů. Doufám, že můj příspěvek pro vás bude přínosem, pokud ne, omlouvám se za mrhání vaším časem.

Kultivační praxe Falun Dafa je jedinečná. Z hlediska Tří říší v tom, že kultivuje hlavní vědomí člověka, a kultivuje jej uprostřed světa běžných lidí. Obklopeni gejzírem emocí a karmy se nepohnuti kultivujeme podle nejvyššího zákona vesmíru v božstva. Co víc, uprostřed tohoto šílícího bludiště pomáháme zdárnému průběhu nápravy Zákona a spáse vnímajících bytostí. Co víc dodat… Tento moment historie je jednoduše velkolepý.

Právě proto, že se kultivujeme na velká božstva a utváříme si mocnou ctnost, jsou pro nás na naší cestě přichystány velké a mocné zkoušky. Musíme se zcela vzdát všech svých připoutání, musíme být schopni nahlížet na sebe sama i z těch nejkrajnějších úhlů; jedině tak můžeme díky studiu Zákona odhalit své slabiny a neodstraněná připoutání. Snad je jen škoda, že si toto neuvědomuji i já častěji…

Nedávno jsem se dostal do situace, ve které jsem byl „povinen“ komunikovat s běžnými lidmi. Jedinečnost této situace spočívala v tom, že jsem náhle pochopil svůj velký omyl - totiž, že jsem nebyl schopen s běžnými lidmi skutečně komunikovat. A to nebyl případ pouze onoho konkrétního okamžiku; zpětnou reflexí jsem si uvědomil, že už nějakou dobu leží mezi mnou a běžnými lidmi stále se prohlubující propast. A co je nejhorší, tuto propast už začínají podvědomě vnímat i běžní lidé, což vytváří předpoklady pro možné zasahování zla. Nehovořím zde o rozdílu úrovní a pochopení, protože ten tu zcela logicky je a nejedná se o nic špatného.

Jak jsem si později díky studiu Zákona uvědomil, jedná se o propast tvořenou mými emocemi a připoutanostmi, které jsou navázány na mou „identitu“ praktikujícího. Během dlouhé doby mé kultivace se ve mně ve vztahu k Dafa vytvořila připoutání; od tendencí začleňovat se do jakési „faluňácké subkultury“ a vůbec poměřovat a rovnat Dafa podle jakýchsi „forem“ a „měřítek“ až po jakousi těžko definovatelnou hrdost. To všechno bylo jen mé ego, které tu a tam zamíchalo trochu karmy a přilepilo na ni „žlutou visačku“. Nic víc. Bohužel, já jsem si tohoto procesu nebyl tak úplně vědom. Postupně jsem hrátky svého ega zaměňoval za svou skutečnou kultivaci. Vždyť ono je to o tolik pohodlnější…

Toho večera jsem byl na stužkovacím večírku mé třídy z gymnázia. Uprostřed „zábavy“ mi zavolal můj otec, že jsem si doma zapomněl Zhuan Falun. Až zpětně mi dochází plný dosah a význam této situace. Tehdy jsem si vzpomněl na Učitele a na Zákon - Zhen, Shan, Ren. Bylo mi smutno. Má připoutání k Dafa, mé ego, které je dnes „praktikujícím“ a zítra třeba kosmonautem, to vše postavilo mezi mě a vnímající bytosti, které na mě čekají, neviditelnou hráz. Jenže my se kultivujeme mezi světskými lidmi a jednoduše s nimi musíme být schopni se soucitem rozmlouvat. Nejsme žádná „elita“ sami od sebe; jsme elitou proto, že vnímajícím bytostem nabízíme skrze Dafa spásu, a to nikdy nedosáhneme, když budeme „lítat někde v povětří“. Nejvyšším projevem zákona vesmíru jsou Zhen, Shan, Ren. Mé jednání a postoje však byly od této charakteristiky na hony vzdáleny.

Zapomněl jsem svůj soucit doma, ale díky Zákonu a Učiteli jsem si to uvědomil. Snad včas.

Děkuji vám!