Tradiční Čínská kultura
Hudba | Starověké příběhy | Umění | Věda | Básně
-
Příběhy ze staré Číny: Nejdříve mysli na ostatní, kultivuj své vnitřní já a nikdy nedávej vinu druhým
2010-11-22
V okrese Sing-chua, v provincii Ťiang-su, bydlel v dávných dobách obchodník jménem Ma Wen-an. Byl to člověk vzdělaný a s dobrým chováním. Jeho manželka, paní Wu, byla velmi krásná a chytrá a své domácí povinnosti zvládala opravdu dobře. K ostatním lidem se však chovala přezíravě a arogantně. Ani se svou tchýní moc dobře nevycházela. Pokaždé, když se Ma Wen-an vrátil domů z obchodní cesty, slyšel jen vzájemné obviňování obou žen. Stěžovaly si jedna na druhou, ale ani jedna nechtěla tu druhou vyslechnout. Celá ta situace Ma Wen-ana velmi znepokojovala. Věděl, že jeho žena nerespektuje jeho matku a rozhodl se to změnit. Jednoho dne dostal nápad, který by měl jeho ženu přimět k tomu, aby uznala své vlastní chyby. -
Příběhy z dávných časů: „Osm větrů“
2010-11-15Su Tung-pcho byl velkým kultivujícím zen-buddhismu. Zabýval se alchymistickou výrobou pilulek, které propůjčují nesmrtelnost. Jako kultivující měl velkou sebekázeň, ale přesto byl vtipný a zábavný. Říkával: „Nikdo nemá velmi velkou sebekázeň, a přece dosáhne osvícení.“ Existuje mnoho zajímavých příběhů o něm i o jeho dobrém příteli, zen-buddhistovi, Mistru Fuo-jinovi. Zde je jeden z nejznámějších: Su Tung-pcho měl jednoho dne inspiraci a napsal následující báseň: „Skláním svou hlavu před nebem všech nebí, paprsky tenké jako vlásek ozařují vesmír, těch osm větrů mnou nemůže pohnout, když nehybně sedím na purpurovém lotosu.“ -
Tradiční čínská kultura: Sochy
2010-10-04V Číně se často říká: „Vzhled obličeje pochází od srdce“, což má hluboký smysl. Zde je jeden příběh, který může posloužit jako důkaz. Kdysi žil jeden sochař a svou tvorbu podřizoval nejnovějším trendům uměleckého světa. Často vytvářel sochy zlých démonů, duchů a monster. Po nějaké době zjistil, že výraz jeho tváře je den ze dne ošklivější. Plný strachu se odebral do nemocnice na prohlídku. V nemocnici ale žádnou příčinu jeho zvláštního stavu nezjistili. Jednoho dne potkal jednoho mistra čchi-kungu, který dosáhl v kultivaci dovršení. Tento mistr byl přesvědčen o tom, že by mu mohl pomoci, ale pouze za protislužbu. Nejdříve měl pro něho sochař zhotovit sto soch Buddhy, a poté ho bude mistr léčit. Umělec byl s touto dohodou spokojen. -
Příběhy ze staré Číny: Legenda o vzniku civilizace
2010-08-23
Hlavními znaky civilizace jsou systematické zemědělství, usídlený život a osady. A právě tyto znaky lze v Číně najít už od třetího tisíciletí před naším letopočtem a možná, že sahají ještě daleko hlouběji do minulosti než znaky v Mezopotámii. Jisté je, že nejstarší nálezy lidských pozůstatků pocházejí z Číny. „Čínská Genesis“ odpovídá na otázku o původu lidstva jednou legendou. Hlavními znaky civilizace jsou systematické zemědělství, usídlený život a osady. A právě tyto znaky lze v Číně najít už od třetího tisíciletí před naším letopočtem a možná, že sahají ještě daleko hlouběji do minulosti než znaky v Mezopotámii. -
Málo známé příběhy z historie: Lao C', Konfucius a Šákjamuni
2010-07-30Čínskou hluboko sahající kulturu neovlivnilo kromě Buddhovy školy nic tak moc, jako konfucianismus a učení z taoistické školy. Zakladatelé těchto tří škol - Šákjamuni, Konfucius a Lao C', byli následnými generacemi dlouhý čas respektováni, uctíváni a vzýváni. Není bez zajímavosti, že data narození těchto tří lidí jsou v rozpětí dvaceti let. Z pohledu historické perspektivy všichni tři patřili do stejné éry. Lao C' se narodil 15. února 571 př. n. l. ve vesnici Kü-čchen, kraj Li, hrabství Kchu, stát Čchu (nyní kraj Lu-i, provincie Chen-an). O pět let později se 8. dubna 566 př. n. l. narodil v dnešním Nepálu Šákjamuni. Za dalších patnáct let uzřel světlo tohoto světa v Čchü-fu, provincie Šan-tung, Konfucius, což bylo 27. srpna 551 př. n. l. -
Příběhy ze staré Číny: Wang Šou-ženova moudrá slova
2010-07-12Wang Šou-žen byl známým novokonfucianistou a vychovatelem v době dynastie Ming. Jednou řešil případ neshody mezi otcem a synem, kteří se vzájemně obviňovali. Wang Šou-žen to vyřešil tak, že s každým z nich promluvil pár slov, načež se otec se synem vzájemně objali a rozplakali. Oba pak odešli usmířeni domů. Poté se Wang Šou-žena kdosi zeptal: „Co jste jim řekl, že v jediném okamžiku začali všeho litovat?“ Wang Šou-žen prozradil: „Řekl jsem jim, že Šun je velmi neuctivý a nezdvořilý syn a Ku-sou je laskavý a milující otec.“ Šunova nevlastní matka byla prohnaná, krutá a zákeřná žena. Její syn, Siang, byl domýšlivý, panovačný a neuctivý mladík. Macecha pomlouvala svého nevlastního syna Šuna před otcem Ku-souem velmi často. -
Příběhy ze staré Číny: Příběh o taoistovi Čaj Kan-jouovi
2010-06-18V polovině vládnoucího období dynastie Tang žil jeden taoista, který se jmenoval Čaj Kan-jou a byl z provincie S'-čchuan. Už jako dítě začal kultivovat jednu praxi na Žluté dračí hoře. Ve věku 41 let se Čaj Kan-jou kultivoval pod vedením jednoho Boha, čímž ve své kultivaci dosáhl obdivuhodného pokroku. V pokročilém věku měl kultivační schopnost věštění. Jednou hlasitě zvolal na plném tržišti v Kchuej-čou: „Dnes večer sem přijde osm mužů. Buďte ve střehu!“ Nikdo nepochopil, co tím mínil. V noci vypukl obrovský požár v několika stovkách domácnostní. Teprve potom si lidé uvědomili, co tím Čaj Kan-jou myslel. „Osm mužů“ v čínských znacích se vztahuje k čínskému znaku slova „oheň“. -
Tradice z Číny: Konfuciovo učení - základ asijské morálky
2010-06-07
Konfucius (551 - 479 př. n. l.) je považován za nejvlivnějšího filozofa Číny. Vědomosti o něm se soustřeďují na to, co předal v devíti klasických knihách, jejichž obsah pochází částečně od něho samotného a částečně od jiných myslitelů před ním i po něm. Pro filozofii je nejdůležitější „Kniha proměn“. Po dvě tisíciletí formoval morální postoj mnoha asijských zemí. Hlavní podstatou jeho učení byla lidskost, poctivost, slušnost, moudrost a loajalita. Dalším důležitým principem jeho učení je odmítnutí extrémů i jednostranností. Na ideál byla povznesena „zlatá střední cesta“. -
Příběhy ze staré Číny: C'-kungova úcta k jeho učiteli Konfuciovi
2010-05-21Poté co Konfucius zemřel, Šu-sun Wu-šu v zemi Lu pronesl ke všem vysoce postaveným úředníkům: „C'-kung má větší ctnost než Čung-ni (Konfuciův literární pseudonym).“ Jakmile to C'-kung uslyšel, pravil: „Dám vám jeden příklad, abych ukázal, proč je tento názor absurdní. Znázorněme si to zde na této zdi. Zeď kolem mého domu je vysoká po ramena. Lidé, kteří jdou kolem té zdi, mohou vidět, jak krásný můj dům je. Ale zeď kolem domu mého učitele je vysoká tucty stop a člověk může jen obtížně najít přední vchod do jeho domu. Tedy, někteří mohou spatřit, jak krásný jeho dům je a také jak je bohatý. Můj učitel předtím řekl: ‚Je jen velmi málo lidí, kteří mohou vstoupit mými dveřmi.‘ Tato učitelova slova byla pro tuto situaci velmi vhodná.“ -
Příběhy ze staré Číny: Uchovávat ctnost přináší štěstí budoucím generacím
2010-04-19V čínské tradici se velmi cení morálka a charakter člověka. Lidé se učí být upřímní a spolehliví. V dávné Číně lidé věřili, že „méně chtivosti je cenným podstatným rysem“. Tento postoj sdíleli v rozličných společenských vrstvách, včetně akademiků a obchodníků, kteří se drželi etických principů, přestože každodenně s penězi zacházeli. Existuje jedno přísloví: „Gentleman, který miluje peníze, je může získat jen poctivým způsobem.“ Jang Po byl známý úředník v době dynastie Ming. Pocházel z okresu Pchu-čou. Jeho otec Jang Čang byl obchodníkem, než se stal vládním úředníkem. Jang Čang míval obchod v oblasti Chuaj Jang. Jednou tam zavítal obchodník se solí ze severu Číny a poprosil jej o krátkodobou úschovu jednoho tisíce zlatých mincí. -
O manželství (2. část)
2010-03-22Staří Číňané věřili, že manželství je kombinací morálky a povinností, což znamenalo slušné chování, závazek, náklonnost a lásku. Manželství je celoživotní pouto, ve kterém si muž a žena vzájemně důvěřují. Staří Číňané tvrdili, že manžel má své ženě projevovat náklonnost, slušnost a morálku, zatímco žena by měla předvádět ctnosti, jako například vhodné chování, vybranou mluvu, dobré mravy a pracovní činnost. Co znamená výrok „povinnosti manžela“? Znamená to, že manžel má plnit své morální povinnosti. Čínské slovo „fu“ (manžel) doslova znamená „podpora“. Muž je hlavní oporou rodiny. Všichni členové rodiny jsou na něj odkázáni. -
O manželství (1. část)
2010-03-05V dávných dobách lidé věřili, že manželství mezi dvěma lidmi bylo předurčené. Existuje jedno čínské přísloví: „Je třeba sto reinkarnací, než si dva lidé spolu sednou do stejné lodě, a je třeba sto reinkarnací, než se dva lidé dělí o jeden polštář.“ A to právě ukazuje, jak cenné je předurčené osudové spojení mezi mužem a ženou. Ve velkém lidském světě se dva lidé, kteří se původně neznají, setkají jen na základě svých předurčených osudových vazeb. Nejjednodušší interpretace lásky je „láska mezi mužem a ženou“. Ve skutečnosti slovo „láska“, tak jak jej dnes chápeme, je moderní pojetí. V dnešní době je za nejvyšší prioritu považována „osobnost“ a také ono „já“ je lidskou společností považováno za nejpodstatnější. -
Mnich, který příliš mnoho spal
2010-02-19Buddha Šákjamuni často radil svým žákům, aby pozorně a celým srdcem studovali základní principy buddhismu - být ukázněný a nelenošit. Většina jeho žáků následovala jeho pokyny a pečlivě se zdokonalovala. Vyhnuli se tak mnoha potížím a strádáním, a jako výsledek dosáhli úroveň ovoce. Ale mezi Šákjamuniho žáky byl i jeden nepříliš horlivý mnich. Pokaždé, když ostatní mniši meditovali, šel spát. Ostatní se mu pokoušeli pomoci, ale on se nezměnil. Spánek byl připoutáním a největší slabostí tohoto mnicha. Každý den ihned po jídle šel spát. Zavřel za sebou dveře a spal sám ve svém pokoji. Nikdo ho nemohl probudit, i když se o to všichni vytrvale pokoušeli. -
Příběh o štětci na psaní
2009-12-25Odkud pochází čínský štětec na psaní? S'-ma Čchien napsal v Záznamech velké historie Číny: „Meng Tchien používal na výrobu štětců chlupy horských zajíců.“ Meng Tchien (? - 210 př. n. l.) byl vysoce postavený generál za vlády dynastie Čchin. Vyznamenal se především v bojích proti severozápadním menšinám a také při stavbě Velké čínské zdi. Pozdější generace se ale také dozvídaly, že „Meng Tchien byl stvořitelem štětce“. V době, kdy Meng Tchien žil, sice v ostatních státech už štětec jako takový existoval, ale nikdo ho nenazýval „pi“ (štětec). Jenom štětce vyrobené Meng Tchienem se nazývaly „pi“. Štětce používané v ostatních státech jako Čchu, Wu a Jen se nazývaly jinak. -
Staré kultivační příběhy: Nestranný Konfucius
2009-11-30Mnoho z četných Konfuciových žáků přišlo z daleka. Urazili stovky mil, než se dostali do království Lu, aby se stali jeho žáky. Jedním z nich byl i Čchen Kchang. Čchen Kchang byl z království Čchen. Byl mladý a nově příchozí, takže dosud neměl příležitost vyslechnout si Konfuciovo učení od počátku. Čchen Kchang byl od přírody přecitlivělý a stále si myslel, že ho Konfucius vůbec nevnímá, protože není občanem království Lu. Vypadalo to sice tak, že Konfucius během přednášení svého učení jednal se všemi svými žáky rovnocenně, ale Čchen Kchang si přesto myslel, že se mu Konfucius vůbec nevěnuje.
více ...
Pronásledování Falun Gongu
Petice za ukončení genocidy
Světový
Falun Dafa Den
Falun Dafa Den
Newsletter