Příběhy ze staré Číny: Respekt vůči rodičům podporuje dobrosrdečnost

Li Kchao žil v Číně v době dynastie Tchang a byl proslulý svou obětavostí a respektem vůči své matce.

V prvních letech Šang-jüanského kalendáře (674 n. l.) postihlo hlavní město obrovské sucho. Ceny rýže závratně vzrostly a mnoho lidí zemřelo hladem. Li Kchao si uvědomil, že současný příjem už nemůže uživit jeho rodinu. Proto se rozhodl odejít do jiné provincie, aby se tam stal úředníkem a vydělával více peněz. Jednou Li Kchao udělal při své práci chybu, za kterou byl degradován a přeložen do jiné provincie. Stal se ředitelem a byl zodpovědný za místní záležitosti v oblasti Wen-čou.

Ale i ve Wen-čou byla sklizeň velmi špatná. Vláda tam nechala uskladnit statisíce Mu [1] obilí a Li Kchao si umínil, že ho rozdá chudým. Jeho podřízení navrhovali, aby počkal, dokud nedostane svolení od císaře. On však řekl: „Jestliže člověk několik dní nejí, zemře hlady. Nemám dost času, abych ještě čekal. I kdybych riskoval svůj vlastní život, ale zachránil tím život tisícům lidí, neexistuje nic, co by mělo větší cenu.“ Rozkázal tedy, aby bylo obilí rozdáno chudým. Současně napsal císaři dopis, ve kterém sám sebe obvinil. Císař ho však po přečtení dopisu nejen pochválil, ale dokonce ho povýšil.

Jednou jel Li Kchao na návštěvu do sousední oblasti. Na cestě uviděl bělovlasou plačící ženu. Zeptal se jí, co se jí přihodilo. Žena smutně odpověděla: „Patřím do rodiny Li. Mí synové jsou Li Ťün a Li E. Ale oba dva jsou už přes dvacet let služebně daleko od domova a za tu dobu mě ani jednou nenavštívili. Jsem hodně chudá a těžko se uživím.“ Li Ťün i Li E byli však velmi slavní. Dokonce Li Ťün pracoval v hlavním městě.

Jakmile to Li Kchao uslyšel, rozzlobil se a řekl: „Každý člověk má být oddaný a dobrosrdečný ke své rodině. Vždy by měl prokazovat úctu starším. Pokud má dostatek času i energie, potom může jít za svou kariérou. Jak mohou být tito dva bratři vládními úředníky s tak špatnou morálkou?“ Neváhal a napsal o tomto případu císaři. Ten pak oba bratry zbavil jejich úřednického postu a zakázal jim pracovat pro vládu.

K tradičním ctnostem v Číně patří úcta ke starším rodinným příslušníkům. Chovat se k nim s oddaností a dobrosrdečností je současně i morálním standardem. Proč byl asi respekt k rodičům pro lidi ve starověku tak důležitý a proč na to kladli takový důraz? Protože respekt k rodičům pramení z morálního standardu jedince a je přímo spojen s jeho zlepšováním. Aby člověk choval k rodičům respekt, musí mít dobré srdce. A teprve potom může vycházet dobře i s ostatními ve společnosti. To je to nejdůležitější. Respekt k rodičům v sobě skrývá ale i jiné ctnosti, jako je vděčnost nebo projevy dobroty. Člověk si umí vážit svého původu a svých kořenů, je ohleduplný ke starším lidem i v jednání se všemi ostatními.

Pokud není člověk dobrý ke své rodině, jak může být dobrý k ostatním? Pokud neudrží pohromadě svou rodinu, pak nemůže vládnout ani své zemi, ani zaručit svému lidu mír. Od doby dynastie Chan (206 př. n. l. až 220 n. l.) byl v královském státě respekt k rodičům považován za hlavní linii při výběru vhodných osob pro vládní službu. Li Kchao byl čestný a dobrotivý člověk, který ctil svou rodinu. Proto mohl s ostatními lidmi jednat zrovna tak dobrosrdečně jako se svou vlastní rodinou. To je pravděpodobně i důvod, proč byl ochoten riskovat svůj život, aby pomohl hladovým, obyčejným lidem.

Aby byl člověk dobrotivý a mohl šířit lásku a milosrdenství, musí začít tím, že jedná s rodinnými příslušníky dobrosrdečně, a to potom přenáší na všechny lidi. To byl pravděpodobně ten důvod, proč lidé ve starověku kladli takový důraz na respektování rodičů.

Poznámka:
[1] Mu - čínská měrná jednotka z dávných dob

Anglická verze: http://www.clearharmony.net/articles/200609/35668.html
Německá verze: http://de.clearharmony.net/articles/200609/34031.html