Usilovně se snažit a pomáhat Mistrovi v nápravě Fa (7. část)

Z osmé internetové konference sdílení zkušeností pro praktikující v Číně

Nadiktované praktikující Ťing-lien z provincie Kuang-tung, editované jiným praktikujícím

1. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201201/2924.html
2. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201201/2925.html
3. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201201/2926.html
4. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201201/2928.html
5. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201201/2929.html
6. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201201/2930.html

Jak jsem se dostala z tábora nucených prací

Zlé faktory v táboře nucených prací Ma-san-ťia sem přišly, aby sabotovaly Fa. Řekla jsem praktikujícím, ať je neposlouchají. Dozorci se na mě proto rozzlobili a nechali mě ostatními hlídat. Přeřadili mě do jiné skupiny, která se specializovala na dohled nad praktikujícími Falun Gongu. Byla tam spousta kolaborantů, ale mě to netrápilo a také jsem nepracovala. Požádala jsem praktikující, aby společně studovali Fa. Někteří hodně odhodlaní praktikující meditovali, zatímco je vlekli po betonové podlaze, až jim těžce krvácela hýždě.

Jednou jsem viděla člověka, který se nemohl hýbat. Ležel na břiše a vypadal moc špatně. Na mysl mi přišla špatná myšlenka: „Proč je takový? Co když se i já nebudu moci pohnout?“ Jednoho dne jsem se náhle nemohla pohnout a dolní polovina těla se stala nehybnou. Hodně to bolelo, nemohla jsem močit a měla jsem i další vážné symptomy. Dali mě na umělou výživu. V srdci jsem řekla Mistrovi: „Mistře, nechci mít nitrožilní výživu, odeberte to, prosím, pryč jinou dimenzí.“ Mistr to opravdu vzal pryč. Pomyslela jsem si: „Jak to, že jsem se dokultivovala do stavu, kdy na mě dohlížejí jiní?“

Rozesmutnělo mě to a řekla jsem Mistrovi, že chci jít domů. Ale nevěděla jsem, jestli je to opravdu Mistr, kdo chce, abych odtamtud odešla, a tak jsem Mistrovi pověděla: „Jestli chcete, abych odešla, zatlačte mi, prosím, na mou hlavu.“ Pocítila jsem, jak mi někdo tlačí na hlavu, ale měla strach, že to může být falešný Mistr, a tak jsem řekla: „Je to Mistr Li Hongzhi? Pokud ne, netlačte na moji hlavu, prosím.“ Mistr mi znovu zatlačil na hlavu.

Vyskočila jsem na nohy, což vyděsilo policistku, která mě hlídala, a řekla jsem jí, že by mě měli nechat jít. Zeptala se, co budeme dělat a já řekla, že bychom se měly jít vyspat. Spousta lidí, včetně některých praktikujících, si myslela, že to hraji, ale policisté řekli, že ne, protože jsem necítila žádnou bolest, když mi do chodidel píchali jehly. Nad ránem jsem viděla jasnou oblohu s mnoha Faluny a draky. Všechny jsem vzbudila, aby se šli také podívat. Někteří praktikující tu scénu také viděli. Ta policistka také přišla, ale neviděla nic.

Po roce už jsem v táboře nechtěla zůstat a řekla jsem Mistrovi, že chci odejít. Mistr mi řekl, že můžu. Nikdo si ale nedovedl představit, že bych mohla. Říkali: „Nepodřídila ses. Hlídá tě několik lidí, tak jak chceš utéct?“ Ale nějak se stalo, že jsem se ocitla na seznamu předčasně propuštěných a šla jsem domů o rok dřív.

Dosažení Taa

V táboře nucených prací mi jedna praktikující s otevřeným třetím okem pověděla, že je moje postel nádherná a září zlatými světly. Jiné postele byly plné hadů a špatných věcí. Když jsem meditovala, chodila spát ke mně do postele. Mistr mě pozvedl do jiných dimenzí, kde bylo plno pohádkové hudby, květin a spousta dalších věcí a také věci, které jsem si vykultivovala.

Viděla jsem se jako taoistka. Bylo to ohromně krásné, ale neměla jsem náladu na to, abych si to užívala. Podívala jsem se na Mistra. Neusmíval se, plakal a já plakala také. Mistr měl obličej bez výrazu a řekl: „Vykultivovala ses do takovéto úrovně, že máš mnoho symbolů srivatsy. Spočítej je. Jsi spokojená?“ Byla jsem tak vystrašená, že jsem nemohla počítat. Mistr řekl: „Už jsi dostatečně dobrá, prošla jsi tolika utrpeními. Pohnula jsi mnoha vnímajícími bytostmi. Chceš se přestat kultivovat?“ Odpověděla jsem: „Mistře, tyhle ruce a nohy se mi nelíbí. Neměla jsem je ráda ani dřív. Je to pořád lidské tělo. Chci se kultivovat na úroveň bez podoby.“ Mistr odvětil: „Dobrá.“ Bum! Byla jsem zatlačena dolů a vrácena zpět do tábora.

Pořád jsem se na všechny usmívala. Dozorkyně se mnou rády mluvily. Když mě propustili, vrátila jsem se za tou policistkou a požadovala, ať mi vrátí občanský průkaz. Radostně jsem se s ní bavila. Řekli mi, že když jsem předtím pracovala u drah, můžu jít, kam budu chtít, zůstat v kterémkoliv hotelu, a nebudu potřebovat občanský průkaz.

Kultivace znovu od začátku

Když jsem tentokrát seděla v meditaci, celé tělo bylo napjaté a nemohla jsem složit nohy ani do polovičního lotosu. Snažila jsem se dát druhou nohu na tu první, abych seděla v plném lotosu. Když jsem byla v této pozici, bolelo to tak, že se to sotva dalo vydržet. Viděla jsem, že Mistr je za mnou a ve skutečnosti to snáší za mě. Já jsem snášela jen malou trošku, zatímco Mistr snášel většinu. Když seděl Mistr v meditaci, po tváři se mu řinuly velké kapky potu, ale pořád se usmíval. Když jsem viděla, že toho Mistr za mě tolik snáší a dělá to s takovou lehkostí, snášela jsem bolest dál. Seděla jsem v meditaci tři hodiny. Při pohledu z jiné dimenze moje chodidla vypadala, že žhnou jako rozžhavené uhlí.

Podruhé v táboře nucených prací

Pronásledování v provincii Kuang-si bylo v té době hodně tvrdé a praktikující si nemohli obstarat materiály Dafa. Měli jsme velké dílny na výrobu materiálů, kde se vyrábělo velké množství Dafa knih, Mistrových přednášek a pravdu objasňujících materiálů. Do Kuang-si jsme posílali krabice a krabice materiálů. Jednou jsme tam s dalšími dvěma praktikujícími přivezli spoustu materiálů. Rozdali jsme je a malou část nechali na cvičebním místě. Mistr mi dal náznak, abych ty dva praktikující opustila, ale já nechtěla. Všechny tři nás zatkli a poslali do převýchovné sekce tábora nucených prací v Kuang-si. Jedna praktikující s miminkem byla přeřazena do centra pro vymývání mozků, ale podařilo se jí utéct. Vrátila se do Šen-čenu a zpravila o situaci mou rodinu, aby věděli, co se mnou je. Odsoudili mě na tři roky nucených prací.

Praktikující tam byli rozděleni do dvou skupin, na „přeměnění“ a „ti, co se své víry nevzdali“. Praktikující, kteří se Falun Gongu nevzdali, byli jeden měsíc v celách s těmi „přeměněnými“. Když se Falun Gongu stále nevzdali, museli tam zůstat, jinak je poslali zpátky do předchozí cely. Mě zavřeli do cely „přeměněných“ a někteří praktikující si mysleli, že jsem také „přeměněná“.

Dozorkyně mi nařídily, abych napsala zprávu. Napsala jsem: „Falun Dafa je dobrý.“ A tak mi řekli, ať tu zprávu napíšu znovu. Pomyslela jsem si, že jsem možná nebyla dost pevná ve své víře, a tak jsem tentokrát psala podrobněji. Dozorkyně mě požádaly, ať to napíšu znovu, potřetí. Napadlo mě, že třeba ještě úplně neznají pravdu, a tak jsem to napsala jasněji. Nakonec jsem psala o Dafa devětkrát a dozorkyně pochopily.

Chtěli mě propustit, ale nevěděli, jak na to, a proto vždycky nechávali otevřené dveře, ale já jsem neodešla. V Kuang-si bylo mnoho zlých prvků. Mistr tu nepořádal cyklus přednášek. Praktikující, se kterými jsem se seznámila, tu získali Fa až v roce 1998. Chtěla jsem odstranit tu spoustu zlých prvků, které tu byly. Mistr mě nechal dělat nápravu Fa v jiných dimenzích. Často, když jsem spala, moje hlavní duše opustila tělo a odstranila hodně zla. Moje hlavní duše může dělat spoustu věcí. V té době, když jsem byla z tábora propuštěna, jsem se vykultivovala na úroveň „bez formy“. Mistr mě přeměnil na velký lotosový květ.

Pomoc spolupraktikujícím

Dozorci v táboře často používali k pronásledování praktikujících televizi a rozhlas. Vysílala jsem spravedlivé myšlenky a televize i rozhlas přestaly fungovat. Nikdo je nedokázal opravit.

Třetím okem jsem viděla, jak je jedna praktikující dlouhodobě připoutána železnými pouty. Vysílala jsem spravedlivé myšlenky a pouta v jiné dimenzi odpadla. Třikrát to tak pokračovalo. Ta praktikující stále měla mnoho lidských připoutání a stěžovala si na druhé. Požádala jsem vězeňkyni, která na ni měla dohlížet, ať mě k ní zavede. Řekla jsem jí: „Dnes v noci se pouta otevřou, ale v srdci musíš myslet na tři slova: Pravdivost, Soucit, Snášenlivost. Na nic jiného. Musíš v srdci opakovat: Pravdivost, Soucit, Snášenlivost.“ Nakonec zkouškou charakteru prošla a už ji nespoutali. Zlo jen chtělo, aby tou zkouškou prošla. Pronásledovalo ji do doby, než to poznala a připoutání se zbavila.

Jednou v noci se mi zdál sen. Šla jsem před ostatními a pak skočila do vody. Člověk za mnou skočil do vody také. Nezaobírala jsem se žádnými zlými stvořeními, které jsem viděla a plavala jsem, dokud jsem nedorazila na břeh. Ten samý sen měla i další praktikující. Pověděla mi, že se mnou skočila, ale pak už mě neviděla. Prý jsem plavala moc rychle. Řekla jsem jí, že jsme té noci prošly velkou zkouškou. Vycházela jsem s ní dobře. Jednou ji mučili a ona nemohla hýbat nohama, zvracela a chtěli ji poslat do nemocnice. Křičela na ně: „Kdo se opováží mnou pohnout? Chci, aby za mnou přišla Ťing-lien!“ Tak jsem tam šla. Vězeňkyně, která mě hlídala, ani dozorkyně mě nemohly dohnat. Když jsem se tam dostala, řekla jsem jí, ať vysílá spravedlivé myšlenky a sama jsem je také vysílala. Brzy se zotavila. Další praktikující také měla trápení a požádala mě, ať za ní přijdu. Šla jsem tam a i ona se brzy zotavila.

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2011/11/12/248892.html
Anglická verze: http://www.clearwisdom.net/html/articles/2011/11/22/129635.html