Usilovně se snažit a pomáhat Mistrovi v nápravě Fa (6. část)

Z osmé internetové konference sdílení zkušeností pro praktikující v Číně

Nadiktované praktikující Ťing-lien z provincie Kuang-tung, editované jiným praktikujícím

1. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201201/2924.html
2. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201201/2925.html
3. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201201/2926.html
4. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201201/2928.html
5. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201201/2929.html

Zatčení

V létě roku 2000 jsem chtěla jet do Pekingu objasňovat pravdu o Falun Gongu a snášet těžkosti. Ale zadrželi mě už na nádraží v Kuang-čou. Lidé, kteří mě zadrželi, řekli, že vypadám jako praktikující Falun Gongu. Zeptali se mě, odkud pocházím, ale neodpověděla jsem. Prohledali mi batoh a našli můj diář. Zjistili, že jsem pracovala u drah, a tak neměli to srdce zatknout mě. Řekli, že lidé, kteří praktikují Falun Gong, nejsou špatní, ale že dostali rozkaz, aby je zatkli. Řekli mi, ať jdu, ale já odmítla. Našli v diáři číslo na mou spolužačku a zavolali jí, ať pro mě přijede. Ona se ale bála, takže nepřijela. Pak volali mé matce. Když další den dorazila, už mě zadržovala šen-čenská policie.

Drželi mě přes noc na nádraží v Kuang-čou. Druhý den mi dovolili odejít, ale nešla jsem. Nakonec se rozhodli, že mě odvede šen-čenská policie. Řekli: „Nemáme to srdce nechat tě trpět.“ Policie v Šen-čenu mě dobře znala, a když přišli, řekli: „Jaký máš problém? Pořád někde lítáš a děláš problémy. Tentokrát ti vážně dáme lekci.“

Zadržovací centrum v Luo-chu v Šen-čenu

Zavřeli mě do zadržovacího centra v Luo-chu. Odmítla jsem dělat nucené práce. Chtěla jsem cvičit, ale nenechali mě. Zavěsili mě a pak vláčeli po zemi. Bála jsem se, že když mi zraní hýždě, nebudu si pak moci sednout do meditace. Každý tímto mučením prošel a jejich hýždě byla krvavá. Kalhoty jsem měla potrhané, ale zraněná jsem nebyla. To strážníky vystrašilo.

Protože mi nedovolili cvičit a studovat, rozhodla jsem se držet hladovku. Násilím mě krmili, z čehož se mi začaly viklat zuby. Hodně mě bili, ale nebála jsem se. Vedoucí vězení pak ke mně změnil svůj postoj. Byl ohromen, že praktikující Falun Gongu dokáže snášet takové těžkosti. Nakonec mi dovolil cvičit.

S hladovkou jsem přestala. Viděla jsem, že někdo jedl brambůrky a měla jsem na ně chuť. Řekla jsem té osobě: „Ráda bych si jeden kousek dala, dlouho jsem nejedla.“ Dala mi jeden kousek. Chutnal výborně a zuby se mi přestaly viklat.

Trápení

Když jsem byla v zadržovacím centru v Luo-chu, setkala jsem se s velkými souženími, což byl výsledek mých připoutání. Kultivace pak byla velmi náročná. Uvědomila jsem si, že jsem si o to řekla, když jsem chtěla snášet útrapy. Mistr mi dal náznaky, že jich přijde ještě víc. Věděla jsem, že to bude obtížné.

Ovládla mě vyšší bytost, vymazala mi celou paměť a tlačila mě dolů. Nemohla jsem slyšet nic, než její nesmysly. Pokoušela jsem se naučit Zákon zpaměti, ale všechno mi z hlavy vymazala. Nic jsem si nemohla zapamatovat. Začala jsem nahlas číst Hong Yin a požádala jsem ostatní o totéž. Pak do mě ta bytost nemohla tolik zasahovat, ale pořád tam ještě byla.

Nejdřív jsem si myslela, že bych měla poslouchat její důvody, proč jsem pronásledovaná, ale žádné z jejích slov nevycházely ze Zákona. Přemýšlela jsem o tom z pohledu Fa a má mysl se stala jasněji uvažující. Za tři dny bytost přestala mluvit, ale použila pak svůj kung, aby na mě tlačila. Tlačilo na mě mnoho černých látek. Nemohla jsem vstát. Rozhodla jsem se, že tou zkouškou musím projít. Řekla jsem Mistrovi, že to dokážu.

Protože jsem si nic nepamatovala, začala jsem číst Zhuan Falun nahlas. Ta bytost vypadala vystrašeně, a tak jsem začala recitovat Zhuan Falun nepřetržitě po dvacet čtyři hodin. V cele se točilo mnoho Falunů a všechny černé látky vyčistily. Ta bytost zmizela také.

V pracovním táboře

V pracovním táboře mě drželi na samotce. Zpočátku mě úředníci do pracovního tábora poslat nechtěli. Když jsem však slyšela, že v pracovních táborech je mnoho praktikujících, rozhodla jsem se, že tam chci jít. Ráno jsem se rozhodla a odpoledne mě tam poslali na dva roky.

V létě roku 2000 jsem byla převezena do kuan-tungského ženského tábora nucených prací v San-šuej ve Fo-šanu. Vzala jsem si s sebou Zhuan Falun a jingweny. Při šacovaní je nenašli. Když šli ostatní pracovat, mě drželi v místnosti o samotě. Tehdy jsem studovala Zákon. Když na to přišli, spoutali mě a knihu mi vzali.

Později za mnou přišli kolaboranti a pokoušeli se mě přesvědčit, abych se Falun Gongu vzdala. Jeden z nich řekl: „Podívej, jak za nás Mistr trpí. Když budeš pokračovat v kultivaci, způsobíš jeho smrt.“ Okamžitě mou tvář zalily slzy. Řekla jsem: „Máš pravdu. Mistr snáší všechny mé těžkosti.“ Celou silou mě udeřili elektrickým obuškem, ale nebolelo mě to. Mistr snesl všechnu bolest za mě. Rozplakala jsem se. Řekla jsem Mistrovi: „Už kultivovat nebudu. Splatím svou karmu, jeden život za druhým. Tím si nahromadím ctnost.“

Jednou jsem viděla, že Mistr vypadá velmi smutně. Rozplakala jsem se. Řekla jsem: „Opravdu nechci, aby Mistr kvůli mně ještě někdy trpěl.“ Myslím, že to bylo mé vědomé já, které neustále plakalo. Dozorčí už byli ze mě netrpěliví. Řekli mi: „No, dobrá, můžeš kultivovat. Jak můžeš takhle žít? Pořád jen pláčeš a vůbec nespíš. Neděláš nic jiného, jen pláčeš.“

Později jsem Mistrovi řekla: „Budu kultivovat.“ Mistr pak vypadal méně smutný.

Když jsem řekla, že už nebudu nikdy kultivovat, cítila jsem, že Mistra skutečně zabolelo srdce. Jeho srdce bylo otevřené a má slova na něm zanechala jizvu. Spousta lidí přestala kultivovat od té doby, co začalo pronásledování. Viděla jsem, jak Mistrovi tečou slzy krvavě červené barvy.

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2011/11/11/248891.html
Anglická verze: http://www.clearwisdom.net/html/articles/2011/11/21/129610.html