Jsem praktikující Falun Dafa z Rakouska. Kultivovat jsem se začal v roce 2016. Pracuji již třetím rokem na stavbě scény pro Shen Yun. Pokaždé, když pracuji pro Shen Yun, mám mnoho nových pochopení. Vzhledem k tomu, že tato práce je mnohostranná, vždy se naučím spoustu nových věcí a získávám nové zkušenosti. Je mi velkou ctí být členem tohoto týmu. Kromě tanečníků a hudebníků je mnoho dobrovolníků, kteří přispívají k úspěchu Shen Yun. Jsem jedním z nich.
V letošním roce jsem měl to štěstí, že jsem se mohl podílet na stavbách při několika představeních Shen Yun v Německu a Rakousku.
Poprvé jsem se zúčastnil představení v Kolíně nad Rýnem. Zaměstnavatel mi dovolil, abych si naplánoval dovolenou dopředu. Byla to pro mě úplně nová věc. Jak si ji mám naplánovat? Nicméně jsem to považoval za dobrý náznak. Dovolenou jsem si zařídil podle rozpisu představení v okolí. Moje krátké dovolené mi umožnily podílet se na práci pro představení Shen Yun v Salzburku, Ludwigsburgu, Grazu, Füssenu a Bregenzu.
Pochopení hlubších významových vrstev Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti
Na začátku představení byli diváci dvakrát upozorněni, že nesmějí pořizovat zvukové a obrazové záznamy, protože by tím porušili autorská práva. Jedním z úkolů ochranky během představení bylo zajistit, aby tedy nikdo nefotografoval a nenatáčel. Měli jsme sledovat diváky, zda k této situaci nedochází. Pokud se tak skutečně stalo, měli jsme zasáhnout a smazat záznam spolu s divákem.
Během předchozích dvou let jsem měl velké štěstí, nebo přesněji řečeno, díky ochraně našeho ctihodného Mistra, nikdy k ničemu takovému nedošlo. Podle mého pochopení jsem totiž na tento úkol ještě nebyl dost připravený. Měl jsem velký strach, že se něco takového stane. Nicméně v tomto roce se to stalo. Musel jsem se naučit, jak se s tím vypořádat.
Když jsem byl v Kolíně nad Rýnem, ocitl jsem se s jedním zkušeným praktikujícím v této situaci a vysílal jsem spravedlivé myšlenky na jeho podporu. V té době jeden z diváků natáčel video po celou dobu představení. Mnoho diváků kolem něho si stěžovalo, a on tak zneklidňoval mnoho lidí kolem sebe, takže bylo nutné, aby toho okamžitě nechal. Když jsem viděl, jak s ním tento praktikující velmi přímo a přísně jednal, byl jsem velmi šokován. Protože podle mého pochopení nebylo jeho jednání v souladu se soucitem a snášenlivostí. Ale bylo to skutečně tak?
Dlouho jsem o tom přemýšlel. Přemýšlel jsem také, jak bych se k této záležitosti postavil já, ale stále jsem nenacházel odpověď. Cítil jsem, že tento způsob jednání jde proti Zákonu, nicméně byl to můj špatný pohled a chápání v této věci? Stále jsem doufal, že se mi něco takového nestane. Měl bych při setkání s potížemi zvolit vyhýbavé chování?
Až do vystoupení v Ludwigsburgu jsem stále zastával tento nesprávný názor. Od verandy z druhého patra jsem viděl, že nějaká žena nahrává první scénu představení. Myslel jsem si, že to vidí i ostatní. Byl jsem však jediný, kdo si toho všiml.
O přestávce jsem sešel dolů a řekl ostatním, aby té ženě věnovali pozornost, a pak jsem se otočil a vrátil se zpátky. Přenesl jsem zodpovědnost na ostatní.
Po přestávce jsem viděl diváky, jak se na konci každé scény fotí. Vlastně ještě při vpuštění těchto diváků do divadla jsem si říkal: „Tihle diváci by to neudělali. Dělali by to tajně a nerušili by tím ostatní.“
Pak jsem pochopil, že mi Mistr dává lekci. Nebyli tam žádní jiní praktikující, kteří by mi pomohli, a bylo to poprvé, kdy jsem musel osobně zasáhnout. Když se zatáhly závěsy, šel jsem si s nimi promluvit. Po skončení představení však ještě zbývalo požádat je, aby vše smazali. Velmi zdvořile jsem je o to požádal. Přiznali, že nějaké pořídili, ale řekli, že jsou pro ně velmi důležité. Bez ohledu na to, jak jsem je přesvědčoval, výsledek se nedostavil. Jak je možné, že nebyli ochotni je smazat?
Nakonec mi pomohl kolega s většími zkušenostmi. Diváci vyjádřili pochopení a fotografie smazali. Cítil jsem se bezmocný. Byl jsem ještě schopný tento úkol dobře plnit? Bylo možné, že jsem nebyl dostatečně srdečný a přátelský? Nenaznačují snad soucit a snášenlivost, jak by měl být člověk srdečný a přátelský?
Večer při sdílení zkušeností jsem o tom mluvil a ptal se, jak můžeme využít soucit k řešení takových situací. To pro mě byla záhada. Uvědomil jsem si, že moje chápání soucitu bylo stále ještě velmi světské a povrchní. Všiml jsem si, že Mistr ve svém učení hovořil o soucitu takto:
„Když už jsi zmínil soucit, musím napravit vaše myšlení. Řeknu vám, co je soucit. Lidé ve společnosti obyčejných lidí se domnívají, že když si žijí celkem pohodlně bez pohrom nebo útrap, když je každý den příjemný a bez starostí a že když mají dost peněz a všechno, co potřebují, pak je k nim Bůh soucitný a je k nim opravdu dobrý. Já vám ale řeknu, že Bůh takový není. Kdyby opravdu byl takový, byl by k lidem strašný. To protože lidské uvažování je úplně obrácené.“ (Vyučování Fa na Fa konferenci ve Švýcarsku, Ženeva, 4.–5. 9. 1998)
Jasně jsem si uvědomil, že jsem celou dobu přistupoval k problematice soucitu z pohledu obyčejného člověka. Je soucit předstírat, že si toho nejsem vědomý, zatímco publikum fotografuje? Pokud ho kvůli tomu, že udělal chybu a provinil se, potkalo neštěstí na zemi a v nebi nahoře, je to pro něj dobré?
Až dosud jsem o tom takto nepřemýšlel. Jít za nimi, zastavit je a napravit tuto záležitost znamená, že se k nim chovám přátelsky? I když se diváci mohou kvůli mému zásahu cítit nejdříve špatně, konečný výsledek bude dobrý pro všechny.
Druhý den jsem pomáhal bratrovi stříhat hrozny z vinice. Toho dne slunce jasně svítilo a byl k tomu ten správný čas. Nikdy předtím jsem nic takového nedělal, takže bylo na čase, abych se to naučil. Stříhání vinné révy se nazývá prořezávání. Zahrnuje odřezání všech výhonků od kmene kromě jednoho nebo dvou nových pupenů nad kořeny. Jedině tak se dalo dosáhnout bohaté úrody. Zbývající větve a větvičky se pak svážou a ohnou a někdy se také zlomí. Okamžitě se vylilo velké množství tekutiny z čerstvých řezů po tomto zásahu. Vypadalo to, jako kdyby vinná réva krvácela, a vypadalo to velmi nemilosrdně.
Díky studiu Fa jsem si uvědomoval, že i rostliny jsou životy s pocity. Měl jsem z této práce velký strach a bál se, že vinné révě ublížím. Bratr mi vysvětlil, že kdyby to takhle nedělal, vinná réva by zemřela hlady, protože by neměla možnost dodávat dostatek vody tolika větvím. Často mluvil s rostlinami a vždy tiše a jemně s nimi jednal, jak nejlépe uměl, tak, aby jim neublížil.
Tato lekce byla připravena pro mě. Z ní jsem se naučil, že mít soucit neznamená, že člověk musí být navenek přátelský a srdečný. Jak bych tedy měl postupovat? Co jsem se z této lekce naučil?
Na představení Shen Yun v rakouském Grazu jsem dostal další lekci. Přátelská stará dáma, které bylo asi 75 let, natočila spoustu videí z představení, aniž by rušila ostatní. Odehrálo se to přímo před mýma očima.
Můj způsob myšlení se změnil. Věděl jsem, že si tím tato žena vytvoří karmu a pro její dobro ji musím zastavit. Choval jsem se k ní velmi přátelsky, ale přímo jsem ji upozornil, že já a další dva kolegové viděli, že nahrává. Na začátku představení to bylo prohlášeno za zakázané, což představuje porušení autorských práv. Zároveň jsem jí řekl, že jsem byl poučen, abych ji požádal, aby videozáznamy smazala. Aniž by chodila kolem horké kaše, okamžitě to akceptovala a bez jakýchkoli argumentů je okamžitě smazala.
To mě ohromilo. Tato stará dáma smazala videa během několika sekund, navíc velmi obratně jako teenager, jako kdyby takové věci dělala odjakživa. To bylo něco, co jsem si nedokázal představit. Byl jsem si vědomý toho, že jsem za to zodpovědný. Pevně jsem se rozhodl, že je to pro ni správné. A ona to také udělala. Její vědomá stránka to po malých krůčcích dokončila a ve velmi krátké době napravila svou chybu. V tom okamžiku jsem náhle pocítil, že jsem se konečně osvítil k vnitřnímu významu soucitu.
Nebyla uprostřed toho všeho také Snášenlivost? Poté, co jsem zažil svůj první úspěch, jsem přemýšlel o tom, jak bych to příště mohl udělat ještě lépe. V následujících dnech jsem zažil dvě zkoušky, které mi umožnily dělat to ještě lépe.
Poprvé se to stalo u jedné mladé ženy. Zdůraznil jsem jí, že je pro mě důležité, aby vymazala ty fotografie, a také jsem jí řekl, že pokud by chtěla fotografii jako dárek, mohla by si pořídit krásnou fotografii na památku před reklamou Shen Yun v hlavním sále divadla, a navíc, že v divadle je mnoho upomínkových předmětů a suvenýrů. Kromě toho mohla z divadla najít mnoho prvotřídních fotografií a videí na webových stránkách Shen Yun. Tímto způsobem mohla být tato žena ovlivněna a mohla si vážit mých dobrých úmyslů a smířlivosti. Naslouchala mým slovům a já jsem jí poděkoval za pochopení.
Následně mě jeden z praktikujících informoval, že viděl, jak si nějací diváci pořizují fotografie. Protože jsem to neviděl na vlastní oči, nevěděl jsem, zda zasáhnout. Přímo jsem se zeptal jednoho páru, zda fotografovali, a oni se k tomu okamžitě přiznali. Nerozuměli výzvě na začátku představení v němčině a čínštině, že to nesmějí dělat. Použil jsem angličtinu, abych jim vysvětlil, že to je porušení autorských práv, a požádal je, aby vše smazali. Také jsem jim řekl o možnosti ponechat si krásné vzpomínky na představení, jak jsem popsal výše. Umožnil jsem jim pochopit, že neprovádím pouze zadání příkazu, ale že jim rozumím.
Po skončení představení se stalo něco, co mě šokovalo. Když všichni odcházeli, přišel za mnou tento pár a několikrát se mi omluvili. Poděkoval jsem jim a vyjádřil se, že mě velmi těší, že mě vyhledali.
Poté, co jsem postupně dospěl k hlubšímu pochopení Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a toho, co to pro nás praktikující znamená, jsem schopen dokončit úkol s jasnou myslí. Předtím jsem nebyl schopen úkol dokončit kvůli připoutání ke strachu. Navíc jsem díky posílení spravedlivých myšlenek dokázal pomoci lidem, kteří se přišli podívat na představení, aby se nedopustili chyb a aby toho později nelitovali.
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.