Evropská Fa konference výměny kultivačních zkušeností 2022: Překonávání obtíží a těžkostí (2. část)

Facebook Logo LinkedIn Logo Twitter Logo Email Logo Pinterest Logo

1. část: https://cz.clearharmony.net/articles/a111411-Evropska-Fa-konference-vymeny-kultivacnich-zkusenosti-2022-Prekonavani-obtizi-a-tezkosti-1-cast.html

Pokud jde o pandemii, nejprve jsem si představovala, že nebude trvat déle než rok. Po krátkém zmírnění restrikcí v létě 2021, hned s příchodem podzimu, začalo Německo preventivní opatření proti pandemii opět zpřísňovat, a to donekonečna, dalšími a dalšími omezeními. Listopad a prosinec měly být vrcholným obdobím, kdy si diváci před Vánocemi kupují vstupenky. Čekali jsme povánoční boom, nákupní horečku v prodeji vstupenek, protože diváci zažili více než rok lockdownů, ale místo toho se jako jedna vlna za druhou objevovaly negativní zprávy, že počet nakažených lidí prudce roste. V polovině prosince, pouhé tři týdny před prvním představením v Německu, v Kolíně nad Rýnem, rozhodl Svaz guvernérů šestnácti spolkových zemí Německa o omezení počtu diváků na velkých představeních. Konkrétně pro Kolín nad Rýnem mělo divadlo největší kapacitu 1 500 diváků. Ta však byla omezena na pouhých 750 míst k sezení.

V následujících měsících se situace nezlepšila. Zdálo se, že šestnáct federálních států soutěží o to, kdo bude mít tvrdší postoj, a nikdo nebyl ochoten zmírnit pandemická preventivní omezení. Ostatní evropské země jedna po druhé svá omezení uvolňovaly, ale v Německu zůstávala omezení beze změny. Tváří v tvář obtížné situaci s prodejem vstupenek jsem cítila obrovský tlak a nevěděla jsem, jak udělat průlom.

Jednoho dne jsem narazila na slavné video o experimentu s vizuálním útesem. V tomto experimentu bylo dítě mladší jednoho roku umístěno na stůl a uprostřed stolu bylo instalováno průhledné tvrzené sklo. Pod sklem to vypadalo jako útes a na útesu bylo ohnivé moře. Dítě vylezlo na okraj vizuálního útesu, podívalo se dolů, uvidělo nebezpečí, váhavě zvedlo hlavu, znovu se podívalo a uvidělo svou usmívající se matku stojící naproti stolu, vidělo matčin široký úsměv a povzbudivé oči. Pak se dítě bez váhání doplazilo k matce. Dítě, které se předtím bálo přejít, nyní snadno překročilo vizuální útes.

Napadlo mě, že se mě Mistr snaží osvítit. Mistr musel vědět, že mé srdce je nejisté, a tak použil tuto metodu, aby mi připomněl, že všechny potíže na světě jsou iluze, a řekl mi, abych jen směle postupovala vpřed a nebála se. V mysli se mi objevila Mistrova usměvavá tvář a já si vzpomněla na to, co řekl:

„Mistr vás všechny pozoruje a vždy se těší na dobré zprávy od vás.“ (Podstata pilného pokroku III, Evropské konferenci Fa pořádané ve Vídni, 20. 6. 2004)

Abych zklidnila svou mysl, řekla jsem si, že všechny obtíže jsou jen iluzemi, že stačí jít vpřed směrem k Mistrovi.

Od začátku příprav na podzim 2021 do konce německého turné Shen Yun na začátku června 2022 jsme během těchto devíti měsíců zažili nespočet obtíží a kritických okamžiků. Například jeden den jistá spolková země náhle prohlásila, že omezí počet diváků, což způsobilo, že si diváci nejen nekoupili vstupenky, ale také chtěli vrátit peníze za vstupenky již koupené; další den divadlo prohlásilo, že se vyskytl technický problém; a jiný den zase volali z tiskárny, že naše materiály nemohou být odeslány včas.

Nejhorší, co se mi kdy stalo, bylo, když několik dní před představením firma, která zajišťovala suchý led, zavolala: „Omlouváme se, ale nemůžeme suchý led dodat do divadla včas, v Německu vyvstal nedostatek zásob. Musíte si poradit sami.“

Jednou jsem mezi praktikujícími vtipkovala, že během uplynulých devíti měsíců to vypadalo, jako bych celý den otevírala krabice s překvapením od neznámého ctitele, jenže pokaždé, když jsem nějakou krabici otevřela, málokdy mě něco příjemně překvapilo, většinou to byly šoky.

Šlo jen o to udržet si nepohnuté srdce. Někdy, když zazvonil telefon, se mi srdce rozbušilo, protože jsem nevěděla, jaká špatná zpráva přijde. Poté, co jsem si zvykla, jsem si pokaždé, když jsem slyšela špatné zprávy, pomyslela: „Všechno je iluze, náprava Fa se realizuje, problém má řešení. Pokud nefunguje plán A, přejděme k plánu B. Pokud nefunguje plán B, přejděme k plánu C. Dokud se nevzdáme, vždycky najdeme cestu.“ Takto jsme se pokaždé povzbuzovali, a pokaždé se ukázalo, že to o vlásek vyšlo.

Řekla jsem, že to bylo o fous, ale ten proces byl jako sezení na jehlách. Každý den, když jsem otevřela oči, byla přede mnou hromada těžkostí a každý den jsem se cítila ztrápeně. Chvílemi jsem si myslela, že už se ani nedokážu usmívat.

Co si vybavuji, nejvíce mě znervózňovala přestavba orchestřiště v divadle. Divadlo původně orchestřiště mělo, ale už patnáct let se nepoužívalo. V zájmu dalšího zkvalitnění představení jsme divadlu opakovaně vyjádřili naději, že orchestřiště otevře a předělá ho podle požadavků Shen Yun. Původní majitelé divadla se domnívali, že by jim to nepřineslo žádný užitek, a proto nesouhlasili.

V roce 2021 ale divadlo změnilo majitele a my jsme konečně spatřili novou naději na orchestřiště. Nově jmenovaný generální ředitel naši žádost neodmítl, ale usoudil, že na rekonstrukci letos není dost času. Tři týdny před představením se věci nečekaně změnily. Ředitel divadla mi zavolal, že renovace může začít okamžitě. Ale byl tu problém. Za posledních patnáct let bylo jeviště divadla mnohokrát předěláváno a bylo na něm instalováno několik vrstev ocelových kolejnic a prken. Ani technici, kteří v divadle pracovali řadu let, neznali původní podobu orchestřiště, a protože současné vedení divadlo právě převzalo, nepodařilo se najít ani původní výkresy, takže nám nemohli sdělit jeho přesnou velikost. Jedinou zárukou bylo otevřít opuštěné orchestřiště a pokusit se ho uvést do původního stavu.

Projekt byl zahájen. Praktikující z produkčního oddělení Shen Yun a našeho místního technického oddělení udržovali komunikaci s technickým oddělením divadla, opakovaně kontrolovali různé údaje, a to vše během intenzivního turné s jedním představením za druhým. A já jsem také doprovázela soubor z jednoho města do druhého. Nikdo nebyl schopen sledovat postup prací na místě.

Do zahájení stavby zbývaly necelé tři týdny, mezitím byly velikonoční prázdniny a stavební tým během svátků nepracoval. Stihne se projekt dokončit včas před vystoupením? Dokáže splnit kritéria Shen Yun?

Srdce mi bušilo jako zvon a po mnoho dní jsem cítila úzkost. Když jsem se ráno probudila a otevřela oči, pomyslela jsem si: „Jak to vypadá s orchestřištěm?“ Když jsem cvičila, myslela jsem na to, když jsem studovala Fa, přestávala jsem se soustředit a myšlenky mi bloudily. Orchestřiště se prostě stalo démonickým vyrušováním, které mě mučilo. Ale teprve poté jsem si uvědomila, že orchestřiště nebylo pokusem démonů mě rozrušit, spíše to bylo mé srdce, obávající se strádání, které bylo skutečným démonickým zasahováním.

Ve chvíli, kdy jsem se cítila znepokojená, mi jeden praktikující poslal báseň z právě vydané Mistrovy knihy:

„Pro učedníky Dafa není těžké kultivovat se,
obtíže pramení z lidského myšlení.
Nadprůměrný člověk dokáže řešit obtíže s úsměvem,
průměrný člověk nedokáže zůstat klidný v soužení,
podprůměrný člověk se nemůže zbavit nekonečného lidského srdce.
Šíření Dafa ve světě není běžná záležitost,
návrat do svatého domova záchranou druhých i sebe sama.
Kolik lidí toho může dosáhnout a kolik jich má jen prázdné řeči.“

(Hong Yin VI, Obtíže při záchraně druhých a při záchraně sebe sama, neoficiální překlad)

Když jsem se porovnala s Mistrovým popisem člověka nadprůměrného, průměrného a podprůměrného, uviděla jsem ve své kultivaci obrovskou mezeru. Při setkání s obtížemi jsem se už nedokázala ani usmát. Jak bych mohla mluvit o „řešení obtíží s úsměvem“? Soudě podle současného stavu se zdálo, že sféra nadprůměrného člověka je mimo můj dosah. A věta „průměrný člověk nedokáže zůstat klidný v soužení“ se ke mně hodí. Uvažovala jsem o sobě, že jsem někde mezi průměrným člověkem a tím podprůměrným.

Mistr řekl:

„Co chci já, jsou učedníci, kteří praktikují kultivaci čestným a vznešeným způsobem, majestátní božské bytosti, které jsou neochvějné a pevné jako diamant.“ (Podstata pilného pokroku II, Zastrašte rušivé zasahování, 5. 7. 2000)

Věděla jsem, že ačkoli jsem jako koordinátor projektu udělala spoustu věcí, pokud by moje sféra nesplňovala požadavky Dafa, všechno by byly jen prázdné řeči. Nevěděla jsem, jak dosáhnout stavu „nadprůměrný člověk dokáže řešit obtíže s úsměvem“, ale věděla jsem, že stav „nebýt v klidu“ je špatný. Nebyla jsem klidná, protože jsem se bála obtíží a chyběl mi smysl pro zodpovědnost. Když můj charakter nedosahoval standardu, neměla jsem při setkání s obtížemi dostatek moudrosti a nedokázala jsem přijít s výstižnými řešeními.

Poté, co projekt renovace orchestřiště započal, mě praktikující z produkčního oddělení Shen Yun vždy zahrnovali do kopie, když e-mailově komunikovali s technickým oddělením divadla. Když jsem dostala e-mail, často jsem ho jen otevřela a pořádně si ho nepřečetla. Povrchním důvodem bylo, že byl technický a já mu nerozuměla, takže jsem měla pocit, že se mě technické záležitosti netýkají, i když bylo dobré znát obsah komunikace. Vlastně jsem matně cítila, že rekonstrukce orchestřiště by nemusela proběhnout tak hladce, protože po změně majitele divadla to čerstvě převzal nový tým a personál se teprve provizorně dával dohromady. Po několika jednáních s nimi jsem měla pocit, že jejich interní komunikace není moc hladká. Výkonný ředitel divadla byl nováček se silnou osobností. Často vynucoval svá rozhodnutí, i když informace, na základě kterých k nim dospěl, nebyly úplné. Avšak člověk, který měl divadlo na starosti, generální ředitel, bydlel v jiném městě a nikdy nebyl na místě. Proto jsem si celou dobu dělala starosti a cítila se bezmocná.

Věděla jsem, že se bojím obtíží a byla jsem odhodlána to překonat. Naučila jsem se nazpaměť Mistrovu báseň „Obtíže při záchraně druhých a při záchraně sebe sama“ (neoficiální překlad) a tiše jsem ji recitovala, kdykoli jsem měla čas.

Srdce se mi uklidnilo a už jsem se podvědomě rekonstrukci dál nevyhýbala. Všechny e-maily z technického oddělení o úpravách orchestřiště jsem si pozorně přečetla. Sporný bod byl vidět na nedávné fotografii zaslané divadlem, kde bylo patrné, že orchestřiště je otevřené, podlaha a zábradlí jsou připravené, ale z pódia vyčnívalo dvacet čtyři ocelových kolejnic, které byly na orchestřišti umístěny jako mříž. Tyto kolejnice byly instalovány při přestavbách pódia a nyní musely být odříznuty. Podívala jsem se na datum a zjistila, že brzy začnou velikonoční svátky, a jakmile skončí, bude v divadle vystupovat Shen Yun. Je možné, že divadlo chtělo nechat tyto ocelové kolejnice na místě? Copak by to zůstalo nedotažené? Co teď s tím? Měla bych vyhledat generálního ředitele? Nebyl na místě a sám se musí nejprve obrátit na technické oddělení divadla. Kdyby mu technik řekl, že není dost času, neměla bych šanci jeho rozhodnutí změnit. Usoudila jsem, že v tomto případě neměl skutečnou rozhodovací pravomoc generální ředitel, ale technik, který měl na starosti renovaci.

Podařilo se mi požádat generálního ředitele o telefonní číslo na něj. Když jsem mu zavolala a zeptala se ho, skutečně mi řekl, že velikonoční svátky budou co nevidět a stavební tým nemá čas tyto kolejnice upilovat. Projekt byl opravdu v problémech. Vysvětlil mi, že během svátků nikdo nepracuje. Pomyslela jsem si, že nezáleží na tom, co lidé říkají, ale že záleží na tom, co chce Mistr. Požádala jsem ho, aby okamžitě zavolal stavebnímu týmu a vysvětlil mu, že Shen Yun je světově proslulé špičkové představení a orchestřiště nemůže být ohroženo.

Na mé naléhání souhlasil, že zavolá. Položila jsem telefon a začala posílat spravedlivé myšlenky. Po chvíli volal zpátky, ale pokaždé jsem jej v telefonu neslyšela. Vlastně zavolal sedmkrát a sedmkrát jsem ho neslyšela. Očividně docházelo k zasahování. Viděla jsem jednoho praktikujícího stát zrovna poblíž, přiběhla jsem k němu a zavolala divadelnímu technikovi z jeho mobilního telefonu. Tentokrát jsme se konečně slyšeli. Řekl mi, že už to jde, a stavební tým slíbil, že odpiluje tyto kolejnice a zajistí, aby to bylo hotové večer před představením.

Po Velikonocích přivítalo Shen Yun skutečně dokončené a důstojné orchestřiště. S úlevou jsem si oddychla. Tato zkušenost opět potvrdila, že Mistr stojí vždy při nás. Dokud věříme v Mistra a Fa a následujeme Dafa, abychom se kultivovali, dokážeme překonat obtíže.

Děkuji, Mistře, za vaši péči na této cestě. Děkuji, praktikující, že jste mě po celou dobu doprovázeli.

Pokud je zde něco nevhodného, prosím, soucitně mě opravte.



* * *

Facebook Logo LinkedIn Logo Twitter Logo Email Logo Pinterest Logo

Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.