Evropská Fa konference výměny kultivačních zkušeností 2022: Zachraňování bytostí skrze Shen Yun

Zdravím vás, Mistře. Zdravím vás, praktikující.

Jsem praktikující Falun Dafa ze Srbska. Praktikovat jsem začal v roce 2005. Po nějaké době jsem se rozhodl zúčastnit se Evropské Fa konference. Protože jsem se vždy zabýval psaním, sepsal jsem zkušenost o tom, jak jsem získal Fa, a nebyl jsem příliš překvapený, když byla vybrána. O několik dní později však přišla zpráva od koordinátora sdílení, že překladatelé mají námitky a některé části je třeba změnit. Byl jsem zmatený. Jak mohou mít překladatelé námitky k obsahu článku? Není snad jejich úkolem překládat? Rozčílilo mě to, téměř rozzlobilo.

Od té doby uplynulo poměrně hodně času, napsal jsem další sdílení a účastnil se různých projektů Dafa, ale teprve nedávno jsem se ocitl v situaci těchto překladatelů a pochopil je; ačkoli jsem nic nepřekládal, ale pracoval pro Shen Yun. Ale začněme od začátku.

Shen Yun v Salzburku

V mé zemi zatím nejsou pro Shen Yun podmínky, ale v mnoha jiných je pomoc zvenčí vítaná. Nejblíže, kde Shen Yun vystupoval v předchozích letech, byl Salzburk, takže jsem tam několikrát jel pomáhat s propagací a ochrankou. Letošní představení bylo naplánováno na konec ledna. Protože pandemická opatření byla stále přísná, museli jsme s přípravami začít o několik měsíců dříve. Očkování bylo první překážkou, kterou bylo třeba překonat. Ale i když se vyskytla určitá rozdílná pochopení, Mistr je rozptýlil ve svém článku:

„Někteří praktikující se bojí, že se nakazí, zatímco jiní se neoblomně odmítají nechat očkovat. V obou případech byste se měli zastavit a zeptat se sama sebe, zda se chováte podle titulu ‚učedník Dafa‘.“ (Probuďte se, 18. 11. 2021)

Nechali jsme se očkovat. Dva z naší skupiny však nevěděli, kterou značku vakcíny si vybrat. Okamžitě jsem si uvědomil, že jde o lidské myšlení. Nakonec si vybrali špatnou značku; výsledkem bylo, že mohli cestovat, ale pandemická opatření jim nedovolila vstoupit na místo konání, pouze pracovat venku. Jedna myšlenka změní výsledek.

Můj první úkol byl u dveří, kudy se účinkující dostávali na jeviště. Jelikož jsem ještě neviděl nejnovější představení, říkal jsem si, že je škoda, že nemám pracovní pozici v dohledu na jeviště. Dvě hodiny před představením však přišla ochranka divadla a dveře zamkla, takže můj úkol se stal zbytečným. Dostal jsem nový úkol: pomáhat divákům s fotografováním v předsálí.

Překvapila mě velká touha lidí fotit se před plakáty Shen Yun, a to i s rouškou na obličeji. Plakáty jsou jistě dobře navržené, ale dobrý design je v dnešní době standardem a lidé se nefotí před každým dobře navrženým plakátem. Před představením i o přestávce však diváci čekali ve frontě, aby se mohli vyfotit u plakátu Shen Yun.

Mistr řekl:

„Mnozí v publiku mohou vnímat nebo vidět, že jsou na pódiu zapojeny božské bytosti.“ (Učení Zákona na Fa konferenci metropolitní oblasti New York, 19. 5. 2013)

Napadlo mě, zda to není podobné i s plakáty. Lidé měli ve tvářích vzrušení, když jsem je fotografoval a jakousi úlevu, jako kdyby našli to, co hledali.

Nakonec jsem se poté, co diváci vstoupili do sálu, zeptal koordinátora, co mám dělat. „Viděl jsi už nové představení?“ zeptal se. Nebylo třeba říkat mi dvakrát, zaujal jsem volné místo, přímo tam, kde Mozart kdysi osobně dirigoval svá díla.

Shen Yun ve Štýrském Hradci

O tři měsíce později se nás několik vydalo do dalšího rakouského města, Štýrského Hradce. Opera ve Štýrském Hradci je stará a uznávaná, takže návštěvníci jsou z vyšších kruhů. Tentokrát jsem byl součástí ochranky v sále, která měla za úkol dohlížet na to, aby během představení nikdo nefotografoval. Koordinátor neměl na dané pozici žádné zkušenosti, ale v týmu byla spousta zkušených praktikujících, takže se všichni snažili koordinátorovi pomoci, aby svou práci dělal dobře. Mezi jednotlivými úkoly jsme intenzivně studovali Fa a prakticky každý věděl, co má dělat, aniž by mu to někdo řekl. Bylo to opravdu jedno tělo praktikujících v akci.

Přestože jsem Shen Yun pomáhal i v předchozích letech, bylo to poprvé, kdy jsem viděl plný sál, vzhledem k potížím, s nimiž se Shen Yun v Evropě v minulosti potýkal. Souhra mezi účinkujícími a diváky byla zřetelná a potlesk byl hlasitý a nadšený. Připadal jsem si, jako kdybych byl součástí akce, ne pomocník. Vlastně jsem si uvědomil, že my praktikující tu nejsme proto, abychom pomáhali Shen Yun, ale že Shen Yun pomáhá nám. Představení bude pokračovat, s námi, nebo bez nás, a kdo potřebuje být zachráněn, bude zachráněn. Naše účast v tomto procesu je nekonečnou milostí Buddhy, příležitostí, která je nesmírně vzácná.

Když jsem se vrátil domů, místní praktikující se mě ptali, jestli jsem měl možnost představení vidět. „Třikrát,“ odpověděl jsem. Protože fotografování téměř nerušilo, mohli jsme jeviště sledovat jedním okem. Vlastně jsem nabyl dojmu, že rušení Shen Yun už není možné nebo bylo minimalizováno, jako kdyby v tomto období už neměly slovo staré síly, ale jen Mistr. Na základě toho jsem dospěl k závěru, že evropské scény jsou letos plné z tohoto důvodu.

Shen Yun v Praze

Na Prahu mám zvláštní vzpomínku. V roce 2002 jsem tam jel služebně a narazil na aktivity Dafa na turistickém místě. Ačkoli jsem se v té době o nic duchovního nezajímal, zajímaly mě informace o pronásledování v Číně, a tak jsem souhlasil, že si letáček vezmu. V podstatě jsem si ho přečetl až o dva roky později, kdy byla mé ženě diagnostikována velmi vážná nemoc. Ačkoli nepatřím mezi pořádkumilovné lidi, kteří si uchovávají věci, přesto jsem letáček našel v šuplíku. Rozhodli jsme se, že to společně zkusíme, a to tak, že se naučíme cvičení z internetu. Po měsíci ženě řekli, že diagnóza byla chybná a že je zcela zdravá, takže není třeba pokračovat ve cvičení. Takže přestala, ale já jsem pokračoval.

Důvodem aktivit, na které jsem v té době v Praze narazil, byl summit NATO, který se konal v Kongresovém centru. Když jsem se po návratu ze Štýrského Hradce dozvěděl, že v květnu bude v tomtéž Kongresovém centru vystupovat Shen Yun, hned jsem dostal chuť tam jet. Nabídl jsem místním praktikujícím svou pomoc a ta byla přijata.

Práce na pražských představeních byla úplně jiná, a to ze dvou důvodů. Sál měl 2 700 míst, což je mnohem více než na těch předchozích, a koordinátoři bezpečnostního týmu nebyli tak zkušení, stejně jako mnozí členové týmu.

Moje osobní zkušenost a zkušenost praktikujících, kteří přijeli se mnou, byla určitě potřeba, ale jak ji uplatnit v praxi? Na rakouských vystoupeních měl tým skupinové studium Fa a sdílení, ale v Praze jsme neměli ani vlastní místnost. Koordinátoři byli přetíženi prací a zdánlivě se soustředili na vnější záležitosti, například jak komunikovat pomocí vysílaček. Mysleli si, že náš program je příliš nabitý, aby zbyl čas na skupinové studium Fa.

Nakonec se nám nepodařilo vysílačky zprovoznit, což možná bylo Mistrovo uspořádání, protože by to jen rušilo publikum. Byla tu však i uspořádání starých sil, ačkoli v Rakousku jsem si myslel, že jsou pryč.

V průběhu představení začaly přicházet zprávy od členů týmu o porušování pravidel a pořizování fotografií. Na prvním představení bylo hodně dětí, které rodiče doprovázeli na toaletu, a to tak, že prošli celým sálem a pak i kolem jeviště. To jistě rušilo diváky, některé možná natolik, že se po přestávce nechtěli vrátit na místa. Později jsem pochopil, že ochranka sálu některé východy bez předchozího upozornění uzamkla, takže jediným východem ze sálu byl ten u pódia. Po našem zásahu byly východy odemčeny, ale tím se problém s dětmi, již zvyklými používat špatný východ, vyřešil jen částečně.

Přestože všechny vstupenky na tři pražská představení byly vyprodány již tři týdny předem, někteří diváci si mohli během představení vybrat špatně. Těchto vnímavých bytostí mi bylo líto, ale zároveň jsem cítil i nelibost. Stěžoval jsem si na pražské publikum obecně. Na rozdíl od Rakušanů chodili Češi na představení pozdě, snažili se dostat dovnitř se skleničkami vína a někteří z nich nebyli ani slušně oblečení. Když se k tomu přidá neautorizované fotografování, situace se stává poněkud chaotickou a někteří lidé možná přišli o možnost být zachráněni v souladu s Mistrovým uspořádáním.

Myslím, že celý bezpečnostní tým si uvědomil, že se musíme zlepšit. Druhý den jsme našli vhodné místo pro studium Fa a většina členů týmu přišla. Koordinátoři dávali přesné pokyny, jak se chovat v každé situaci, byly zavedeny přísné postupy, a na základě toho jsem v sobě pozoroval změnu. Když do sálu vstoupilo 2 700 lidí, stál jsem u vchodu s úsměvem a tiše je sledoval, se spravedlivými myšlenkami v mysli. Tentokrát jsem měl pevnou myšlenku, že každý musí být zachráněn. Každého jsem měl opravdu rád, bez ohledu na to, jaký byl a jak se choval.

Nevím, jaké vnitřní změny prožívali ostatní členové týmu, ale třetí představení bylo mnohem podobnější těm v Rakousku. Nikdo nefotografoval, doslova nedošlo k žádným incidentům, ani k žádným odchodům z místa konání nebo zdržování při vstupu. Klidná a harmonická atmosféra vyústila v dlouhý potlesk na závěr.

Návštěva Shen Yun ve dvou českých městech tak byla považována za velmi úspěšnou, protože se prodalo více než 8 200 vstupenek, zatímco v předchozích letech to bylo sotva několik tisíc. Zůstává ve mně otázka, kolik vnímajících bytostí mohlo kvůli našim nedostatkům přijít o šanci.

Na druhou stranu jsem dostal velkou lekci a zažil sílu bezpodmínečné spolupráce. Nakonec, když si vzpomenu na ty překladatele ze začátku mého sdílení, uvědomím si, že to nebyli jen překladatelé, ale především praktikující, kteří se aktivně účastní konferencí a snaží se napomáhat tomu, aby sdílení bylo co nejvíce v souladu s Fa.

Podobně jsem se snažil pomáhat Shen Yun během představení ve třech městech, připraven přijmout jakoukoli roli, od hlídání autobusu po práci v zákulisí, roznášení obědů, fotografování a zakazování fotografování, aniž bych přemýšlel, která z těchto rolí může vyhovovat mým schopnostem nebo která je vyšší či nižší. Protože v Dafa neexistuje vysoké a nízké, a jakkoli se v této dimenzi může zdát role triviální, v jiných dimenzích může být majestátním božským činem naší kultivované stránky, který otřásá zemí.

Mistr mluvil o Shen Yun znovu a znovu, ale jako kdybych se k jeho slovům osvítil teprve nedávno:

„Kromě toho, to, co Shen Yun vyjadřuje, skutečně přináší požehnání všem lidem, ať už jsou pozitivní nebo negativní. Shen Yun přináší požehnání všem lidem, a proto jej všichni chválí. Je tady v prvé řadě proto, aby lidi spasil.“ (Učení Fa přednesené na konferenci Fa v New Yorku u příležitosti 25. výročí představení Dafa veřejnosti, 14. 5. 2017)

„Je to, jako by na tom nic nebylo, protože jen hrajeme představení. Ale všechny bytosti na to čekají. Nikdo nepřemýšlel o tom, že by použil této formy k záchraně vnímajících bytostí.“ (Učení Fa na konferenci Fa v New Yorku, 17. 5. 2019)

Nakonec jsem schopen pocítit obrovský soucit Pána Buddhy, který osobně zachraňuje lidi pomocí klasického čínského tance. Někteří z těchto lidí mohli být z našich rájů.

Ať už je to jakkoli, v této fázi přechodu od nápravy Zákona vesmíru k nápravě Zákona v lidském světě se musíme zaměřit na nejúčinnější způsob záchrany lidí, a tím je Shen Yun. Doufám, že takových příležitostí, jako jsou ty výše uvedené, bude více.

Děkuji, Mistře! Děkuji, praktikující!