Vážený Mistře, drazí praktikující.
Jsem praktikující Falun Dafa z Itálie. Rád bych se s vámi podělil o zkušenost z tohoto roku.
V březnu roku 2020 se svět zastavil kvůli pandemii. Když se ohlédnu, vidím ve své kultivaci nedostatky. Každý den jsem dělal mnoho věcí, včetně běžné práce, ale měl jsem nedostatky, například jsem nebyl schopen vstávat brzy ráno, abych cvičil, chodil jsem méně ven cvičit na cvičební místo a nevysílal jsem tak často spravedlivé myšlenky.
Kultivace v projektu Shen Yun
To trvalo až do konce léta roku 2021, kdy jsme konečně mohli začít s aktivitami na podporu Shen Yun v Itálii. Měli jsme více měst než v roce 2020 a měl jsem také možnost jet pomáhat ještě do dalšího města.
I když jsem zpočátku trochu váhal, po důkladnějším zamyšlení nad situací jsem si uvědomil, že mi Mistr opět dává cennou příležitost pokročit v kultivaci, zbavit se připoutání a naplnit své sliby.
V létě jsme se dozvěděli, že máma má rakovinu tlustého střeva s pokročilými jaterními metastázami. Podstoupila akutní operaci, ale i tak jí lékaři dávali jen malou naději.
Bylo to velmi náročné léto. Rodinná situace byla v neustálém emocionálním zmatku. Jen díky každodenní kultivaci jsem byl schopen zůstat vnitřně pevný a nedotčený. Jasně jsem viděl rozdíl mezi mnou a členy rodiny, kteří situaci prožívali velmi emotivně.
Máma viděla Shen Yun v roce 2020 a vždy mě podporovala, protože na vlastní kůži zažila, že Dafa je dobrý. Letos v dubnu zemřela. Loni mi řekla, že se jí často zdával sen, ve kterém cítila, že se nemůže vrátit na nějaké místo, a vždy měla pocit, že je ztracená. Jednoho dne se jí konečně zdálo, že se může vrátit domů a je šťastná. Jsem si jistý, že ji čeká dobrá budoucnost.
Jsem Mistrovi velmi vděčný. Když se ohlédnu, bylo to období nepřetržité práce, kdy jsem čelil zkouškám a obtížím, které bylo třeba překonat, ale také to bylo období povzbuzení a malých zázraků. Při mnoha příležitostech jsme společně s ostatními praktikujícími zažili povzbudivé okamžiky, díky nimž jsme cítili, že Mistr je stále vedle nás.
Dokázal jsem se zbavit připoutání ke strachu, že nebudu mít práci a peníze. Po několika měsících, kdy jsem ještě polovinu svého času věnoval běžné práci, jsem se rozhodl udělat to, co jsem cítil ve svém srdci, a zcela následovat Mistra. V práci jsem oznámil, že se chystám dát výpověď. Výsledkem bylo, že společnost, pro kterou jsem pracoval, trvala na tom, abych výpověď nedával, a poskytla mi velmi dlouhou dovolenou, s tím, že se vrátím, jakmile skončí činnosti, kterým jsem se věnoval. Mnoho kolegů z mého pracovního týmu mi napsalo povzbudivé zprávy, že jsem se rozhodl správně a že jsem byl statečný.
Proces propagace Shen Yun byl každodenní konfrontací s mými limity. Každý den bylo třeba udělat nějaké kroky, každý den jsem musel odložit připoutání k pohodlí, ke konfliktu s ostatními, ke strachu či k předvádění se. Každý den byl jako odpilování malého kousku mého ega, které bránilo řádné spolupráci s celou skupinou. Často jsem zjišťoval, že mám tendenci dívat se ven a ne dovnitř, a když se mi to podařilo, konflikty často zmizely samy od sebe.
Zpětně věřím, že se nám podařilo vytvořit pevné kultivační prostředí a jedno tělo a odložit stranou sami sebe. Jsem velmi vděčný skupině praktikujících, se kterými jsem mohl sdílet tento cenný proces, a obdivuji jejich odhodlání a srdce. Také jsem se od nich mohl mnohokrát učit. I když se objevily názorové rozdíly nebo drobné konflikty, rychle jsme dokázali vzájemně sdílet a nenechali jsme prostor starým silám, aby zasahovaly, a téměř vždy panovala velká harmonie.
Cítím, že se musím zlepšovat, že jsme částečky ve službě Mistra, abychom mu pomohli v nápravě Fa. Nezáleží na tom, jaké role nebo úkoly jsou mi přiděleny, je to, jako kdyby všechny byly paprsky kola, každý z nich je důležitý a spojení částí nám umožňuje postupovat vpřed. Všechny skupiny jsou potřeba současně a každá z nich dělá jiné věci, které zařizuje Mistr. Jasně jsem viděl sobeckost svých myšlenek a připoutání k tomu, co dělám nejraději nebo čemu dávám přednost. O tom však nerozhoduji já. Tyto myšlenky byly opravdu dětinské a nebyly to myšlenky kultivujícího.
Uvědomil jsem si, že být zodpovědný vůči Fa znamená také přijímat role a úkoly, které nám byly přiděleny, snažit se dobře spolupracovat s ostatními praktikujícími a společně pokrývat případné chyby nebo nedostatky, aniž bychom si stěžovali. Věřím, že Mistr určuje cestu pro každého z nás a že pro chyby není prostor.
Letošní propagace byla velmi náročná, ale díky ní byla všechna představení vyprodána a ve všech městech zaznamenala velký úspěch. Měl jsem možnost sledovat soubor po celou dobu turné a jsem za tuto neuvěřitelnou zkušenost vděčný. Mít možnost pracovat bok po boku se všemi účinkujícími a přijímat žhavé reakce diváků během představení, to vše bylo velmi cenné období.
Myslím, že několik posledních let mého kultivačního procesu odráží tato Mistrova slova:
„Když vám to připadá nemožné nebo jen těžké, zkuste to a uvidíte, co dokážete. A jestli tohle opravdu dokážete, zrovna tak jako ten unavený a vyčerpaný cestovatel, uvidíte: ‚Stinné vrby, rozkvetlé květiny, místo, kam složit hlavu‘!“ (Zhuan Falun, Přednáška devátá)
Při mnoha příležitostech jsem si mohl na vlastní kůži vyzkoušet, že pokud máme vůli se zlepšovat, je pro nás mnoho věcí možných a existuje mnoho příležitostí. Když jsem dokázal s vírou udělat první krok, jednat a odložit představy, bylo možné všechno, dokonce i to, co jsem považoval za nemožné.
Často pouhé „zkusit to“ přineslo nečekané, velmi pozitivní výsledky. Uvědomil jsem si, jak nám Mistr věří a důvěřuje mnohem více, než si někdy věříme my sami. Během různých okolností, kdy se zdá, že není žádná cesta nebo končí ve slepé uličce, nás může učinění kroku nebo akce ze „slepé uličky“ vyvést.
Významných zkušeností bylo mnoho a není možné je všechny uvést. Rád bych se podělil zejména o jednu.
Bylo to o velikonočních prázdninách, konkrétně na Velikonoční pondělí. Po sdílení ve skupině jsme se rozhodli, že pojedeme na venkov rozdávat letáčky. Velikonoce jsou ve městě oblíbeným svátkem a lidé mají ve zvyku vyrazit na venkov a uspořádat společné rodinné grilování.
Nejprve jsme si řekli, že si ten den odpočineme a nikam nepůjdeme. Ale po diskuzi nás napadlo, že se musíme pokusit ten čas využít, protože do konce propagace zbýval už jen krátký čas a ještě bylo třeba prodat nějaké vstupenky. Takže jsem musel odložit myšlenku na pohodlí, která se objevila.
Kdyby to bylo kterýkoli jiný den, nenašli bychom tam skoro nikoho, protože mnozí odjeli na dovolenou. Místo toho bylo ten den plno. Byl to zvláštní, sváteční den a ve vzduchu byla cítit jedinečná atmosféra. Tolik lidí nás vítalo s úsměvem, ochotně poslouchali informace a brali si materiály o Shen Yun, jiní nám nabízeli vodu, nealkoholické nápoje, chléb, kávu a ovoce ze stromů. Všichni byli v zahradách a mnozí nás zvali dál a ptali se, zda bychom se s nimi nechtěli najíst.
Mnoho vil bylo otevřených, rodiny se v nich shromáždily s úmyslem bavit se a být spolu, což nám značně usnadnilo práci. Toho dne jsem opravdu velmi silně pocítil vřelost a blízkost Mistra a jeho velkou útěchu. Setkali jsme se také s lidmi, kteří již dostali informace o představení, s těmi, kteří divadlo navštěvovali, a dokonce i s technikem, který pro divadlo pracoval.
Jeden rok činností končí, další je již připraven k zahájení. Máme před sebou budoucnost, která se rychle blíží.
Prosím praktikující, aby mě upozornili, pokud něco není v souladu s Fa.
Děkuji, Mistře! Děkuji, praktikující!
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.