Česko-slovensko-vietnamská konference výměny kultivačních zkušeností 2023: Příležitost pomáhat v zákulisí příprav Shen Yun

Vážený Mistře, vážení praktikující!

Jsem praktikující Falun Dafa z České republiky. V letošním roce jsem opět dostala příležitost pomáhat v zákulisí příprav Shen Yun jako koordinátorka týmu žehlení a praní prádla. Je to pro mne obrovská čest a nesmírně si této příležitosti vážím. Ráda bych se s vámi podělila o některé zkoušky, kterými náš tým prošel.

Letos nám tvrdé zkoušky začaly přicházet již před představením. Z původních devíti lidí, kteří byli na pomoc nahlášeni, nás zbylo pět. Jedné praktikující odvezli pár dnů před představením tatínka s mrtvicí do nemocnice a nebylo jisté, zda vůbec přijede pomáhat. Den před představením zavolali jiné praktikující, že jim umřela babička a musí přijet na pohřeb, což samozřejmě s ohledem na rodinu udělala.

Ve čtvrtek, den před představením, kdy už se soubor připravoval v divadle, jsme my ostatní čekaly na přidělení práce, ale zatím pro nás práce nebyla. Až odpoledne jsme měly žehlit některé kostýmy, a tak jsme se do žehlení s radostí a vážností pustily. Byly jsme sehrané a práce nám šla krásně od ruky. Všechny jsme se soustředily na svou práci.

V pátek jedna praktikující z našeho týmu odjela zpět do Německa a další byla potřeba na jinou práci. Ten den se již začalo prát a také umělci nosili prádlo na další žehlení a byla potřeba pomoc na stage, s dožehlením opony a přišitím vodících poutek na oponu. Na odvezení prádla do čistírny nám po odjezdu praktikující na pohřeb zbylo pouze jedno malé auto, do kterého se nevešlo tolik věcí na praní, jako do toho jejího. Naštěstí nám mohl pomáhat jeden praktikující z týmu stagehands.

Při praní v pátek jsme zjistily, že jsme se všechny spoléhaly na tu praktikující, která musela odjet na pohřeb. Děvčata v prádelně byla bez jejího vedení ve stresu, někdo prožíval vnitřní chaos a někomu zase tekly nervy, což jsme po sdílení vyhodnotily, že se nakonec mohlo projevit i jako kapající voda na jevišti. Nakonec se situace trochu uklidnila. Udělaly jsme společnou poradu, vysvětlily si některé postupy práce a další den v prádelně již vše dobře běželo. Bylo to pro mne poučení, že čím podrobněji a detailněji budeme mít rozpracované postupy práce, tím to bude pro všechny jasnější a jednodušší. S děvčaty jsme tedy vypracovaly plán činností a seznam věcí, které potřebujeme, a všechny s tím byly seznámeny.

Také mi došlo, že se nemohu spoléhat pouze na jednoho člověka, ale je potřeba o naší činnosti hovořit ideálně se všemi členy týmu a samozřejmě předat maximální množství informací hlavním koordinátorům, aby i oni věděli pro budoucí přípravy, jaké požadavky na konkrétní činnosti jsou.

V sobotu nepřišla jedna praktikující, která pomáhala se šitím a žehlením. V minulosti na ni bylo vždy spolehnutí a její absence byla zvláštní. Nenapsala, ani se neomluvila. Přišlo mi to divné. Nakonec jsem volala jejímu synovi. Ten mi řekl, že maminka nepřijde ani v sobotu, ani v neděli. Víc mi k tomu neřekl. Měla jsem ze způsobu, jakým mi tuto informaci předal, smíšené pocity. Vždyť pomáháme Shen Yun, co by mohlo být více? Proč nepřijde? Co se stalo? Později jsem si řekla, že se to určitě vysvětlí.

Nyní nám v týmu scházeli již tři členové. Nastala nová situace, musela jsem odebrat jednu praktikující z prádelny, aby někdo zůstal v divadle, kdyby bylo potřeba něco zašít, upravit nebo vyžehlit.

V neděli ráno, když jsme odjížděly s prádlem do prádelny, jsme se dozvěděly, že praktikující, která minulý den nepřišla, zemřela. Byl to pro mne obrovský šok. Jak se to mohlo stát? A zrovna při Shen Yun? Se slzami v očích jsem odcházela k autu. Během cesty do prádelny jsme s praktikujícími z našeho týmu, které tuto zprávu také slyšely, usoudily, že musíme zachovat chladnou hlavu, být co nejvíce profesionální a odvést dobrou práci pro Shen Yun, a až po představení budeme rozebírat detaily našich emocí. Tak se i stalo.

Po Shen Yun na mě vše dolehlo. Přišel obrovský smutek. Začala jsem se dívat do sebe a hledat možná spojení, proč přišlo tolik zasahování zrovna v našem týmu. Tato praktikující byla vždy laskavá, vstřícná a vždy myslela především na ostatní. Zde vidím můj nedostatek a jsem vděčná, že jsem mohla tuto tak milou paní poznat a pracovat s ní. Ukazovala mi, jak v praxi vypadá být nesobecký, například když nám všem nosila jídlo z domova, a laskavý, například vždy byla příjemná, milá a laskavá, ať se dělo, co se dělo. To si budu vždy pamatovat.

Pochopila jsem, že jak rychle postupuje náprava Fa, stejně tak rychle musíme postupovat vpřed v naší kultivaci i my všichni praktikující.

Mistr řekl:

„Duchovní kultivace znamená postupovat k božství, a všechna lidská připoutání na této cestě představují překážky. A v našem případě je ta cesta úzká. Pokud jste byť i jen trochu nedbalí, můžete z cesty sejít a budou následovat problémy – a někdy i velké problémy.“ (Další přísné varování, 5. 7. 2020)

Mistr nám dal již mnoho času a příležitostí, několikrát pro nás posunul čas. A my bychom se tedy měli chopit té příležitosti, být pilnější a snažit se rychleji postupovat vpřed, jak v naší osobní kultivaci, tak v pomoci při záchraně bytostí. O to více bychom měli lépe spolupracovat a vzájemně si pomáhat. Jsme jedno tělo Dafa, a když takto předčasně odcházejí někteří praktikující, je to pro mě jako kdyby někdo odebral jednu kostičku z celého puzzle a najednou je tam nic, je tam velké prázdné místo, které chybí všem, celému tělu. Smrt této praktikující mnou silně zarezonovala, protože já sama jsem čelila před třemi lety těžké chorobové karmě ve formě rakoviny, která mě donutila zamyslet se nad svou vlastní kultivací.

Rozuměla jsem tomu tak, že můj život měl být ukončen. Staré síly využily mých četných kultivačních mezer a nedostatečného pochopení Fa, a až když jsem si toto uvědomila, můj zdravotní stav se výrazně zlepšil. Věřím, že mě náš soucitný Mistr zachránil, aby mi dal čas pro pilnější kultivaci a záchranu bytostí, se kterými mám předurčený vztah. Od té doby si hluboce uvědomuji, že moje cesta je velmi úzká a že opravdu musím kultivovat pilně. Všichni bychom si měli vážit času, který zde při nápravě Fa máme, protože nikdy nevíme, co bude zítra.

Další důležitá věc, kterou jsem celou dobu v zákulisí vnímala, byla velkolepost, čistota, harmonie, spolupráce a vážnost celého souboru. Jak Mistr mluví o tom, že Falun Dafa je čistá zem – to jsem do hloubky pochopila při práci v zákulisí. Shen Yun je ta nejčistší zem, kterou si mohu zde na zemi představit. Pro mě jsou lidé v souboru opravdu božské bytosti a já cítím obrovskou úctu a pokoru. A někdy se stydím za svoje špinavé nečisté věci, které v sobě mám. Nejsem dostatečně vytrvalá a soustředěná, někdy se potýkám s leností, sobeckostí a připoutáním k vlastnímu prospěchu. Je zřejmě veliký rozdíl mezi tanečníky a praktikujícími jako jsme my, kteří jen s představením jednou za rok pomáháme, a jsme namočení do běžné lidské společnosti a jsme jí velmi ovlivněni, se svými připoutáními a jinými věcmi.

Jeden člen orchestru po představení požádal, aby praktikující, kteří pomáhají při Shen Yun, nechodili jíst do společné kantýny, kde jedí i členové souboru. Moje pochopení k tomu je, že naše pole je ovlivněno nečistou energií ze společnosti běžných lidí, se kterými se setkáváme během našich životů v běžné lidské společnosti, a také našimi připoutáními, a zanechává za sebou energetickou stopu ovlivněnou všemi těmi světskými vlivy, která tanečníky souboru po naší přítomnosti může rušit, což nemusí být pro ně vůbec příjemné, navíc v době, kdy se od nich vyžaduje plná koncentrace na představení.

Odnesla jsem si z práce v zákulisí také ohromnou úctu k souboru, když jsem viděla, jak celý soubor dokonale spolupracuje, vzájemně si pomáhá a v mých očích je v dokonalé harmonii. Opět se mi ukázalo, jaké mám v sobě připoutání sobeckosti, osobního prospěchu, nedostatečné vytrvalosti a nedotahování věcí do konce.

Nedostatečná vytrvalost se mi projevila velmi jasně hned v několika konkrétních situacích. Když jsme společně s týmem meditovali, dvakrát jsem nevydržela v meditaci až do konce a rozložila nohy pět minut před koncem. To se mi často stávalo i doma.

Když jsme společně studovaly, řekla jsem, že budeme studovat hodinu. Hlídala jsem jen čas, a když jsem řekla, že ukončíme čtení, děvčata mi oznámila, že máme pouze tři stránky do konce kapitoly. To jsem již zpozorněla. Předtím jsem si nikdy tak silně neuvědomila, že mám tento problém.

Tuto zkušenost jsem si vzala k srdci. Když jsem doma opět meditovala, řekla jsem si, že tentokrát musím vydržet až do konce. Velmi mě bolely nohy a celá jsem se potila, ale vydržela jsem až do konce a další den znovu a příští meditaci znovu. Měla jsem velkou radost, že jsem vydržela do konce. Je to přesně tak, jak píše Mistr:

„Když je těžké to vydržet, zkuste to vydržet. Když vám to připadá nemožné nebo jen těžké, zkuste to a uvidíte, co dokážete.“ (Zhuan Falun, Přednáška devátá)

Vlastně to platí i na všechny moje zkoušky, které přicházejí. Práce při letošních přípravách představení a vše, co jsem při ní zažila, mi otevřela oči a pochopila jsem, že si musím opravdu pospíšit a zabrat v kultivaci a spáse bytostí, protože čas na nikoho nečeká. Je skutečně nezbytné odhodlaně odstranit svá připoutání v každodenním životě a usilovně jít kupředu s rozhodností a důstojností tak, jak to po nás Mistr požaduje. Očistit se co nejvíce od špíny barvícího kotle, ve kterém jsme všichni namočeni.

Děkuji Mistrovi za velkolepou příležitost pomáhat při Shen Yun. Na jednu stranu je to pro mne velké povzbuzení k pilnější kultivaci, na druhou stranu uvědomění obrovské zodpovědnosti za dobře odvedenou práci, profesionálnost a především pak velké povzbuzení pro mě, na to, abych se neustále zlepšovala, postupovala v osobní kultivaci vpřed a byla pilná ve všech věcech, které máme dělat.

Děkuji ctihodnému Mistrovi za tuto jedinečnou velkolepou příležitost.

Prosím o upozornění, pokud něco není v souladu s Fa.