Evropská Fa konference výměny kultivačních zkušeností 2022: Zachraňování lidí prostřednictvím mezinárodní výstavy Umění Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti ve Švédsku

Jsem praktikující Falun Dafa ze Švédska. V roce 1995 jsem se zúčastnila Mistrových přednášek, které se konaly ve Švédsku. Velký Zákon mi toho tolik dal! Před dvanácti lety jsem se zapojila do projektu mezinárodní výstavy Umění Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti ve Švédsku. Dnes bych se s vámi ráda podělila o některé naše kultivační zkušenosti z posledních tří výstav.

Během uplynulých dvanácti měsíců jsme měli sedm výstav v různých městech. Poslední tři se konaly v letošním roce. Pravidelně pořádáme setkání skupiny tohoto projektu. Každou středu studujeme Zákon, sdílíme zkušenosti a spolupracujeme jako jedno tělo.

Když jsme chtěli v roce 2021 najít významnější místo pro letní výstavu, zejména v Göteborgu, vyžadovalo to od nás spolupráci jako jedno tělo. Abychom toho dosáhli, začali někteří z nás, kteří žijí v Göteborgu, navazovat užší spolupráci a fyzicky se setkávat.

Hledali jsme mezi různými muzei, galeriemi a dalšími místy. Mysleli jsme si, že brzy najdeme nějaké vhodné místo, čekali jsme na kladnou odpověď, ale nakonec jsme dostali odpověď negativní. Dívali jsme se dovnitř a ptali se sami sebe, zda jsme do tohoto projektu vložili celé srdce: „Jak můžeme naši spolupráci zlepšit? Jak si můžeme zvýšit úroveň? Jakou iniciativu bychom mohli vyvinout?“ Začali jsme vysílat spravedlivé myšlenky každý večer. Podzim a zima ubíhaly, byl to proces, zkouška, ale byli jsme odhodláni se nevzdat. Naše úsilí nám dalo příležitost setkat se a mluvit s co největším počtem lidí na naší cestě a všem jsme měli možnost objasnit pravdu.

Napadlo nás znovu kontaktovat výstavní místo v Marstrandu, krásném ostrově nedaleko Göteborgu. Začátkem roku 2021 jsme je oslovili. Tehdy nám řekli, že mají pro nás volný termín až v létě roku 2023. Přáli jsme si, aby nás v případě zrušení původně domluvené výstavy kontaktovali.

K našemu překvapení byla výstava plánovaná na červenec 2021 zrušena a najednou byl pro nás k dispozici volný termín. Dostali jsme jeden den na to, abychom se rozhodli, zda si chceme pronajmout místo pro naši uměleckou výstavu na tomto krásném ostrově, a to na dva týdny v létě roku 2021, kdy je na ostrově nejvíce lidí. Měli jsme pocit, že to byl náznak Mistra a že nám pomohl. Zřejmě to bylo Mistrovo uspořádání.

Během krátké doby jsme dokonce našli pěkné místo k ubytování na dobu, kdy jsme měli výstavu. Byl to malý domek docela blízko místa konání. Za normálních okolností je velmi obtížné najít ubytování v tak krátkém čase, protože ostrov je velmi oblíbenou turistickou destinací, a dokonce sem každé léto přijíždí mnoho lidí ze zahraničí.

Zařídili jsme vše potřebné a obrazy jsme na ostrov převezli malým nákladním autem. Rozhodli jsme se, že všech čtyřicet tři obrazů pověsíme během jednoho dne, protože jsme chtěli, aby se místo pro návštěvníky otevřelo co nejdříve a oni měli možnost přijít se na výstavu podívat. Strop byl vysoko, takže zavěšení některých velkých obrazů vyžadovalo určité úsilí. Byli jsme vděční, že nám přišlo pomoci několik dalších praktikujících, kteří do projektu zapojeni nebyli. Poprvé ve Švédsku jsme mohli vystavit všechny velké obrazy pohromadě, protože prostor byl velký. Než jsme začali pracovat, naplánovali jsme si, že pro každý obraz najdeme to správné místo. Mnoho velkých obrazů bylo velmi těžkých a většina z nás byly starší ženy. Začali jsme pracovat v osm hodin ráno a práci jsme dokončili v deset hodin večer. Dobře jsme spolupracovali a podařilo se nám do konce dne vše umístit na své místo. Když jsme ve Fa spolu a dobře spolupracujeme, zvládneme s radostí každou obtíž.

Výstava byla velmi úspěšná a přišlo na ni i mnoho významných lidí. Lidé, kteří na ostrově žijí, jsou zámožní a patří mezi nejvlivnější lidi ve Švédsku, včetně mnoha VIP. Přijelo mnoho turistů ze Švédska i ze zahraničí, většinou z Evropy, ale mluvili jsme i s několika lidmi z Ameriky.

Protože jsme dobře spolupracovali, položili jsme pevný základ pro budoucí výstavy. Zkontaktovali jsme se i s jedním člověkem, který nás po návštěvě výstavy zdarma pozval na knižní veletrh do Göteborgu v září roku 2021.

Jedna praktikující sdílela: Poprvé jsem se s projektem výstavy setkala před dvěma lety, kdy jsem právě začala praktikovat a rozhodla se navštívit výstavu na jiném ostrově v Göteborgském souostroví. Velmi se mě dotklo poselství výstavy a příběh, který se skrýval za každým obrazem. Začalo ve mně růst přání pomoci s výstavou jako průvodce, být součástí tohoto velkého úsilí o objasnění pravdy a společně s ostatními vyprávět příběh obrazů návštěvníkům, abych zachránila lidské bytosti. Toto přání se mi splnilo o rok později, kdy jsem se k projektu připojila.

Během jara roku 2022 se nám díky usilovné práci průvodců podařilo najít tři různá výstavní místa ve Švédsku. Těšila jsem se, že si prostuduji texty k jednotlivým obrazům a připravím se na svou první výstavu v roli průvodce. Cítila jsem, že mi tento úkol nahání strach, a nebyla jsem si jistá, zda jsem se tohoto úkolu měla ujmout, protože jsem na sebe kladla vysoké nároky a obávala se, jak to zvládnu. „Mám dostatek znalostí, abych návštěvníkům obrazy vysvětlila?“ Byla jsem začátečník a chyběly mi jakékoli předchozí zkušenosti. „Kdyby měl některý z návštěvníků nějaké složité otázky, co mám dělat?“ Obvykle nerada ukazuji ostatním, že si nejsem jistá. Kvůli tomu jsem si zpočátku netroufala návštěvníky vést a snažila se tomu vyhnout. Zůstávala jsem většinou v pozadí, ale díky praktikující, která mi rozuměla, jsem dostala impuls a ocitla se v rozhovoru s návštěvníkem. To bylo přesně to, co jsem potřebovala. Byla jsem trochu nejistá, ale poprvé jsem se stala průvodcem. Každý večer jsme sdíleli zkušenosti a hodnotili události toho dne. Byl to pro mě velký krok k tomu, abych se začala zbavovat strachu, nejistoty a přehnaného přemýšlení. Nakonec jsem cítila, že to zvládnu, že si budu více věřit a že úkol být průvodcem a hovořit s návštěvníky bude příjemný.

Další praktikující sdílela toto: Poté, co jsme dokončili výstavu na zámku Salsta, přišla za mnou jedna praktikující a požádala mě, zda bych ji mohla odvézt autem uprostřed noci zpět do Göteborgu vzdáleného 450 kilometrů.

První, co mě napadlo, bylo: „To nezvládnu, posledních deset let jsem neřídila auto.“ V tu chvíli jsem si uvědomila, že to není možné. Pak jsem se ale podívala do sebe a připomněla si, že musíme bezpodmínečně spolupracovat, a teď jsem měla šanci překonat vlastní překážky. Poté jsem opravdu cítila, že jsem vyrostla a překvapila sama sebe, protože jsem dokázala něco, o čem jsem si myslela, že nikdy nedokážu.

Během pandemie byla spousta galerií a obchodů v Göteborgu prázdná. Měli jsme přání uspořádat v Göteborgu výstavu, což nás přivedlo do galerie Mölndal, kterou vlastnila mezinárodní společnost kotovaná na burze. Nakonec jsme se spojili s paní, která pro tuto společnost pracovala. Po nějaké době se jí podařilo navrhnout to členům správní rady, kteří se rozhodli, že chtějí podporovat skvělá umělecká díla. Ukázali nám tři různá místa, a to poslední bylo nejlepší. Místo bylo dostatečně velké a stěny měly neutrální barvu, což velmi příjemně a přívětivě zvýrazňovalo obrazy.

Spolupráce mezi praktikujícími vytvořila silné energetické pole a vedla k tomu, že si mnoho lidí našlo cestu, aby se na výstavu přišlo podívat.

Nejzajímavější, co jsme zažili, bylo, že většina návštěvníků vešla dovnitř a začala od konce výstavy, od posledního obrazu s názvem Slzy radosti a smutku. Možná v hloubi duše pochopili, že čas je krátký.

Jednou pozdě odpoledne vpadl dovnitř muž, hodil na zem batoh a hlasitě zvolal: „Konečně jsem to našel!“ Řekl nám, že se na výstavu ptal na deseti různých místech. Předtím viděl na Facebooku reklamu. Vyprávěl, že před lety navštívil Čínu, Tibet a Bhútán a chtěl se o této výstavě dozvědět více. Poté, co výstavu viděl, řekl, že se na ni přijde podívat i manželka.

Zaujalo mě několik citátů z návštěvní knihy: „Děkuji za obohacující prohlídku, důležité poselství světu.“ „Děkuji za krásná umělecká díla, ale zároveň je smutné, že vám kvůli vaší víře mohou vzít svobodu. Ať svoboda a světlo zvítězí navždy.“ „Moc děkujeme, že jste si udělala čas a provedla nás dojemnými tématy na obrazech a jejich příběhy, které se za nimi skrývají. Inspirovalo mě to, abych si vyzkoušel Falun Dafa a dále to šířil.“ „Děkuji za nádhernou výstavu, někdy jsem byl obrazy pohlcen a jen těžko jsem hledal slova. Dojalo mě to a inspirovalo.“ „Děkuji za nakažlivé nasazení a krásně ilustrativní fakta.“

Jedna rodina, která si prohlédla výstavu v Saltsjöbadenu, zapsala do knihy návštěv tato slova: „Děkujeme za zajímavou a pěknou prezentaci výstavy. Velmi promyšlené a velmi nás to dojalo.“

Někteří návštěvníci se zdrželi velmi dlouho, pozorně si prohlíželi každý obraz a četli popisky. Na výrazu tváře bylo vidět, jak se během doby, kdy si obrazy prohlížejí, mění. Nikdo neodchází z výstavy nedotčen a je důležité, že se dozvídají o univerzálních principech Pravdivost, Soucit a Snášenlivost.

Jeden malý chlapec přišel s tatínkem. Poté, co si výstavu prohlédli, se chlapec chtěl zapsat do návštěvní knihy. Chvíli přemýšlel a pak napsal: „Děkuji, bylo zajímavé si obrazy prohlédnout. Bylo zábavné dívat se na velmi dobré umělce, kteří je vytvořili. Děkuji za to, že jsem si je mohl prohlédnout.“

Další praktikující se podělila o toto: Praktikující dostala nápad vyhledat místo konání výstavy na dvou místech, ve vile Grunewald u Stockholmu a na zámku Salsta u Uppsaly. Dva praktikující se vydali z Göteborgu na dlouhou cestu, aby navštívili tato dvě místa a promluvili si s lidmi odpovědnými za tyto výstavy. U obou praktikujících se na cestě projevila silná chorobová karma, ale to je nezastavilo, využili této příležitosti ke zdokonalení sebe sama a ke zvýšení úrovně. S Mistrovou pomocí jsme dostali příležitost vystavovat na obou místech.

Na výstavu na hradě se přišlo podívat mnoho zájemců o kulturu a umění, včetně lidí z Ukrajiny a dalších zemí světa. Mladá žena, která žije v zahraničí a studuje ve Švédsku, řekla: „To, že jsem se přišla podívat na tuto výstavu, má vyšší smysl.“ Chtěla okamžitě začít cvičit a řekla, že si najde cvičební místo.

Další praktikující sdílela: V Göteborgu jsme si pronajali nákladní auto na převoz obrazů do vily Grunewald a později jsme s tímto autem zažili spoustu útrap, které zkoušely naši trpělivost.

Pronajali jsme si byt blízko místa výstavy a ve stejný den ráno, kdy jsme měli obrazy instalovat a kdy se měla konat vernisáž, auto nenastartovalo a venku bylo mínus šest stupňů. Zkoušeli jsme různé způsoby a bylo to o to těžší, že jsme měli malý prostor pro manévrování s autem kvůli dvěma sloupům u vchodu, které nám překážely. Když auto nakonec nastartovalo, nemohli jsme s ním couvat. Střídali se řidiči, vysílali jsme spravedlivé myšlenky, a nakonec se nám nějakým způsobem, který se nedá vysvětlit, podařilo přes ty dva sloupy projet a o hodinu a patnáct minut později jsme byli na cestě instalovat obrazy.

Během toho, co jsme věšeli obrazy, nás čekala spousta zkoušek a útrap, spousta nošení těžkých obrazů po schodech, a také jsem si uvědomila, že mám obuty špatné boty, zvlášť teď, kdy moje nohy procházejí různými zkouškami v jiné dimenzi.

Když nastal čas sbalit výstavu ve vile Grunewald a převézt ji na zámek Salsta u Uppsaly, byly jsme tam jen dvě ženy, ve věku přes sedmdesát pět let. Musely jsme se o všechno postarat. Požádaly jsme několik praktikujících ze Stockholmu o pomoc při balení a později při vybalování obrazů.

V mém kultivačním procesu je pro mě těžké, když je spolupráce mezi praktikujícími špatná a lidé si stěžují, ale během této úzké spolupráce jsem získala vhled, že to jsou moje představy a koncepty o věcech, které mi brání jasně vidět. To mi bylo velmi jasné. Mohla jsem lépe vidět pravé já každého jednoho průvodce, které je jiné než to, co vidíme na povrchu. Také jsem se přiblížila vlastnímu pravému já, což mě učinilo soucitnější a pokornější vůči lidem kolem mě.

Učinila jsem rozhodnutí, že převezmu plnou odpovědnost za svou kultivaci. To, co jsem pochopila a co je mi jasné v mém kultivačním procesu, je, že se rozvíjím zevnitř směrem ven. Z pravého já, které je uvnitř, a ne, jak jsem si myslela dříve, zvenčí dovnitř. To mi dává důvěru k celému životnímu procesu a v Mistrovo uspořádání.

Další praktikující se podělila: Na výstavu v Mölndalu se přišlo podívat velmi mnoho dětí a mladých lidí. Mnoho odvážných dívek a chlapců ve věku kolem deseti až dvanácti let přišlo samo bez dospělých, přicházeli mnoho dní po sobě s kamarády. Jedna dívka přišla během prvního týdne mnohokrát a poté řekla, že přivede maminku. Když s ní později dorazila, máma se svěřila, že dcera byla výstavou velmi dojata. Poté chtěla dcera darovat nějaké peníze a řekla: „Jiní to potřebují víc.“

Jedna asi dvacetiletá citlivá dívka se slzami v očích řekla, že se na obrazy s pronásledováním nejdříve nechtěla dívat, protože je to příliš bolestivé. Po chvíli rozhovoru se rozzářila, když pochopila, že umělci chtějí vyjádřit poselství, že naděje a světlo pro lidstvo je silnější než zlo a temnota. Mluvili jsme také o důležitosti nenásilí, nebránit se, ale o právu ozvat se, když se s člověkem zachází nespravedlivě. V její tváři pak byla vidět pozitivní změna.

Jednoho večera po skončení výstavy jsme se zastavili na pizzu poblíž domu jedné praktikující. Jeden praktikující hovořil se synem majitele pizzerie o výstavě. Galerie byla ve skutečnosti poněkud daleko od jeho pracoviště, takže jsme nevěděli, jestli přijde. Praktikující neměl zrovna letáček, takže druhý den mu jej přinesl a řekl mu více o výstavě. Poslední den výstavy se přišel majitel pizzerie společně s rodinou podívat. O Falun Dafa ani o pronásledování nikdy předtím neslyšeli. Jejich malá holčička, které bylo jeden a půl roku, se intenzivně dívala na velké obrazy, sochu Buddhy a obraz, kde Mistr učí Zákon, její tvářička se rozzářila a mávala Buddhovi a Mistrovi.

Další praktikující sdílela následující: Během posledních dvanácti měsíců jsme výstavu vystavovali na sedmi různých místech ve Švédsku. To pro nás všechny znamenalo spoustu práce a intenzivní kultivaci. Jako koordinátorka tohoto projektu jsem během tohoto období zažila také mnoho těžkých charakterových zkoušek v rodině.

Když mě chtěly ovládnout lidské emoce, snažila jsem se vzpomenout na různé citáty od Mistra, které mi pomohly pochopit situaci, a pak jsem si uvědomila, že je to pro mě šance, jak se osvítit. Hlouběji jsem pochopila, jak je důležité studovat Zákon, když jsem zažila, jak silný účinek má, když si přečtu jeden z Mistrových citátů, který se vztahuje k soužení, jímž jsem v té chvíli procházela. Všechno se stává jasnější a já mohu zachovat klid. A pak se mi podaří brát situaci a věci obecně, s lehkostí. Je čas opustit všechna připoutání, nedovolit, aby mě tu drželo, byť jen jediné, které by mohlo zastavit můj návrat.

Mistr řekl:

„Zlo neopomene využít žádnou skulinu. Zlo číhá u každé vaší myšlenky a u každého vašeho počínání. Ať jste k čemukoliv připoutaní, zlo to zesiluje. Nejsou-li vaše myšlenky upřímné, nechá vás být pošetilými.“ (Vyučování Fa na konferenci Fa v Chicagu, 23. 5. 2004)

„Cieľ praktizujúceho je ísť za ľudský svet a dosiahnuť Dovŕšenie svojej bytosti. Keď je pripútaný k získavaniu svetských vecí alebo k sebe-záujmu, nemôže dosiahnuť Dovŕšenie. Keď sa kultivujúci kultivuje v tomto svete, má sa zbaviť všetkým možných ľudských pripútaností a iba potom sa môže stať nebeskou bytosťou. Inak sa každá pripútanosť alebo každý prvok v ľudskom svete, ktorý má váhu vo vašej mysli stane zámkom, ktorý vás pripevní dole a bráni vám v odchode.“ (Vyučovanie Zákona na medzinárodnej Fa konferencii v Manhattane, New York, 24. 4. 2005)

Děkuji, Mistře! Děkuji, praktikující!