Zdravím, Mistře! Zdravím, praktikující!
Jsem praktikující Falun Dafa z Lotyšska. Ráda bych se s vámi podělila o to, jak jsem nechala vstoupit Dafa do mého života a jak se díky tomu změnily má vůle, srdce a mysl.
Poprvé jsem držela knihu Zhuan Falun v rukou v dubnu roku 2022, kdy mi ji jeden praktikující, který kultivuje více než osm let, dal po krátkém úvodu do tohoto nesmírného a pro mě v té době nového světa. V rukou mi připadala těžká, ale zároveň jsem cítila lehkost, kterou v sobě skrývala. A ukázalo se, že jsem měla pravdu v obojím – praktikovat kultivaci s pomocí Mistra Li je opravdu těžké a zároveň úžasně snadné. Ale tato zkušenost, o kterou se dnes podělím, se netýká tohoto, ale spíše bodu obratu mé mysli.
Když jsem začala důkladně praktikovat, měla jsem v hlavě různé představy o kultivační praxi. Přesto jsem si nikdy nesedla, abych se hluboce zamyslela nad danými příležitostmi, které se v mém životě objevily. Po celých dvacet osm let mého života jsem vždy cítila, že existuje něco víc, ale nikdy jsem nepochopila ani tu nejmenší částečku toho, co by to mohlo být.
Mám přátele, kteří mi z celého srdce pomáhali, když jsem nahlížela do křesťanství, a mám kamaráda, který mi umožnil nahlédnout do judaismu, a dokonce člověka, který se mnou hovořil o zenovém buddhismu, nemluvě o dalších menších setkáních s duchovními praktikami. Ačkoliv jsem za všechny jejich nabídky vděčná, nikdy jsem neměla pocit, že by tato učení byla mou předurčenou cestou.
Musím se však zmínit o jedné konkrétní příležitosti: asi deset let jsem se znala s člověkem, který praktikoval a stále praktikuje Falun Dafa, naše životní cesty se opakovaně křižovaly, i když na velmi krátké chvilky. Viděla jsem ho meditovat v parku a objasňovat pravdu. Krátce jsme spolu hovořili, když jsme se potkali, ale nikdy to nebyla ta správná chvíle, abych se zeptala na víc. A pak, poté, co mi bylo nejhůř, nám bylo souzeno setkat se na besedě, a konečně jsem se tak seznámila s knihou Zhuan Falun. To byl začátek mé cesty k mému pravému já.
Když jsem knihu poprvé otevřela, byl to jen zájem pochopit člověka, kterého jsem nedávno poznala, a nečekala jsem, že z toho něco bude. Čím víc jsem však knihu četla, tím víc jsem měla pocit, že se přede mnou něco otevírá. Přesto jsem byla stále velmi opatrná, a tak plná připoutání, nebo přesněji strachu, dokud jsem se poprvé nedostala do mimořádné situace, která změnila mou dlouho známou realitu plnou iluzí.
Šla jsem do kanceláře nedaleko mého domova. Míjela jsem staveniště, kde probíhala rekonstrukce továrny na čokoládu. Předchozího večera jsem četla jednu z Mistrových přednášek, a tak jsem přemýšlela o smyslu celé kultivační praxe, když tu náhle, přímo v místě, kudy jsem kráčela, zafoukal silný vítr. Hned poté jsem uviděla, jak na mě padá jeden z těžkých kovových dílů dočasného plotu. Trajektorii chůze jsem nezměnila jen proto, že jsem nemohla tak rychle reagovat. Necítila jsem strach. Velký kus plotu mi dopadl hned vedle levého boku, milimetr od nohou, a nijak mi neublížil. Vážil skoro polovinu mé váhy a mohl mě dost silně udeřit do hlavy, ale prostě spadl těsně vedle mě. V tu chvíli jsem pochopila, že Falun Dafa je něco velmi zvláštního a opravdového.
Vzpomněla jsem si na Mistrova slova:
„Ať tady bude dalších lidí sebevíce, stále budu schopen se o ně postarat.“ (Zhuan Falun, Přednáška třetí, Všechny praktikující považuji za své učedníky)
„Kromě toho máte ochranu mých Těl Zákona a žádné nebezpečí vám nehrozí.“ (Zhuan Falun, Přednáška třetí, Co dává váš Učitel svým studentům?)
Po této zkušenosti, kdy se Mistrova slova realizovala před mýma očima, se mé myšlení posunulo a já najednou věděla, jak je tato kultivační praxe cenná. Uvědomila jsem si, že se musím stát opravdovým kultivujícím a věnovat čas učení se Dafa.
Stále jsem měla na paměti Mistrova slova:
„K tomu, abyste se skutečně kultivovali, musíte kultivovat svou mysl.“ (Zhuan Falun, Přednáška první, Proč kultivační cvičení nezvyšují vaši kultivační energii?)
Začala jsem tedy téměř denně číst Zhuan Falun a připojila se k místnímu skupinovému studiu Zákona. Rozhodla jsem se meditovat každý den, abych zocelovala vůli a nakonec zvládla úplnou lotosovou pozici. Nejdříve jsem meditovala půl hodiny a teď už zvládnu hodinovou verzi. Také se snažím udržet si klidnou mysl a soucitné srdce v každodenních situacích, abych byla opravdovým kultivujícím.
Prošla jsem mnoha zkouškami a útrapami a mnoho jich ještě musím překonat. Stále mám mnoho připoutání, kterých se musím zbavit, a mnoho dalších oblastí pro zlepšení charakteru. Tyto zkušenosti prozatím vynechám, abych se o ně podělila někdy jindy, ale mohu říci, že za každé soužení jsem vděčná a stále se učím s otevřeným srdcem. Přestože se kultivaci věnuji teprve půl roku, mohu s radostí říci, že jsem odhodlána pokračovat ve zlepšování charakteru a věnovat se mu opravdově i v dalších letech.
Toto je mé pochopení, prosím, upozorněte mě na případné nepřesnosti.
Nesmírně vám děkuji!
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.