Od praktikující Falun Dafa z Velké Británie
Zdravím ctěného Mistra! Zdravím praktikující!
Jsem vietnamská praktikující Falun Dafa žijící ve Velké Británii. Falun Dafa jsem začala praktikovat v září roku 2017. Za poslední čtyři roky se mé fyzické zdraví i charakter velmi zlepšily. Mistr a Dafa mi toho hodně dali. Děkuji, Mistře! Ráda bych dnes napsala mé zkušenosti, podala Mistrovi zprávu a podělila se s ostatními praktikujícími o můj proces získávání Zákona a kultivace.
Získání Zákona
Narodila jsem se v chudé rolnické rodině. Se sestrami jsme pomáhaly při práci na statku a s domácností. Rodina měla nejen finanční potíže, ale také jsme nebyli příliš šťastní. Rodiče se často hádali. Atmosféra doma nebyla moc klidná. Já i mé sestry jsme zažívaly více smutku než štěstí. Když jsem byla malá, neuměla jsem plavat, ale často jsem chodila k řece rybařit a sbírat mušle. Mnohokrát jsem spadla do hluboké vody, ale jako zázrakem jsem přežila. Později, když jsem získala Zákon, jsem si uvědomila, že na mě Mistr dohlížel. Během dospívání jsem vždy cítila, že existuje neviditelná síla, která mi brání v dělání špatných věcí. Vždy jsem proto zastávala názor, že bez ohledu na to, jak jsem chudá nebo jak špatně se ke mně ostatní chovají, musím být dobrým člověkem. Ale poté, co jsem vystudovala univerzitu a nastoupila do zaměstnání, jsem se nechala unášet velkou barvící kádí obyčejné společnosti.
Po absolvování univerzity jsem dva roky pracovala ve Vietnamu. Později jsem získala stipendium na studium v zahraničí a brzy poté jsem se vdala. Můj život však nebyl takový, jaký jsem si představovala. S manželem jsme se rozvedli. Po rozvodu jsem vychovávala dceru sama a zároveň jsem absolvovala postgraduální studium v Japonsku. Cítila jsem se osamělá, prázdná, úzkostná a plná strachu. Bála jsem se, že nebudu schopna dostudovat a vydělat dost peněz, abych dítě uživila. Poslouchala jsem buddhistická posvátná písma na internetu, v naději, že se mi podaří uvolnit a uklidnit. Zdálo se však, že útěcha je pomíjivá. Mé srdce bylo stále plné smutku. V té době jsem se seznámila s mým současným manželem. Ale až po svatbě jsem si uvědomila, že mu na mně a ani na dceři vůbec nezáleží.
Naštěstí jsem se právě během těchto těžkých časů dozvěděla o Dafa, díky příspěvku, který jeden praktikující sdílel na internetu. Okamžitě jsem si vyhledala informace a knihu Zhuan Falun jsem přečetla jedním dechem. Poté jsem pochopila, že toto je Zákon, který jsem hledala, a že Mistr je ten pravý, kterého jsem hledala. A tak jsem začala kultivovat.
Kultivace skrze rodinná trápení
Když se tchán a tchyně dozvěděli, že si jejich syn, mladý, vysoce vzdělaný muž, který vystudoval doktorandské studium díky stipendiu jako já, vzal rozvedenou ženu, dokonce s dítětem, byli vzteky bez sebe. Později, když jsem s ním otěhotněla, mě manželova rodina požádala, abych šla na potrat. Manžel měl stejný názor. Manželova rodina mě a mou rodinu na sociálních sítích pranýřovala. Švagrová mi posílala urážlivé textové zprávy. Ve srovnání s průměrným člověkem mám vysoké vzdělání a znalosti, jsem chloubou naší rodiny. Ale při takovém ponížení jsem se cítila velmi trapně a zahanbeně. Manžel mi neustále vyhrožoval, že pokud se dítěte nezbavím, opustí mě. Měla jsem tehdy strach, protože jsem se musela starat o dvouleté dítě, zatímco jsem byla těhotná. Manžel byl daleko. Byli jsme chudí. Na univerzitě probíhal výzkumný projekt a já si nebyla jistá, jestli stihnu včas dokončit studium. V té době jsem se kultivovala teprve dva nebo tři měsíce.
Na mysl mi přišla Mistrova slova:
„Pro praktikující máme přísné pravidlo: praktikující nesmějí zabíjet.“
„Jen o tom přemýšlejte: je tohle obyčejná a nepříliš závažná záležitost? Proto jakmile člověk udělá takovouto věc, je pro něho velmi těžké se kultivovat.“ (Zhuan Falun, Přednáška sedmá, O zabíjení)
Tehdy jsem se pevně rozhodla, že se musím kultivovat v Dafa, a tak jsem si dítě nechala. Pomyslela jsem si, že i kdybych odešla ze školy a šla žebrat, stejně bych dítě vychovávala a kultivovala v Dafa.
Před kultivací jsme se s mým nadřízeným obávali, že nebudu moci ukončit studium včas. Po šesti měsících kultivace jsem však absolventský program dokončila dříve, než jsem si předsevzala. Doktorát jsem získala za dva roky a sedm měsíců, tedy mnohem dříve, než jsem očekávala. Profesor mě požádal, abych zůstala na katedře jako odborná asistentka, což bylo nevídané. Lidé byli překvapeni, že jsem dokázala tak brzy ukončit studium a získat tak dobré místo se dvěma malými dětmi. Věděla jsem, že Mistr vidí, že mám pevné odhodlání kultivovat a zařídil pro mě to nejlepší.
Nedlouho po porodu druhého dítěte jsem znovu otěhotněla. Tchyně, i když mě neměla ráda, mi přijela pomáhat s péčí o domácnost. Díky tomu docházelo k neustálým konfliktům. Manžel mě téměř denně bil, ale Mistr mě vždy chránil. I když mě mnohokrát zbil a měl velkou sílu, jako těhotná žena jsem nikdy necítila žádnou bolest.
Jednou jsem seděla na posteli a držela dítě. Manžel na mě křičel a pak mě kopl tak silně, že jsem odletěla daleko a zlomila přitom lopatky elektrického ventilátoru. Necítila jsem však žádnou bolest. Dafa je opravdu úžasný! Děkuji, Mistře!
Později, když jsem více studovala Zákon a více se dívala do svého nitra, jsem zjistila, že mám spoustu připoutání, jako jsou hádky, žárlivost atd. Mým největším připoutáním byla zášť. Byla jsem znechucena tím, že se manžel ke mně a k dětem choval nespravedlivě. Pravidelně mě slovně i fyzicky týral. Nenáviděla jsem tchyni. Vždy se svého syna zastávala, i když mě před ní bil. Nenáviděla jsem ji za to, že mě urážela a nadávala mi.
Mistr řekl:
„V očích Buddhy všechny bytosti trpí. Ježíš řekl, že byste měli milovat nejen své přátele, ale také své nepřátele. Oni soucítí se všemi bytostmi, protože zachraňují lidi ve světě. Potom pokud jako kultivující nedokážeš ve své osobní kultivaci milovat obyčejné lidi, kteří někdy byli proti tobě, Buddhou se nestaneš. Taková je pravda, protože kultivující musí být soucitní. Soucítit znamená opustit veškerou minulost a rozhořčení vůči obyčejným lidem, a znamená to nevytvářet si připoutání k ničemu, co s obyčejnými lidmi souvisí, nehledat slávu ani zisk obyčejných lidí a opustit lidská připoutání. Znamená to, že v průběhu kultivace berete vše související s obyčejnými lidmi zlehka, a to je způsob, jakým se od toho můžete osvobodit.“ (První učení Zákona ve Spojených státech, San Francisco, oblast zátoky, 5. 10. 1996)
Pochopila jsem, že tuto nenávist lze odstranit pouze pěstováním soucitu a lásky k nepřátelům. Bylo to však velmi obtížné. Díky sdílení praktikujících na stránkách Ming-chuej jsem objevila v sobě dobrotu vůči manželovi a tchyni a uvědomila si, že jsou ubozí a politováníhodní. Manžel musel být nešťastný, protože si ze svého pohledu vzal rozvedenou ženu s dítětem. Tchyně byla na svého syna vždy pyšná. Nyní byla však velmi smutná, že má takovou snachu. Obyčejní lidé si cení cti, takže pro ně muselo být těžké mě přijmout. Přesto tchyně vážila dlouhou cestu, aby mi pomáhala s dětmi. Když jsem takto přemýšlela jako kultivující, plakala jsem, protože mi jich bylo líto. Přirozeně jsem k nim už nechovala žádnou zášť. Poté, co jsem se zbavila zášti, se manžel náhle změnil. Začal se o mě i o děti starat a stal se zodpovědnější.
Mistr řekl:
„Milosrdenstvo, čo roztápa nebo a zem, jar privodí.“ (Hong Yin II, Fa napravuje vesmír, 6. 4. 2002)
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.
více ...