Od praktikujícího Falun Dafa ze Španělska
Příběh o rytíři a žebrákovi
Nedávno, po sdílení s jedním praktikujícím, se mi v mysli velmi jasně objevil příběh o tom, jak bych mohl pomoci ostatním praktikujícím, kteří procházejí trápením.
Řekněme, že máme dvě osoby, jednu, která prochází trápením a kterou si představíme jako nemocného žebráka ležícího na chodníku. Víceméně jsem se tak několikrát cítil. A další osoba je ta, která přichází na pomoc a kterou si představíme jako rytíře v lesklé zbroji, jedoucího na temperamentním oři. Jenže tohle, prostě jen tak, nemusí fungovat. Proč? Domnívám se, že pokud nejsme při sdílení schopni ztratit své výsadní postavení, zbavit se představy, že někomu pomůžeme, nebude pro nás možné vést otevřený dialog s trpící osobou. Jinými slovy, nevyužijeme příležitosti nahlédnout do svého nitra a povznést se. Pak si myslím, že jí nebudeme schopni příliš pomoct, a možná dokonce vyvoláme ještě větší odpor.
Věřím však, že by se vše změnilo, kdybychom sesedli z koně, svlékli brnění a ukázali jí své odřené šaty plné záplat, děr a skvrn. Pak by se věci mohly začít měnit. Pak bychom se mohli podělit o čerstvou, čistou vodu, kterou jsme nedávno načerpali z pramene. Vezme naši drahocennou láhev do svých kostnatých rukou a lačně si ji přiloží k rozpraskaným rtům, aby uhasila žízeň. Možná to však udělá tak horlivě, že se udusí, vodu rozlije, a dokonce jí láhev vypadne z rukou a rozbije se. Pak ze soucitu, když vidíme, že se situace nelepší, prodáme koně a zbroj, abychom jí koupili elixír, který jí uleví.
Když to tedy shrnu, vidím, že když se vzdám pohrdání, povýšenosti a podívám se do sebe, abych zjistil, že nedostatky této osoby jsou odrazem mých vlastních, můžeme se oba společně podívat do sebe, z té nejzazší pokory: co můžeme udělat pro jejich nápravu na základě Fa? Považuji za naše poslání najít jejich uzly a rozvázat je. Pokud se takový proces dá do pohybu, obě strany budou růst společně a budou na stejné lodi. Zbývá dodat, že v kultivaci nejsou žádní diváci. Pokud se vám podaří změnit a zlepšit svůj temperament, s naší pomocí jste tím trápením již prošli. Může to také fungovat, když jí pomůžeme tím, že ji zahrneme spravedlivými myšlenkami, dokud se nezotaví, a povzbudíme ji, aby také vysílala spravedlivé myšlenky, cvičila a víc a lépe studovala Zákon. A na druhou stranu, rytíř, který se zbavil koně i zbroje, si také může všimnout, že se vše kolem něj změnilo, ovšem k lepšímu.
Mistr nás učí:
„Často je to, co naše lidstvo považuje za dobré, z hlediska vysokých úrovní špatné.“ (Zhuan Falun, Přednáška první, Proč kultivační cvičení nezvyšují vaši kultivační energii?)
Možná tedy nastal pro rytíře čas, kdy by se měl vzdát koně a brnění, protože mu ve skutečnosti brání v dalším zvyšování úrovně. Nezvýšil si tedy svůj charakter? S tím vším vyvstává otázka: kdo komu pomohl? Milí praktikující, věřím, že v kultivaci neexistují náhody a že čas je omezený.
Mistr řekl:
„Veci človeka vedľa vás sú vašimi vecami a vaše veci sú jeho vecami.“ (Vyučovanie Fa na Fa konferencii vo Washingtone, D. C., 22. 7. 2002)
Vzájemná pomoc při zlepšování
Nedávno mě jedna praktikující požádala o pomoc. Chtěla si udělat covid test. Vím, že když procházíme trápením, cítíme se zmatení, utrápení a bezmocní, a tak jsem ji neodsuzoval. Protože jsem se právě učil Zákon nazpaměť, dokázal jsem se na situaci podívat se soucitem. Jen jsem ji požádal, abychom si nejdřív na chvíli sedli a sdíleli a že pak jí s testem pomůžu. Řekla mi, že před několika dny začala kašlat a už se to jenom zhoršuje. Protože jsme kultivující, je pro nás snadné vidět v druhých odraz věcí, které potřebujeme zlepšit. Uvědomil jsem si, že její situace odráží mou závist. Něco, co ve skutečnosti není součástí našeho pravého já. A tak jsem se s ní z Fa podělil o některé chyby, kterých jsem se dopustil kvůli připoutání k závisti, jak mi škodila a jak jsem se ji snažil odstranit. Nenaléhal jsem na ni, aby dělala to či ono, ani jsem jí neříkal, že má každou hodinu vysílat spravedlivé myšlenky atd. Mluvil jsem pouze ze srdce o svých selháních v kultivaci, o tom, jak hledám v sobě a snažím se překonat překážky, a o obtížích, na které při tom narážím. Současně jsem si začínal uvědomovat, že jsem v celé věci ohledně závisti polevil.
Ze své omezené úrovně jsem pochopil, že Mistr nám v knize Zhuan Falun vysvětluje všechny principy vyšších úrovní a stále je opakuje, dává je do vzájemných souvislostí, ukazuje nám je z různých úhlů pohledu a znovu je opakuje, aby nám na závěr stručně sdělil:
„Když nemáte dobrou povahu, prostě ji změňte.“ (Zhuan Falun, Přednáška devátá, Člověk s velkými duchovními sklony)
Ve skutečnosti nám v tomto bodě, v deváté a poslední lekci, již sdělil všechny důvody a naučil nás Zákon; zbytek je na nás. Pokusil jsem se tedy osvojit si tento soucitný způsob, kterým podle mého názoru Mistr učí. Prostě jsem vedl tuto praktikující ke dveřím a vyprávěl jí o svých zkušenostech na základě Zákona, který, jak vím, dokáže všechno. Při rozhovoru jsem zjistil, že problém spočívá v tom, že před několika dny, kdy začala kašlat, došlo také k hádce mezi dvěma praktikujícími. Protože se jeden k druhému nechoval soucitně, zakořenil v jejím srdci pocit křivdy a ona začala kašlat. V tu chvíli jsem si vzpomněl, že když jsem se začal kultivovat a nic jsem ještě nevěděl, také jsem začal kašlat. Šel jsem tehdy na stránky Ming-chuej a vyhledal články týkající se kašle. Praktikující mi vysvětlovali, že to může být tím, že v hlavě neustále přemítám o věcech, které nejsou v souladu se Zákonem. Aby byl praktikující upozorněn, že má s těmito špatnými myšlenkami přestat, přestat se sebou v duchu mluvit, je způsobeno, že jej svědí hrdlo, které symbolicky slouží k mluvení, a ono jej začne škrábat a nakonec začne kašlat. Pokud praktikující bude pokračovat a nezastaví své myšlenky, bude hodně kašlat a mohou se objevit i další příznaky. S tímto vědomím jsem jí začal dláždit cestu k osvícení. Dvakrát jsem použil vymyšlené postavy a hypotetické případy, abych obnovil hádku mezi těmi dvěma praktikujícími a dovedl ji ke dveřím. Ale ona nechtěla vstoupit, protože, jak se domnívám, máme problém rozpoznat, že konflikty se ve skutečnosti rodí a rostou v nás.
Zášť, o které jsme v určitém bodě našeho rozhovoru mluvili, mě přiměla uvědomit si, že já sám jsem si vytvořil „černou listinu“ nepřátel ještě předtím, než jsem se začal kultivovat, a že moje tolerance má od té doby stanovený strop. Zamyslel jsem se také nad svými problémy s hněvem. Pak jsem popadl dech a zkusil to znovu. Při třetí příležitosti jsem vypustil jména zúčastněných a uvedl skutečný případ. Možná se při předchozích dvou opakováních vytvořil v jejím myšlení potřebný základ, takže při třetím opakování prošla dveřmi sama. Vlastně ani nevím jak, vím jen, že se to tak stalo. Vzpomínám si, že hned poté mi se vší přesvědčivostí a jistotou řekla, že už si nebude dělat covid test. Vypadala jako jiný člověk. V tom okamžiku, kdy si uvědomila své připoutání a změnila svou povahu, její trápení zmizelo. I já jsem cítil, že jsem se zlepšil po stránce závisti. Nevynesl jsem proti ní jediný soud a soustředil se na vlastní připoutání s pokorou, kterou jsem před učením se Zákona nazpaměť prakticky neznal. Zpočátku jsem také musel odstranit obavy, že ta půlhodina nebo hodina naruší mou práci, uzávěrku atd. Nebo dokonce, že je nespravedlivé, aby si její zasahování nakonec vybralo svou daň na mně. Následně jsem zjistil, že to mou práci vůbec neovlivní. Takže jsem tím možná získal nějakou tu moudrost. Uvědomění, že se skutečně stávám lepším člověkem, je k nezaplacení.
Zázraky nápravy Zákona
Cítím, že čím víc se učím Zákon nazpaměť, čím víc se obětuji díky učení se Zákona, tím lépe mohu pomáhat Mistrovi a ostatním praktikujícím a tím víc je můj život uspořádaný. Také se mi dějí opravdu zvláštní věci. Například komáři, kteří se na mě dříve slétali, mě teď přestali úplně štípat. Tuhle v noci se mi také stalo něco zvláštního. Po skončení každodenní práce v médiích jsem začal pracovat na dalším projektu jako dobrovolník. Množství práce, které na mě padlo, bylo takové, že jsem byl zoufalý. Brzy nato se odněkud vynořila spravedlivá myšlenka: „Bez ohledu na to, v kolik hodin skončím, se nejdřív půjdu učit Zákon a pak se pustím do práce. A až první sluneční paprsky ozáří balkon, pozdravím Krále slunce úklonou a poděkuji mu, že na mě nezapomněl a přišel mě navštívit i další den.“ A tak jsem se rozhodl, že budu pokračovat v práci. S touto myšlenkou se mi srdce docela uklidnilo. Konflikty se vypařily. Pak Mistr odhrnul závoj iluze a ukázal mi, jak úžasná, majestátní a slavnostní je práce, kterou vykonává každý z učedníků Dafa v období nápravy Zákona, a jak nesmírnou ctí je tento titul. Je mi líto, ale tohle neumím popsat slovy. Mohu však říci, že každý článek, který napíšeme, každá brožura, každá publikace v médiích, všechny tyto věci mají nesmírnou hodnotu a jsou to ohromné zázraky. Byl jsem ohromen a unesen tímto darem, kterým mě Mistr povzbudil k vytrvalosti a naznačil mi, že cesta je pod našima nohama již rozprostřena, otázkou je, jak po ní půjdeme. Pochopil jsem také, že nejdůležitější je, abychom se zaměřili na změnu srdce a zapomněli na představu, kterou máme o tom, jak se věci mají, protože ve skutečnosti nejsou takové, jak si myslíme. Nejdůležitější je kultivovat srdce.
Když jsem pak následující neděli šel do parku a jako vždy na plot umístil cvičební banner, znovu se mi zjevila rozlehlost, hloubka a velikost Zákona na nejvyšších úrovních. V úžasu jsem udělal několik kroků zpět. Nemohl jsem od banneru odtrhnout oči. I když jsem měl chuť si kleknout a udělat heshi, protože jsem byl uprostřed parku, usoudil jsem, že bude lepší to nedělat. Myslím, že jsem za celý svůj život nebyl svědkem ničeho posvátnějšího než toho, jak banner plní své poslání při nápravě Zákona. Pochopil jsem, že žádná z věcí, které učedník Dafa dělá nebo řídí, aby pomohl Mistrovi zachraňovat vnímající bytosti, není malá.
Mistr řekl:
„Potom čo dosiahnete Dovŕšenie, uvidíte, že kultivačný proces každého človeka je procesom, v ktorom si ustanovuje svoju mocnú cnosť.“ (Vyučovanie Fa na Fa konferencii v Stredozápadnom USA, Chicago, 26. 6. 1999)
Tohle je to, co jsem mohl zažít na své omezené úrovni. Pokud shledáváte něco nevhodného, upozorněte mě na to, prosím.
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.