Záznam o reinkarnaci: Spatřena pravda po násilné smrti v jeskyni, kultivace v nápravě Fa rozbíjí iluzi (3. část)

Od praktikujícího Falun Dafa z Číny

1. část: https://cz.clearharmony.net/articles/a111346-Zaznam-o-reinkarnaci-Spatrena-pravda-po-nasilne-smrti-v-jeskyni-kultivace-v-naprave-Fa-rozbiji-iluzi-1-cast.html
2. část: https://cz.clearharmony.net/articles/a111347-Zaznam-o-reinkarnaci-Spatrena-pravda-po-nasilne-smrti-v-jeskyni-kultivace-v-naprave-Fa-rozbiji-iluzi-2-cast.html

Jednoho dne dívka přede mnou poklekla a řekla: „Budu se kultivovat z celého srdce. Pokud mě mistr nepřijme, budu klečet a nepostavím se, i kdybych byla vychrtlá. Přísahám, že se nepostavím.“ Klečela tam a dlouho snášela bolest. I když jsem měl oči zavřené, viděl jsem, jak se její pokožka zmáčkla bolestí. Rozhodl jsem se s tím zacházet jako s démonickou iluzí a zůstal jsem v srdci nedotčen.

Poté mi dívka řekla: „Ťiang C'-ja byl v minulém životě létajícím medvědem. Chtěl si vzít Původního boha nebes za svého mistra. Ale on odmítl přijmout létajícího medvěda, protože zvířata se nemohou kultivovat. Létající medvěd měl ale silnou vůli a bez pohybu tam zůstal v úklonu. Původní bůh nebes si zdříml v posteli. Když se probudil, uplynulo osm set let. Tělo létajícího medvěda se už změnilo v popel, ale jeho duch tam stále vířil. Původní bůh nebes byl dojatý a řekl: ‚Jdi se reinkarnovat jako člověk, pak tě určitě přijmu.‘ Nyní mám lidské tělo a chci se kultivovat. Mistře, proč mě nechcete přijmout? Když zemřu, pokud se reinkarnuji jako kámen, promarním šanci kultivovat se. Nebyla by to vaše chyba?“

Její slova způsobila, že jsem o tom začal přemýšlet. Myslel jsem, že to, co řekla, dává smysl. Pokud je to však démon pokušení, který ji používá k tomu, aby mě zmátla, když se postavím, určitě zemřu. Měl bych být opatrný.

Jednou jsem při meditaci uviděl scénu čistého úsměvu dívky a pak dívky přede mnou, která čelila bezprostřední smrti. Přemýšlel jsem, co dělat. Několik dní jsem váhal. To už způsobilo vážný zásah do mé meditace. Najednou mi v hlavě zazněl hlas: „Rozhodni se po půl měsíci.“ Byl to velmi silný hlas. Potom jsem konečně mohl vstoupit do stavu ding. Dívka zmizela.

Velmi rychle uplynulo půl měsíce a před očima se mi objevila řada zlatých znaků: „Den dokončení kultivace je časem smrti.“ Neuvědomil jsem si, že když dokončím kultivaci, budu muset odhodit lidské tělo. Před očima se mi zjevil majestátný vůz, i když nejasně. Viděl jsem nebeského jeřába a nebeské úředníky. Byl jsem v šoku, když jsem viděl, jak se jeden z nebeských úředníků postavil. Byla to ta dívka, která stále chodila do jeskyně.

Byl jsem nesmírně překvapen. V hlavě mi zněl hlas: „Rychle se podívej na tu, která klečí před tebou. Zachraň ji. Máš své místo, kam půjdeš.“ Otevřel jsem oči a uviděl dívku. Stejně jako předtím stále klečela, ale umírala. Spolu s naléhavým hlasem jsem ani nepomyslel a najednou jsem vstal.

V okamžiku, kdy jsem vstal, jsem uviděl nebesa plná nesmrtelných, kteří mě sledovali. Bylo to, jako kdyby všichni čekali na tuto chvíli. Jeden nesmrtelný rozložil slib, který jsem složil při vstupu do jeskyně, zatímco další připravil elektrický květ, než do mě udeřil blesk. V tu chvíli jsem byl zabit. Vystoupil jsem z těla, ale pak jsem se zastavil ve vzduchu. Moje tělo bylo lehké a půvabné.

Viděl jsem mé poškozené tělo spolu s tou dívkou. Ve skutečnosti byla reinkarnací kousku magnetitu z nebe. Ten magnetit se jmenoval Čchi Cuo-š' [„vystupující kámen“]. Když jsem se začal kultivovat, Čchi Cuo-š' se reinkarnoval jako dívka. Konečným cílem bylo přimět mě vstát. Splnila poslání, které jí svěřili nesmrtelní z vyššího světa.

Nejvíc mě mátlo, že jsem viděl další své „já“, které zářilo zdravím a energií. Viděl jsem, že nese s sebou všechny druhy nadpřirozených schopností. Viděl jsem, jak se vynořilo z mého těla. Pak jsem viděl, jak se objevil mistr a druhé „já“ se mu poklonilo. Mistr vzal mé druhé „já“ na luan (mýtického ptáka příbuzného fénixovi) a odletěli společně. Byl jsem naprosto zmatený.

Jeden nesmrtelný mi řekl: „Jdi se ještě jednou převtělit. Máš nekonečnou slávu a nádheru, kterou si můžeš užít v příštím životě.“ Zeptal jsem se: „Nekultivoval jsem pro slávu a nádheru. Proč mě mistr nevzal s sebou? Koho si vzal s sebou?“ Nesmrtelný neřekl ani slovo. Další nesmrtelný řekl: „Měl bys rychle jít a reinkarnovat se. Nenech si ujít čas.“ Když mě odváděl jiný nesmrtelný, uslyšel jsem, jak další nesmrtelný říká: „To není tak fér.“ Druhý nesmrtelný odpověděl: „Vždy to tak bylo, a tak je to nastaveno. Není zde žádná chyba. Ačkoliv tento kultivující byl toho svědkem, nemá jasno v tom, co se děje. Jakmile se jeho mozek vyčistí, na všechno zapomene.“

Když jsem to uslyšel, najednou jsem pocítil mučivou bezútěšnost, kterou žádná slova nedokážou přesně popsat. Přemítal jsem nad svou kultivační praxí. Bylo to naprosto pečlivé, ale konečným výsledkem byla reinkarnace. Byl to pocit naprosté beznaděje a zoufalství. V tu chvíli jsem myslel na tolik věcí. V tomto stavu se mé myšlení stalo otevřené a výjimečně aktivní. Dokázal jsem pochopit mnoho věcí tím, že jsem je spojil dohromady a vyvodil jsem z nich, co se stalo. Věděl jsem, že to, co jsem si uvědomil, je správné.

Vzpomněl jsem si na čas, než jsem přijal taoistu za svého mistra. Slyšel jsem hlas: „Pilně kultivuj. Nemysli na návrat domů.“ Hlas, který jsem slyšel, než jsem zemřel, řekl: „Rychle se podívej na tu, která klečí před tebou. Zachraň ji. Máš své místo, kam půjdeš.“ Tyto dva hlasy řekla stejná osoba. V kritických okamžicích tyto myšlenky a hlasy vycházely ze mě. Je možné, že pocházely od mého druhého „já“ a že manipulovalo s mými myšlenkami a ovládalo mé tělo?

Pomyslel jsem si: „Pečlivě jsem se kultivoval a konečným výsledkem byla reinkarnace, jiný život získal spravedlivé dosažení. Kdo to je? Půjčil si ten druhý život mé tělo k praktikování kultivace? To se stalo? Mistr řekl, že změnil můj směr života, ale ve skutečnosti se změnil způsob života jiného života, protože jsem se stále musel reinkarnovat, že? Mistr řekl, že zařídil mou kultivační cestu. Bylo to tak, že moje kultivace byla odsouzena jako taková. Slíbil jsem, že zemřu v jeskyni, a ten kámen – ta dívka – byla uspořádána už dávno? Všechno bylo uspořádáno a já jsem tato uspořádání jen následoval. Ten, kdo získal všechno, byl vlastně další člověk. Nebylo toto uspořádání příliš bezcitné? Copak jsem nebyl využit?“

Nikdo nemohl potvrdit mé dohady o tom, co se stalo, ani mi nikdo neodpověděl na mé otázky. Rychle jsem se reinkarnoval.

Uplynuly tři roky, co jsem se o tomto příběhu dozvěděl. Tento článek jsem napsal neochotně. I když jsem to napsal, jakmile jsem přišel k části o umírání v jeskyni, přestal jsem na dlouhou dobu psát. Bylo to příliš bolestivé. Nechtěl jsem o tom psát. Nakonec jsem vynaložil velké úsilí na dokončení tohoto článku. Myslel jsem, že se tomu vyhýbám, protože jsem nechtěl rozproudit bolestivou paměť. Nebyl jsem ochoten čelit bezmocnosti a bolesti, které jsem tehdy cítil.

Probudily se také vzpomínky z mých minulých životů, když jsem se kultivoval. Pamatuji si, že poté, co jsem začal praktikovat Falun Dafa, jsem četl:

„V škole Tao sa starajú iba o jedného alebo dvoch učeníkov a iba jeden z nich získa pravé učenie. Sú na svojich učeníkov naozaj prísni a bijú ich za takmer hocičo. Je im jedno, či to dokážete vydržať alebo nie, jednoducho vás cez to musia dostať. Takže zvyčajne použijú násilné metódy, ako napríklad zviazanie nôh učeníka alebo zviazanie rúk za chrbtom; sami si ich nemôžete rozviazať, ani keby ste si ľahli na zem. Takže nejakí ľudia boli v takej veľkej bolesti, že omdleli. Takto to niektorí ľudia robili v minulosti; vtedy bola kultivácia naozaj ťažká.“ (Vysvetlenie obsahu Falun Dafa, Vysvetľovanie Fa pre asistentov Falun Dafa v Čchang-čchune, 18. 9. 1994)

Když jsem si přečetl tento odstavec, byl jsem hluboce dojatý. Při čtení jsem se zašklebil a v srdci jsem cítil jakousi bolest. Bolest a utrpení popisovaly, co se mi vlastně stalo. Moje srdce se chvělo. Když jsem si přečetl část knihy Zhuan Falun „Kdo praktikuje kultivaci, získá kultivační energii“, pocítil jsem nesmírnou vděčnost vůči ctěnému Mistrovi způsobem, který neumím vyjádřit slovy. Slzy mi nekontrolovaně tekly. Když jsem se dozvěděl, že se nyní mohu skutečně kultivovat, byl jsem tak dojatý. Můžu se vrátit domů. Cítím, že ctěný Mistr skutečně zachází se svými učedníky dobře.

Kultivace v minulosti vyžadovala vydržet tolik utrpení, ale člověk se stále skutečně nekultivoval. „Kamenná dívka“ ve výše uvedeném příběhu kdysi existovala na 28. úrovni nebe. Omylem jsem ji hodil do vody. Předtím byla na zvláštním místě, kde dokázala absorbovat základní energii z nebe a ze země. Po pádu do vody se však nemohla dostat ven. Ve vodě mě začala do nekonečna nesnášet. Proto dodržela uspořádání nesmrtelných, aby se reinkarnovala jako dívka, aby mě zlákala vstát. Zdálo se, že ke všemu v kultivaci dochází z nějakého důvodu. Nic není náhodné.

V kultivační praxi Falun Dafa nám ctěný Mistr poskytl to nejlepší ze všeho a poskytl benevolentní rozřešení ke všem nelibostem a nenávisti. Ctihodný Mistr nás navíc chrání a zachraňuje. Jak bychom tedy mohli zvolnit? Ctěný Mistr navíc jasně naznačil mechanismus a výsledek:

„Kultivuj jako na začátku, a úspěch je jistý.“ (Učení Fa na Světovém dni Falun Dafa, Předneseno na konferenci Fa v New Yorku, 13. 5. 2014)

Napsal jsem tento kultivační příběh, abych připomněl praktikujícím, že kultivující v minulosti, kteří se nechovali dobře, přišli o život. Bez ohledu na to, jak se kultivovali, kultivovalo se pomocné vědomí. Kultivovali se podle uspořádání nastavených již dávno předtím. Kultivovali a kultivovali, ale hlavní vědomí nikdy nemohlo dosáhnout spravedlivého dosažení. Marně se kultivovali a byli jen použiti jako prostředek pro další bytost. Měli bychom si proto vážit předurčené příležitosti kultivovat se ve Falun Dafa, skutečně se kultivovat a bezpodmínečně se dívat do sebe. Když se dobře kultivujeme, budeme hodni milosrdné spásy ctěného Mistra a nakonec se vrátíme do našich skutečných domovů v nebi.

Čínská verze: http://big5.zhengjian.org/node/241723
Anglická verze: https://www.pureinsight.org/node/7526