První den čínského Nového roku 2018 jsem sledovala vynikající představení Shen Yun. Po celou dobu jsem byla dojatá a ohromená. Jeden program, „Příběh o oddanosti“, ve mně zanechal živý dojem. Druhý den po zhlédnutí představení se mi před očima zjevila velkolepá kronika dějin, kronika, která plně reprodukovala nebeské uspořádání pro Xue Rengui a Wang Baochuan (protagonisty vystupující ve výše zmíněném programu). Byla jsem tak ohromená, že jsem se rozhodla sepsat hlavní část tohoto příběhu.
1. Nebeské uspořádání
Existuje jedno přísloví: „Hra v lidském světě je jen nebeským uspořádáním.“ Taneční skladbu „Příběh o oddanosti“ také aranžovala nebesa.
Kdysi dávno v krásném nebi s nádhernými paláci nesmrtelní diskutovali o vytvoření jedinečného scénáře hry pro lidský svět, scénáře, který by zobrazoval, co je to věrnost v manželství. Po uspořádání všech detailů ve scénáři bylo vybráno několik božských bytostí, aby tento příběh reprodukovaly.
Kultivující vědí, že každý příběh z historie má svůj scénář. Kromě toho je scénář uspořádán nebesy. Navíc existují božské bytosti, které původní scénář po dlouhé době revidují. Po dalším dlouhém časovém úseku jej pak revidují opět. Tento revizní cyklus se stále opakuje. V průběhu dlouhé historie však božské bytosti degenerovaly. Úroveň, mechanismy a moudrost všech božských bytostí upadají. Tímto způsobem tyto božské bytosti pozdějších věků v procesu upravování scénáře vše zkomplikovaly. Tyto úpravy postupně zvrátily děj původního scénáře, a dokonce se odchýlily od cíle toho původního.
Vezměme si jako příklad známý příběh „Liang a Zhu“ (neboli „Motýlí milenci“). V programu Shen Yun zobrazujícím tento příběh navštěvuje mladý muž jménem Liang Shanbo svého „kamaráda“ jménem Zhu Yingtai. Liang vždy považoval Zhua za muže, protože ona se dříve převlékala za mladého muže, aby mohla studovat ve škole. Právě tímto způsobem se Liang a Zhu spřátelili. Při jedné neohlášené návštěvě však Liang zjistí, že jeho kamarád je ve skutečnosti půvabná mladá dáma. Když otec Zhu Yingtai spatří Lianga, poměří si mladíka zrakem a je nadšen, protože ho považuje za talentovaného. Z výrazu jeho dcery je zřejmé, že se do Lianga zamilovala. Rozhodne se tedy zasnoubit svou dceru s Liangem. Příběh končí šťastně, což bylo podle původního scénáře. Chtěným závěrečným tématem bylo uspořádání: „Milenci se konečně vezmou.“
Později byl tento milostný scénář některými odchýlenými nesmrtelnými upraven tak, aby byl zcela jiný. Byl přidán další muž, Ma Wenhua, a změnil se na tragický příběh „milenci nemohou být spolu“. Tito nesmrtelní také zařídili, aby se Liang Shanbo a Zhu Yingtai na konci společně stali motýly. Jednoduše řečeno, byli uspořádáni tak, aby se stali hmyzem v cyklu reinkarnace. Nesmrtelní se navíc dokonce snažili, aby to znělo romanticky: „motýlí milenci“. Tato úprava se zcela odchýlila od původního záměru scénáře a stala se fiaskem.
Mnoho známých příběhů, které přetrvaly z historie, bylo nesmrtelnými neustále revidováno. Tito nesmrtelní upravili kulturu, kterou Stvořitel zanechal lidstvu, zcela jiným způsobem, a to již vůbec není totéž. Upravený příběh ztrácí svou původní atmosféru a ničí hluboký podtext kultury, kterou Stvořitel plánoval.
Podobně byl pozměněn i známý příběh, z něhož vychází pojem oddanosti a který se předával po staletí. Shen Yun Performing Arts v roce 2018 uvedl na jeviště původní, nezměněný scénář tohoto příběhu, který nazval „Oddanost“. V porovnání se scénáři, které jsou v oběhu nyní, jsem si uvědomila, že původní scénář je nejlepší; zobrazuje autentickou kulturu, kterou založil Stvořitel.
Původní scénář tohoto příběhu byl vytvořen tak, aby lidem pověděl, že mají být v manželství věrní. Samozřejmě obsahuje také témata spravedlnosti, obětavosti, snášenlivosti, snášení těžkostí a dodržování slibů, která ukazují na krásné vlastnosti lidské povahy. Tyto vlastnosti jsou součástí ducha čínského etnika. Mechanismus času vtiskl tento příběh do lidské krve, paměti a genů a nelze jej vymazat žádnými vnějšími faktory.
2. Opětovné propojení předurčených vazeb s vyšívanou svatební koulí
Říká se, že manželství mezi mužem a ženou je předurčeno nebesy, a skutečně tomu tak je.
V roce 794 n. l. se chudé rodině Xue narodil chlapec, který dostal jméno Xue Rengui. O dva roky později se ve šlechtické rodině Wangů narodila holčička. Ta dostala jméno Wang Baochuan. Vyrostla z ní elegantní, dobrosrdečná mladá dáma. Pro rodiče byla perlou na dlani. Nebeští nesmrtelní, kteří dohlíželi na záležitosti v lidském světě, jim věnovali velkou pozornost, když vyrůstali. Když nadešel čas, pár šťastně uzavřel sňatek a jejich příběh se později rozšířil široko daleko.
Z pohledu nebes bylo jejich manželství předurčeno a na světě neexistují náhody.
Když bylo Baochuan šestnáct let, začali rodiče uvažovat o jejím sňatku. O několik let dříve věštkyně přečetla Baochuan její horoskop. Oznámila jí, že ji čeká vznešený osud a že v budoucnu předčí společenské postavení své matky. Když to Baochuanin otec uslyšel, byl velmi šťastný a pomyslel si: „Jen císařovna nebo vévodkyně předčí matku Baochuan.“ (Baochanin otec byl v té době nejvyšším správním úředníkem, takže její matka měla velmi vysoké společenské postavení.)
Baochuan byla velmi krásná, takže se o ni neustále ucházel proud nápadníků. Někdy se její služebná jménem Yuwen schovávala za zástěnou a pozorovala její nápadníky. Yuwen si všimla, že Baochuan k těm mladíkům, ať už byli jakkoliv talentovaní, nic necítí. Baochuan ty chlapce dokonce považovala za trochu nevkusné.
Jednoho dne se Baochuan zdál sen, ve kterém stála na vyvýšené podestě a držela vyšívanou svatební kouli. Tu poté hodila přímo jednomu chlapci. (Ve staré Číně si mladík, který vyšívanou kouli chytí, vezme za ženu mladou dámu, která ji hodila.) Ten chlapec, na kterého mířila, vyšívanou svatební kouli chytil a podíval se na ni. Baochuan se do něj okamžitě na první pohled zamilovala. Ten chlapec vypadal velkolepě, spravedlivě a hrdinsky. Baochuan měla pocit, že jeho tvář je jí povědomá, ale nemohla si vzpomenout, kdo to je. Zatímco přemýšlela, probudila se.
Přesto před sebou stále jasně viděla chlapcovu pohlednou tvář a pronikavé oči. Spěšně si přikryla oči hedvábným kapesníkem, ale i přes něj stále viděla jeho tvář. Zakryla si tedy ještě obličej přikrývkou, ale ani ta nedokázala zakrýt jeho tvář. Jeho oči se tak blýskaly, jako kdyby jí viděl přímo do srdce. V tu chvíli se její služebná rozesmála. „Slečno, jak se vám dýchá?“ zeptala se.
I poté, co vstala z postele, jí před očima zůstala ta známá tvář. Řekla o tom služebné. Ta se usmála a řekla: „Možná je to váš manžel?“ Baochuan se zastyděla, když to uslyšela, a zakryla to jen hravým plácnutím služebné. Ta jí uhnula a navrhla: „Slečno, co kdybychom se šly do chrámu zeptat na váš sňatek?“ Na to dívka přikývla.
Baochuan řekla matce, že ve snu viděla nesmrtelného a že chce jít do chrámu uctít božstvo. Matka souhlasila. V chrámu se uctivě uklonila Buddhovi a božstvům a vyslovila prosbu. Podle zvyku pak vstala, aby si z dlouhé válcovité bambusové trubice, obsahující desítky věšteckých tyčinek, jednu vytáhla a zjistila odpověď na svou žádost. Na vytáhnuté tyčince bylo napsáno: „Přichází manželství, čekání v jeskynním příbytku, zachování čistoty a neposkvrněnosti od světa, osmnáct let, zaneprázdnění v armádě, ušlechtilý manžel a slavná manželka.“
Právě když přemýšlela nad tyčinkou, kterou držela v ruce, přišel chrámový opat, mistr Kongjue. S úsměvem spojil dlaně v heshi, buddhistickém pozdravu, a řekl: „Tvá svatba se blíží, neváhej.“ Baochuan se mu uklonila a řekla: „Mistře, prosím, dejte mi nějaké pokyny.“ Odvětil: „Ve tvém snu se objevila vyšívaná svatební koule. To, co následuje, je svatba. Ve skutečnosti to nebyl sen. Zachovej si čistotu a neposkvrněnost. Zůstaň v chladné jeskyni a čekej na jeho návrat domů. S mužem ve snu máš předurčený vztah, nepropásni ho. Vrať se sem za deset let, budu ti mít co říct. Doufám, že dokážeš často číst buddhistická písma, abys nashromáždila ctnost pro budoucnost.“ Poté odešel.
Druhý den ráno Baochuan pozdravila svého otce a řekla mu: „Zdálo se mi, že házím vyšívanou svatební kouli z vyvýšené podesty. Můj předurčený ho určitě chytí. Doufám, že mi splníš mé přání hodit vyšívanou svatební kouli, abych získala manžela.“ Otec s dceřinou žádostí souhlasil. Nastal velký den a vyvýšená podesta byla připravena. Otec požádal sluhy, aby hlídali jednotlivé přístupové cesty. Přistupovat mohli jen nadaní mladí muži v čistém oblečení. Sluhové dostali pokyn, aby odháněli každého, kdo vypadá chudě.
3. Setkání a rozloučení
V den, kdy měla Baochuan hodit vyšívanou kouli, odjel Rengui do města vyřídit nějaké záležitosti. Když se sklopenou hlavou spěšně kráčel po cestě, najednou ucítil, že směrem k němu někdo hodil nějaký předmět. Instinktivně jej chytil. Když vzhlédl, uviděl krásnou, vznešenou dívku, která stála před ním na vyvýšené podestě a s úsměvem se na něj dívala. Rengui nechápal, co se děje, ale cítil se divně. Předtím bylo na ulici jen pár lidí, jak to, že se jich najednou tolik objevilo? Poté, co ho lidé začali tlačit dopředu, si náhle uvědomil, že to, co chytil, je vyšívaná koule, kterou mu hodila dcera pana Wanga. Zůstal stát jako opařený. Pomyslel si: „Tohle je opravdu velké nedorozumění. Už tak je těžké žít sám, jak bych mohl být zodpovědný vůči této mladé dámě?“ Stále odmítavě mával rukou, ale přesto se nedobrovolně nechal odvést k panu Wangovi.
Pan Wang byl tímto incidentem velmi rozladěn. V duchu nadával na sluhy, že nedokázali uhlídat rohy a nechali toho chudě vypadajícího muže chytit vyšívanou kouli. Zamýšlel dát mu jen nějaké peníze výměnou za to, že nechá jeho dceru a bude pokračovat v cestě.
Baochuan si všimla, že muž, který chytil její vyšívanou kouli, je přesně ten, kterého viděla ve snu. Přestože měl na sobě laciné oblečení, vypadal jako hrdina. V srdci ji to velmi potěšilo. Pak uviděla otcovu tvář. Spěšně mu řekla: „Otče, všichni ve městě vědí, že jsem hodila vyšívanou kouli, abych si vybrala manžela. Dnes před zraky všech ji chytil Rengui. Je to pravděpodobně vůle nebes. Když ho teď odeženeš, lidé se mi budou smát, že se na chudé dívám shora a miluji jen bohaté muže. To není dobré pro tvou pověst. Nebojím se žít v chudobě. Jsem ochotná se za něj provdat. Snad mi mé přání splníš.“
Otce rozčílilo, že jeho obvykle velmi dobře vychovaná dcera trvá na svém rozhodnutí. Rengui navíc opakovaně mával rukou, aby odmítl peníze, protože nechtěl přijmout nezasloužené bohatství. Pan Wang si pomyslel, že tento chudý mladík peníze nepřijme, protože se mu jeho dcera líbí. „Zřejmě je mimo jeho třídu,“ pomyslel si. Otec se tedy rozzlobeně obrátil na dceru, aby si vybrala mezi rodiči a manželstvím. Baochuan si se slzami v očích vybrala Renguiho. Rozzuřený otec na místě oznámil, že takovou dceru nemá a přerušil s ní vztah. Situace se zvrtla. Paní Wangová nedokázala přesvědčit manžela a ani dceru, a propukla v pláč.
Rengui měl pocit, že celý ten zážitek je tak neskutečný, jako kdyby byl v transu nebo ve snu. Rengui a Baochuan opustili rezidenci malými dveřmi, protože rozzuřený pan Wang jim řekl, aby jimi odešli, aby nepřivedli rodinu pana Wanga do rozpaků. Také řekl hospodyni, aby vzala dceři zlaté doplňky z vlasů i její nefritový náramek po předcích.
Rengui se podíval na krásnou mladou dámu, která ho následovala, a občas si hedvábným kapesníčkem otřela slzy. Náhle se mu plně vrátilo vědomí a uklidnil se. „Nebude pozdě, když se teď vrátíš domů, tvůj otec ti odpustí,“ řekl jí. „Jsem sám a chudý. Když zůstaneš se mnou, nebudeš schopna snášet utrpení.“ Zaskočená Baochuan pevně odvětila: „Rozhodla jsem se a své rozhodnutí nezměním. Řekl jsi to jen proto, že mě nemáš rád a nechceš se mnou být?“ Rengui spěšně mávl rukou, aby ukázal, že to tak nemyslel.
Ukázalo se, že situace dalece přesahuje její očekávání. Ačkoliv byla Baochuan zmatená, její mysl se ještě více upevnila. Když procházela kolem zastavárny Liuji, zastavila náušnice výměnou za nějaké peníze na živobytí. Pak následovala Renguiho do jeho domu – jeskynního obydlí. V tu chvíli si vzpomněla na slova na věštecké tyčince: „Čekání v jeskynním příbytku, zachování čistoty a neposkvrněnosti od světa.“ Uvědomila si, že to má být její životní cesta.
Rengui tu noc v jeskynním příbytku nezůstal, (protože se teprve měli vzít). Druhý den jim jeho dobří přátelé a zvědaví sousedé pomohli uspořádat prostou svatbu. V té chvíli měl Rengui stále pocit, že je v transu, ale věděl, že si ho jeho žena vybrala upřímně. Nějakou dobu měl smíšené pocity, cítil radost i smutek. Radost, protože mu jeho žena bez váhání svěřila svůj život. Smutek, protože se cítil znepokojen tím, že jeho žena bude trpět, když s ním bude žít v chudobě. V tu chvíli se v jeho srdci zrodila silná víra a pocit mužné odpovědnosti.
Po nějaké době ho napadlo, že se vydá na cestu, aby si vydobyl jméno. Tato myšlenka den ode dne sílila. Tři měsíce po svatbě se svěřil ženě se svými myšlenkami, že chce odejít, aby byl úspěšný. Ačkoliv se Baochuan zdráhala, manželovo rozhodnutí podpořila.
O několik dní později Rengui ráno odešel z domu. Oba se zdráhali jeden druhého opustit. Baochuan jej chvíli následovala, aby ho vyprovodila. Rengui měl v očích slzy a jeho žena měla od slz mokré šaty. Netušili, že toto odloučení bude trvat osmnáct let. Jediné, co je od toho okamžiku čekalo, bylo, že se jim bude po tom druhém stýskat.
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.
více ...