Požehnání za cudnost: Příklady z minulosti a současnosti (1. část)

Od Čching-čoua

Starý čínský aforismus říká, že chlípnost je nejhorší hřích. Chlípná myšlenka se může stát podnětem k nejrůznějším neslušným myšlenkám a může vést k nahromadění karmy, která následně vede k neštěstí.

Císař Wen-čchang, známý taoista, řekl: „Nebesa trestají zhýralce s největší naléhavostí. Lidé se nebojí, protože žijí v nevědomosti a nejsou schopni rozeznat souvislosti. Pokud se však člověk oddává nemravnostem, kdykoliv ho může postihnout neštěstí.“

V dnešním materialistickém světě však materiální touhy bují a společnost se utápí v pornografii. To vše vážně znečistilo mladé generace. Je opravdu žalostné vidět, jak mnoho lidí kvůli své posedlosti penězi a ženami ztrácí své postavení, ničí si pověst a život.

Konfucius řekl, že gentleman musí být opatrný ve třech oblastech, a jednou z těchto oblastí je otázka chtíče.

„Když je mladý a jeho krev a duch se ještě neusadily, musí se mít na pozoru, aby nepropadl chtíči,“ řekl.

Připomíná mladým mužům a ženám, aby si vážili svého těla v zájmu svého zdraví.

Ve staré Číně se lidé k sobě chovali s úctou a zdvořilostí. Zvláště přísní na sebe byli, pokud šlo o vzájemné vztahy mezi muži a ženami. Dokonce i neslušné myšlenky považovali za hřích, protože věřili, že takové myšlenky škodí jak zúčastněným, tak i ostatním.

Následující příběhy jsou několika příklady jejich chování.

Příběh císaře Žen-cunga z dynastie Sung

Čao Čen neboli Žen-cung ze Sungu byl čtvrtým císařem dynastie Sung. Vládl čtyřicet jedna let (1022–1063), nejdéle ze všech císařů dynastie Sung. Byl skromný a povahou shovívavý.

Jednoho dne císařský revanšista Wang Su poradil císaři, aby se měl na pozoru před chtíčem.

„Ve skutečnosti mi Wang Te-jung poskytl několik krásných dam, které jsou již v paláci,“ odpověděl císař. „Velmi se mi líbí. Dovolte, abych si je ponechal.“

„To je přesně ten důvod, proč jsem dnes tady. Obávám se, že byste mohl být jejich krásou okouzlen,“ poznamenal Wang Su.

Císař vypadal po vyslechnutí těchto slov rozpolceně. Přesto přikázal eunuchům, aby tyto mladé dámy okamžitě poslali pryč a dali každé tři sta měděných strun jako kompenzaci.

Když Žen-cung vydal rozkaz, nemohl se ubránit slzám.

Wang Su byl znepokojen a řekl: „Vaše Veličenstvo, i když si myslíte, že má rada dává smysl, nemusíte je hned posílat pryč. Když už jsou tady, možná by bylo lepší si je nějakou dobu ponechat, než je pošlete pryč.“

„I když jsem císař, mám své city, stejně jako obyčejní lidé,“ řekl Žen-cung. „Kdybych si je tu nechal déle, nedokázal bych je kvůli svým náklonnostem poslat pryč.“

Moudrá rada mladé vdově

Ti Žen-ťie byl slavný kancléř za dynastie Tchang. V mladém věku byl velmi pohledný a měl jemnou pleť. Po cestě do hlavního města, kde měl složit císařskou zkoušku, se ubytoval v jednom hostinci.

V noci se učil, když tu do jeho pokoje vstoupila mladá žena. Ukázalo se, že je to vdova po majiteli hostince, který zemřel nedlouho poté, co se vzali. Zaujal ji Tiův pohledný vzhled a přišla za ním flirtovat, pod záminkou, že si došla pro světlo na svíčku.

Přestože Ti Žen-ťie záměry mladé vdovy prokoukl, mluvil s ní přátelsky.

„Paní, vaše krásná tvář mi připomíná, co mi kdysi dávno vyprávěl jeden starý mnich.“

Mladá vdova se ho ze zvědavosti zeptala, co mu ten starý mnich řekl.

Ti Žen-ťie jí vyprávěl, že dříve žil kvůli studiu v chrámu. Tam mu starý mnich jednou dal varování ohledně budoucnosti.

„Máš panovačný vzhled a v budoucnu se určitě staneš vysokým úředníkem. Musíš si však pamatovat, že se nesmíš oddávat sexu a cizoložství, aby tvá budoucnost nebyla zničena,“ řekl mnich.

„Tato slova jsem si vždy uchovával v srdci,“ pokračoval Ti Žen-ťie. „Je obdivuhodné, že tvrdě pracujete, abyste udržela hostinec v chodu, a střežíte svou cudnost. Prosím, neničte si svůj jemný charakter kvůli prudkým emocím. Kromě toho máte starší tchyni a malého syna, o které se musíte starat a kteří jsou na vás závislí. Ctnost žen, které si střeží svou cudnost, byla od pradávna chválena a vysoce ceněna.“

Mladá žena se po vyslechnutí těchto slov rozplakala.

„Děkuji vám za vaše laskavé vedení,“ odvětila. „Od nynějška se budu držet cudnosti, která se od žen očekává, abych se vám odvděčila za vaši nejlaskavější radu.“

Poté mu ještě dvakrát poděkovala a odešla.

Báseň k odmítnutí mladé dámy

Čchen Tchao, básník z poloviny a konce dynastie Tchang, se jednou vydal do Chung-čou (v dnešní provincii Ťiang-si), aby unikl válce. Jeho přítel Jen Čuan mu přivedl do společnosti nadanou a krásnou mladou dámu.

Čchen Tchao zdvořile odmítl a na místě složil báseň:

„Při psaní této básně s myšlenkami čistými jako voda,
jsem ve vysokém věku a mé milostné city jsou řídké jako plující mraky.
Získávaje již cestu k vystoupení do nebe,
je mi líto, že musím odmítnout krásu a talent, jako je ten váš.“

Člověk si nemůže pomoci, ale moudrost a laskavost dávných lidí je dojemná. I když odmítali nepřístojnost, zůstávali zdvořilí a vyhýbali se ponižování druhých.

Pomoc mladé vdově zůstat na správné cestě

Fej Šu pocházel z Kuang-tu za dynastie Sung. V roce 1120 se jednou vydal do hlavního města Pien-liang (v současnosti známého jako Kchaj-feng). Když se blížil k Čchang-anu (dnešní Si-an), ubytoval se v hostinci. Majitelka ho vřele přivítala a velmi dobře se o něj starala.

K jeho překvapení za ním později v noci přišla do pokoje.

„Proč jste tady v tuto dobu?“ zeptal se.

„Můj otec pochází z Pien-liangu a naše rodina se specializuje na prodej hedvábí. Vdala jsem se za majitele tohoto hostince, ale ten už zemřel. Cítím se velmi osamělá, a tak jsem přišla za vámi, i když riskuji ztrátu své cti,“ pověděla mladá vdova.

„Chápu vaši situaci,“ odvětil Fej Šu. „Pojedu do Pien-liangu, pokusím se najít vašeho otce a požádám ho, aby poslal někoho, kdo vás odveze domů.“

Po vyslechnutí těchto slov mladá vdova zahanbeně odešla.

Fej Šu po příjezdu do Pien-liangu vyhledal jejího otce a řekl mu, co se přihodilo.

„Před několika dny se mi zdál sen, ve kterém moje dcera ztratila svou cudnost,“ sdílel starý muž. „Kdyby tě nepotkala, byla by ve velkém nebezpečí. Věštba mi ukázala, že jsi vznešený muž. Půjdu a přivedu svou dceru domů.“

Starý muž okamžitě poslal svého syna, aby ji vyzvedl. Následujícího roku byl Fej Šu velmi úspěšný v císařské zkoušce, získal hodnost vyššího úředníka a stal se náčelníkem prefektury Pa-tung.

Pokračování: https://cz.clearharmony.net/articles/a111270-Pozehnani-za-cudnost-Priklady-z-minulosti-a-soucasnosti-2-cast.html