Kam zmizely naše úsměvy?

Od praktikujícího Falun Dafa z Číny

Je to již téměř rok, co jsem se přidal ke skupině studia Fa v naší oblasti, kde jsou dlouholetí i noví praktikující Falun Dafa. Někteří starší praktikující usilovně praktikují již více než dvacet let. Jsou tam i praktikující, kteří přestali praktikovat poté, co v červenci 1999 začalo pronásledování, a později se k praktikování vrátili. Přestože každý je v jiném kultivačním stavu, všichni dokážeme studovat Fa s upřímným a vážným postojem. Když studujeme Fa, nemarníme čas.

Studujeme Fa až do oběda. V krátkém zbývajícím čase sdílíme naše zkušenosti a u toho obědváme jednoduchá jídla, která jsme si s sebou přinesli. Příležitostně, když někdo řekne něco, co se netýká kultivace, dlouholetý praktikující toho praktikujícího přeruší a nedovolí mu pokračovat v konverzaci.

Jsem rád, že jsem našel tuto skupinu, která mi pomáhá být usilovným a klást na sebe přísné požadavky. Nicméně v průběhu času jsem si vyvinul pocit, který jde těžko popsat. Pokaždé, když jsem se přidal ke studiu Fa, moje nálada poklesla, ale nevěděl jsem, proč.

Pak jsem si jednoho dne uvědomil, že každý měl vždy na tváři velmi vážný výraz. Žádný praktikující se ani trochu neusmál, zejména dva starší praktikující, kteří byli vždy velmi vážní. Nikdy jsem je neviděl usmát se. Když se podívám na sebe, jestli je to studium Fa nebo sdílení zkušeností, moje tvář je vždy vážná a napjatá. Myslím, že nevypadám vyrovnaně nebo laskavě.

Jednou odpoledne jeden praktikující přivedl s sebou nového praktikujícího. Avšak nikdo jej nepozdravil a všichni si udržovali prázdný výraz. Ačkoliv jsem se v srdci cítil trochu nepříjemně, ani já jsem neprojevil lepší způsob chování, než měl zbytek skupiny.

Poté jsem tuto věc přednesl na diskuzi. Někteří řekli, že nevědí, jak se usmát a někteří řekli, že možná byli ve svých předchozích životech staří taoisté. Překvapilo mě, že nikdo o tuto záležitost nedbal a diskuze dále nepokračovala.

Pak jsem si vzpomněl na praktikující, které jsem znal a kteří nebyli v této skupině studia Fa. Zdá se, že mají podobné problémy. Čím víc jsem o tom uvažoval, tím víc jsem měl pocit, že toto by neměl být stav, ve kterém by měli praktikující být.

Když jsem se vrátil domů, řekl jsem si, že jsem praktikující Falun Dafa. Odteď musím projevovat klid a dobrotu, která pochází z hloubky duše. Pak jsem se na sebe podíval v zrcadle. Můj úsměv byl strnulý a nepřirozený a můj výraz tváře neprojevoval klid a ani laskavost. Měl jsem pocit, že moje kultivace je skutečně bídná. Pokud je má vnitřní duše vždy klidná a laskavá, můj vnější vzhled by to měl přirozeně odrážet a neměl by být strnulý nebo nepřirozený.

Nebýt necitlivý a chladný

Je pravdou, že my praktikující příliš nedbáme na mnohé věci v tomto pozemském světě. Jednoduše se o ně nezajímáme. Mám však pocit, že nepřikládat jim důležitost neznamená být necitlivý a chladný. Neměli bychom chránit tu trošku civilizovanosti a dobrých způsobů a pozdravit lidi, když je potkáme? Jak nás jinak budou lidé vnímat?

Mistr nás zachránil z pozemského světa, který je plný utrpení. Získali jsme vesmírný Dafa. Jsme učedníci Dafa období nápravy Fa. Jsme nejpoctěnější a nejšťastnější lidé na Zemi. Máme velké štěstí. Potíže v našich srdcích se už dávno měly rozpustit.

Měli bychom se cítit šťastně a harmonicky z hloubky našich srdcí. Před naší rodinou, manželi, manželkami, dětmi, příbuznými nebo přáteli bychom měli projevovat laskavé a dobrotivé srdce kultivujícího.

Měli bychom vždy klást jiné na první místo a projevovat dobrotu Dafa v každém čase, namísto toho, abychom měli pocit, že se nás nic netýká, dokonce do bodu, že zacházíme s lidmi chladně. Následkem by mohlo být, že nám lidé nebudou rozumět.

Totéž platí na pracovišti. Během naší práce musíme s kolegy komunikovat, koordinovat se a spolupracovat. Pokud vůči nim neprojevujeme pozitivní a přátelský postoj, jak můžeme dobře spolupracovat? Jak můžeme dobře naplnit naše úkoly?

Co je ještě důležitější, je, když objasňujeme pravdu lidem. Pokud máme na tváři necitlivý výraz a ani se neusmějeme, lidé vůči nám také budou mít necitlivý a studený postoj a budou si od nás držet odstup. Takový druh studeného postoje je navíc chytlavý. Pokud vydáváme takový signál, lidé ho přijmou a budou nám ho odrážet zpět. Jak by se lidé v takovém prostředí mohli cítit šťastně a poslouchat naše objasňování pravdy?

Jsme posly nebes. Nejenže se musíme dobře kultivovat, ale neseme také misi spásy vnímajících bytostí. Přestože jsme stále pronásledováni a musíme každý den dělat dobře tři věci, všichni víme, že náš Mistr toho za nás už hodně snesl.

Co je ten malý kousek potíží, kterým čelíme teď? Je tolik věcí, které Mistr musí udělat každý den, ale Mistra vidíme stále usměvavého a laskavého.

Ti, kdo mají tendenci ke chladnosti, měli by uvažovat o sobě a své kultivaci. Jsme nejpoctěnějšími a nejšťastnějšími učedníky Dafa v tomto vesmíru a přizpůsobujeme se Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Proč na našich tvářích není ani stopa po radosti? Proč nemůžeme odhalit laskavý úsměv, který pochází z hloubky našich srdcí?

Čínská verze: https://www.minghui.org/mh/articles/2021/7/25/428664.html
Anglická verze: https://en.minghui.org/html/articles/2021/9/8/194985.html