O důležitosti otevřeně sdílet myšlenky s ostatními praktikujícími

(Clearwisdom.net) Mezi ne-praktikujícími je zvykem otevřeně neupozorňovat na nedostatky druhých lidí. Pokud to neovlivňuje je samé, jejich osobní zájmy, aby se vyhnuli konfliktu, lidé obyčejně otevřeně nesdělují druhým jejich nedostatky. Budeme-li si uchovávat takový koncept běžných lidí v naší kultivaci, způsobí to potíže. Ačkoliv často sdílíme své porozumění Zákona, zřídkakdy poukazujeme spolupraktikující z očí do očí na jejich připoutání. Často - místo toho - mluvíme o nich; za jejich zády.

Jedné spolupraktikující se nedařilo půl roku projít zkouškou. Týkalo se to i mě, něco si nesprávně vysvětlila. Když jsem si povídal o této praktikující s jiným praktikujícím, dohodli jsme se, že ji necháme být a že budeme doufat, že časem se jí zkoušku překonat podaří. Nicméně jsem si uvědomil, že to je vážná věc, protože půl roku je dlouhá doba. Myslel jsem si, že jí musím říct o připoutáních, která jsem viděl, že má. Ona spolupraktikující je silná osobnost a organizátorka; nicméně není pro ni snadné jednat s lidmi a často ostatním nenaslouchá. Viděl jsem klíč k jejímu zlepšení a věděl jsem, že bych jí to měl říct.

V té době ale prožívala bolest a měla na mě špatný názor. Pokud bych poukázal na její připoutání a ona by můj názor nepřijala, způsobilo by to konflikty mezi praktikujícími a ovlivnilo naši koordinaci. To byl ten důvod, proč jsme se rozhodli nechat ji být.

Stále mě ale znepokojovalo vědomí, že pokud bude pokračovat tímto způsobem, staré síly toho mohou využít a uvést ji do nebezpečí. Byla si vědoma, že její situace není dobrá a usilovně se snažila, dívala se dovnitř, aby našla svá připoutání. Jasně jsem viděl její připoutání; takže, proč bych jí to neměl říct, když by jí to pomohlo? Je velmi otevřená a v minulosti mi hodně pomohla v mé kultivaci. Věděl jsem, že bych otevřeně měl poukázat na její připoutání.

Rozhodl jsem se, že jí napíšu dopis, ale zjistil jsem, že sepsat její připoutání nedovedu, bylo to zkrátka pro mě těžké. Cítil jsem se trapně. Když už jsem napsal dopis, nechtěl jsem jí ho poslat; měl jsem strach, že to povede k vzájemnému konfliktu. Během psaní dopisu jsem v sobě objevil mnoho mých vlastních běžných konceptů.

Další dne jsme se potkali a já jí sdělil své myšlenky. Postupně přijala mou radu a oba jsme byli velmi šťastní. Pochopil jsem, že během naší kultivace musíme otevřeně sdílet naše myšlenky. Mistr chce, abychom si věci takto sdělovali; je to něco, co v lidské společnosti je nemožné dokonce i mezi nejlepšími přáteli.

Být soucitný ke spolupraktikujícím znamená, že jim musíme pomoci zlepšit se. Jeden spolupraktikující si myslel, že dělám něco nesprávně, ale přímo mě na to neupozornil. Později jsem se o jeho názoru dozvěděl od jiných praktikujících. Cítil jsem, že je nezbytné, abychom věci otevřeně sdíleli s ostatními praktikujícími.

Mladší praktikující mají méně předpojatých názorů a jsou navzájem otevřenější. Často přímo poukážou ostatní na jejich nedostatky a pomohou jim, aby se podívali dovnitř, na sebe. Vůbec to nevytvoří, nezpůsobí žádné problémy. Nicméně mnoho starších praktikujících má silné lidské myšlenky a nejsou otevřeni kritice. Lidské koncepty v jiných dimenzích jsou tvrdé jako skála a vysoké jako hora; není snadné je odstranit.

Starší praktikující, věnujte prosím této záležitosti pozornost. Často jsem byl zmatený, když jsem jednal s praktikujícími, kteří nevyjadřovali své názory přímo a otevřeně. Další příklad je, že někteří spolupraktikující dokonce lžou jiným. Pro běžné lidi je normální, kdy řeknou „milosrdnou lež“ v nepříjemných situacích, ale my jsme kultivující a neměli bychom lhát vůbec. Nemuseli bychom říkat nic, ale cokoli řekneme, musí být pravda.

Jednou jsem uslyšel tento příběh. Spolupraktikující udělal něco chybně a jiný ho chtěl za to kritizovat, ale nevěděl, jak to říct; takže mu řekl, že se mu ve snu zdálo, že ho Mistr na to upozornil. Tento praktikující řekl, že když takto poukazujeme praktikujících na jejich chyby, je to velmi účinné; a doporučil to ostatním. Je to velmi nebezpečné takto postupovat! Mistr nám vždycky říká, že bychom neměli zastupovat Mistra. Jak někdo může své vlastní názory proměnit v Mistrova slova. I když taková metoda může být účinná, praktikující se může zničit. Používáte Mistrova slova? Nenásledovali byste Zákon. Je to závažná záležitost, když nám Mistr soucitně poskytuje náznaky. Jak bychom si mohli náznaky vymýšlet? Není to porušování Zákona? Je to velmi vážné.

Protože jsme kultivující, musíme být soucitní. Slyšel jsem, že se někteří praktikující hádají a někteří mají mezi sebou vážné konflikty. Jak je možné, že dva kultivující jsou tolerantní k sobě? Všichni bohové nás pozorují; smáli by se nám, když máme konflikty.

Mistr uveřejnil „Směrem k dovršení“ a „Odstraňte svá poslední připoutání“ v roce 2000; čas, který zbývá na kultivaci, se zkracuje. Ačkoliv Mistr nám nepřestává poskytovat příležitosti, když chybujeme; přijde den, kdy Fa náprava skončí. Pracujme lépe a lépe, abychom si zasloužili Mistrův soucit.

Čínská verze je na: http://minghui.ca/mh/articles/2006/2/19/121014.html
Zdroj: http://www.clearwisdom.net/emh/articles/2006/3/10/70669p.html

Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.