Podle výpovědí svědků jsou v tajných koncentračních a pracovních táborech v Číně odebírány vnitřní orgány z těl praktikujících Falun Gongu s použitím jen malého množství anestetika a následně s obrovským ziskem prodávány a použity v nemocnicích na transplantace. Pozůstatky jsou po procedurách rychle spalovány, aby se zahladily stopy. Situace je velmi vážná a její rešení nelze odkládat, podepište prosím internetovou petici.

Město Havířov reagovalo na výzvu Asociace Falun Gongu České republiky k připojení se k petiční akci. Petici proti pronásledování Falun Gongu v Číně Komunistickou stranou Číny podepsalo devět zastupitelů města. V přiloženém dopise vyslovili přání na záchranu těchto nevinných lidí. Město Hodonín dalo k dispozici tuto petici do Informačního centra města a umožnilo tak všem svým obyvatelům ji podepsat a také tuto výzvu uveřejnilo v měsíčníku Městského úřadu „Hodonínské listy“. Petici proti pronásledování dále podepsala města: Jaroměř, Lysá nad Labem, Roudnice nad Labem a Louny.

Školy a pracoviště patří k institucím, které Komunistická strana Číny po odstartování kampaně proti Falun Dafa v roce 1999 okamžitě zmobilizovala. Přes tyto mikrojednotky čínské společnosti tak mohlo pronásledování dosáhnout masovosti. V Čínské lidové republice je na každé škole a na každém pracovišti zástupce Komunistické strany Číny. Ten je zodpovědný za dodržování stranických směrnic a musí svým nadřízeným předkládat zprávu. Čínská byrokracie dosáhla po desetiletích komunistické nadvlády dosud neexistující schopnost okamžitého odstartování kampaně všude po celé zemi.

Mnohdy se při pohledu do rozzářeného dětského obličeje neubráníme pohnutí. Vzpomínám si na jednu dívku ze šesté třídy, jmenovala se Weng Tching. Ve městě Sin-ču na Tchaj-wanu vyhrála cenu za „vzorné chování a neobyčejnou chytrost“. Při přejímání ceny na jevišti její obličej doslova zářil. Učitelé ji charakterizovali jako optimistické a otevřené dítě s pozitivním přístupem k životu. I v těžkých situacích dokáže jednat zodpovědně s trpělivostí, jemnocitem a laskavostí, takže je pro ostatní žáky zářivým vzorem.

Zlé faktory v táboře nucených prací Ma-san-ťia sem přišly, aby sabotovaly Fa. Řekla jsem praktikujícím, ať je neposlouchají. Dozorci se na mě proto rozzlobili a nechali mě ostatními hlídat. Přeřadili mě do jiné skupiny, která se specializovala na dohled nad praktikujícími Falun Gongu. Byla tam spousta kolaborantů, ale mě to netrápilo a také jsem nepracovala. Požádala jsem praktikující, aby společně studovali Fa. Někteří hodně odhodlaní praktikující meditovali, zatímco je vlekli po betonové podlaze, až jim těžce krvácela hýždě. Jednou jsem viděla člověka, který se nemohl hýbat. Ležel na břiše a vypadal moc špatně. Na mysl mi přišla špatná myšlenka: „Proč je takový? Co když se i já nebudu moci pohnout?“

Na počátku čínské dynastie Chan bylo tělesné mučení zakotveno v právním systému jako forma trestu, která pocházela z předešlé dynastie Čchin. Za vlády této dynastie bylo rozsáhle používáno mučení, jako amputace nosu, uší a končetin či vypálení znamení zločincům přímo do obličeje. Přesto byly tyto formy trestu úřady i za dynastie Chan stále považovány za přiměřené. Císař Wen z dynastie Chan zrušil tyto nelidské a brutální praktiky jen díky jedné mladé a odvážné ženě. Tchi-jing Čchun-jü byla nejmladší z pěti dcer. Její otec pracoval nejdříve jako prostý úředník a po ukončení studia medicíny pracoval u známého lékaře.