Odhalení a odstranění mého dominantního chování

Vyrůstala jsem pod vlivem Komunistické strany Číny. Stala se ze mě tzv. „silná moderní žena“. Byla jsem taková, jakou Mistr popisuje ve své básni:

„Ženy jsou silné a bystré
Zbrklé, jízlivé a panovačné
Ne půvabně jemné či elegantní
Rozkošné svůdnice, děvky potají.“
(Hong Yin III., Yin a yang jsou převráceny, 2010)

Má dominantní povaha mi v životě přinesla mnoho problémů. Když jsem začala praktikovat Falun Dafa, postupně jsem si uvědomovala, že tohle není moje skutečná povaha. Moje panovačné chování pramenilo ze sobectví. Toto „sobecké já“ se mnou však bylo po desetiletí. Získalo tak sílu a bylo těžké ho odstranit.

Obvykle jsem trvala na svých nápadech. Uvědomila jsem si, že sobectví je vlastnost starého vesmíru, ale bylo ve mně tak pevně zakořeněno, že způsobovalo problémy po celou dobu mé kultivace. Stalo se mou nedílnou součástí. Někdy jsem si ani neuvědomovala, že tam je, jak ovládalo mé jednání. Kdykoliv jsem se ho snažila odstranit, byl to velmi bolestivý proces. Cítila jsem žárlivost a nepohodlí, a dokonce jsem nemohla dobře spát.

Trvání na svých nápadech

Manžel mě poslouchá již více než třicet let. Obvykle dokážu dosáhnout kompromisu v malých věcech, ale při zásadních rozhodnutích o domácnosti neustupuji.

Jednou jsme se rozhodli přestavět dům. Doufala jsem, že se toho manžel ujme a moje účast nebude nutná. Byl však zvyklý šetřit a chtěl to udělat dobře, ale neutratit při tom mnoho peněz. Jak by se to však dalo udělat? Nakonec jsem to od manžela převzala a začala rozhodovat. Během přestavby jsem dokázala přijmout drobné návrhy od rodiny, ale v zásadních věcech jsem neustoupila. Vůbec jsem nebrala v úvahu pocity ostatních a soustředila se pouze na dosažení svých cílů.

Někdy jsem si uvědomovala, že jsem se odchýlila od dobrého kultivačního stavu, ale ani tak jsem nedokázala své chování urovnat. Pokračovala jsem v začarovaném kruhu dělání chyb, lítosti a naději, že se při další příležitosti zlepším. Jak to pokračovalo, promarnila jsem mnoho příležitostí, abych odstranila svá připoutání.

Stěžování si, když věci nejdou podle mého

Když jsem byla nucena přijmout rozhodnutí ostatních, ukázal se můj odpor. V iracionálním stavu jsem ventilovala hněv tím, že jsem si stěžovala.

Například, když byla vnučka malá, koupili jsme dům poblíž základní školy, abychom ji mohli vyzvedávat po vyučování. Po třech letech se její rodiče rozhodli, že ji pošlou do jiné školy, která byla o kousek dál. Věřili, že to bude pro ni lepší. I když jsem z toho nebyla nadšená, musela jsem to přijmout, protože jsem si uvědomila, že vzdělání je velmi důležité. Ale stěžovala jsem si pokaždé, když jsem měla při vyzvedávání vnučky potíže, že mladí lidé jsou sobečtí a nezohledňují potřeby rodičů.

Moje myšlení se točilo kolem toho, kdo toto rozhodnutí učinil. Ale kdybych to udělala já, nestěžovala bych si.

Trvání na svém pochopení

Někdy jsem při rozhovorech s praktikujícími trvala na svém pochopení. Čím více jsem o něm mluvila, tím lépe jsem se cítila. Neustále jsem mluvila o svém pochopení, aniž bych věnovala pozornost myšlenkám ostatních. Dokonce jsem věřila, že mé sdílení je lepší než sdílení ostatních.

Postupem času se mé myšlenky staly iracionální a vzdálily se od Dafa. Zdálo se mi, že neumím ovládat hlavní vědomí, a cítila jsem, jako kdyby byl můj mozek manipulován. Velmi děsivé!

Můj panovačný postoj byl odrazem kultury komunistické strany. Nedokázala jsem tolerovat, když mě někdo zpochybnil nebo měl jiný názor. Zcela jsem zapomněla na oboustrannou komunikaci. Tento můj problém byl také hlavním důvodem, proč jsem nedokázala lidem dobře vysvětlit fakta.

Odhalení sobectví

Trvání na vlastních představách je projevem sobectví a egocentrismu. Moje neschopnost naslouchat názorům ostatních byla zcela opačná, než jak Mistr řekl:

„Od této chvíle, ať děláte cokoliv, měli byste nejprve brát ohled na druhé, abyste dosáhli pravého osvícení k nesobeckosti a altruismu.“ (Podstata dalšího pokroku, Neopomenutí v buddhovské povaze, 13. 2. 1997)

Když mé myšlenky nebyly přijaty, podvědomě jsem si přála, aby plány ostatních selhaly, abych tak dokázala, že mám pravdu. Věděla jsem však, že bych měla dobrosrdečnost k druhým bezpodmínečně podporovat, aby to přineslo lepší výsledky.

Pro praktikující je velmi škodlivé, když trvají na svých představách. Pokud si přivlastníme výhody jiných, abychom uspokojili naše přání, ztratíme ctnost. Když bojujeme za věci obyčejných lidí a argumentujeme na základě jejich zásad, nemůžeme se jako kultivující zlepšit. Nemůžeme brát světské záležitosti tak vážně.

Závěr

Sobecké myšlení, které trvá na vlastních názorech, se může projevit různými způsoby. Sobecká povaha starého vesmíru může zůstat skrytá v rozměru daného člověka. Jako praktikující se nebojíme těchto konfliktů, protože můžeme rozpoznat jejich příčiny a podívat se dovnitř, abychom se na tom zlepšili. Pokud však sobectví nedokážeme identifikovat, problémy přetrvávají. Může se to dokonce zhoršit. Můžeme se na sobectví začít spoléhat a váhat na jeho odstranění, abychom si mohli užívat takzvaných lidských výhod.

V každé zkoušce nebo konfliktu, pokud jako praktikující dokážeme opustit trvání na svých názorech, převzít nad sebou kontrolu a chovat se správně, zažijeme vyrovnanost stavu kultivujícího. Tento klidný postoj mysli nepochází z uvolnění tlaku v lidském životě, ale z vyčištění našich dimenzionálních polí.

Když nám Mistr pomůže odstranit hrubou vrstvu špatných látek z našich těl, v hloubce pocítíme nádherný stav:

„Říkáme, že když dokážete ve sporu o krok ustoupit, objevíte, že moře a obloha jsou bez hranic, a bude to určitě jiná situace.“ (Zhuan Falun, Přednáška devátá, Osvícení)

Děkuji, Mistře! Děkuji, praktikující!

Čínská verze: https://www.minghui.org/mh/articles/2021/12/8/434487.html
Anglická verze: https://en.minghui.org/html/articles/2022/1/10/198068.html