Zbavování se sentimentu k dceři

Od praktikující Falun Dafa z Číny

S dcerou jsme se dříve často hádaly a ani jedna z nás nechtěla poslouchat tu druhou. Často jsem přemýšlela takto: „Jsem tvoje matka, musíš mě poslouchat.“ S tímto smýšlením se však problémy jen zhoršily, když se narodilo vnouče. Byly jsme plné hněvu hned, jakmile jedna nebo druhá řekla něco nevhodného.

Když k nám jednou měla přijít dcera s manželem a vnukem na oběd, rozhodla jsem se uvařit dušené kuřecí maso a palačinky. Bylo tehdy vedro a já jsem v kuchyni strávila asi dvě hodiny. Byla jsem celá zpocená. Jen co jsem jídlo podala, dcera si hned začala stěžovat: „To maso je úplně bez chuti a palačinky nejsou dobré!“ Odmítla to jíst a odešla od stolu i s manželem. Když jsem jídlo ochutnala, s překvapením jsem zjistila, že je opravdu bez chuti. Pomyslela jsem si: „Většinou vařím dobře. Co se to dnes stalo? Ale i když se mi to dnes nepodařilo, nemusela mě tak kritizovat.“ Měla jsem v očích slzy a byla jsem velmi naštvaná a rozrušená.

Pak mě napadlo, že se chovám jako běžný člověk. Mistr nás často navádí k dívání se dovnitř, když se setkáme s těžkostmi. Až tehdy jsem si uvědomila, že místo studování Fa a cvičení jsem se zajímala jen o vaření pro dceru. To značí velmi silné připoutání k sentimentu. Když se teď podívám zpět, myslím si, že kdyby mi to jídlo pochválili, byla bych až příliš nadšená. Mistr mi tedy umožnil díky dceřině kritice něco pochopit.

Najednou jsem pochopila příčinu za celou tou příhodou. Osvítila jsem se k tomu, že jsem se mýlila. Řekla jsem: „Je to všechno moje chyba, nemůžeš za to.“ Dcera se na mě podívala a neřekla ani slovo. Pokračovala v úklidu, jako kdyby se nic nestalo. Když skončila, klidně mi řekla: „Víš, mami, mohla jsi připravit jen těstoviny. Jsou velmi dobré a zabralo by ti to jen deset minut. Nemusela jsi v tomto horku dělat palačinky.“

Normálně jsou dcera i její manžel velmi pozorní. Potřebovala jsem se podívat na pozitivní stránku věci a častěji je oceňovat, ne vyčítat. Mistr mi skrze dceru připomněl, že se musím zbavit připoutání k sentimentu. Potřebovala jsem věnovat více času dělání tří věcí. Uvědomila jsem si, že čím víc se budu chtít o dceru starat, tím víc se bude bouřit. A nejen, že jsem si neuvědomovala, že mám připoutání k sentimentu, byla jsem také připoutána k zásadám běžných lidí. Byla jsem zvyklá přemýšlet ve smyslu: „Jsem tvoje matka. Měla bys mě poslouchat, bez ohledu na to, co dělám. Říká se tomu oddanost rodičům.“

Mistr řekl:

„To znamená, že jste v prvé řadě kultivující, a až potom odborník.“ (Podstata dalšího pokroku, Potvrzení, 8. 1. 1996)

Konečně jsem si uvědomila, že se musím v první řadě chovat jako kultivující a až poté jako matka. Mojí prioritou je chovat se jako kultivující v běžné společnosti a zároveň bych neměla být připoutaná k lidským záležitostem. Jen tak se budu moci dívat na věci z pohledu kultivujícího. Mistr uspořádal, abychom se kultivovali ve velkém kotli lidské společnosti a abychom se tak mohli v kultivaci zlepšit.

Začala jsem si více uvědomovat připoutání k sentimentu a osvítila se k dalšímu principu: Naši nejbližší k nám mají předurčený vztah. Přišli pro Fa a musejí být zachráněni. Věděli, že se v tomto životě máme stát učedníky Dafa období nápravy Fa. Vložili do nás velké naděje a následovali nás skrze mnohé reinkarnace, aby mohli být spaseni. Pokud náš kultivační stav zaostává, jejich vědomá stránka bude zklamaná. Na povrchu to může mít podobu nevděčnosti a hněvu, bez ohledu na to, kolik jsme toho pro ně obětovali. Nepřišli na tento svět kvůli materiálním výhodám. To, zda se dokážeme vykultivovat zpět ke svému pravému já, přímo ovlivňuje to, zda mohou být zachráněni, nebo ne. Takže samozřejmě budou znepokojení, když uvidí, jak jsme oklamáni běžným lidským sentimentem.

Když jsem si tyto věci uvědomila, začala jsem brát lidský sentiment lehčeji. Musím se zlepšit ve studiu Fa a lépe se kultivovat, abych se mohla dobře činit při záchraně vnímajících bytostí.

Když jsem se zlepšila, změnila se i dcera. Stala se ohleduplnější a uctivější. Dcera i její manžel věděli, že mě nemají žádat o hlídání dětí, protože přes den nemívám moc času. Nevolali mě, abych vyzvedla vnouče ze školy, pokud to nebylo nezbytné. Také pospíchali, aby uvařili nebo nakoupili jídlo venku, vždy když jsme se potkali. Také se stalo, že zeť zašel do banky, aby rozměnil čtyři tisíce jüanů, když viděl, že tisknu informace o Falun Dafa na bankovky. Byla jsem z toho opravdu šťastná.

Mnoho dětí se dnes spoléhá na své rodiče a stále si v životě stěžují. Moje dcera a zeť ne. Jsou nezávislí a ohleduplní ke starším. Kdysi jsem uvažovala o tom, že jim pomůžu najít si lepší práci, ale když jsem viděla trápení, která nastala, když do života svých dětí zasahovali jiní praktikující, rozhodla jsem se nechat všechno plynout přirozeně. Dívala jsem se dovnitř, odstranila připoutání a napravila se na základě principů Dafa.

Vždy, když jsem se potkala s lidmi, na kterých mi záleželo, jsem se snažila chovat jako kultivující. Mistr chrání praktikující a jejich příbuzné, takže bych měla nechat věcem přirozený průběh. Neměla bych zasahovat do toho, co pro ně Mistr uspořádal. Moje dcera a zeť si našli ideální práci. Jsou soucitní a nesobečtí a nikdy by nesoutěžili o osobní zisk. Slušně vydělávají a nemusím se o ně bát.

Čínská verze: https://www.minghui.org/mh/articles/2021/11/12/433510.html
Anglická verze: https://en.minghui.org/html/articles/2022/1/8/198036.html