Zkušenosti s objasňováním pravdy během Konference OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow

Od praktikujícího Falun Dafa z Velké Británie

Vážení praktikující, rád bych se s vámi podělil o svou zkušenost a porozumění ohledně objasňování pravdy během Konference COP26 v Glasgow.

Když jsem se dozvěděl, že se bude v Glasgow konat konference o změně klimatu a její propaganda, pomyslel jsem si, že nechci být u toho a odjedu pomáhat se Shen Yun do Londýna. A to jsem i přislíbil. Během sdílení zkušeností po studiu Fa jsme diskutovali o této akci jako o velké příležitosti zachránit bytosti, které sem přiletí z celého světa. Uvědomil jsem si, že bydlím kousek od centra dění, a tak by bylo sobecké utéci.

Šel jsem na místní policii. Byla zde policistka, se kterou jsem před půl rokem řešil ohlášení našich pravidelných sobotních Hong Fa. Ptal jsem se jí na nějaké podrobnosti, načež odešla, aby se s někým poradila. Když na někoho čekám, často se přistihnu, že přemýšlím nad tím, co lidem tak dlouho trvá, a že nemůžu zůstat v klidu, být trpělivý a vysílat spravedlivé myšlenky. V těchto chvílích si všímám různých myšlenek, které procházejí mou myslí, a přemýšlím, jaké to asi bude, až budu mít prázdnou hlavu, až toho v budoucnosti jako kultivující dosáhnu. Když se policistka vrátila, podala mi kartičku s referenčním číslem a řekla, že mi zavolají později, až zjistí více informací. Opravdu mi chtěla pomoci. Poté mi policie volala a řekla, že Hong Fa můžeme udělat, pokud to situace umožní, a že mám ještě zavolat na městský úřad. Tam mi řekli, když jsem se zmínil o rozdávání letáčků, že to dělat nemůžeme, že je to zakázané kvůli následnému odpadu ve městě. Věděl jsem, že pokračovat v rozhovoru nemá smysl, tak jsem poděkoval a popřál hezký zbytek dne. Zákaz rozdávání letáčků se určitě vztahuje na noční kluby.

Chtěli jsme najít vhodné místo pro naše aktivity předem, ale díky nepředvídatelnosti protestů různých aktivistů jsme se rozhodli až na místě.

31. října, kdy byla konference zahájena, nebylo nejlepší počasí, ale přijeli i praktikující Falun Dafa z daleka. Angličtí praktikující měli zrovna takzvaný týden „jeden týden, jedno tělo“ pro Shen Yun a asociace rozhodla, že se budou věnovat Shen Yun v Londýně a my to zvládneme sami.

Potkali jsme se ráno na Jiřího náměstí, kde se měla konat globální meditace, kterou pořádala skupina, které jsem byl posledních pár let součástí. Věřil jsem, že nemá nic společného s komunistickou propagandou. Diskutovali jsme o tom, zda se toho také zúčastnit. Nakonec jsem se toho zúčastnil jen já. Sedl jsem si do trávy, abych vysílal spravedlivé myšlenky, abych eliminoval zlo a pomohl průběhu našeho Hong Fa. Po čtyřiceti pěti minutách, kdy na jevišti probíhaly různé proslovy a modlitby náboženských hnutí, jsem otevřel oči. Vedle mě stála osoba a nemohla se dočkat, až se mě zeptá na praxi. Později jsme se znovu potkali a dlouho spolu mluvili. Přijde na Shen Yun.

Během celé konference, která trvala dva týdny, jsme se potkali s mnoha bytostmi, které čekaly na záchranu. Některé více, a to jsem schopný vidět jen to, co je na povrchu.

Když mi jedna praktikující zavolala, že jim docházejí letáčky, snažil jsem se co nejrychleji letáčky dovést. Když jsem přijel na místo blízko konference, kde cvičili a rozdávali letáčky, zrovna se rozhodli akci ukončit a jít zpět na náměstí. Dal jsem najevo, že bych se o tom rád dozvěděl dříve. Toto byla jedna z příležitostí podívat se do sebe. Našel jsem, že i já nedávám lidem dost včas vědět, a tím zpomaluji naši komunikaci a přirozený průběh. Také jsem mohl dovést více letáčků hned na začátku.

Během dvou dnů, které patřily světovým lídrům, jsme měli k dispozici jen několik praktikujících, ale rozdala se spousta letáčků. Další dny jsme pak často slyšeli: „Já už letáček mám. Děkuji.“

Upravili jsme strategii a věnovali se více cvičení, a tak mnoho procházejících nás mohlo natáčet či fotografovat. Také několik reportérů o nás projevilo zájem. Jeden si stáhl okénko u auta, když už jsme se vraceli k dodávce, a po delší rozmluvě souhlasil s reportáží, která měla velmi dobrý ohlas.

Někteří lidé nás chválili za odhodlanost být zde každý den. Mnoho z nich dalo palec nahoru jako výraz uznání.

Jiní se zmínili o vigilii před čínskou ambasádou v Londýně, kde viděli praktikující za každého počasí. To nás povzbudilo, abychom v tom pokračovali.

Bohužel jsme se setkali i s několika lidmi, kteří při procházení měli na nás nějaké poznámky. Jednou se mi v Edinburghu stalo, že jeden člověk vykřikl: „Sekta!“ a rychle odešel. Nemohl jsem za ním utíkat, abych mu objasnil pravdu. Přemýšlel jsem, jak ho zachránit a jestli je vůbec možné ho zachránit. Po nějaké době procházel zpět. Oslovil jsem ho a zeptal se ho, proč si to o nás myslí. Otevřel letáček, ve kterém byla skupinová fotka meditujících. Řekl, že jsme všude a rozdáváme letáčky. Odpověděl jsem mu, že to není důvod, abychom byli sektou, že nevybíráme peníze a nemáme hierarchii. Že se pouze snažíme pozvednout náš charakter a následujeme principy Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Na ulicích jsme proto, abychom očistili naše jméno poskvrněné od lží Komunistické strany Číny. Zdál se najednou otevřený, protože jsem k němu byl laskavý a oba jsme se nakonec z toho cítili povzneseni. Poděkoval jsem Mistrovi. Později jsem zažil podobnou situaci.

Také jsem potkal několik mladých lidí, kteří mi připomněli mě samotného před kultivací. Jeden přijel z Cornwallu a velmi se bál atomových válek. Potkali jsme se hned první den, poté, co si jedna policistka vyžádala mé jméno a telefon, pro případ, že bychom potřebovali pomoc. Nikdo toho mladého muže neznal, a tak jsem se ho zeptal, když jsme šli na konferenci, odkud je a co je zač. Řekl, že mu jedna starší Japonka dala letáček, že ho naše praxe přitahuje a že začne praktikovat, až se vrátí domů.

Naše skupina se zúčastnila dvou průvodů. Stáli jsme na velmi dobrém místě. Lidé se často zastavovali a četli si bannery, které jsme připevnili k vysokému plotu. Páteční průvod byl ale velmi vysilující. Dvě praktikující nemohly dorazit, protože jim nejel autobus, a další praktikující nás nemohla najít.

Další den mi připadal jako velká bitva v jiných dimenzích. Průvod trval několik hodin. Mnoho různých skupin procházelo s bannery, uměleckými výtvory, letáčky či hudbou. Jedna skupina mě zaujala. Křičeli a nesli červené vlajky. Byli v obložení policisty. Bylo evidentní, že jsou problémoví. Ihned jsem k nim vyrazil. Rozdával jsem jim letáčky o vystoupení z komunistické strany. Někteří si je brali, někteří kroutili nevěřícně hlavou, co dělám, jeden na mě chtěl dokonce zaútočit. Připadalo mi, jako kdybych skočil do zla. Bylo to krátké a intenzivní. Cítil jsem strach, ale nebál jsem se. Poté jsem policistům poděkoval za jejich oporu a řekl jim, že si nepřeji, aby se takovéto skupiny rozmohly po celé zemi. Souhlasili.

Přál jsem si, abychom ten den zakončili cvičením v parku, kde průvod končil. Bylo chladné, větrné, pozdní odpoledne. Místo toho jsme ale šli do místního centra, kde pracuji, do tepla, protože někteří z nás měli promočené boty a po dlouhém dni nám byla zima. Také nám připadalo milé se společně rozloučit před dlouhou cestou domů. Při cvičení jsem myslel na báseň, kterou jsme ráno četli:

„V treskúcej zime stojím na ulici a volám ťa
No cieľom nie je nábožensky veriacim spraviť ťa
Pretože Dafa zachraňuje životy v dňoch posledných
Chcem, aby si leták s pravdou vidieť mohlo
Prečo ho odmietať, keď Boh životy vyberá
Tento leták môže zachrániť život a katastrofu odvrátiť
Mnoho životov bolo otrávených lžami utláčateľa
Skôr či neskôr s odplatou stretnú sa
Kvôli tomu útlaku a námahy sa nebojím
Toto je milosrdenstvo učeníka Dafa
Nebeské volanie ma podnecuje, aby som ľudí oslovil
Neprechovávam žiadnu nádej na osobný zisk
Keď uvidím, že pravdu poznáš, to ma naozaj poteší
Archa, ktorá zachraňuje, kotvy zodvihnúť sa chystá
Stvoriteľ ma požiadal, aby som ľuďom cestu nádeje ukázal.“
(Hong Yin V, Ukazujem ti cestu nádeje, 2018)

Jsem vděčný každému, kdo nás přišel podpořit, byť jen sdílením a povzbuzením, spravedlivými myšlenkami, kdo přišel i jen na chvíli nebo zůstal více dní. Vy víte, kdo jste. Ačkoliv jsme měli nějaké problémy ohledně průběhu, na konci jsem měl dobrý pocit z naší spolupráce jako jedno tělo, ať už šlo o cokoliv, vždy jsme se navzájem podporovali na naší kultivační cestě.

Prosím, poukažte na cokoliv nevhodného, nebo kde bych se měl zlepšit. Dokážu to snést. Děkuji.