Co vím o historii a tajemství Země (8): Nebesy předaná kultura – legenda o dracích (1. část)

Facebook Logo LinkedIn Logo Twitter Logo Email Logo Pinterest Logo

Od praktikujícího Falun Dafa z Číny

Předmluva: Jak postupuje náprava Fa, neustále si zlepšuji charakter v kultivaci Falun Dafa a přizpůsobuji se vesmírným principům Pravdivost, Soucit a Snášenlivost, a jako taková se moje moudrost prohlubuje a moje schopnosti se posilují. Dafa mi ve své říši kultivace odhalil pravdy různých úrovní, včetně historie Země a jejího tajemství. Napsal jsem je, abych je mohl sdílet s ostatními praktikujícími.

Draci jsou mytologická stvoření v legendách z Číny a jihovýchodní Asie. Symbolizují příznivý vývoj. Reprezentují čínská a jihovýchodní asijská etnika. Legenda o dracích se jako součást bohy svěřené kultury předává již tisíce let. Jsou tedy draci výplodem fantazie, nebo jsou skuteční? V historických knihách starověku i novověku se skutečně nacházejí záznamy, které podrobně popisují svědectví očitých svědků o zjevení draků. Existují však jak pravdivá, tak nepravdivá tvrzení. Dnes se budu touto otázkou zabývat z pohledu kultivujícího.

Z mnoha případů je jeden nepochybný – padlý drak v Jing-kchou. V létě roku 1934 pršelo v oblasti Jing-kchou v Číně více než čtyřicet dní v kuse. Řeka Liao prudce stoupla. Severní břeh se proměnil v obrovskou vodní plochu. Na hladině plavaly ryby a krevety a byl cítit velmi intenzivní rybí zápach. Po silném dešti lidé našli obrovskou dračí mrtvolu deset metrů od ústí řeky Liao. Zpráva o ní se rychle rozšířila po celé zemi. Zvědavci z celé severovýchodní Číny se vydali vlakem do Jing-kchou, aby si ji prohlédli. Deník Šeng-ťing Times tehdy vyslal reportéry, aby na místě provedli rozhovory a získali informace z první ruky. Brzy poté, 12. srpna 1934, tyto noviny zveřejnily zvláštní reportáž s fotografiemi mrtvého draka. V článku se uvádělo: „Toto zvíře má nejen dva dlouhé rohy na hlavě, ale také čtyři drápy vyčnívající z břicha. Na jeho boku se nachází sedmnáct až osmnáct metrů dlouhá rýha s výraznými stopami po drápech.“ Vzorky draka byly odebrány k další analýze v Jing-kchou. V té době Japonsko okupovalo Čínu. Když se Japonci o nálezu dozvěděli, rychle převezli dračí mrtvolu do Čchang-čchunu a poté ji odeslali do Japonska. Půl století poté se světová archeologie, kultura a vědci stále nemohou shodnout.

Z pohledu kultivujícího vidím skutečnou situaci, kterou ostatní nevidí. To, co mi bylo odhaleno na mé úrovni kultivace, je, že případ padlého draka v Jing-kchou je pravdivý. Padlý drak byl pátým synem Dračího krále z Pochajského moře. Měl za úkol střežit pravé tělo a císařskou hrobku císaře Li Č' z dynastie Tchang a Wu Ce-tchiena. Drak byl dlouhý dvacet metrů, měl černošedou barvu a jeho oči byly tmavě hnědé. Když střežil císařskou hrobku, energie jin v hrobce přebíjela a způsobila extrémní nerovnováhu jinu a jangu. V časoprostorovém poli císařské hrobky nastal chaos, který měl za následek, že drak začal být rozrušený a neklidný a jeho démonická povaha se vymkla kontrole. Několikrát porušil mandát nebes tím, že se bez dovolení zdržoval služby. Vyvolával zmatek a ohrožoval životy lidí v oblasti řeky Wej. Využíval svých nadpřirozených schopností k ničení říčních koryt a nábřeží, což vedlo k potopě obou břehů. Povodeň způsobila, že mnoho lidí spadlo do řeky, kde je drak sežral. Kvůli němu zemřelo asi osmdesát lidí. Kromě toho neustále devastoval duchovní životy ve vodě a absorboval jejich energii, aby si doplnil síly Fa. Také ovládal kultivující, jejichž mysl nebyla spravedlivá, aby zabíjeli životy a obětovali je jemu.

Hříšný drak svým chováním velmi rozzuřil nebesa. Nebeský císař vyslal nebeské generály a vojáky, kteří ho zajali a uvěznili v nebeském vězení. On však nečekaně díky lsti a chytrosti unikl. Brzy poté dorazil na ostrov nesmrtelných Pcheng-laj. Udělal se neviditelným a vstoupil do jiné dimenze odpovídající ostrovu Pcheng-laj. Poté využil svých schopností k hledání pece na výrobu pilulek nesmrtelnosti. Vplížil se do domu Tchaj Paj-singa a plánoval ukrást jeho speciální zlatý dan bránící vodě. Tento dan umožňoval životům, které existovaly ve vodě, zůstat na souši po dlouhou dobu, aniž by se jejich schopnosti oslabily, a umožnit jim tak volně používat nadpřirozené schopnosti. Právě když se drak chystal tento nebeský dan ukrást, Tchaj Paj-sing se náhle objevil uvnitř domu a šokoval draka, který ustoupil o několik kroků zpět. Tchaj Paj-sing, držíce v ruce přesličkovou metličku, řekl: „Toto je zakázané místo pro kultivaci danu. Vstup je zakázán a vniknutí je nezákonné. Budeš potrestán! Jako drak znáš zákony nebe a země, přesto jsi jednal proti nim. Nyní na tebe padne hněv nebes, a karmu, kterou jsi způsobil, bude muset nést i celá dračí rasa. Dám ti však příležitost se napravit.“ Drak však odpověděl: „Nejsi nic víc než obyčejný kultivující. Jakou máš ctnost, že jsi schopen ušetřit můj život? Jen počkej, až získám ten nebeský dan, a pak budu čelit svému osudu.“ Poté spolu začali bojovat a obloha nad ostrovem Pcheng-laj okamžitě potemněla poryvy jinového větru. Po chvíli boje se Tchaj Paj-sing zamyslel nad tím, že draky nelze jen tak popravit, ale že se s nimi musejí vypořádat nebesa. Použil tedy svou schopnost ding, aby draka zmrazil a navštívil nebesa, aby požádal o císařský dekret, který by celou záležitost dokončil. Nebeský císař mu osobně propůjčil meč na zabíjení draků a vydal nařízení, aby byl zlý drak sťat.

Když Tchaj Paj-sing uchopil meč na zabíjení draků, probudil se v něm soucit. Doufal, že drak bude litovat svých chyb a napraví se. Proto ho nezabil, ale místo toho mu rozřízl bok. Drak byl zraněn a utekl. Původně se chtěl vrátit do dračího paláce na dně Pochajského moře. Ale protože se dopustil zla, porušil dračí zákon a nebeské zákony, Dračí král z Pochajského moře ho vyškrtl z rodokmene dračí rasy a přerušil s ním veškeré vztahy. Drak se tak neměl kam vrátit a schovat. Vážně zraněný letěl příliš dlouho, až se vyčerpal a spadl do oblasti Jing-kchou. Na náspu deset metrů od ústí řeky Liao bylo svědky pádu draka mnoho místních obyvatel. Po několika dnech odpočinku se však drak zotavil a jeho síly Fa se obnovily. Protože se jeho zlá povaha nezměnila, nejenže neuvažoval o pokání, ale chtěl se Tchaj Paj-singovi pomstít. Vrátil se proto na nebeský ostrov Pcheng-laj. Tchaj Paj-sing věděl, že přijde. Znovu se pustili do boje. Po jednom seknutí mečem na zabíjení draků do krku zlého draka použil Tchaj Paj-sing svou božskou moc, aby odstranil dračí dan, a dračí síly se okamžitě vyčerpaly. Strážní bohové pak odnesli duši draka do osmnácté úrovně pekla, aby ji potrestali, kde je uvězněna dodnes. Jeho mrtvola spadla do oblasti Jing-kchou. Existuje důvod, proč lidé směli vidět dračí torzo. Nebesa chtěla varovat lidi ve světě – draci a bohové skutečně existují a lidé by měli respektovat nebe i zemi, dodržovat Tao a pěstovat ctnost. Později japonská armáda tajně odeslala dračí mrtvolu do Japonska. Japonská královská rodina si ji schovala pro sebe a tajně ji uctívá, aniž by o tom ostatní věděli.

V mé kultivační sféře jsem se dozvěděl, že draky lze vzhledem k jejich různým úrovním a sférám rozdělit na pozemské, nebeské a božské. Pozemští draci existují ve světě lidí. Žijí v řekách a jezerech v rámci systému žlutých lidí. Jsou to králové všech vodních ploch. Nebeští draci existují v různých úrovních a dimenzích nebe v rámci Tří říší. Jejich úkolem je vykonávat příkazy, aby pršelo, a slouží jako strážci Fa. Božští draci se běžně vyskytují v nebeských světech žlutých lidí za hranicemi Tří říší. Jsou v nejvyšší sféře tří dračích kategorií. Draci mají jednu ze sedmi barev: černou, bílou, červenou, žlutou, zelenou, modrou nebo fialovou. Jejich oči mají v podstatě stejnou barvu jako jejich tělo, jen o něco tmavší. Samci a samice oceánských draků se liší délkou a vzhledem. Draci se mohou libovolně zvětšovat a zmenšovat. Dospělí samci oceánských draků mohou dorůstat délky sedmdesát až osmdesát metrů. Na vrcholu hlavy jim vyrůstají tři poměrně dlouhé parohy, jeden na každé straně nosu a druhý na spodní čelisti. Ze hřbetu draka vyčnívají mohutné špičaté ploutve. Jejich ocasy jsou dlouhé a elegantní. Drápy jsou ostré, silné a pevné. Oči jsou jasné a zářící. Zepředu i zezadu jsou draci majestátní a mají silné energetické pole.

Samice oceánských draků dorůstají délky čtyřicet až padesát metrů. Po obou stranách nosu mají dvě tykadla, která jsou relativně menší než u samců. Ploutve na hřbetě mají malé, hladké a kulaté. Ocas a drápy jsou také relativně kratší než u samců. Jejich pohled je méně dominantní. Jsou mírnější a vlídnější. Existuje ještě jeden druh draků zvaný ťiao, kteří vypadají podobně jako oceánští draci. Ťiao jsou vládci řek, jezer a sladkých vod. Bohové stvořili ťiao ve sladkých vodách. Na hlavě mají jeden roh a mají menší šupiny. Jsou světlejší barvy, většinou bílí, popelavě šedí nebo světle zelení. Jsou kratší než oceánští draci, samci dorůstají délky čtyřicet až padesát metrů a samice třicet metrů. Ačkoliv jsou oceánští draci a ťiao různé druhy vodních bytostí, všichni mají nadpřirozené schopnosti a mohou volně cestovat mezi všemi řekami, jezery a oceány.

Draci z různých říší se rozmnožují různými způsoby. Pozemští draci snášejí vejce a najednou mohou naklást pouze tři až pět dračích vajec. Zůstávají březí asi třináct měsíců a vejce vyžadují přibližně tři měsíce inkubace. Nebeští draci jsou živorodí, ale mohou také klást vejce. Trvá jim asi tři sta let, než přivedou na svět další generaci. Mládě draka se rodí s oválnou blánou obepínající tělo, které je zhruba sto padesát centimetrů dlouhé a osmdesát centimetrů široké. Pozemští draci této dimenze se dožívají přibližně tisíc let. Stejně jako se liší jejich říše, liší se i délka jejich života. Nebeští draci, kteří se stále nacházejí ve Třech říších, se obvykle dožívají tisíc pět set až tři tisíce let. Čím vyšší sféra, tím déle žijí. Nebeští draci jsou draci nebeských světů. Kromě toho, že jsou živorodí, mohou využít božské schopnosti k přímému stvoření novorozeného draka, což je zvláštní proces. Samec i samice nebeského draka na sebe navzájem vystřelí paprsek energie, který se v polovině cesty setká a vytvoří energetickou kouli o průměru sto padesát centimetrů. Jak energie sílí, střed energetické koule postupně vytvoří podobu mladého draka. Jak pokračují ve vysílání energie, z malého draka se postupně formuje skutečná bytost. Jak energie ještě více sílí, novorozený drak se nakonec z energetické koule vymaní jako z kokonu a zrodí se živý drak. Je velmi energický a roztomilý, trochu jako kreslený drak. Zajímavé je, že když samec i samice draka vystřelí svou energii, mládě draka se nakonec podobá tomu, jehož energie je silnější. Draci se rozmnožují podle přirozeného nebeského řádu a načasování. Rozmnožovat se mohou pouze podle vůle nebes. Mnoho mytologických zvířat ve světech bohů se při rozmnožování řídí tímto způsobem. Mnozí kultivující na nízké úrovni v dávných dobách nedosáhli duchovní dokonalosti v kultivaci, protože neodstranili chtíč. Někteří z těchto kultivujících se ve Třech říších převtělili do draků. Na druhou stranu, kultivující, kteří neodstranili žárlivost, se převtělili do hadů nebo krajt. Protože se rodí bez rukou, často jsou uštknuti či pokousáni jedovatým hmyzem. Hadí povaha je tedy většinou agresivní. Kultivační praxe je mimořádně závažná. Oddávání se jakýmkoliv lidským připoutáním může nakonec vést k tomu, že předchozí úsilí bude marné.

Pokračování: https://cz.clearharmony.net/articles/a111283-Co-vim-o-historii-a-tajemstvi-Zeme-8-Nebesy-predana-kultura-%E2%80%93-legenda-o-dracich-2-cast.html


* * *

Facebook Logo LinkedIn Logo Twitter Logo Email Logo Pinterest Logo

Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.