Pan Čao, známá také pod jménem Pan Chuej-pan, byla historickou a literární osobností Číny za východní dynastie Chan (206 let před Kristem až 220 let po Kristu). Když dosáhla 70 let, dokončila svou první knihu o standardech chování ženy, „Nu Ťie“ („Zásady pro ženy“). V knize popisuje smysl čtyř ženských ctností – nadání (náklonnost), řeč, forma a zručnost. Její dílo mělo mimořádně hluboký a trvalý vliv v historii.
V této knize objasňuje, že „těšit se vážnosti, být zdvořilá a laskavá“ je nejdůležitější povinností ženy. Jen při vzájemném doplňování jinu a jangu a se vzájemným respektem mezi mužem a ženou se může jejich vztah stát harmonický a zcela uspokojivý.
V „Zásadách pro ženy“ také objasňuje, že podstata jinu a jangu je různá, a proto také chování muže a ženy by mělo být odlišné. Jang je charakteristický pro sílu, jin pro něžnost. Proto, zatímco je muž ctěn pro svou sílu a zdraví, žena je považována za krásnou, pokud je laskavá a jemná. Odtud pochází staré rčení: „Má-li někdo syna, který je silný jako vlk, přesto se obává, že je příliš měkký; když má dceru, která je plachá jako myška, přesto se obává, že by mohla zdivočet.“ Není nic důležitějšího u ženy při jejím vlastním zdokonalování, než být uctivá. Být zdvořilá a láskyplná je předpokladem pro to, že nebude příliš přísná a agresivní. Proto, být uctivá, zdvořilá a laskavá je nejdůležitější povinností ženy.
Aby měl člověk vážnost, potřebuje trpělivost a vytrvalost. Aby byl přívětivý a zdvořilý, potřebuje trpělivost. Člověk, který si váží druhých, ví, kdy musí přestat, aby nezašel příliš daleko. Člověk, který je trpělivý, může být uctivý a pokorný.
Jsou-li muž a žena spolu příliš intimní a jeden bez druhého nemůže být, pak se může snadno stát, že čím déle to trvá, nebudou se už k sobě chovat s nutným respektem. Jakmile se přihodí něco nekalého, člověk přesáhne mez. Jakmile řeč přesáhne mez, přihodí se smělé bezuzdnosti a myšlenky, které by manžela urazily. Je to díky tomu, že člověk včas nezabrzdí, než zajde příliš daleko.
Všechny věci mají něco dobrého a něco zlého, a hovory mají zásluhy a chyby. Člověku, který věří, že má pravdu, se zdá nemožné, aby se nebránil. Jakmile se rozšíří argumenty a protiargumenty, vznikne špatná nálada. Stane se tak, když není manželka vůči manželovi uctivá a pokorná.
Když nepřestane manžela urážet, může to nechtěně vést k tomu, že následují nadávky a výčitky. Když špatná nálada nepřestane, mohou následovat výkřiky a rány. Manžel a manželka mají svůj vztah harmonizovat s respektem a dobrou vůlí, spolupracovat mezi sebou dobře a se vzájemnou důvěrou a láskou. Při bití a řvaní, kde je ritus a povinnost? S nadávkami a výčitkami, kde zůstala důvěrnost a láska? Bez úcty a lásky nejsou muž a žena daleko od rozvodu.
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.