Následovat předurčené vztahy a zvýšení morálky

Lidé v dávných dobách věřili, že manželství mezi dvěma lidmi bylo předurčeno. Jedno čínské přísloví říká: „Je třeba sto reinkarnací, než sedí dva lidé ve stejné lodi; je třeba tisíc reinkarnací, než mohou dva lidé spolu sdílet polštář.“ To ukazuje, jak vzácné to předurčené osudové spojení mezi mužem a ženou je. Ve velkém lidském světě se sejdou dva lidé, kteří se původně neznali, na základě jejich předem určeného osudového spojení.

Mistr Li Hongzhi ve Falun Buddhovský Fa (Lekce ve Spojených státech) říká:

„V předchozím životě jeden člověk druhému učinil laskavost a tato osoba to nemohla splatit - možná to byl nízký úředník nebo byl velmi chudý v tomto životě. Díky této laskavosti získal velké výhody, proto by to chtěl bezpodmínečně splatit. Pak z toho může vyjít předurčený vztah mezi manželem a manželkou. Mohlo by také být, že v jednom z minulých životů jeden druhého miloval nebo se milovali oba navzájem, ale neměli žádný předurčený vztah a nemohli založit žádnou rodinu, to by mohlo tedy mít za následek v dalším životě předurčený vztah manželství.“

Nejjednodušší interpretace lásky je „láska mezi mužem a ženou“. Takto chápané slovo „láska“ je moderní názor. Dnes opotřebovává lidská společnost slovo „osobnost“ a staví své ego jako nejvyšší prioritu, to je ta báze. Milovat druhé a mít zapotřebí, aby druzí milovali jeho. Náš pojem o „lásce“ se vyvíjí.

V dávných dobách, dokonalá pravidla etikety, vysoká morálka a etika omezovaly city mezi mužem a ženou. Ta takzvaná „láska“ se zakládala na manželství. Do té míry byla láska řádná, trvalá a rozumná, a kromě toho tak mohla být uznávána a vysoce ceněna vládou a celou společností. Obojí - „láska“ a „náklonnost“ bez manželství bylo zakázáno a bylo považováno za nepřístojné.

Manželství je velký závazek v životě a není to žádná dětská hra. „Šest rituálů“ (žádost s dárkem pro vykročení, šetření o jménu nevěsty, náznak na uznalou věštbu, přání stanovit datum svatby, protokol, že ženich se setká s nevěstou u ní doma a ona ho doprovodí do jeho domu) bylo založeno v dynastii Zhou a vyvinulo se v obyčej, který následovali lidé při svatebním obřadu po tisíce roků. Lidé ve starověku ctili božské bytosti, respektovali lidi, kteří následovali vůli nebe a vážili si povinnosti dítěte. Proto museli ženich i nevěsta při svatebním obřadu prokázat svou úctu vůči Nebi i Zemi, aby bylo jimi manželství potvrzeno. Rodičům prokázali respekt a prosili je o souhlas s manželstvím.

Zdroj: http://www.clearharmony.net/articles/200509/28796.html