Od praktikujícího Falun Dafa z České republiky
Uvažovat jako praktikující
Celý proces práce na Shen Yun byl zkouškou, zda si člověk udrží své spravedlivé myšlenky, zda se bude považovat za praktikujícího. Bez studia Zákona a pravidelného vysílání spravedlivých myšlenek by to bylo nemožné. Při každodenním kontaktu s běžnou společností se spravedlivá mysl oslabovala a bylo třeba ji tímto způsobem dobíjet.
Toto se týkalo i smýšlení o druhých praktikujících. Neustále se objevovaly zkoušky, zda se dokážeme na své spolupraktikující dívat jako na kultivující se bytosti nebo na běžné lidi. Je to také otázka soucitu. Budu druhým vyčítat, zlobit se na ně, že dost nedělají nebo to nedělají správně nebo podle toho, jak to chci já? Dokážu zůstat nepohnutý v obtížných situacích a při pocitech křivd? Někdy jsem v těchto zkouškách uspěl, jindy ne.
Uvědomil jsem si, že všechny tyto věci jsou otázkou toho, zda používám logiku starého vesmíru, starých sil, nebo jednám s laskavostí, jak nás učí Mistr. Znovu a znovu nám Mistr dává šance, odpouští nám, trpí za nás, a přesto nám to nevyčítá. Když nastane problém a druhý nemůže splnit svůj úkol, podpořím ho a nabídnu pomoc, nebo mu budu v mysli vyčítat, že způsobil problémy on mně a stěžovat si na něj? Logika typu: „Tys mi kdysi ublížil, tak ti to nezapomenu,“ nebo „Ten se dobře nekultivoval, tak není divu, že teď spadl a trpí,“ – to opravdu patří starému vesmíru.
Nesčetné zkušenosti mé i druhých ukázaly, že když zanedbáváme studium Zákona nebo studujeme s roztěkanou myslí, budeme jednat jako obyčejní lidé a nahlížet na tyto problémy stejně jako oni. Uvedu jeden příklad, kdy jsem touto zkouškou prošel.
Jak jsem zmínil, řídil jsem kompletaci a roznášení VIP brožur různým vlivným lidem. Měli jsme jich připraveno přes tisíc. Většina skončila v Praze, ale pár stovek odešlo i do Brna. Jednou probíhal sonant. Bylo to po našem pravidelném večerním studiu a sdílení. Brněnský koordinátor na sonantu uvedl, že jim ještě zbývá dost brožur rozdat. Odpověděl jsem, že je třeba je roznést co nejdřív kvůli datu na dopise. On si ale začal stěžovat, že na takové věci nemají čas, že jim o tom nikdo nic velice neřekl a že se nikoho ani neprosili, aby jim ty brožury posílal. Zněl otráveně.
Jindy bych s ním zřejmě začal bojovat a vyčítat mu jeho postoj, alespoň v mysli. „Ty brožury jsem přece připravoval pro záchranu vnímajících bytostí v Brně, ne pro sebe. Jak může takto mluvit? Tolik úsilí nás to všechny stálo a on to takhle zahodí a pohaní!“ myslel bych si. Jenže v tu chvíli jsem byl naprosto klidný a vůbec se mě jeho slova nedotkla. Uvědomil jsem si, že toho je na ně asi v Brně moc, a když jsem se podíval do sebe, tak jsem objevil, že jsem se vlastně ani nezajímal o to, jak to v Brně zvládají. Neporadil jsem, jak to udělat logisticky nejrychleji a jen jsem předpokládal, že to všechno automaticky rychle zvládnou.
Měl jsem v tu chvíli radost, že jsem prošel zkouškou a vzpomněl jsem si na příběh z Zhuan Falunu, kdy auto srazilo starší paní k zemi a táhlo ji po zemi. Řidič jí ještě vynadal, že nedávala pozor, ale ona si nestěžovala, zvedla se a odešla.
V Zhuan Falunu se píše:
„Řekla mi: ‚Učiteli, je to takhle, učím se Falun Dafa, a kdybych se neučila Falun Dafa, dneska bych to takhle nevyřešila.‘“ (Zhuan Falun, Přednáška čtvrtá, Zlepšování charakteru)
Takto důležité je studovat denně Zákon.
Kultivovat sám sebe
Jednou po víkendu doma jsem se vrátil zase do Prahy a cítil se dobře. Počasí báječné, všechno klapalo, všichni spolupracovali a měl jsem radost, že můžu být v tomto čistém poli. Ale kultivace má probíhat uprostřed trápení, která odhalují naše nedostatky a zlepšují náš charakter. Překonání jedné takové situace mě stálo hodně úsilí.
Na byt do Prahy přijela i jedna praktikující, a tím pro mě začaly těžkosti. Nejdřív prohlásila, že máme na bytě nečisté pole a odmítala s námi číst a vysílat spravedlivé myšlenky. Zůstávala zavřená v druhé místnosti. Pak mi o samotě řekla, že ze mě cítí spoustu špatných, černých bytostí, které jdou na ni. Já prý mám nejvíc špatných myšlenek, kterých se musím zbavit, protože ona je všechny cítí. Druhý den mi řekla: „Ani se ke mně nepřibližuj, málem jsem kvůli tobě v noci zemřela.“ Nejdřív jsem se tomu zasmál, ale v hloubi mě to šokovalo.
Začal jsem se té praktikující raději vyhýbat, a když jsem se k ní přiblížil, opravdu jsem cítil téměř hmatatelné napětí mezi námi. Ale i bez toho se stačilo podívat na její pohled a výraz tváře, abych poznal, že u ní nejsem vítaný. Dva dny jsem tím trpěl a nemohl se soustředit na vysílání spravedlivých myšlenek a studium, nemohl jsem ani dobře spát. V mysli jsem se před tou praktikující bránil a hledal chyby na ní. Jinými slovy, nedokázal jsem se dívat do sebe. Myšlenky se hrnuly i při cvičení jako šílené a všechny byly o tom, jak já jsem v neprávu a ta praktikující mi ublížila, že je špatná v tom a onom, a že si to své utrpení zaslouží. Dokonce se objevily myšlenky na to byt opustit a nevrátit se, dokud ta osoba neodjede zpět domů.
Po dvou dnech jsem se rozhodl, že takhle už to nejde. Musím kultivovat sám sebe, ne druhé, rozhodl jsem se.
Mistr mi při studiu Fa napověděl:
„K tomu, abyste skutečně praktikovali kultivaci, musíte kultivovat svou mysl. To se nazývá kultivování charakteru. Například jste-li ve sporu, měli byste se méně starat o různé osobní pocity a touhy.“ (Zhuan Falun, Přednáška první, Proč se praktikováním kultivačních cvičení vaše kultivační energie nezvyšuje?)
Začal jsem uvažovat o tom, proč mě její slova tak rozhodila. Proč jsem dokonce začal sám věřit, že jsem špatný a nehodný a vychází ze mě černá energie? Uvědomil jsem si, že mi na ní vadí různé věci proto, že sám mám připoutání. Jak to, že ostatním její chování nevadí? Pokud dokážu své uvažování změnit, pak mi tyto věci přestanou vadit. Při dívání se do sebe jsem odhalil četná připoutání – připoutání ke slávě, strach z toho být kritizovaný, strach kritizovat druhé, bojovnost a další.
Sen, který jsem měl, mi napověděl ještě jedno připoutání – závist. Procházel jsem se v parku a ta praktikující, se kterou jsem měl konflikt, probíhala kolem, aniž by si mě všimla. Z dálky někdo volal pochvalně na třetí osobu, kterou nikdo z nás neviděl: „Jo, jsi dobrá!“ Ta praktikující se samolibě usmála a polohlasně prohodila: „Dík, já vím.“ Ve snu jsem se rozzlobil a řekl jsem si: „Jak si to může vztahovat na sebe, vždyť to nebylo pro ni!“ Ještě v tom snu jsem si uvědomil, že za mou zlobou na údajné neprávo je ve skutečnosti žárlivost.
Po těžkých duchovních stavech a napravení svého myšlení jsme se s tou praktikující udobřili a dokázali se spolu bavit. Řekla mi, že cítí, jak na ni jdou ty černé věci z křesťanské ikony, kterou si nechala doma a že v noci nemůže spát, nechutná jí jíst, zvrací a trpí. Za pár dnů mi ale řekla, že dva praktikující, kteří v ten den přijeli, na ni vypouštějí ty černé věci a že kvůli nim v noci málem zemřela. Několik dalších lidí se mi také svěřilo, že s ní měli v minulosti konflikty. Uvažoval jsem, proč je tomu tak.
Při studiu Fa jsem posléze narazil na odstavec, který se tohoto problému týká v širším pojetí skupiny:
„Někteří se dokonce pořád utvrzují: ‚Ach, proč se tento člověk chová pořád tak zle? Proč se všemi jedná tímto způsobem?‘ Existují i tací, kteří říkají: ‚Všichni ostatní si na něho stěžovali.‘ Mám-li já jako Mistr k tomu něco říct, pak říkám, že jste jednali špatně všichni. Kdybyste už nikdo neměl tu připoutanost chtít slyšet něco příjemného, kdybyste byli všichni zvládli to, že když vám nadávají, tak vaše srdce zůstane nepohnuto, podívejte se jen, zda byste se ještě tak chovali. Právě protože máte ještě všichni tuto připoutanost, mohou existovat ještě faktory, které pohnou vaším srdcem. Právě protože se tato připoutanost u vás projevila, máte tyto antipatie. Protože máte tuto připoutanost vy všichni, dochází u vás k tomu tehdy, když mají všichni averzi vůči tomu člověku, který pohnul vaším srdcem.“ (Vyučování Fa na konferenci Fa v Chicagu, 23. 5. 2004)
Nedokázal jsem tedy zůstat nepohnutý, protože jsem toužil slyšet o sobě jen pěkné věci. Navíc se u mě vyvinula další situace. Ta praktikující odjela na pár týdnů domů a já si při studiu Zákona uvědomil, že si stále ještě nosím v srdci křivdu, že mi ublížila a v hloubi srdce jsem jí neodpustil. Znovu se začaly vynořovat myšlenky o tom, jaké všechny chyby má. Rozhodl jsem se tedy, že si s ní o tom, hned, jak přijede, pohovořím. Naše debata ale nikam nevedla. Každý jsme jen poukazovali na chyby toho druhého, aniž bychom skutečně uznali ty své. A napětí opět rostlo.
Rozhodl jsem se však, že musím odpustit a rozetnout to. Když jsme se pak večer vraceli z rozdávání letáčků před divadly, praktikující, který měl ten den s tou praktikující menší výměnu názorů, mi řekl: „Víš, na ni zabírá láska.“ Přemýšlel jsem o tom a v tu chvíli mi to došlo. Když tu praktikující budu mít rád v každé situaci jako své vlastní dítě, bez ohledu na to, co udělala nebo řekla, mohl bych k ní ještě cítit averzi? Tato všezahrnující láska ke každé bytosti je soucit a soucit je to, co mi chybělo, abych touto zkouškou prošel. Najednou jsem byl schopen vidět všechny její dobré stránky a píli a mít pro ni obrovské pochopení. Měl jsem chuť ji obejmout. Začal jsem ji mít rád a tomu se druhá osoba těžko ubrání. Tato zbraň porazí každého. Křivdy se vymazaly, odpustily a my jsme spolu dokázali opět mluvit jako přátelé.
Pochopil jsem, že soucit a milosrdenství je daleko silnější než poučování druhých a snaha druhé měnit. Být na druhé milý, když jsou i oni milí, je snadné, ale teprve to, zda dokážeme být laskaví i ve chvíli, kdy se nám dějí křivdy, kdy je nám ubližováno, ukáže, jak pevná naše kultivace skutečně je. Soucit se může dotknout srdcí druhých a opravdu změnit jejich chování, kdežto nucení pouze změní věci na povrchu. Řešení je tedy jasné. Vždy se dívat dovnitř místo ven. V duchu jsem té praktikující děkoval. Díky ní se zviditelnila moje silná připoutání a já se mohl zlepšit. Není to skvělá věc?
Celý proces práce na Shen Yun byl pro mě letos nesmírně radostný a přínosný. Se spolupraktikujícími jsme se společně kultivovali, spolupracovali a velmi intenzivně dělali vše, co jako učedníci období nápravy Fa dělat máme. Všem proto z celého srdce děkuji. Přál bych si, abychom to dokázali ještě ve větší míře i v příštím roce, abychom Shen Yun vyprodali a zachránili tak beze zbytku všechny předurčené bytosti.
Mé pochopení je pouze omezené a vztahuje se na současnost. Poukažte, prosím, na věci, ve kterých se mohu mýlit.
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.
více ...