Jedenáct let pronásledování (8. část)

1. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201101/2882.html
2. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201102/2886.html
3. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201102/2888.html
4. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201104/2893.html
5. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201202/2934.html
6. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201203/2938.html
7. část: http://cz.clearharmony.net/articles/201206/2954.html

Informační centrum Falun Dafa

Jsme přesvědčeni o tom, že až se podaří zcela odhalit pravdu o pronásledování Falun Dafa v Číně, pronásledování skončí. Potom už nebude moci zbytek světa jednoduše toto pronásledování tolerovat. To, že čínští komunističtí vůdci podnikli takové úsilí, aby zamaskovali své zločiny spáchané od roku 1999, jen nasvědčuje tomu, že oni tomu věří také.

Následující článek je jedním ze speciální série článků určených k tomu, aby ještě podrobněji a obsáhleji odhalily ve všech dílčích aspektech pronásledování Falun Dafa v Číně a předložily chronologický sled událostí. Zveme tímto naše čtenáře, aby si přečetli i další články této série, které budou postupně vycházet. Články budou dokumentovat zločiny proti lidskosti spáchané Komunistickou stranou Číny za posledních jedenáct let pronásledování Falun Dafa.

Svévolné zatýkání a otroctví

V dnešní době může být člověk v Číně zatčen dokonce i na cestě do supermarketu a v jediném okamžiku se zcela bez soudu stát až na tři roky otrokem. Takovýto scénář se odehrál u tisíců praktikujících Falun Dafa. A oběti poté mizí v obrovitém systému čínských pracovních táborů.

V celém systému pracovních a převýchovných táborů je uvězněno velké množství praktikujících Falun Dafa. Jejich počet se dle odhadu pohybuje mezi 200 tisíci až 2 miliony. Při sibiřské zimě severovýchodní Číny nebo v dusivém horku nevětraných místností, zamořených zápachem organických rozpouštědel nebo výkalů, pracují vězni až 20 hodin denně. Kdo nezvládne tempo je zbit, mučen nebo vystaven smrti vyhladověním.

Produkty vyrobené v těchto táborech jdou především na trh v Evropě, v USA či v Austrálii a najdou se hlavně v supermarketech. Sortiment se pohybuje od vánočních dekorací přes hračky až k jídelním hůlkám.

Výroba hraček pod hrozbou mučení v pracovním táboře v Pekingu

V současnosti a hlavně od konce roku 2007 se čím dál víc ukazuje, že levné produkty „made in China“ nás ve skutečnosti přijdou hodně draho. Ať už jsou to hračky obsahující jedovaté olovo či nebezpečné levné potraviny. Jde i o cenu spojenou s nezaměstnaností ve vlastní zemi a obchodní deficit. V mnoha zemích však nechtějí tuto vysokou cenu vidět a prostě ji ignorují. Proto toto moderní otroctví v Číně nejen přežívá, ale doslova kvete.

Otroctví se ale neomezuje jen na dobře zdokumentované vykořisťovatelské podniky, ve kterých pracují mladiství za strašných podmínek a fyzického týrání v zajetí v uzavřených bytových komplexech a nedostávají téměř žádnou mzdu. Existuje ještě jiný druh otroctví: lidé, kteří se stanou vězni svědomí, zatýkáni jen za svou víru, případně svědomí, se také stávají otroky ve vlastní zemi.

Ti za svou těžkou práci v čínských gulazích nedostávají vůbec žádné peníze, a kdo takový lágr přežije, může mluvit o obrovském štěstí.

Jennifer Ceng byla uvězněna v pracovním táboře Sin-an v Pekingu a mnoho hodin pracovala na hadrových zajících pro pekingskou firmu Mickey Toys Co. Ltd., což je podle zpráv projekt zadaný firmou Nestlé. Po návratu do Austrálie byla šokovaná, když v regálech místních obchodů uviděla stejné zajíce, jaké vyráběla v táboře. „Odměnu za vykonanou práci dostával pracovní tábor, my jsme nedostali nic,“ řekla Ceng. „Normálně jsme začínali pracovat v pět hodin ráno a pracovali jsme do druhé nebo třetí hodiny ranní příštího dne. Někdy jsme museli dělat přesčasy, jinak bychom tu práci nedokončili. Byla jsem tak vyčerpaná, že už jsem nemohla ani počítat do deseti. Ty předlouhé hodiny intenzivní práce a závažný nedostatek spánku zaměstnávaly po dlouhou dobu mou mysl, že jediné, co ve svém životě potřebuji, je spánek.“

Dramatický příběh Jennifer Ceng je sepsán v její knize „Augenzeugin der Geschichte“ („Očitá svědkyně historie“), v jedné z nejznámějších autobiografií praktikujících Falun Dafa.

Kanaďan Lin Šen-li musel v táboře nucených prací v provincii Ťiang-su ručně vyrábět fotbalové míče. Na hrudníku a hýždích se mu v důsledku této intenzivní tělesné práce začaly tvořit krvácející vředy. Po celou dobu se personál pracovního tábora snažil Lin Šen-liho donutit, aby se vzdal své víry. Takovýchto případů jsou doslova tisíce.

„Hygienicky balené jídelní hůlky“

Na webových stránkách Ming-chuej je možné najít celou sbírku zpráv z první ruky o životě v táborech nucených prací a o celé škále produktů, k jejichž výrobě byli donuceni praktikující Falun Dafa. Jeden z očitých svědků popisuje výrobu „hygienicky balených jídelních hůlek“ v pracovním táboře okresu Ta-sing v Pekingu:

„Hůlky určené k zabalení byly nahromaděné na podlaze a pracovníci po nich často šlapali bosýma nohama. Práce vězňů spočívala v balení hůlek do papírových obalů, které byly opatřeny logem Ministerstva pro hygienu a ochranu před epidemiemi. Avšak vězňové neprošli žádnými opatřeními na ochranu před epidemiemi ani nežili v hygienických podmínkách. Mnozí z nich měli kožní choroby nebo svrab, někteří byli závislí na drogách nebo měli pohlavní nemoci. Příjmy z dohody o práci s pracovním táborem šly do kapes policistů pracujících v pracovních táborech.“

Zdroj: http://faluninfo.net/topic/15/
Anglická verze: http://en.minghui.org/html/articles/2010/7/9/118464.html
Německá verze: http://de.minghui.org/artikel/62004.html