O píli (1. část)

Od praktikujícího Falun Dafa z Íránu

Ve Vyučování Zákona na Fa konferenci ve východním USA, v New Yorku, 27. - 28. března 1999, Mistr řekl:

Otázka: V mojej mysli nechcem robiť nič. Po prečítaní Majstrových ťingwenov som ostal šokovaný a cítim naliehavosť, avšak nedokážem pohnať svoju myseľ.

Učiteľ: Je to preto, že ťa začala zdolávať lenivosť, takže cez to musíš preraziť. Každý sa s tým stretne. Niekedy sa prejavuje dosť silno; inokedy sa zdá relatívne mierna. To je to, čo vám bráni robiť cvičenia alebo byť usilovný vo vašej kultivácii. Prekonaj to! Preraz cez to. Možno jej kľúčovým bodom, alebo hlavným problémom tejto bariéry, je vaša pripútanosť, a keď to odblokujete, môžete to prekonať a okamžite sa cez to dostať.

Dlouho jsem neviděl ve své kultivaci žádný pokrok a často jsem nebyl schopný naplnit standard opravdového učedníka. I když jsem se moc snažil být skutečným kultivujícím, nešlo to, a nakonec jsem tyto pokusy vzdal. Mistr ví, jaké je srdce každého jednoho učedníka. Měl jsem příležitost odcestovat spolu s dalšími praktikujícími do jiného města, kde jsme měli pětidenní studium Zákona. Odjížděl jsem na studium s pevným odhodláním opravdu se změnit ve svém nitru.

Během těch dnů se díky Učitelovu obrovskému soucitu začalo všechno měnit. První den jsem čelil mnoha připoutáním, jako je sláva, sebezájem, potvrzování sebe sama, žádostivost a strach. Postavit se jim bylo dost obtížné, ale protože jsem měl upřímnou mysl, byl jsem schopen překonat každičkou myšlenku, která nepatřila mně, a nakonec jsem se osvobodil. Během těch dnů jsem se opravdu snažil dělat oběti a vždy myslet nejdříve na druhé, a díky tomu jsem učinil ve své kultivaci skok kupředu. Byl jsem k sobě skutečně přísný a snažil se využít čas co nejlépe. V noci jsem chodil spát po vysílání spravedlivých myšlenek a vstával jsem krátce po páté hodině ranní, abych si zacvičil.

Druhý den jsem zažil takový zvláštní kultivační stav, kdy jsem byl oddělen od mého fyzického těla. Mezi mým opravdovým já a mým fyzickým tělem bylo několik metrů prostoru. V tomto stavu jsem mohl vidět myšlenky ve fyzickém těle i předtím, než se utvořily, a rozlišit, odkud přišly, nebo co udělají. Tento stav trval asi hodinu. Po tomto zážitku jsem pocítil větší naléhavost a zocelil si svou vůli ještě více, stal se pilnějším a svědomitějším.

Těch pár dnů studia Zákona pro mě byly skutečně skvělou příležitostí a já jsem byl i nadále pilný. Rád bych sdílel svoji zkušenost o tom, co se stalo poté.

Den po návratu jsem měl stejný denní rozvrh - jít spát po vysílání spravedlivých myšlenek v 1 hodinu 25 minut (íránského času) a vstávat v 5 hodin 15 minut a pak jít do práce. Chvíli jsem byl extrémně ospalý a i při chůzi jsem byl jako v oparu. V tom okamžiku mně proběhla hlavou myšlenka: „Jsem kultivující. Jak dlouho potřebuje kultivující spát? Slyšel jsem, že někteří praktikující spí jen dvě hodiny denně. V porovnání s nimi jsem spal hodně.“ S těmito myšlenkami se mé fyzické tělo začalo proměňovat a ospalost začala mizet. Pokračoval jsem: „Jsem praktikující a nesmím ztrácet cenný čas dlouhým spaním.“ Ospalost a otupělost dál mizely, ale ještě troška zbývala. Řekl jsem si: „Dobrá, mám pár minut na vysílání spravedlivých myšlenek. Pokud nechcete úplně odejít, pak musíte být odstraněny.“ Po vysílání spravedlivých myšlenek už žádná ospalost ani otupělost nebyly. Mé tělo dosáhlo standardu opravdového kultivujícího - bylo lehké, svěží, energické a s jasnou myslí.

O pár dnů později, asi dvacet minut po půlnoci, jsem si řekl: „Dobrá, dnes jsem udělal hodně. Trošku se vyspím, než budu vysílat spravedlivé myšlenky, a do té doby nabudu více energie a budu mít zase čistou hlavu.“ Bohužel jsem nejenom zaspal noční vysílání spravedlivých myšlenek, ale také ranní vysílání spravedlivých myšlenek! Když jsem se vzbudil, byl jsem naštvaný, když jsem si uvědomil, co se stalo, ale jako skutečný kultivující jsem se začal dívat do sebe. Pak mi náš soucitný Mistr dal náznak svou básní:

Neochvějný

Ti probuzení si váží toho, co je nad tímto světem
Oddaný kultivující upřímně věří, že dosáhne Dokončení
Když je utrpení veliké, buď neochvějný
S nezlomnou vůlí z celého srdce pokročit.

3. května 1999 (upraveno v únoru 2004), (překlad upraven 10. června 2009)

Ano, to byl ten problém. Zlomil jsem svou vůli. Měl jsem v tomto ohledu nedostatky už v minulosti. Například, jednou jsem se rozhodl vysílat spravedlivé myšlenky třicet minut denně v určitou hodinu. Po chvíli jsem si ale řekl: „Dnes jsem toho udělal hodně a jsem unavený, dvacet pět minut bude stačit.“ O pár dnů později jsem si pomyslel: „Dvacet minut bude bohatě stačit.“ Později jsem si znova řekl: „Od této chvíle budu dělat jen normálních patnáct minut, i v časech navíc, které jsem si stanovil.“ A pak jsem dokonce zapomněl, i když přišel čas na normální vysílání spravedlivých myšlenek.

O několik dnů později jsem zjistil, že čtení Zákona je těžké a během práce jsem byl ospalý a nedělal jsem ji dobře. Dokonce ani myšlenka „jsem kultivující“ nefungovala. Hledal jsem v sobě a během studia Zákona mně Mistr dal nápovědu:

„Musíte být na sebe opravdu přísní. V kultivaci Buddhova Zákona si musíte razit cestu vpřed odvážně a ze všech sil.“ (Zhuan Falun, Přednáška devátá, Člověk s velkými duchovními sklony)

Pochopil jsem, že toto je standard opravdového kultivujícího, který je vždy na sebe přísný a vždy v neohroženém a rázném stavu. Studiem Zákona jsem pochopil, že naše kultivace je spojena s kultivací vesmíru, takže když něco chceme a náš charakter je v souladu s principy Zákona, ta věc tam pak musí být pro nás. Pokud chceme nějakou věc, jako sílu a energický stav, pak to budeme mít.

Anglická verze: http://www.clearwisdom.net/html/articles/2010/4/29/116529.html