Když se podíváš do svého nitra, stanou se zázraky

Od praktikujícího Falun Dafa z Číny

Můj devítiletý syn, který také praktikuje, navštěvuje základní školu. Často ho něco naštve, dělá scény, je vybíravý v jídle, rád si dá něco dobrého na zub, je až moc líný na to, aby se něčemu přiučil. Ani nedělá věci, které by měl dělat.

Dnes nebyl moc ohleduplný ke své staré babičce, které naplno nefungují ledviny. Musela nést jeho školní brašnu, takže pak byla velmi unavená.

Jednou můj syn začal hrozně kašlat, a kašlal až tak, že ho to nutilo k pláči. V noci, když jsme studovali Zákon, ho naštvalo, že odstavec, který měl přečíst, když na něj přišla řada, byl delší než ty, které jsem měl číst já. Stěžoval si. Když šel spát, kašlal více než předtím a nemohl spát. Napadlo mě, že by měl být potrestaný. A tak jsem na něj nevysílal spravedlivé myšlenky a měl jsem až nad hlavu práce s přípravou pravdu objasňujících materiálů. Později mě má žena pobídla, abych na našeho syna vysílal spravedlivé myšlenky. Rozmyslel jsem si to, přemýšlel jsem. Protože praktikující Falun Dafa jsou jedno tělo, neměl bych ho ignorovat. A tak jsem pomohl. Nejdříve jsem vysílal spravedlivé myšlenky. Váhal jsem, stále jsem pět minut čistil sebe a prostředí kolem. V okamžiku, když jsem měl spojit ruce, uvažoval jsem: „Opravdu mu pomáhám?“

Mistr nás znovu a znovu vybízí, abychom se dívali do sebe. Najednou jsem si uvědomil, že poslední dobou svádím vinu na ostatní. Dobírám si je a nemám s nimi, zvláště se svými příbuznými, trpělivost. Už to samo o sobě je dost vážné. Jednou jsem se dokonce pohádal se svým šéfem kvůli maličkosti. Během jedenácti let mé kultivace se to nikdy předtím nestalo. Když jsem jednou vezl svou mámu k lékaři, byl jsem nervózní, protože někdy se jí nedostává racionálního pohledu na věc. Můj hlas a chování nebylo příjemné. Můj otec, který se stále nevzdal členství v Komunistické straně Číny, měl dokonce více trpělivosti a pochopení. Jak může mé chování pohnout otcem, jehož mysl je otrávena lžemi Komunistické strany Číny? Těch několik událostí mi problesklo hlavou.

Okamžitě jsem se probudil. Vždy a všude bychom měli lidem dovolit, aby pocítili náš soucit a čistotu. Pokud to tak není, nezáleží na tom, čím budeme argumentovat, náš projev bude postrádat sílu, která může odstranit špatné věci z jejich mysli.

Je má laskavost podmínečná a vybírám si, ke komu budu milý? Když vás mám rád, pak jsem k vám soucitný. Když vás rád nemám, pak nemám ani soucit? Není to projev sobectví? Chování mého syna je pro mě zrcadlo. Má netrpělivost, mé dobírání si ostatních, přineslo mnoho škodlivých věcí a zabránilo mu v tom, aby zvýšil svou úroveň? Dále skutečnost, že jsem se nedíval dovnitř, umožnila starým silám, aby si našly výmluvu a zesílily zasahování a pronásledování. Neměl bych vždycky dávat vinu svému synovi, protože není dost chytrý (nejde mu matematika), že jeho reakce jsou pomalé, nekultivuje se dobře a dělá scény. Nezrcadlí to všechno ty okolnosti, které se mi přihodily? Neměl bych se dívat do sebe? Mistr řekl, že všichni praktikující Falun Dafa pocházejí z vysokých úrovní ve vesmíru. Proč si musím myslet, že můj syn není dost chytrý? To, co se jeví, je falešné, a já se tím nesmím nechat podvést. Když se skutečně podívám do sebe, stanou se zázraky.

V tu chvíli, když mé myšlenky dorazily k tomuto bodu, třebaže jsem ještě ani nezačal vysílat spravedlivé myšlenky, můj syn přestal kašlat. Nemohl jsem tomu uvěřit. Vysílal jsem spravedlivé myšlenky, a pak můj syn okamžitě usnul. Pocity a city, které jsem zakusil, se dají slovy jen stěží popsat.

Jediné, co po nás Mistr chce, je, aby naše srdce bylo laskavé. Dokáže pro nás udělat cokoli. Úroveň mého osvícení je příliš nízká; proto i nedávné pravdu objasňující aktivity jsou na mrtvém bodě. Nedokázal jsem prorazit. Proč jsem vždycky o krok pozadu za nápravou Zákona? Proč je to tak, že se vždycky strachuji s lidskými připoutáními a mé váhání způsobí, že znovu a znovu přicházím o příležitosti? Proč je to tak, že slova, která pronesu, nedokáží pohnout srdci druhých lidí?

Když se skutečně podívám do svého nitra, objevím, že mi chybí laskavost; jsem daleko od stavu mysli osvícené bytosti, která vždy uvažuje o ostatních dřív než o sobě. Mistr si dělá o mě starost, i o vnímající bytosti, které mají se mnou předurčený vztah!

Doufám, že spolupraktikující se z mé zkušenosti poučí, a důstojně vykročí vpřed po cestě objasňující pravdu a pomáhající lidem, aby se vzdali členství v Komunistické straně Číny.

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2007/11/17/166648.html
Anglická verze: http://www.clearwisdom.net/emh/articles/2007/12/1/91767.html