Tradice z Číny: Konfuciovo učení - základ asijské morálky

Konfucius (551 - 479 př. n. l.) je považován za nejvlivnějšího filozofa Číny. Vědomosti o něm se soustřeďují na to, co předal v devíti klasických knihách, jejichž obsah pochází částečně od něho samotného a částečně od jiných myslitelů před ním i po něm. Pro filozofii je nejdůležitější „Kniha proměn“.

Po dvě tisíciletí formoval morální postoj mnoha asijských zemí. Hlavní podstatou jeho učení byla lidskost, poctivost, slušnost, moudrost a loajalita. Dalším důležitým principem jeho učení je odmítnutí extrémů i jednostranností. Na ideál byla povznesena „zlatá střední cesta“.

Tímto vytvořil i určitou formu pro pojmy morálka a etika. Již v mládí Konfucius vybavil svůj dům jako školu a učil tam své žáky dějiny, básnickou tvorbu a formy slušného chování.

Během desetiletí prošly jeho školou na tři tisíce mladých mužů a ti pak šířili Konfuciovu slávu. On by sice rád přijal vedoucí postavení ve státě, ale všechny nabídky odmítal tak dlouho, dokud nemohl sjednotit jejich podmínky se svými morálními principy.

Tak to šlo až do jeho padesátého roku života, než dostal příležitost uskutečnit v praxi jako úředník spravedlivé vlády ve své zemi své nalezené a vyučované principy. Jak se traduje, docílil přitom mimořádných úspěchů.

Veřejný úřad pak už znovu nepřijal. Po smrti, kterou si sám předpověděl na rok 479 př. n. l., byl Konfucius svými žáky s velkou okázalostí pohřben. Jeho názory dodnes ovlivňují život i kulturu mnoha asijských zemí.

Německá verze: http://de.clearharmony.net/articles/200507/25547.html
Zdroj: http://newsletter.faluninfo.at/n25/a384.html