Mnich, který příliš mnoho spal

Buddha Šákjamuni často radil svým žákům, aby pozorně a celým srdcem studovali základní principy buddhismu - být ukázněný a nelenošit. Většina jeho žáků následovala jeho pokyny a pečlivě se zdokonalovala. Vyhnuli se tak mnoha potížím a strádáním, a jako výsledek dosáhli úroveň ovoce.

Ale mezi Šákjamuniho žáky byl i jeden nepříliš horlivý mnich. Pokaždé, když ostatní mniši meditovali, šel spát. Ostatní se mu pokoušeli pomoci, ale on se nezměnil.

Spánek byl připoutáním a největší slabostí tohoto mnicha. Každý den ihned po jídle šel spát. Zavřel za sebou dveře a spal sám ve svém pokoji. Nikdo ho nemohl probudit, i když se o to všichni vytrvale pokoušeli.

Jednou v poledne, poté, co se vrátil s vyprošeným jídlem z ulice, zamířil přímo do svého pokoje a usnul. Chrápání z jeho pokoje vycházelo až do rána.

Následující ráno přišel čas, kdy Šákjamuni veřejně vyučoval Zákon. Každý žák byl přítomen, kromě mnicha, který rád spal. Šákjamuni se zeptal: „Proč nepřišel mnich, který má rád spaní?“

Jeden ze žáků vstal a odpověděl: „Spí od včerejšího poledne. Nemohli jsme ho vzbudit přes veškeré naše snahy.“

Šákjamuni věděl, že tomu mnichovi zůstává pouze sedm dnů života. Kdyby pokračoval ve spaní, zemřel by a jeho smrt by mu přinesla neštěstí. Šákjamuni k němu pocítil hlubokou lítost. Přikázal žákům opakovat sútry a sám šel k mnichovi do pokoje s Anandou.

Když přišli blíž, uslyšeli jeho ohlušující chrápání. Když otevřeli dveře, chrápání ještě zesílilo. Mnich byl stále ještě v posteli a hluboce spal.

Ananda několikrát na mnicha zavolal jménem, ale ten neodpovídal a dál spal. Šákjamuni přistoupil k posteli a opatrně s ním zatřásl. Mnich se okamžitě probudil.

Když uviděl Šákjamuniho, jak před ním stojí a s milosrdenstvím se na něho dívá, okamžitě vyskočil, poklonil se mu a řekl: „Ctěný Buddho, prosím, omlouvám se za to, že jsem vám neprojevil úctu.“

Šákjamuni mu řekl: „Budeš žít už jen sedm dnů. Je pro mě těžké vidět, že zemřeš, a protože tak mnoho spíš, nebudeš schopen dosáhnout úroveň ovoce. Přišel jsem, abych tě probudil.“

Mnich byl otřesen. Nikdy by si nepomyslil, že bude žít už jen sedm dnů. Polekal se a nevěděl, co dělat a co říci.

Šákjamuni ho uklidnil, když řekl: „Je to tvůj osud. Několik životů nazpět, když jsi byl mnichem, oddával ses jídlu a spánku a nikdy jsi nepřemýšlel o významu Zákona. Nedodržoval jsi buddhistické příkazy. Nešířil jsi požehnání a mravnost, a proto ses převtělil v rýžového červa na 50 000 let. Pak ses převtělil v hlemýždě, měkkýše a mola, pokaždé na 50 000 let.

V tvých předchozích životech jsi měl rád temná místa bez světla a velmi sis vážil svého těla a života. Ještě mnohem zvláštnější je, že všechny tyto čtyři různé bytosti rády spaly a mohly spát více jak 100 let. Nikdy ses nesnažil být pilným. Po uplynutí 200 000 let jsi nakonec dostal možnost odčinit hřích, který jsi provedl, převtělením v člověka, jako mnich.

Nyní, když jsi mnichem, se musíš zdokonalovat a pečlivě se učit, abys vynahradil, co jsi dříve ztratil. Nepředpokládal jsem, že budeš stále připoután k jídlu a ke spaní jako před 200 000 lety. Proč stále pociťuješ nedostatek spánku? Nezapomeň, jak jsi strádal v průběhu 200 000 let.“

Šákjamuni se odmlčel. Mnich se zastyděl a pocítil hlubokou lítost. Když litoval ze srdce a opravdu si uvědomil své připoutanosti, všechny jeho špatné myšlenky zmizely. Ke konci svého života dokázal dosáhnout úroveň Arhata.

Den má pouze dvacet čtyři hodin. Lidé zpravidla říkají, že čas letí tak rychle, že nestačíme mrknout okem. Obyčejný člověk spí osm hodin denně. Lidé, kteří mnoho spí, následně tráví velkou část svého času spaním a sněním a neplní hlavní úkoly svého života. Několik desetiletí v lidském světě uběhne velmi rychle. Budete skutečně litovat, když nevyužijete danou možnost. Někdy pociťujete, že život je dlouhý, ale nevíte, kdy k vám přijde smrt. Když v té době nesplníte úkoly, které jste měli splnit, nesplníte svoji misi. Bude to ještě horší, když jste nevynaložili veškeré úsilí pro splnění těchto věcí. Tehdy vám nic nepomůže, ať litujete, jak chcete. Chcete se skutečně stát ospalým červem ve svém následujícím životě?

Mnich, který mnoho spal, nakonec pochopil, že musí využít zbývající čas a úplně odstranit svou připoutanost ke snu a lenost. Praktikující by měl chápat vážnost usilovného pokroku v průběhu svého zdokonalování v Buddhu. Jak se může ospalý člověk stát mohutným lvem? Praktikující si musí vážit každé minuty, méně spát a zdokonalovat se více, aby ve zdokonalování uspěl.

Čínská verze: http://minghui.ca/mh/articles/2009/11/15/212614.html
Anglická verze: http://www.clearwisdom.net/html/articles/2009/11/25/112605.html
Ruská verze: http://www.ru-enlightenment.org/docs/2009/1125/667232543.htm