Příběh o štětci na psaní

Odkud pochází čínský štětec na psaní? S'-ma Čchien napsal v Záznamech velké historie Číny: „Meng Tchien používal na výrobu štětců chlupy horských zajíců.“ Meng Tchien (? - 210 př. n. l.) byl vysoce postavený generál za vlády dynastie Čchin. Vyznamenal se především v bojích proti severozápadním menšinám a také při stavbě Velké čínské zdi. Pozdější generace se ale také dozvídaly, že „Meng Tchien byl stvořitelem štětce“. V době, kdy Meng Tchien žil, sice v ostatních státech už štětec jako takový existoval, ale nikdo ho nenazýval „pi“ (štětec). Jenom štětce vyrobené Meng Tchienem se nazývaly „pi“. Štětce používané v ostatních státech jako Čchu, Wu a Jen se nazývaly jinak. Až když se Čchin Š' Chuang stal prvním císařem sjednocené Číny, stalo se označení „štětec na psaní“ jednotné.

Schopnost vyrábět štětce na psaní musela být teprve řádně zdokonalována, a tak se štětce pomalu dostávaly také mezi lid. Předtím neměli občané ke štětcům žádný přístup a v Životopisech nesmrtelných z Liou Siangu se vypráví příběh, že v době císaře Chuana z Chanu (132 - 168 n. l.) žil jeden výrobce štětců, který se jmenoval Li Čung-fu. Jednoho dne donesl štětce, které vyrobil, na liao-tungský trh a tam je chtěl prodat. Ale potom mu bylo jedno, zda lidé měli peníze nebo ne, dal štětec každému. A tak za velmi krátkou dobu všechny štětce rozdal. Druhý den přinesl na trh zase deset svazků štětců. Lidé si jeho štětce brzy oblíbili, protože jeho schopnosti při výrobě štětců byly velmi pokročilé.

Kdo tedy byl Li Čung-fu? Podle Životopisů nesmrtelných praktikoval Li Čung-fu taoistickou kultivaci tím, že následoval taoistu Wang Ťüna. Během krátké doby se naučil mnoho taoistických technik a jednou z nich byla schopnost stát se neviditelným za bílého dne. Po dosažení věku sta let náhle omládl a byl zase velmi mladý.

Učil se techniku neviditelnosti a poprvé se mu podařilo zůstat neviditelným jen asi sto dnů. Později mohl zůstat neviditelným po delší dobu. Když se s někým bavil, mohl jeho protějšek slyšet jenom jeho hlas, ale vidět ho nemohl. Jednoho dne ve městě vzdáleném 250 kilometrů od bydliště Li Čung-fua rozhodil kdosi sítě, do kterých chytal ptáky pro své živobytí. Lapil jednoho ptáka, ale tento pták byl ve skutečnosti Li Čung-fu. Popovídali si a pak se rozloučili. Li Čung-fu se odebral na cestu domů. Běžný člověk by potřeboval několik dní, aby ušel vzdálenost 250 kilometrů, ale Li Čung-fu byl doma už ten samý den. V lidském světě zůstal 300 let a poté se odebral do západní hory Jüe, ze které už nikdy nevyšel.

Tento příběh jsem znal už dávno, ale až po zhlédnutí tanečního provedení „Legenda o štětci“ v představení Shen Yun Performing Arts mě napadlo napsat tento článek. Uvědomil jsem si, že lidé v dávnověku dělali své štětce velice rovné. Pravděpodobně doufali, že pozdější generace budou přímé a upřímné a budou mluvit pravdu. Milí přátelé, jestliže potkáte skupinu praktikujících Falun Dafa, kteří jsou tak přímí jako tento štětec a budou vás informovat o pravých skutečnostech pronásledování Falun Dafa, potom to dělají jenom z milosrdenství a upřímnosti. Nenechte si tuto příležitost uniknout. Doufám, že se brzy dozvíte pravdu a budete mít před sebou zářivou budoucnost.

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2009/10/31/211427.html
Anglická verze: http://www.clearwisdom.net/html/articles/2009/11/17/112426.html
Německá verze: http://www.minghui.de/data/article/559/a55946.html