4. Česko-slovenská Fa konference: Vzdávání se připoutanosti k žádostivosti

Od praktikujícího Falun Dafa z České republiky

Vážený Mistře, vážení praktikující.

Nejdříve bych se chtěl vám všem hluboce omluvit. Omluvit se Mistrovi, omluvit se Velkému Zákonu.

Je to už nějaký čas, co se potýkám se zkouškami ohledně žádostivosti. V minulosti tělesná rozkoš byla zaseta hluboko do mého těla starými silami a jako obyčejný člověk jsem se v té době o tyto věci velmi zajímal.

Když jsem obdržel Velký Zákon, po nějaké době jsem zjistil pojem žádostivosti a začal jsem si ji pomalu uvědomovat v osobní rovině.

Nejdříve jsem měl chabé pochopení toho, že je to špatné, a že se to musí odstranit jenom proto, že to říkají ostatní. Dokonce i slovo žádostivost jsem neznal a setkal jsem se s ním poprvé.

Po čase studování jsem ale začal opravdu přemýšlet o této připoutanosti víc a víc. A začalo se vyvíjet určité pochopení a pomalu jsem zjistil, že žádostivost je nutné odstranit. Věřil jsem tomu, ale mé pochopení se rozvíjelo spíše na rozumové a teoretické úrovni.

A tak začaly první zkoušky. Některými jsem prošel a některými ne. Vždy to souviselo s tím, že jsem se nečinil dobře a byl tam pokles ve studiu a dělání tří věcí. Mistr mi už mnohokrát pomohl a já si toho nevážil.

Zkoušky se začaly stupňovat a sílit. Když jsem začal chodit s nějakou dívkou, po nějaké době jsem s ní neprošel zkouškou žádostivosti. Pak se něco stalo a my jsme se rozešli. Takto se to opakovalo ještě několikrát s jinými dívkami. Opět se tímto projevilo mé nedostatečné pochopení vážnosti celé věci.

Svěřil jsem se s tím v úzkém kruhu několika praktikujícím a mé následné zjištění celé situace bylo velmi bolestivé, ale zároveň jim moc a moc děkuji, protože to mohlo dopadnout i jinak a já bych tu dnes nebyl. A díky nim jsem otevřel oči směrem k sobě.

Zjistil jsem, že uvnitř jsem se tohoto připoutání nechtěl pustit a nechal jsem se tím ovlivňovat. Ano, na povrchu jsem to chápal, ale vevnitř jsem to stále chtěl a omlouval jsem si to tím, že projdu touto zkouškou později nebo jindy. Nedokázal jsem domyslet následky svých činů, protože jako praktikující jsem tímto poškozoval Zákon. Navíc jsem se mezitím stal kontaktní osobou.

Chtěl jsem praktikovat kultivaci, ale zároveň jsem nedokázal opustit ty ohavné věci. I když jsem zjišťoval, že to dělám špatně, nemohl jsem to opustit, a zároveň jsem se z toho užíral a čekal, kdy mě sežehne „blesk odplaty“.

S tou dívkou jsem se rozešel poté, co jsem jí vysvětlil, že už nadále s ní nechci mít poměr, a také proto, že ona na tom trvala a nechápala mě. Řekla mi doslova, ať se rozhodnu. Řekla: ,,Podívej se do sebe a rozhodni se, co vlastně chceš.“ Jak říká jedno rčení: ,,Člověk zjistí, co měl, až když to ztratí.“ Ocitl jsem se na okraji propasti. Zjistil jsem, že už nejdu po cestě Dafa, ale po cestě starých sil rovnou do pekel. A že nemohu reprezentovat Dafa, protože to, co předávám, už není Dafa. Bylo to jako nejděsivější noční můra.

Nicméně toto jsem si uvědomil do hloubky a opravdu jsem se podíval do sebe a opravdu jsem si položil otázku: ,,Co vlastně chci?“ Odpověděl jsem si bez váhání: ,,To, co chci dělat, je opravdově kultivovat Falun Dafa.“ Ale nejvíc mě tížila otázka, zdali mohu pokračovat v kultivaci a zdali jsem toho vůbec hoden.

Po tak dlouhé době jsem si hluboce uvědomil, proč je otázka žádostivosti tak důležitá a závažná. Nemohl jsem si ani představit, že bych přestal praktikovat a že bych se vzdal Dafa jen kvůli tělesnému prožitku.

Všechno to doprovázelo pokles studia a dělání tří věcí, které má praktikující dělat, a do sebe jsem se podívat nedokázal a stále jsem hledal vně. Ale nejsem tu, abych se neustále obviňoval a bičoval se, jak jsem špatný, protože i přílišná sebekritika může být připoutání.

Od té doby se cítím dost zvláštně a divně; nejvíce cítím, jako by mi něčí ruce prohmatávaly střeva a protahovaly je. Také se někdy přidá bolest hlavy a nechuť k jídlu, zvláště k masu. Ale celková bolest vevnitř těla a hlavně v srdci je nepopsatelná.

Ale rozhodl jsem se vstát a myslím, že je to pro mě veliké ponaučení a výstraha. Tímto bych chtěl říci všem, aby se nedopustili takovýchto chyb a aby opravdu odstranili žádostivost v rámci svých možností a úrovní co nejdříve.

A tak jsem opustil místo kontaktní osoby. Musím začít znovu a důsledněji.

Najednou si uvědomuji spousty věcí a připoutanosti, které jsem neodstranil. Teď je vidím kolem sebe, skoro kamkoliv se podívám, tam vidím odraz svých nezkultivovaných věcí. A to je dobře, protože si myslím, že to je známka toho, že ještě můžu uspět v kultivaci, ale musím být již velmi obezřetný a pilný. Začal jsem zase pravidelně studovat a snažím se opět dělat tři věci, které praktikující má dělat.

Teď už vím, co pro mě znamená kultivace. A vím, že kultivace není žádná dětská hra, ale vážná a velkolepá záležitost.

A tak se ještě jednou omlouvám Mistrovi a vám praktikujícím za to, co jsem způsobil, a napravím to jedině zlepšením svého charakteru.

Děkuji Mistrovi. Děkuji za to, že tu dnes s vámi mohu být. Děkuji vám všem.