Sen

Jednou v noci se mi zdál velmi zajímavý sen. Satan – ďábel – v něm pořádal výstavu.

Jedna z výstavních síní přitáhla moji pozornost nejvíc. Byly v ní totiž vystavené všechny ďáblovy nástroje, které vedou lidské bytosti cestou nejmenšího odporu dolů do věčného ohně.

Na těch nástrojích byly štítky – zloba, závist, nenávist, žárlivost, smyslnost, podvod a další. Ve zvláštní skleněné vitríně ležel nevinně vyhlížející nástroj, který vypadal velmi opotřebovaně.

Zeptal jsem se ďábla, co to bylo.

„Ten nástroj se nazývá sklíčenost [1],“ odpověděl, téměř šeptem.

„Proč dostal tak význačné místo?“ zeptal jsem se.

Satan se mi jal věc vysvětlovat a na tváři se mu při tom rozlil ďábelský úsměv: „Toto je tajemství našeho úspěchu. Vypadá tak neškodně a nevinně, ale když se vhodně použije, může zastihnout nepřipraveného dokonce i světce.“ Otevřel vitrínu, a zatímco pokračoval v povídání, dovolil mi, abych si vzal nástroj do ruky.

„Se sklíčeností dokážu vypáčit duši člověka a dostat se dovnitř tehdy, když se k němu nemohu přiblížit s žádným jiným nástrojem. A jakmile jsem uvnitř, mohu použít jakýkoli jiný nástroj, abych dosáhl svého cíle a zničil jej. Je tak opotřebovaný, protože jsem ho používal skoro u každého, jelikož si většina lidí myslí, že je neškodný, a jen velmi málo jich vůbec ví, že patří mně.“

„Použil jsi to na Jidáše Iškariotského?“ zeptal jsem se.

„Ano,“ přikývl, „a od toho dne na miliony dalších. Na světě není zbraně, která by se vyrovnala tomuto nástroji.“

S úsměvem jsem ukázal na své kuličkové pero a řekl jsem: „Tohle malé pero je menší než ten tvůj nástroj, co vypadá jako klín, ale když se vhodně použije, může v lidské hrudi vznítit novou naději a povzbudit muže a ženy, aby se postavili budoucnosti s novou jistotou a odvahou.“

Ďábel se mi pokusil pero sebrat, ale já jej držel pevně, zatímco jsem z výstavní síně vycházel stále ještě s úsměvem.

[1] Pozn.: Discouragement – to, co nám bere odvahu nebo chuť k činnosti, zrazování, odrazování, podlamování, ztráta odvahy, skleslost, sklíčenost, deprese