Evropská Fa konference výměny kultivačních zkušeností 2022: Cesta k NTD

Od praktikujícího Falun Dafa z Velké Británie

Zdravím ctěného Mistra! Zdravím praktikující!

Jsem praktikující Falun Dafa z Velké Británie a rád bych se s vámi podělil o mém působení v NTD. Ale abychom mohli hlouběji nahlédnout do toho, co mi tato zkušenost dala, musím se podělit také o svou dřívější životní cestu.

Když jsem se narodil, moje máma se podívala na mého tátu a viděla, že vypadá o šestnáct let starší, má šedivé vlasy a vrásky. Cítila, že než dosáhnu sedmnácti let, stane se něco, co změní můj život, a obávala se, že to znamená, že můj táta zemře. Celá ta léta se modlila a prosila Boha, aby to nedopustil.

Když mi bylo šestnáct let, navštívila mou mámu ve snu moje prababička. Předala jí poselství, že všechno bude v pořádku. Brzy poté došlo k události, která změnila její život. Řekl jsem mámě, že moje přítelkyně je těhotná.

Můj syn se narodil, když mi bylo sedmnáct let. S přítelkyní jsme se rozešli, když mu ještě nebyl ani rok. Byl jsem nezodpovědný a ztratil jsem se v životě. Vyvrcholilo to velkou hádkou s mámou, kdy jsme si vyříkali mnoho ran z dětství a ona mě vyhodila z domu.

Následující dny jsem uvažoval o tom, že si vezmu život, protože jsem si myslel, že na mně nikomu nezáleží. Myslel jsem si, že ani mému synovi ne, protože mu byl teprve rok, ale chápal jsem, že až bude starší, hodně ho to ovlivní. Mou jedinou další možností bylo stát se lepším člověkem. Takže můj syn mi zachránil život.

Z nějakého důvodu jsem si říkal, že za půl roku budu lepším člověkem. O šest měsíců později jsem potkal kamarádku, která mi řekla o úžasné praxi zvané Falun Dafa. Řekla: „Učí tě to, jak si vyléčit nemoci, zbavit se připoutání, mluví o nadpřirozených schopnostech a učí o tom, jak být dobrým člověkem.“ Jak být dobrým člověkem! To je to, co jsem hledal!

Půjčil jsem si její knihu Falun Dafa a hned ji přečetl. Když jsem ji dočetl, hned jsem si pomyslel: „To je přesně to, co hledám.“ A tak začala moje cesta kultivace. Stáhl jsem si všechny texty, které jsem mohl, a začal je číst komplexně.

Během kultivace jsem se dokázal zbavit mnoha vrstev připoutání. Dvě z prvních velkých zkoušek byly strach a žárlivost. I když jsem udělal viditelný pokrok, pravidelně jsem se setkával se zkouškami, které mě vyváděly z míry. Útočily na můj pocit vlastní hodnoty a sebeúcty. V těchto ohledech jsem byl dost labilní a nevěděl jsem, jak tyto problémy dobře zvládat. Nevěděl jsem, jak si vážit sám sebe.

Po několika letech kultivace jsem se setkal s vážnými těžkostmi při spolupráci s praktikujícími. Poukázali bez obalu na mnoho mých zásadních nedostatků, nedostatků, které se dotýkaly stejných ran z dětství, které vyšly na povrch při hádce s mámou. Bylo toho na mě příliš mnoho. Přestal jsem studovat Zákon. Viděl jsem, jak moje úroveň rychle klesá.

Viděl jsem dva staré bohy, kteří vysílali myšlenky mým směrem, aby mě zkoušeli. Přišla mi myšlenka, kterou jsem se snažil odvrátit. Nedokázal jsem však vydržet a mé základy na této úrovni se rozpadly. Pak vyslali další myšlenku.

Poté, co jsem spadl, jsem cítil, že staré síly změnily tón toho, co dělaly. Tato další myšlenka byla významná. Když se objevila v mé mysli, odsoudila Mistra a Dafa. Říkala mi: „Pokud se k tobě tento praktikující mohl chovat tak špatně, jak to odráží Falun Dafa? Je to opravdu dobrá praxe a Li Hongzhi je opravdu dobrý?“

Bojoval jsem s touto myšlenkou. Věděl jsem, co mě čeká, pokud budu zastávat nesprávný názor. Chtěl jsem se zachránit. Staré síly záludně odpověděly: „Zachraňovat se? Není to sobecká myšlenka? Neměl bys být sobecký.“ Odmítl jsem však přijmout jejich úskok. Pokračovaly ve zkouškách, dokud neviděly, že mě nemohou přimět k dalšímu pádu.

Vzpomněl jsem si na naše poslání na tomto světě. Je mnoho lidí, kterým jsem objasnil pravdu a kteří možná nemají žádnou jinou možnost, jak se dostat do budoucnosti – jejich budoucnost závisí na mně. Praktikující, který mě málem shodil na druhý břeh, by musel nést i tuto karmu – nechtěl jsem, aby tím trpěli. Musel jsem tedy získat zpět půdu pod nohama, kterou jsem ztratil, a nějak se vrátit k Dafa.

Mistr řekl:

„Člověk si vytváří svoji vlastní cestu. Takže co se stane, když se chce někdo kultivovat? Vymysleli takovýhle způsob.“ (Zhuan Falun, Přednáška třetí, Obrácená kultivace a půjčování kultivační energie)

Podíval jsem se na všechny výtky, které o mně praktikující vyslovil, a sepsal je na papír. Vycházeje z myšlenky, že „on má pravdu a já se mýlím“ (Hong Yin III, Kdo má pravdu, kdo se mýlí, 16. 5. 2011), jsem se podíval hluboko do sebe, abych důkladně pochopil kořen každého z těchto nedostatků.

Protože každá křivda má svou pravdu a každý problém má své řešení, vyhodnotil jsem, co potřebuji napravit, a vytyčil jsem si cestu, která mě přiměje těmto připoutáním čelit a všech se zbavit. Musel jsem vstoupit do situací, které mě měly prověřit, abych se mohl zlepšit.

Mistr řekl:

„V kultivaci dobrota poskytuje lidem měřítko, zatímco zlo, jež existuje, umožňuje kultivujícím pochopit způsob, jak toho měřítka dosáhnout.“ (Učení Zákona na Fa konferenci metropolitní oblasti New York, 19. 5. 2013)

Přestěhoval jsem se k praktikujícímu, aby mi pomáhal více studovat a cvičit. Jedním z mých nedostatků bylo, že jsem byl velmi pasivní, zatímco tento praktikující byl velmi asertivní. Ačkoliv jsem zjistil, že hraničí s agresivitou a čelili jsme četným konfliktům, naučil mě, jak si více stát za svým a jak vyjednávat při náročných neshodách.

Upozornil mě na to, že když mluvím, jsem velmi vážný. Měl ze mě pocit, že život je boj a že věci jsou vždy těžké. Začal jsem tedy kultivovat pocit radosti ze života a zbavovat se zášti a smutku, které mi v tomto pocitu bránily.

Jednoho dne v práci ve mně série zcela nesouvisejících a zdánlivě náhodných rozhovorů zanechala pocit, že bych se měl chopit nových příležitostí. Po práci mi zavolal jeden praktikující a řekl mi, že si na mě najednou vzpomněl. Nedávno otevřeli pobočku NTD ve Velké Británii a hledali nového reportéra. Nabídl mi práci.

Uvědomil jsem si, že Mistr uspořádal ten den a ty rozhovory kvůli tomuto telefonátu, a tak jsem nabídku přijal. To bylo v prosinci 2020. Rodinné a pracovní záležitosti mě zavazovaly až do září 2021, takže jsem tento čas využil k usilovné práci na svých připoutáních, abych mohl vstoupit do NTD v co nejlepším stavu.

Začátky na pozici reportéra byly náročné. Každých pár dní jsem se musel naučit nový úkol, udělat ho rychleji, a když jsem měl pocit, že už to skoro zvládám, přibyl nový úkol a já se musel naučit dělat všechny úkoly ve stejném časovém horizontu. Měl jsem pocit, že mi to nikdy nejde dost dobře. Ale také jsem viděl pokrok.

Tváří v tvář všem nedostatkům, které jsem měl, se objevila možnost rozvíjet a regulovat pocit vlastní hodnoty. Mohl jsem si sám sebe i přes své chyby stále vážit? Mohl jsem si stále vážit svého pokroku, i když jsem viděl další chyby? Mohl jsem zůstat stabilní a nepohnutý tváří v tvář zasloužené kritice?

Jeden britský politik odstoupil po korupčním skandálu. Dostal jsem za úkol jet do jeho hrabství a informovat o předčasných volbách, které následovaly. Volby byly velmi důležité, byly symbolem podpory obyvatelstva, kterou měl náš britský premiér. Nemohl jsem o nich neinformovat.

Toho rána jsem vstal, studoval Zákon, napsal část scénáře zpravodajského balíčku a hodinu řídil na místo natáčení. Nikdy předtím jsem nenatáčel vlastní videa a s rozhovory mi vždy pomáhal kameraman, takže jsem se ocitl na zcela nové půdě. Nevěnoval jsem pozornost myšlenkám obav a možného selhání, ale soustředil se na dělání rozhovorů s voliči a natáčení záběrů v pozadí. Dokonce jsem našel analytika politických sázek, který cestoval několik hodin, aby se dostal do volebního areálu, a který mi poskytl dobrý rozhovor.

Ve čtyři hodiny odpoledne jsem musel najít kavárnu s Wi-Fi, abych mohl nahrát všechny záběry, dokončit zbytek scénáře k namluvení a předat balíček střihači videa. Všichni tam používali Wi-Fi, a tak odhadovaná doba nahrávání byla šestnáct hodin. Ale nemohl jsem selhat. Pustil jsem se do psaní scénáře a hledal vhodné citáty z rozhovorů. Po vysílání spravedlivých myšlenek se kavárna vyprázdnila a všechny záběry se nahrály. Pro namluvení zprávy jsem musel najít tichou uličku ve městě, abych mohl nahrát svůj hlas.

Hlasový záznam jsem poslal video editorovi čtyřicet pět minut před konečným termínem. S pětiminutovou rezervou ho doručili našemu manažerovi, který ho přijal do vysílání. Opravdu se mi ulevilo. Ačkoliv jsem byl velmi vystresovaný a měl jsem málo času, dokázal jsem tváří v tvář všemu zůstat klidný a vyrovnaný.

Když jsem ten večer jel domů, přemýšlel jsem o své cestě kultivace až do té chvíle. I když jsem nebyl dokonalý a udělal mnoho chyb, viděl jsem v sobě potenciál a rozpoznal jsem silnou vůli se zlepšovat. Toho večera se ve mně zrodilo přání stát se jedním z nejlepších reportérů, které NTD Velké Británie má. Abych toho dosáhl, pochopil jsem, že budu muset mířit velmi vysoko a splnit mnoho požadavků. Nestalo by se to ze dne na den, ale zavázal jsem se, že si toto přání splním.

Následující měsíc jsem odjel do New Yorku, abych se přihlásil do Epoch Media Academy. Tato zkušenost byla fenomenální. Cítil jsem, že cesta, kterou jsem si před několika lety vytyčil – odstranit mnoho z mých zásadních připoutání, dospěla na konci mého pobytu ve Spojených státech k závěru. Bylo to jako tajemný průchod – oddělil jsem se od Anglie, abych si vytvořil systém věcí, které mi pomohou v budoucí kultivaci.

Opravdu jsem pocítil soucit učedníků Dafa. S ostatními praktikujícími jsem navázal jedinečné pouto a přátelství, které mi slouží jako příklad do budoucna. Zatímco jsme se učili technickým zpravodajským dovednostem, naše lekce byly také silnou kultivační zkušeností. Pobyt tam vyřešil mnoho hlubokých a sotva patrných problémů, kterým jsem čelil. Nedostatky byly odhaleny s velkým soucitem – se smíchem a přijetím, a zároveň mi byl ukázán správný směr. Také jsem si vzal ponaučení od každého člověka, se kterým jsem strávil čas, bez ohledu na to, jak dlouhý nebo krátký.

Největší lekce, kterou jsem si vzal, byla tato: Mistr si nás váží víc, než si uvědomujeme. Pokud mám Mistrovi skutečně věřit, musím si vážit i sám sebe. Věřím, že mi pobyt v New Yorku pomohl rozvinout stabilní schopnost vážit si sebe sama.

To se odrazilo v mé práci po návratu do Velké Británie. Zatímco dříve jsem cítil, jak mě tíha neúspěchů tlačí a táhne dolů celé dny, nyní jsem dokázal v klidu zhodnotit konkrétní problémy, kvůli kterým jsem neuspěl, bez pocitu existenciální hrůzy.

Vzpomněl jsem si na Mistrova slova:

„Někteří studenti prohlašují, že to prostě vydrží a vydrží ještě víc. Dost už toho ‚snášení‘! Jakkoli těžká ta situace může být, pořád musíte dobře dělat tři věci. Zachraňovat vnímající bytosti – to je zodpovědnost učedníka Dafa!“ (Učení Zákona na Fa konferenci metropolitní oblasti New York, 19. 5. 2013)

Musíme snášet utrpení kvůli tomu, že si nevážíme sami sebe? Říkám, že už toho snášení bylo dost. Je nám dovoleno se tohoto břemene, které si sami ukládáme, zbavit. A tím se staneme efektivnější při plnění svého poslání v tomto světě.

Své sdílení bych rád zakončil Mistrovými slovy:

„Copak nevíte, že si máte sami sebe cenit a vážit? Já si vás určitě vážím! A božské bytosti také! A tak byste si tím více měli vážit a cenit sami sebe.“ (Učení Fa přednesené ve Washingtonu, D. C., ve Spojených státech, 21. 6. 2018)

Děkuji všem praktikujícím a děkuji Mistrovi za jeho nekonečnou velkorysost.