Od praktikující Falun Dafa z České republiky
Vážený Mistře, vážení praktikující!
Jsem čínská praktikující Falun Dafa žijící v České republice. Ráda bych se s vámi podělila o své kultivační zkušenosti od začátku kultivace.
Začala jsem praktikovat v roce 1996. Mám velké štěstí, že jsem jednou z částic Dafa. To, že jsem získala Zákon, prospělo mému tělu i mysli. Principy Zákona – Pravdivost, Soucit a Snášenlivost – mi pomohly pochopit smysl života a najít směr života.
V té době byl náš byt místem společného studia Zákona. Vnukovi byly čtyři roky. Studoval s námi Zákon i cvičil. Cítila jsem, že celé mé tělo se stává lehké a bez nemoci. Snažila jsem se chovat podle principů Zákona. Když jsem potkala lidi, mluvila jsem s nimi o kráse Falun Dafa.
Jsem lékařka. Když jsem pracovala v ordinaci, někteří pacienti trpěli tzv. nevyléčitelnými nemocemi, o kterých Mistr hovoří v knize Zhuan Falun. Doporučila jsem jim, aby praktikovali Falun Dafa. Těm, kdo se chtěli učit, včetně jejich rodinných příslušníků, jsem dávala knihy. Navštěvovala jsem také okolní vesnice a dělala zde Hong Fa. Žila jsem naplno a cítila se šťastná. Bylo to nejkrásnější období mého života.
Pevně věřte v Dafa, objasňujte pravdu a zachraňujte vnímající bytosti
V roce 1999 začala Komunistická strana Číny šířit fámy, pomlouvat a pronásledovat Falun Dafa. Nejprve jsem si myslela, že vláda nezná pravdu, a tak jsem jela 25. dubna 1999 na náměstí Nebeského klidu, abych se připojila k pokojnému protestu. Pevně jsem věřila, že Dafa a Mistr jsou spravedliví, že praktikovat Falun Dafa a chovat se podle Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti není nic špatného. Cítila jsem zodpovědnost jít a objasnit fakta, objasnit světským lidem pravdu a navrátit Mistrovi nevinnost. Byla jsem rozhodnutá se nikdy nevzdat kultivace. Moje rodina to ale nechápala. Mysleli si, že Dafa je politické a postavili se proti mně. Když pochopili pravdu, všichni začali kultivovat.
Poté, co jsem v roce 1999 odjela do zahraničí, mnoho Číňanů stále neznalo pravdu, poslouchali lži komunistické strany a věřili jim. Nevěděla jsem, co mám dělat. Netušila jsem ani, jestli v Praze existuje Asociace Falun Dafa. Snažila jsem se mluvit s místními Číňany o Dafa a říkala jim, aby nevěřili tomu, co popisuje propaganda komunistické strany.
Díky Mistrovu uspořádání jsem se potkala s lidmi z asociace a dozvěděla se, že v různých zemích byly zahájeny záchranné akce vyzývající vlády po celém světě, aby věnovaly pozornost pronásledování Falun Dafa v Číně. Praktikující si tiskli adresy mnoha obyvatel pevninské Číny. Každý den jsem posílala doporučené dopisy objasňující pravdu do Číny. Poslala jsem nespočet dopisů.
Mistr řekl:
„Musíte objasňovat fakta a zachraňovat vnímající bytosti, toho musíte dosáhnout.“ (Učení Fa na Konferenci Fa v New Yorku, 14. 5. 2015)
Později mě dcera naučila pracovat s počítačem a používat aplikaci na odesílání e-mailů objasňující pravdu do Číny. Někteří z adresátů mě pak požádali o knihy Dafa nebo o hudbu ke cvičení, a tak jsem jim je poslala. Kvůli časovému posunu jsem často chodila spát po druhé nebo třetí hodině ráno.
Po zveřejnění Devíti komentářů ke komunistické straně jsem začala pracovat na projektu, který pomáhal lidem vystoupit z Komunistické strany Číny a jejích přidružených organizací. První, koho jsem přesvědčila, aby vystoupil, byl prokurátor města Sing-tchaj, provincie Che-pej. Moje jistota v tomto projektu rostla. Podařilo se mi přesvědčit celou rodinu a všechny přátele v Číně. Jednou se mi podařilo přesvědčit čtrnáct lidí v jednom čínském hotelu.
Komunistická strana Číny nás zařadila na černou listinu za praktikování a naše pasy byly zrušeny ambasádou. Když otec a nejstarší dcera zemřeli, nemohla jsem jet domů, abych je naposledy viděla. Dokonce nám byly zadrženy i důchody. Nic z toho neotřáslo mou pevnou vírou ve skutečnou kultivaci. Napsali jsme článek na Ming-chuej, abychom odhalili to, jak nás komunistická strana pronásledovala. Později jsme šli na ambasádu požádat o pasy. Ukázali nám kopii článku, který jsme napsali na Ming-chuej a řekli, že to mělo velmi špatný dopad na ambasádu.
Vyšetřování odebírání orgánů
Od března roku 2006, kdy byl poprvé odhalen příběh odebírání orgánů žijícím praktikujícím Falun Dafa komunistickou stranou, provedli zámořští odborníci a učedníci velké množství nezávislých vyšetřování této záležitosti. V některých regionech Číny je odebírání orgánů označeno za klíčový ekonomický projekt pro rozvoj a počet obětí je obrovský. Kromě toho se praktikující používali také při experimentech na živých lidech a z některých se vyráběly plastináty, které se vystavovaly po celém světě s obrovským ziskem.
Pod tlakem mezinárodního veřejného mínění založila WOIPFG v druhé polovině roku 2015 platformu pro systematické vyšetřování odběrů orgánů v nemocnicích. Projekt WOIPFG má v mezinárodním měřítku skvělé renomé, ale lidí, kteří to dělají, je málo. Na začátku byli asi čtyři nebo pět lidí. Pro vysokou odbornost a profesionalitu projektu všichni brzy poté odešli. Jsem chirurgyně a pocit smysluplnosti mě vedl dál. V posledních letech jsem byla jediná, kdo prováděl vyšetřování po telefonu, a samozřejmě byli i tací, kteří pořizovali nahrávky, psali zprávy a sháněli telefonní čísla. Od roku 2016 vydávala WOIPFG zprávu každých šest měsíců, od roku 2017 byla kvůli velkému počtu telefonátů a většímu obsahu zveřejňována zpráva každé čtvrtletí.
Vyšetřovala jsem za posledních několik let asi čtyři sta nemocnic, z toho sto osmdesát šest státem stanovených nemocnic pro transplantaci orgánů III-A. Do každé jsem volala dvakrát. Sto dvacet pět nemocnic bylo zrušeno státem. Je třeba zjistit, zda to tyto nemocnice stále dělají. Existuje i více než sto vojenských nemocnic. Volala jsem ředitelům, primářům, lékařům, sestrám, Organ Procurement Organization (nezisková organizace zodpovědná za hodnocení a odběr orgánů od zemřelých dárců pro transplantace orgánů ve Spojených státech, pozn. redakce), Červenému kříži a také slavným čínským odborníkům na transplantace orgánů. Všechny pořízené nahrávky byly předány WOIPFG k reportům a telefonní záznamy byly zachovány. Zkontrolovala jsem telefonní seznam od června do prosince roku 2017. Uskutečnila jsem celkem dva tisíce sto čtyřicet sedm hovorů.
V těch letech, jakmile jsem se ráno vzbudila, začala jsem telefonovat. Představila jsem se jako pacient, rodinný příslušník pacienta nebo jeho lékař. Protože je volání těžké, než jsem začala, vysílala jsem spravedlivé myšlenky. Poté jsem byla plně připravena a používala různé způsoby, jak mluvit. Pouze když je druhá strana ochotná poslouchat hovor, je ochotna říci pravdu. Kromě toho jsem také školila kolegy praktikující v Koreji a Japonsku.
Získala jsem důvěru jednoho experta na transplantace orgánů, který je ředitelem provinční nemocnice. Jednou, když jsem mu volala, mi řekl, že otevřel soukromou nemocnici specializovanou na transplantace orgánů. Nadšeně mi sdělil její adresu. Řekl mi, že je otevřená už půl roku. Nevěděli jsme o ní. Později, po následném vyšetřování, jsme se dozvěděli, že nemocnice provedla více než sto transplantací jater v prvním roce a více než tři sta transplantací ve druhém roce, z nichž všechny provedl on sám.
Lékař z Vnitřního Mongolska mi sdělil, že když šli do jisté oblasti sbírat dárce orgánů, jakmile zazněly výstřely, rychle odvlekli osobu na provizorní operační sál, kde už čekali lékaři z několika nemocnic na odejmutí orgánů. A že používají pouze orgány ze zdravých lidí.
Jednou jsem se zeptala lékaře z velké nemocnice, který se právě připravoval na transplantaci, zda používají orgány od praktikujících. Přiznal, že ano. Zeptala jsem se ho, jestli ví, že zabíjí lidi. Odpověděl, že není jiné řešení, že potřebuje peníze, aby mohl poslat děti do školy v zahraničí a že vůbec nemá pocit viny.
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.
více ...