Odpovědnost za ostatní praktikující

Od praktikujícího Falun Dafa z Číny

Po víc jak dvacetileté kultivaci praktikující Falun Dafa chápou důležitost dobré kultivace. Klademe více důrazu na dívání se dovnitř a na kultivování sebe sama. Už se nedíváme na druhé ani je nekritizujeme. V kultivaci jsme dozráli.

Když však čelíme ostatním praktikujícím, kteří se odchýlili od Fa, někteří praktikující si myslí, že bychom se měli zaměřit na sebe, a tak jsme nic nedělali. Toto jednání dává z určitého hlediska smysl, ale při pohledu z jiného úhlu to není úplně správné.

Řešení kultivačních problémů

Kultivační stav jedné praktikující byl před několika lety docela špatný. Některá z jejích porozumění se odchylovala od Fa a snažila se na ostatní zapůsobit. Kvůli tomu se mi nelíbila a nechtěl jsem s ní mluvit. Měl jsem obavy, že bychom mohli spolu bojovat, kdybych promluvil, protože má silnou osobnost. Ani můj stav mysli nebyl v té době zcela stabilní, a tak jsem na její nedostatky nepoukazoval.

Pak jsem měl sen, ve kterém jsem velmi klidně a jasně poukázal na její nedostatky. Měl jsem pochopení, že to byl náznak od Mistra. Takže jsem to udělal. Překvapivě přijala mé návrhy pokojně. Bylo to přesně jako v tom snu. Věděl jsem, že jsem udělal dobře.

Jindy jsem šel se dvěma praktikujícími. První praktikující začal mluvit o nesprávném chování jiného praktikujícího a o tom, jak to sám dělá dobře. Druhý praktikující souhlasil a začal se chlubit tím, jak si sám v tomto vede dobře. Cítil jsem, že to, co dělají, není úplně v pořádku. Jemně jsem jim připomněl jejich nevhodné chování. Kvůli svému připoutání ke ztrátě tváře jsem byl ale nesmlouvavý, když jsem promluvil. Neodpověděli, místo toho začali mluvit tišeji.

Poukázání na kultivační problémy s klidem

Když jsem se vrátil domů, přemýšlel jsem o tom. Rozhodl jsem se, že musím být v této věci asertivnější. Takže jsem si s nimi ihned promluvil a řekl jim, že by neměli pomlouvat praktikující za jejich zády. Člověk by na to měl upozornit, když vidí něco špatného. Ještě lepší by bylo, kdyby se o tom s daným praktikujícím dalo diskutovat pozitivně a pomohlo se mu pozvednout. Člověk by měl také prozkoumat, zda ho neovlivňují emoce.

Oba praktikující si okamžitě uvědomili své nedostatky a pátrali uvnitř po svých připoutáních.

Cítil jsem se zvláštně lehký, když jsem ten večer meditoval. Normálně když medituji, bolívají mě nohy a znecitliví mi. Ale tu noc jsem se cítil velmi pohodlně. Pochopil jsem, že jsem si v této věci vedl v ten den dobře.

Potkal jsem praktikující, která byla ve špatném kultivačním stavu. Jelikož byla často ovlivněna svými připoutáními k předvádění se, egu a žádostivosti, její slova a chování byly často iracionální. Ale ani já jsem nebyl v dobrém kultivačním stavu. Bál jsem se, že můj špatný dojem z ní by to zhoršil, kdybych promluvil, a tak jsem to neudělal. Později, když jsem cvičil druhé cvičení, se mi v hlavě objevila věta: „Mistrovi by bylo velmi líto, kdyby byla zničena.“ Okamžitě jsem začal plakat. Cítil jsem se opravdu špatně.

Vyhýbání se problémům kvůli ochraně sebe

Někteří praktikující se ozvou, když vidí nedostatky druhých praktikujících, ale nedělají to s vážností, pozitivně a přímo. Místo toho chodí kolem horké kaše a vyhýbají se řešení skutečného problému. Ve skutečnosti jim nejde o to, aby ostatní nebyli zraněni, jen se snaží vyhnout tomu, aby je ostatní neobviňovali. Dělají to, aby chránili sebe.

Někdy se vyskytnou problémy, protože praktikující dané záležitosti dostatečně nerozumí. Pokud to někdo vidí a nepoukáže na to, nemusí nutně upoutat pozornost osoby, která se tak nebude schopna dostatečně zamyslet a skutečně pochopit svůj problém. V důsledku toho se nebude moci napravit a pozvednout.

Někteří praktikující někdy říkávají: „Nechte ho osvítit se samotného. Tak získá více ctnosti.“ Zní to, jako kdyby mysleli na blaho praktikujícího. Ale praktikující, který prochází trápením, si své upadnutí do špatného kultivačního stavu často sám neuvědomuje. Nemá pocit, že by měl problém. Jak se k tomu může sám osvítit? Měli bychom mu pomoct a na problém poukázat.

Se zlými silami, které jsou stále přítomny, by mohlo být příliš pozdě, když dojde na pronásledování nebo když se ten člověk už příliš odchýlí. Kultivace v období nápravy Fa se liší od individuální kultivace.

Existují také praktikující, kteří jsou skromní. Vždy říkají, že nejsou příliš dobře osvíceni a nemohou věci dobře vysvětlit. Říkají, že se bojí, že nemohou lidi přesvědčit a že je lidé nebudou poslouchat a rozčílí se. Ve skutečnosti se snaží chránit sebe.

Existují lidé, jako já, kteří mají pocit, že budou praktikujícími odmítnuti, a snaží se jim vyhnout. Ve skutečnosti se všichni vymlouvají. Nejsou laskaví. I když se mohou kultivovat sami, budou omezeni tím, že stále přechovávají sobeckost a přemýšlejí o ochraňování sebe. Nemohou se skutečně pozvednout.

Někteří praktikující se bojí, že si vytvoří karmu, když vysloví špatná slova. Říkají, že člověk musí kultivovat svou řeč. V dnešní době každý věnuje pozornost očištění se od indoktrinace Komunistickou stranou Číny. Praktikující se v tomto ohledu bojí udělat chybu.

Konflikty jsou příležitostmi k odhalení připoutání

Ale pokud se nad tím zamyslíme důkladněji, uvědomíme si, že důležitější věcí je kultivovat srdce, ne ústa. Nemluvit ještě nemusí znamenat, že se člověk zbavil připoutání. Konflikty jsou naopak příležitostí odhalit připoutání. Můžeme se prostřednictvím konfliktů pozvednout. Zbavení se sobectví a smyslu pro ochranu sebe nám ve výsledku zvýší charakter.

Z jiného úhlu pohledu je možné, že jsme podcenili kapacitu a úroveň praktikujících. Nevěříme, že budou dobře reagovat, když budou čelit kritice. I kdyby tomu tak bylo, naše napomenutí by jim mělo pomoct se alespoň zamyslet. Zbavíme se tak i našeho připoutání k očekávání dobrých výsledků. Tento proces je odrazem našeho kultivačního stavu. Je to také příležitost, abychom se pozvedli.

Je v pořádku soustředit se na kultivaci. Naše kultivace by však neměla být v prostředí vzájemné kritiky. Než se kultivující dovrší, jistě bude mít nedostatky a bude dělat chyby. „Laskavé napomenutí“ není kritika. Je to pro dobro druhých. Je to o zodpovědnosti za ostatní praktikující jako jedno tělo.

Naším cílem kultivace v Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti je stát se osvícenou bytostí, která je nesobecká, nezištná a vždy dává přednost druhým před sebou. Nemůžeme být osobou, která se stará pouze o vlastní kultivaci a druhým nevěnuje pozornost. To by bylo zacházení do dalšího extrému.

Cítit se zodpovědný za ostatní praktikující a vnímající bytosti s upřímným srdcem umožní ostatním cítit naše dobré úmysly a přimět je, aby se dívali dovnitř. Na druhou stranu to neznamená, že bychom měli vždy sledovat nedostatky praktikujících a pokoušet se poukazovat na jejich problémy.

Praktikující jsou jedno tělo. Společné studium Fa a skupinová cvičení jsou jednou z forem kultivace, kterou nás Mistr naučil. Toto čisté a posvátné prostředí je důležité pro každého z nás. Každý se může pozvednout. Pokud se však toto prostředí stane prostředím, které postrádá upřímnou výměnu myšlenek a názorů a všichni jednají kvůli sobě, staneme se skupinou obyčejných lidí. Nebude to pro nás tak prospěšné. Opuštění sebe a zlepšení se celého těla je také procesem kultivace.

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2019/7/20/390211.html
Anglická verze: https://en.minghui.org/html/articles/2019/8/17/178928.html