Zakladatel Tchaj Čch': Čang San-feng

Od Ku Jün-lunga

Od svého založení ve 12. století se Tchaj Čch' stává ve světě čím dál oblíbenějším cvičením pro tělo i ducha. Přestože mnoho lidí tuto praxi zná, příběh jejího zakladatele Čang San-fenga je znám jen málokomu.

Čang San-feng byl legendárním taoistickým mnichem, jehož životní dráha zahrnovala období dynastie Sung, Jüan a Ming. Podle záznamů historie dynastie Ming – Biografie Čang San-fenga – pocházel tento muž z I-čou, Liao-tungu, neboli z dnešní provincie Tung-pej v severní Číně. Jeho křestní jméno bylo Čchüan-i. San-feng byla pouhá přezdívka, pod níž se stal známým.

Byl urostlý a statný. Měřil 2,13 metrů s držením těla jeřába. Jeho vousy byly tvrdé jako hroty oštěpu. Lidé ho měli v povědomí spíše jako ušmudlaného mnicha, který nosí nezávisle na počasí stejný taoistický oděv po celý rok.

Říká se, že došel až k čínským hranicím. Jak praví legenda, prý za jeden den ušel 460 kilometrů.

Vedle populárního cvičení Tchaj Čch' založil také sektu Wu-tang taoistické školy. Jelikož jako mnich dosáhl Taa, jeho moudrost z něj učinila velice žádanou osobu u císařského dvora za vlády dynastie Ming. Sehrál i klíčovou roli v popularizaci taoismu pomocí poezie.

Praxe Tchaj Čch' byla původně pro tělo i ducha. V průběhu let však lidé začali praktikovat Tchaj Čch' hlavně kvůli tělesnému zdraví. Tak se z něho postupem času stávalo čím dál víc pohybové cvičení.

Taoistický chrám, ve kterém Čang San-feng žil a kultivoval se

Čang San-fengův portrét

Hora Wu-tang

Jako taoistický mnich, který dosáhl absolutního dovršení, byl v době dynastie Ming velmi slavný. Během dvousetleté vlády dynastie Ming za ním téměř každý císař posílal vyslance, aby od něho dostal rady k vládnutí. Tři císaři ho poctili jako „pravého člověka“, osvíceného taoistické školy.

Čang San-feng však cestoval z místa na místo a nebylo snadné ho najít. Nakonec se usadil na hoře Wu-tang.

Poté co prozkoumal všechny vrcholy a rokle pohoří Wu-tang, sdělil: „Tato hora bude v budoucnosti velmi slavná.“

Když císař Jung-le, syn prvního císaře dynastie Ming, nastoupil na trůn, byl pevně rozhodnutý najít ho. Po několika marných pokusech vyslal císař bakaláře Chu Kanga s upřímným poselstvím, které sám zhotovil.

Poté, co Čang San-feng obdržel císařovo poselství, odpověděl mu ve stylu básně. Věděl totiž přesně, proč ho císař nechal hledat, přestože má všechno, nač si vzpomene. Co od něho císař chtěl? Dlouhověkost.

Ve své básni odhalil císaři tajemství dlouhověkosti: Císař měl svého ducha uklidnit a odpoutat se od svých světských přání. Když to císař uslyšel, cítil se přešťastně a rozhodl se tuto radu následovat.

V reakci na to nařídil císař vybudování osmi paláců, dvou taoistických chrámů, 36 ženských klášterů a 72 skalních chrámů v pohoří Wu-tang. Kromě toho učinil z hory Wu-tang císařskou horu a zpečetil ji královským razítkem.

Přesně jak Čang San-feng předpověděl, stala se hora Wu-tang velmi populární a taoismus ožil.

Popularizovaný taoismus

Jeho rozmanité spisy, včetně Ta Tao Lun, Süan Ťi Č' Ťiang a Süan Jao Pchiao, byly pozdějšími taoisty velmi oblíbeny.

Jeho nejznámějším dílem se však stala sbírka 24 básní Wu Ken Šu. Tyto básně měly lidi inspirovat ke kultivaci. Porovnával v nich štěstí v sekulárním světě se stromem bez kořenů, který nemůže dlouho přežít. Jediná možnost, jak se dostat z této zapeklité situace, je podle něj kultivace.

Raná taoistická literatura byla ve svém pojetí a doslovném znění velmi mysteriózní a záhadná, a proto nebyla příliš čtená. Zjednodušením formy svých básní a zapamatovatelnými rýmy zpřístupnil taoismus běžným lidem.

Jeho spisy proměnily taoismus z těžko přístupné víry ve všudypřítomnou praxi, kterou následoval císař i občané stejnou měrou.

Tchaj Čch' – ztracená cesta pro tělo i ducha

Vedle klidných a uvolněných pohybů a cvičení rovnováhy mezi silou a pružností zdůrazňuje Čang San-fengovo Tchaj Čch' také vnitřní kultivaci. Je praktikováno k sebeobraně, ale i k dosažení prodloužení života.

V posledních desetiletích přitáhlo Tchaj Čch' mnoho zájemců na celém světě. Existuje celá řada mezinárodních soutěží, turnajů i velkolepých představení, věnovaných každoročně Tchaj Čch'. Tato praxe byla i představena v četných filmech a televizních programech.

V průběhu let se však tato praxe silně odchýlila od jeho původního učení a stala se pouhým tělesným cvičením, které není moc efektivní a neslouží ani k sebeobraně ani k dlouhověkosti.

U pravé kultivační praxe Tchaj Čch' se nejedná jen o pohyb. Mnohem důležitější je zvyšování ducha a morálního charakteru. V taoismu se mluví o čistém duchu bez jakéhokoliv záměru. Samotné cviky Tchaj Čch' bez doplňkové kultivace ducha nepostačí k tomu, aby bylo zušlechťováno tělo.

Někteří známí mistři Tchaj Čch' se ani nepokusili tento základní požadavek pro kultivaci splnit. Jejich mysl je přeplněná světskými přáními. Z tohoto důvodu pak neshledávají Tchaj Čch' velmi efektivním a je jedno, jak pilně cvičí.

V průběhu let vyvinuli mnozí lidé různé styly Tchaj Čch'. Jejich cílem bylo učinit Tchaj Čch' díky různé proměně pohybů oblíbenější. Avšak Tchaj Čch' samotné je velmi komplikované a nemůže být jen tak pozměňováno. Tyto změny nakonec i podryly všeobecnou efektivitu této praxe.

Autentické Tchaj Čch', které vyučoval Čang San-feng, už dávno zmizelo. Je to jen zklamání pro všechny ty, kdo se chtějí opravdu kultivovat.

Naštěstí existuje dnes velkolepá kultivační praxe, která je známá svými jednoduchými pohyby i svou efektivitou – Falun Dafa. Díky rozmanitému prospěchu se tato praxe rychle rozšířila. Na celém světě je už více než 100 milionů praktikujících Falun Dafa.

Falun Dafa není sice původní učení Čang San-fenga, ale duch zdravého rozumu a těla v této praxi setrvává – duch, se kterým by Čang San-feng určitě souhlasil.

Anglická verze: http://en.minghui.org/html/articles/2015/5/23/150711.html
Německá verze: http://de.minghui.org/html/articles/2015/7/1/115636.html