Evropská Fa konference pro výměnu zkušeností 2013: Zlepšení ve spolupráci a koordinaci

Zdravím Mistře, zdravím spolupraktikující.

Jmenuji se A, jsem praktikující z Maďarska. Fa jsem získala na konci roku 2007. Této příležitosti si vážím z celého srdce. Ráda bych s vámi sdílela své kultivační zkušenosti se spoluprací.

V Maďarsku jsem osobou zodpovědnou za Asociaci Dafa. Opravdu bych ráda dělala svou práci dobře a pomohla spolupráci mezi praktikujícími v naší zemi. V posledních letech jsem mohla věnovat aktivitám Dafa jen málo, protože jsem byla doma s dítětem. Teď už ale má tři roky. Toto období mi umožnilo ustoupit a opustit svá připoutání, jako například to, že musím mít vždy slovo, že musím vědět o každém kroku a musím kontrolovat všechno, co druzí dělají.

Dlouho jsem byla taková, že jsem se pořád bála. Co když druzí udělají chyby nebo udělají něco špatně a vytvoří špatný efekt pro objasňování pravdy v naší zemi? Neuvědomila jsem si, jak velký tento strach je, ve skutečnosti totiž blokoval druhé praktikující. Uvědomila jsem si, jaké myšlenky jsou za tím, konkrétně můj názor, že moje nápady jsou ty nejlepší. Teď si uvědomuji, že všichni máme různé povahy a rozmanité způsoby uvažování a jednání. Máme různé úrovně a různé cesty v nápravě Fa.

Náš Mistr nám věří tak moc, že nám dává příležitost ustanovit si vlastní mocnou ctnost, takže bych se neměla pořád bát o druhé. Od té doby, co jsem si tohle uvědomila, se snažím druhé podporovat v jejich aktivitách a když mám jinou představu o tom, jak by se něco mělo udělat, ne vždy svůj názor vyjádřím. Pokud je to v souladu s principy Fa, proč bych to neměla podpořit? Kromě toho si myslím, že není problém, když uděláme nějaké chyby, protože to se stává, když jdeme kupředu.

Mistr řekl:

„Někdy bude koordinátor nejdřív naslouchat nápadům druhých, než se rozhodne, který je dobrý, aby ho přijal. To se stává. Ale jsou nějací lidé ve vedení, kteří nikdy nemají na věci žádný názor. Nikdy nemají žádné nápady a nikdy do toho nevloží své srdce. To tedy opravdu nestačí. Mistr ti svěřil tolik učedníků Dafa a očekává, že je dobře povedeš. Takže je to něco, co musíš dělat a je to tvá zodpovědnost. Pokud to neděláš dobře, přímo to souvisí s tvou kultivací.“ (Vyučování Fa na Fa konferenci metropolitního New Yorku, otázky a odpovědi, 19. 5. 2013)

Jsem zapojena do projektu maďarské Clear Harmony, což mi dává opravdu dobrou příležitost ke spolupráci a koordinaci. Dlouho jsem měla konflikty s maďarskou koordinátorkou stránek. Dívala jsem se pouze na její nedostatky, vinila jsem ji z toho, že články nejsou dost kvalitní a myslela jsem si, že se o stránky moc nestará. Neměla jsem pro ni srdce soucitu. Neviděla jsem, jak těžké to pro ni může být řídit tolik věcí dobře. Pak jsem si promluvila s hlavní koordinátorkou projektu a to mi otevřelo oči. Uvědomila jsem si, že bych neměla být tak kritická, ale spíše bych ji měla podpořit. Měla bych pomoct, když vidím, že je třeba něco zlepšit.

Když se změnily moje myšlenky, mohly jsme spolu komunikovat otevřeně. Začala jsem aktivně pomáhat s korekcí a ona se mezitím také hodně změnila. Opravdu projekt vede a bere své zodpovědnosti vážně. Od té doby, co spolu tak dobře spolupracujeme, mám pocit, jako kdyby naše maďarská webová stránka Dafa zářila jako zlato!

Je pravý čas, abych vzala své zodpovědnosti vážněji a dobře koordinovala všechny praktikující a asociaci. Bavily jsme se o tom s druhou zodpovědnou osobou v asociaci. Má velmi silnou osobnost a často se při řešení věcí různíme. Zdá se, že když řeknu doleva, ona půjde doprava.

Vzpomněla jsem si na Mistrova slova:

„Chcem vám teda povedať, že od dnešného dňa, hlavný koordinátor každého projektu – jeden hlavný koordinátor – je zástupcom toho projektu. Toto platí aj pre hlavného koordinátora Asociácie Dafa každej oblasti. On je jej zástupca. Nech koordinátor robí hocičo, nech požaduje hocičo, alebo o niečom rozhodne – vykonajte to bez výhrad.“ (Vykročte opäť energicky vpred, Washington, D. C., 24. 7. 2010)

Nemohla jsem pochopit, proč se se mnou hádá, a cítila jsem bezmoc. Nechtěla jsem svůj názor protlačovat silou. Obvykle jsem nejdřív ustoupila, a tak jsem si časem vyvinula zvyk neříkat nic, když dojde ke konfliktu. Nemyslela jsem si, že je to problém. Měla jsem za to, že nemám ke své pozici žádné připoutání. Jednou při naší konverzaci tato otázka vyvstala a my jsme o tomto problému hovořily otevřeně. Opravdu jí bylo líto těch konfliktů. Objevily jsme, že největším problémem je to, že spolu dobře nekomunikujeme. Uvědomila jsem si, že musím svou zodpovědnost brát daleko vážněji. I když nemám připoutání tlačit se dopředu, měla bych hrát svou roli dobře. Je to otázka toho, zda zvládnu v naší oblasti věci dobře koordinovat.

Naše debata okamžitě vedla k pozitivní změně. Obě pracujeme na projektu Free China. Byla to dlouhá doba, co jsme nedostaly odpověď od jisté osoby, která by nám mohla poskytnout velice dobré místo k promítání. Tolikrát jsme mu volaly a psaly e-maily, ale nic se nestalo. Po našem sdílení o koordinaci nám ten člověk okamžitě napsal e-mail, kde se omluvil, že na film úplně zapomněl a že bychom mu měly napsat termíny, kdy chceme film promítat. Napsal, že to není žádný problém.

Takže takový konflikt v souvislosti se spoluprací má velký dopad. Konflikty mohou být na povrchu nebo schované. Obě jsme si uvědomily, že když máme jako praktikující problém nebo máme pocit vnitřní rozdílnosti názorů s druhým praktikujícím, neměli bychom to schovávat a na problému sedět. Měli bychom o tom otevřeně promluvit a to co nejdříve, aby toho zlo nemohlo zneužít.

Mistr řekl:

„Ak nedokážete dobre spolupracovať, zlo skutočne využije vaše slabiny a vy utrpíte vážne straty. Straty čo sa týka vašej osobnej kultivácie ako aj našich skupinových projektov, ktoré sú zamýšľané na záchranu vnímajúcich bytostí.“ (Vykročte opäť energicky vpred, Washington, D. C., 24. 7. 2010)

Teď už to beru velmi vážně. Měli jsme v tomto ohledu mnoho zkoušek. Na zpáteční cestě ze setkání v Německu jsme zastavili, čtyři praktikující a můj dvouletý synek, na odpočívadle. Byli jsme unavení a neuctivě jsme hovořili o druhých praktikujících a dělali si z nich srandu. Naše myšlenky nebyly spravedlivé, ale nevěnovali jsme tomu pozornost. Vydali jsme se na cestu, ale z auta začal za chvilku vycházet dým a nechtělo jet dál. Byli jsme blízko nákupního centra, takže jsme mohli zůstat pár hodin tam. Vysílali jsme spravedlivé myšlenky a přemýšleli nad příčinou problému. Obviňovali jsme však jeden druhého. Nakonec nás musel přijet odtáhnout spolupraktikující z Maďarska. Stálo nás to spoustu peněz. Když jsem si později četla o spolupráci, vzpomněla jsem si na tento incident a uvědomila si, že se toto trápení přihodilo, protože jsme měli špatné myšlenky o druhých praktikujících.

Také doma jsme měli s manželem problémy se spoluprací. Mnohokrát jsme se navzájem obviňovali za naše finanční těžkosti a často se hádali. Zkoušeli jsme se dívat dovnitř a najít svá připoutání. Pokaždé jsme našli spoustu věcí, ale k žádné velké změně nedošlo. Jednou jsem viděla dva spolupraktikující, manželský pár, jak si laskavě při práci pomáhají. Uvědomila jsem si pak, co je tím kořenem problému u nás. Bylo to přesně to, že spolu nedokážeme dobře spolupracovat. Proto jsme měli všechny ty ztráty. Zanedlouho poté se nám podařilo prodat náš pozemek, který jsme nemohli prodat několik let, a máme teď s těmito penězi volnější ruce.

Naši spolupráci také posiluje každodenní studium Fa. To začalo několik měsíců potom, co jsme četli inspirující sdílení od jedné australské praktikující. Každý den se scházíme v pět hodin ráno na Sonantu, kde čteme jednu lekci z Zhuan Falunu a krátce sdílíme. To bylo pro mě velkým krokem, protože jsem předtím vždy vstávala pozdě a neměla jsem pravidelný režim. V prvním roce své kultivace jsem také zkoušela brzy ráno studovat Fa, ale nedokázala jsem vydržet dlouho. I tentokrát to pro mě bylo prvních pár měsíců těžké, ale věděla jsem, že je to obrovská příležitost a že když uslyším druhé, že se určitě nevrátím zpátky do postele a určitě toho nebudu litovat. Někteří z nás si také navzájem volají, když někdo nemůže vstát. Někdy je nás osm učedníků a přidala se k nám i jedna praktikující, která se neúčastnila žádných aktivit už dlouhé roky. Uvědomila jsem si, že naše kultivační prostředí je od té doby, co společně čteme, daleko lepší. Samozřejmě, chodíme i na společná studia v místech bydliště, ale toto pravidelné ranní čtení Fa nám opravdu pomáhá.

Sepsat toto sdílení nebyl snadný proces. Přepsala jsem ho celé přinejmenším čtyřikrát, protože se ve mně změnilo v průběhu tohoto procesu tolik věcí. Byly i chvíle, kdy jsem to málem vzdala, ale vzala jsem to jako zkoušku, kterou bych měla projít. Měla jsem opravdu silné připoutání k podvolování se druhým praktikujícím, nechtěla jsem, aby si o mně mysleli špatné věci, a to mi způsobilo v krku velké napětí, které zmizelo teprve poté, co jsem si toto připoutání uvědomila.

Vzpomněla jsem si na věci, které jsem v minulosti neudělala dobře a také na své osvícení. Vůbec poprvé jsem jasně viděla proces zlepšení. Opravdu bych ráda vykonala víc věcí pro záchranu vnímajících bytostí. Také jsem si uvědomila, že moje slova šla v mnoha případech do extrému. To je také připoutání. Přemýšlela jsem o tom a pochopila jsem, že věci nejsou ve skutečnosti tak černé nebo bílé, takže to byl opravdu užitečný proces, kdy jsem mohla vidět a poučit se, kde se mám zlepšit.

Ráda bych poděkovala této Fa konferenci za to, že mi poskytla tuto příležitost. Výše uvedené je pouze mé pochopení na mé úrovni.

Své sdílení bych ráda zakončila Mistrovými slovy:

„Když každý z vás rozumí Zákonu z hloubky srdce, bude to skutečně projev Zákona, jehož síla nezná hranic – znovuobjevení se mocného Buddhova Zákona v lidském světě!“ (Podstata dalšího pokroku, Slova varování, 10. 9. 1996)

Děkuji vám!