Dříve jsem se velmi styděla o této věci hovořit, ale před nějakou dobou mi Učitel dal několik náznaků, že bych o tom měla napsat. A tak bych se chtěla podělit o své zkušenosti, protože by mohly být nápomocné pro některé praktikující.
Začalo to minulé léto. Potkala jsem jednoho atraktivního a nadaného muže. Začali jsme se blíže poznávat a dělali jsme věci, které jsme dělat neměli – měli jsme sexuální vztah. V tuto dobu jsem měla pocit, jako kdybych pozorovala někoho jiného, že to dělá. Vztah trval několik měsíců. Pokaždé jsem se nemohla ovládnout a oddala jsem se pocitu rozkoše, avšak poté jsem vždycky pociťovala extrémní lítost. Důvodem pro tento jev bylo, že jsem se od své žádostivosti opravdu nikdy neodpoutala. Zlo toho využilo a ještě to zesílilo. Protože jsem z tohoto hlediska měla nedostatek silných spravedlivých myšlenek, nevšimla jsem si toho brzy.
Z historického hlediska, jak v buddhistické, tak v taoistické škole, byl otázce rozkoše přičítán velký význam. Dopustil-li se praktikující v tomto ohledu prohřešku, byl on či ona z další kultivace vyloučen. Takže vidím vážnost této věci - poté co jsem tento hřích spáchala, spadla jsem rovnou do pekla. Často jsem se ve svých snech cítila zděšeně, měla jsem pocit, jakoby má duše rychle padala do pekla. Pokaždé, když jsem se probudila, byla jsem ve stavu úplné tuposti. Později, když jsem šla ven, cítila jsem kolem sebe mnoho různých duchů. Byla jsem často vyděšená a stékal po mně studený pot.
Protože jsem se od této připoutanosti nemohla odpoutat a nebyla jsem vůbec schopná studovat Zákon, setrvávala jsem dlouho v tomto stavu. Možná, že to naaranžoval Učitel. Dlouho jsem nemohla prohlédnout skutečnost této záležitosti, až došlo k tomu, že mi padl do oka odstavec v knize mé spolubydlící: „Jedna osoba přišla do pekla a přecházela přes most. Když se ta osoba podívala z mostu dolů, uviděla, že voda je červená jako krev. V řece byla spousta hadů a také několik mužů a žen, kteří byli uštknuti hady. V tomto čase vyprávěl někdo jiný této osobě, že tito muži a ženy byli lidmi, kteří zhřešili tím, že se oddávali rozkoši.“ Když jsem si to přečetla, pochopila jsem, že bych na tomto strašném místě skončila sama, pokud se budu nadále chovat špatně.
Okamžitě jsem svůj vztah s tímto mužem ukončila. Když jsem uviděla toto upozornění Učitele, které mi naznačilo, že praktikující, kteří zhřeší z tohoto hlediska, by měli sdělit své poklesky ostatním praktikujícím, vyprávěla jsem svou historku jedné velmi svědomité praktikující, kterou jsem znala. Ta mě pokárala, že nemám plakat, ale od této chvíle se mám chovat správně a už nehřešit. Naznačila mi také, že kdybych zhřešila znovu, nebyla by pro mne už žádná šance, přestože nyní jsem ještě jednu možnost měla, pokud se vydám správnou cestou.
Jednou jsem uviděla Učitele stát před sebou. Jeho tělo bylo poseto ranami; všechna jeho zranění byla způsobena mými pochybeními. Mohla jsem svou lítost, svou hanbu a svou vděčnost vyjádřit jen svými slzami.
Opět jsem začala studovat Zákon a objasňovat pravdu, ale démon potěšení mě rušil velmi silně. Seznámila jsem se na internetu s jiným mužem a začala ztrácet kontrolu nad svými myšlenkami. Přestože jsem tentokrát nezačala s žádnými tělesnými poklesky, přesto jsem cítila, že padám dolů. Bylo to pro mne velice těžké zbavit se této připoutanosti. Jednou, když jsem zažila spoustu útrap, poklekla jsem a prosila Učitele: „Prosím, Učiteli, pomozte mi ještě jednou, pomozte mi vstát. Já nejsem schopná vstát sama.“ Opět jsem zavolala své přítelkyni praktikující a poprosila ji o pomoc. Ona se spojila s mnoha praktikujícími, aby mi pomohli eliminovat toho démona rozkoše. Té noci jsem uviděla, jak se na mne Učitel dívá. Natáhl ruku a bez jakékoliv námahy mě zdvihl nahoru.
Hned poté jsem začala intenzivně studovat Zákon a mohu říci, že jsem se velmi rychle zvýšila. Ale po nějaké době jsem měla zase pocit, že jsem v pekle. Tento proces se několikrát opakoval. Někdy ten proces probíhal několikrát denně. Někdy trval déle než dva dny. Později jsem pochopila, že kvůli mým špinavým činům všechny vnímající bytosti v mém světě spadly rovněž do pekla.
Musela jsem plakat. Při vysílání spravedlivých myšlenek jsem dodávala: „Odstraň démona rozkoše.“ Tak jsem se zcela zotavila. Před nějakou dobou mi řekl jeden muž z mého okolí, že by mě měl rád, a že jsem pro něho krásná a takovéto věci. Přál si se mnou navázat mimomanželský vztah. Naznačila jsem mu, že je to nemožné, a že považuji manželství za svaté. Řekla jsem tato slova velice rozumně. Časem jsem rovněž poznala, že manželství je vskutku velmi slavnostní.
Avšak jednou jsem byla opravdu žádostivostí zle zasažena. Všechny ty špatné myšlenky, které jsem předtím měla, se objevily znovu a já se nemohla ve své mysli uklidnit. Nakonec to zasahování zmizelo, když jsem začala studovat Zákon. Znovu jsem poznala, že můj svět z tohoto hlediska pořád vykazoval slabá místa. Snažím se to napravit a zharmonizovat.
Od té doby se mi démon vášně zjevil ve snech pětkrát. Jednou jsem selhala a v ostatních případech jsem prošla. Poté co jsem testem neprošla, jsem se už nikdy neodvážila tu záležitost řešit jen tak mimochodem jako předtím. Studovala jsem Zákon a vážně jsem eliminovala špatné myšlenky. Několikrát jsem si všimla, že vazba na žádostivost spočívala mezi částečkami mého těla všude, ale ne v částečkách. Když jsem se svědomitě soustředila na to, abych ji eliminovala, nakonec se oddělila od částeček mého já a pak jsem ji mohla zcela z nitra mého těla vypudit.
Vzpomínám si, že hned po zotavení se od té strašné zkušenosti jsem měla v noci sen. V tom snu jsem jedla hromadu bláta a vyprázdnila se na toaletě. Z mého těla vyšel také jeden ošklivý objekt a spadl do záchodu. Uvědomila jsem si, že hřích žádostivosti je špinavější než bláto.
Nyní se cítím zase dobře. Doufám, že mé zkušenosti mohou pomoci těm praktikujícím, kteří neberou tuto záležitost vážně, když pochybí při zkoušce žádostivosti ve svých snech. Zlo využívá každé naší slabosti a táhne nás do pekla. Pro ty, kteří pořád ještě páchají hříchy, ty jsi momentálně přímo v pekle. Když Učitel pustí tvou ruku, ztratíš svou příležitost ke kultivaci jednou provždy. Nyní bude čím dál méně šancí.
V současnosti jednám každopádně dobře. Doufám, že ti praktikující, kteří spáchali stejné hříchy, nepovažují tu záležitost za nepřekonatelnou zátěž. Zaměř se jednoduše na problém, jednej zodpovědně a dožeň.
Někdy se vidím, jak šplhám po žebříku. Podívám-li se dolů, nemohu rozeznat konec, ale když se podívám nahoru, zbývá mi už jen pár kroků. Jindy se vidím jít po úzké stezce. Na obou stranách stezky jsou útesy, které prudce klesají dolů, ale je jedna rozlehlá krajina v nepříliš velké vzdálenosti přede mnou. Jindy se vidím jít domů. Rozeznávám práh právě několik kroků přede mnou.
Toto je moje osobní zkušenost. Myslím, že bych se neměla nechat zdržovat připoutaností studu při sdílení zkušeností. Doufám, že to, co jsem zažila, může probudit ty praktikující, kteří se nacházejí v nebezpečných situacích a nemohou skoncovat s připoutaností k žádostivosti.
Zdroj: http://www.clearharmony.net/articles/200506/27013.html
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.