Dívat se dovnitř, vidět silné stránky spolupraktikujících a vzdát se sebe-potvrzování

Od praktikujícího Falun Dafa žijícího mimo Čínu
(Clearwisdom.net)

Dívat se dovnitř na mé nedostatky, dívat se na silné stránky ostatních

Často slýchávám, jak spolupraktikující hovoří o tom, že druzí zklamali, zůstávají pozadu, namísto toho, aby se chovali jako praktikující. Zatímco o tom mluví, působí na sebe. Čím více o tom mluví, tím více cítí, že to, co si myslí, je správné. Když ostatní praktikující souhlasí s jejich názorem, stanou se velmi šťastní. Rovněž si myslí, že mají lepší porozumění jistých otázek než ostatní.

Před rokem jsem se zmínil o jednom praktikujícím před jiným západním praktikujícím. V určitých otázkách jsem s ním nesouhlasil, takže jsem se nemohl ubránit tomu, aby se nezpovídal o negativních projevech toho praktikujícího. Poté, co si mě vyslechl, řekl: „Když se díváš na druhé praktikující, měl by ses dívat pouze na věci, které udělali dobře.“ Byl jsem šokován. Okamžitě jsem viděl, jak úzkoprsý, plný předsudků jsem byl a cítil jsem se trapně. Později jsem o tom znovu přemýšlel. Proč více nerozjímám o svém zlepšení? Uvědomil jsem si, že to bylo proto, že jsem se vždycky díval na druhé, aniž bych se já sám kultivoval. Když se díváme na spolupraktikující, měli bychom se dívat na jejich silné stránky, dívat se na tu část, kterou mají dobře zkultivovanou. Když se člověk dívá na sebe, měl by se dívat na své nedostatky, dívat se na to, v čem zaostává, aby to příště udělal lépe. To vytvoří správný náhled. Uvědomil jsem si, že bych se měl naučit být k ostatním soucitnější, a když na něco narazím, měl bych se snažit zůstat klidný, a tak mohu dosahovat pokroku průběžně.

Ve skutečnosti nás Učitel zachránil z pekla. My všichni jsme bytosti, které Učitel spasil, takže neexistuje žádné takové měřítko, podle něhož by se rozhodovalo, že někdo je „výše“, jiný zase „níže“ podle úrovně. Kultivujeme ten samý Zákon. Jako opravdoví praktikující musíme dělat to, co od nás Učitel vyžaduje, což je v protikladu k tomu dělat to, na co máme chuť. Když jsme konfrontování s nějakým problémem, neměli bychom se dívat ven a ptát se, jak dobře se spolupraktikující kultivují; jedině Učitel to totiž ví. Ty části, které spolupraktikující již dobře odkultivovali, se přizpůsobili Fa. Co zbývá, je část, která ještě nebyla zkultivována, a ta část vyčnívá. Ať vidíme to či ono, měli bychom se dívat dovnitř, i když se incident na povrchu může jevit, že nemá s námi až tak mnoho společného. I když jsem tou třetí stranou, když problém vidíme, měli bychom se dívat dovnitř. Jako praktikující, když jsme konfrontováni s problémem, jestliže se nedíváme dovnitř, kultivujeme se ještě?

Když trávíme spousty času a úsilí tím, že komentujeme ostatní, kdo je šťastný? Démoni. Když jsme ochotní dívat se dovnitř a zbavit se připoutání, odstraňujeme zlo, ale když se díváme mimo sebe, podezíráme ostatní a stěžujeme si na ně, živíme démony. Kdybychom tento čas strávili studiem Zákona a prováděli cvičení, byli bychom bez problémů a byli schopní pracovat velmi usilovně. Naše celkové prostředí by bylo ve větším a větším souladu.

Vzdejte se usilování, když diskutujete s ostatními praktikujícími

Když se představy spolupraktikujících různí, mnozí se snaží potvrdit svůj vlastní názor, doufajíce že ostatní je přijmou a budou s nimi zacházet s důležitostí. Býval jsem také takový. Pokaždé, když jsme narazili na problém, chovali jsme se takhle. Uvědomil jsem si, že jsme byli využívání, takže nakonec nic nebylo vyřešeno. Neviděli jsme celkové zlepšení.

Později jsem uvažoval: „Jaká je opravdová osvícená bytost? Je to někdo, kdo se dokáže vzdát sobecké pýchy. Takže když slyšíme nápad našeho spolupraktikujícího, pokud je to prospěšné pro Dafa a našemu celkovému tělu, měli bychom ho podpořit a bezpodmínečně uvést v soulad nápady jeho a ostatních, namísto toho, abychom vytrvale vyjadřovali své vlastní představy na to téma. Jestliže jeho přístup může dosáhnout cíle a mé stanovisko může cíle rovněž dosáhnout, kvůli čemu bychom se pak měli dohadovat? Jestliže, když narazíme na problém, v se v ten moment dokážeme vzdát sobectví a zharmonizovat to, co ostatní praktikující chtějí dělat, pak naše jedno tělo bude v harmonii nepřetržitě. Kolik ztráty utrpíme v našem celkovém těle, jestliže odmítneme vzdát se sobeckosti? Ve skutečnosti vytvoříme další překážky, které pramení z neochoty vzdát se během konfliktů sebezájmu. Když některý ze spolupraktikujících předloží návrh, jestliže jej všichni dokážeme doplnit a snažíme se vše zharmonizovat, je to právě ten způsob, jak rozřešit věci, místo, abychom diskutovali o něčem a pohybovali se ode zdi ke zdi a tím plýtvali naším časem. Jestliže můžeme všechno, co děláme, brát vážně, budeme ustavičně napravování a pozdvihneme se ve své úrovni. Není to právě to, co chceme?

Když jsem se k tomuto osvítil, byl jsem velmi šťastný. Konečně se mi podařilo zbavit se usilování. Když jsem se vrátil k naší skupině, byl jsem podstatně šťastnější. Náklad, který jsem si nesl, pokud šlo o připoutání potvrzování sebe, byl příliš objemný. Vždycky jsem docházel do naší třídy a během skupinové diskuze jsem nesl těžký náklad, aniž bych si toho povšiml. Nyní se mi podařilo se ho zbavit, cítím tu bezstarostnost.

Čínská verze dostupná na: http://minghui.ca/mh/articles/2006/9/10/137415.html
Zdroj: http://www.clearwisdom.net/emh/articles/2006/9/23/78273p.html