Příběhy ze staré Číny: Podněty i kritiku přijímat s vděčností

Král státu Wej před dávnými časy předložil dost nevydařený plán, ale všichni jeho ministři ho s nadšením odsouhlasili. Konfuciův žák C'-s' se k tomu vyjádřil takto: „Vidím, že ve státě Wej nefunguje král jako král a ani ministři nepracují jako ministři.“

Kung-čchiou I-c' se ho zeptal: „Co tě přimělo k takovému názoru?“ C'-s' odvětil: „Pokud si král myslí, že je neomylný, pak se mu nikdo neodváží říct svůj názor. A dokonce i tehdy, kdy král jedná opravdu správně, ale nevyslechl si předem mínění druhých, je to úplně stejné, jako kdyby názor ostatních hned zamítl. Nemluvě vůbec o tom, že v současné době všichni ministři špatnému názoru s nadšením přitakávají a tento odsouzeníhodný duševní postoj jim dokonce vyhovuje. Neposuzují, co je správné a co nesprávné, takže si král užívá situace, kdy ho ostatní jenom chválí a velebí. Jeho postoj je ale pošetilý. A tak neposuzuje svá rozhodnutí, nepřemýšlí, jestli jsou rozumná. Slyší jen pochlebování svých ministrů a jejich nadnesené komplimenty. Král je nerozumný a takoví jsou i jeho ministři. Pokud budou vládnout zemi takovýmto způsobem, lidé nebudou spokojení. Potom pokud taková situace trvá delší dobu, přestane být tato země stabilní.“

Králi z Wej pak C'-s' řekl: „Vaše země je v úpadku.“ Král se ho otázal: „Jak jsi na to přišel?“ C'-s' odpověděl: „Nic se neděje bez důvodu. Pokud si král myslí, že je neomylný, žádný ministr se ho neodváží upozornit na jeho chyby. A pokud si i ministři a úředníci myslí, že jsou neomylní, žádný běžný občan se neodváží říci jim pravdu do očí. Král a jeho úředníci jsou přesvědčeni o své poctivosti, a dokonce to tvrdí i jejich sluhové. Dokud chválit krále znamená dostat odměnu a upozornění na jeho chyby je označováno za zločin, nikdy to nepovede k dobrým výsledkům.“

Tyto principy však nejsou jen pro krále a úředníky, jsou pro nás všechny a určují, jak se chovat k ostatním. Měli bychom se tedy vyvarovat myšlenek o své neomylnosti. Je třeba poslouchat názory druhých a pak si udělat vlastní obraz. Jen tak se můžeme vyhnout ztrátám a může se nám dostat pomoci. Existuje jedno přísloví: „Oceán je velký, protože přijímá vodu z řek a potoků.“ Názory lidí kolem nás jsou jako ta voda z řek a potoků. Pokud je tedy někdo přesvědčen o své neomylnosti, podobá se to odříznutí od řek a potoků. A v takovém případě by pak už nezáleželo na tom, jak velký oceán je, stejně by brzy vyschl.

Přesvědčení o vlastní neomylnosti pochází z lidské sobeckosti. Pokusme se na sobě zapracovat a odpoutat se od komunistických vzorů a jejich demagogie. Musíme být vděční za každé upozornění na naše chyby a nedostatky. Jsou to tradiční hodnoty, které nám předali naši předkové.

Anglická verze: http://www.clearharmony.net/articles/200704/38930.html
Německá verze: http://de.clearharmony.net/articles/200902/47187.html