Příběhy starověké Číny: Splatit těm, kteří nám pomohli

Za vlády císaře Qianionga v období dynastie Qing žil muž jménem Zhan Gu. Ačkoliv nebyl majetný, byl to muž laskavý a důvěryhodný.

V Shanghaji na ostrově Chongming si pan Chen ze Sichuanu, postarší majitel zastavárny, najal na výpomoc do obchodu pana Zhana Guu.

Zhan Gu byl usilovný a kompetentní člověk, který byl ke každému zákazníkovi upřímný a jednal s ním trpělivě. Všechny záznamy o provedených prodejích si vedl řádně a bezchybně, takže časem zastavárna měla větší zisky. U majitele si Zhan Gu získal důvěru, jednal s ním jako s rodinným příslušníkem a svěřil mu více zodpovědnosti.

Majiteli napsala rodina, že jeho žena je nemocná a že se okamžitě musí vrátit domů. Vědom si toho, že Zhan Gu je poctivý člověk, svěřil mu obchod a vrátil se domů. Zhan Gu mu slíbil, že se o zastavárnu postará, jak nejlépe bude umět, a vyjádřil naději, že se majitel vrátí zpět co nejdříve.

Majitel zastavárny byl starý, slabý a dělal si starosti. Tak dlouhá cesta byla pro něj stresující. Když se vrátil domů, vážně onemocněl a krátce nato zemřel.

Vzdálenost mezi Schanghaí a Sichuanem je velká, takže spojení mezi těmito dvěma místy bylo obtížné. Poté, co majitel odjel, Zhan Gu se sám staral o obchod a nikdy si netroufl zvolnit. Obchod pokračoval bez problémů a Zhan Gu neměl jedinou myšlenku na to, že by se vrátil domů, aby navštívil své rodiče, manželku a děti. Protože se majitel nevrátil, vlastně ani nikdy příležitost podívat se domů neměl.

Takto uplynulo deset let, když jednoho dne do obchodu vešel mladý muž. Byl velmi podobný majiteli zastavárny. Zhan Gu se jej zeptal a zjistil, že je syn majitele. Zhan Gu se tak dověděl o úmrtí pana Chena; když si vzpomenul na to, jak mu pan Chen prokázal laskavost, po tváři mu tekly slzy.

Zhan Gu okamžitě vyndal účetní knihy s údaji za posledních deset let a dal je synovi pana Chena. Majitelův syn se podíval na vyúčtování a zjistil, že všechny transakce byly v pořádku. Pak společně provedli inventarizaci a pan Zhan Gu mu všechno předal. Hluboce dojat Zhanovými skutky, syn vlastníka zastavárny okamžitě panu Zhanovi předal částku, která odpovídala platu za posledních deset let, a rovněž mu nabídl 508 uncí stříbra jako dárek.

Zhan Gu plat přijal, ale odmítl převzít stříbro. Řekl: „Váš otec mi před deseti lety pomohl, takže bych to měl splatit. Svěřil mi obchod. Je mojí zodpovědností, abych dodržel slib. Jen jsem vykonával to, co jsem měl. Prosím, neděkujte mi. Mou jedinou starostí je, že jsem deset let pryč z domova. Protože jste se vrátil, dovolte mi prosím, abych se vrátil domů a shledal se opět se svojí rodinou.“

Předtím, než Zhan Gu odjel, zaníceně znovu vysvětlil synovi majitele, jak je třeba řídit obchod. Pak si zabalil pár věcí a rozloučil se s ním. Chenův syn velmi litoval, že nemohl pana Zhana zadržet, aby tam zůstal. Povzdechl si: „Zhan Gu je opravdu ctihodný člověk.“

Vrátit druhým, kteří nám pomohli, a být upřímný a důvěryhodný je tradiční čínská ctnost. Majitel svěřil obchod Zhan Guovi, který tam strávil deset let, aby splnil svůj slib. Když došlo na konfrontaci ztráty bohatství, nebyl sobecký. Je jisté, že si zasloužil být nazván čestným a důvěryhodným mužem.

Zdroj: http://en.clearharmony.net/articles/200602/31707p.html